100,00 %
Oto Musil řidič nákladní dopravy, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 1
13,98 % (33 hlasů)
Květoslava Musilová důchodce, věk: 65 let
pořadí na kandidátce: 2
13,55 % (32 hlasů)
Josef Hladík metrolog, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 3
15,67 % (37 hlasů)
Petr Tomášek důchodce, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 4
14,40 % (34 hlasů)
Martin Pohanka strojník energetických zařízení, věk: 32 let
pořadí na kandidátce: 5
12,71 % (30 hlasů)
Nikol Horníčková mateřská dovolená, věk: 30 let
pořadí na kandidátce: 6
16,10 % (38 hlasů)
Jan Adam obchodní zástupce, věk: 29 let
pořadí na kandidátce: 7
13,55 % (32 hlasů)
Oto Musil řidič nákladní dopravy, věk: 50 let
Květoslava Musilová důchodce, věk: 65 let
Josef Hladík metrolog, věk: 50 let
Petr Tomášek důchodce, věk: 59 let
Martin Pohanka strojník energetických zařízení, věk: 32 let
Nikol Horníčková mateřská dovolená, věk: 30 let
Jan Adam obchodní zástupce, věk: 29 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V obci Rodkov určí nadcházející komunální volby nové složení zastupitelstva, které rozhodne o směřování této malé vsi na Žďársku v dalších čtyřech letech. Zdejší obyvatelstvo se vyznačuje mimořádně vysokým podílem věřících, neboť se při sčítání lidu k věřícím přihlásila více než polovina obyvatel, což vesnici řadí mezi nejvýraznější sídla v celé republice.
Kromě lokálního dění se v obci zrcadlí také nálady při celostátních hlasováních, ať už jde o prezidentské klání nebo výběr poslanců a krajských zastupitelů. Následující přehled mapuje jak výsledky z minulých let, tak základní demografické ukazatele tohoto klidného koutu Vysočiny.
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 měli místní voliči poměrně jednoduchou volbu, protože se o jejich hlasy ucházela pouze jedna kandidátní listina. Uskupení SDRUŽENÍ PRO RODKOV obdrželo všech 378 odevzdaných hlasů, tedy plných 100,00 %, a obsadilo tak všechna křesla na místní radnici.
Pro zájemce o celkový kontext v širším okolí je připraven také souhrnný výsledek na Žďársku, přičemž nahlédnout lze rovněž na přehled za Kraj Vysočina zachycující obecní volby v regionu. Níže uvedené odkazy dokumentují předchozí volební klání přímo v této obci.
Hlasování, při němž se vybírali zástupci do zákonodárného sboru, přineslo napínavý souboj dvou hlavních politických sil. V zatím posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zvítězilo hnutí ANO se ziskem 23,63 % hlasů, přičemž o vlásek předstihlo koalici SPOLU, která obdržela 21,81 %. Třetí pozici obsadilo hnutí STAN s 16,36 %, následované stranou PIRÁTI s 12,72 %. Stejně jako v celé zemi, kde hnutí ANO dosáhlo na 34,51 % a koalice SPOLU na 23,36 %, se i místní voliči přiklonili na stranu vítězného politického subjektu.
O čtyři roky dříve, v roce 2021, vypadalo čelo pořadí jinak, neboť v obci zvítězila koalice SPOLU s 26,31 % před hnutím SPD s 19,29 %, zatímco strana ČSSD získala 14,03 % a hnutí ANO i koalice Piráti+STAN shodně dosáhly na 12,28 %. Zájemci o podrobné údaje si mohou prohlédnout parlamentní hlasování v obci a porovnat ho s tím, jak vypadal okresní souhrn za Žďársko či krajská čísla přes výsledky ve Sněmovně pro Vysočinu.
Při volbě hlavy státu v roce 2023 panovala mezi místními voliči zřetelná shoda. Když se konaly celostátní prezidentské volby, Petr Pavel vyhrál již úvodní kolo se ziskem 38,23 % hlasů, zatímco Andrej Babiš si připsal 23,52 % a Danuše Nerudová skončila třetí s 16,17 %. Ve finálním duelu pak Petr Pavel své vítězství ještě výrazně upevnil, když si polepšil na 67,14 %, kdežto jeho protikandidát Andrej Babiš získal 32,85 %.
Pokud chcete prozkoumat přesná čísla, detailní záznam nabízí prezidentský souhrn v obci pro obě kola. Pro širší regionální porovnání poslouží přehled přes hlasování v okrese Žďár nad Sázavou i souhrnný odkaz na prezidentské výsledky v Kraji Vysočina.
Regionální politika v roce 2024 oslovila místní obyvatele odlišným rozložením sil než celostátní volby. Poslední krajské volby vynesly na první místo uskupení Společně se Starosty, jež obdrželo 30,00 % odevzdaných hlasů. Na druhé příčce skončilo hnutí ANO se ziskem 20,00 %, zatímco formace PŘÍSAHA, uskupení STAČILO! i KDU-ČSL dosáhly shodně na 10,00 %.
Podrobný rozbor toho, jak v tomto klání volili místní občané, poskytuje krajský přehled pro obec s jednotlivými stranickými zisky. Kontext okolních měst a vesnic přibližují krajské výsledky za okres Žďár nad Sázavou, které ukazují celkové rozložení sil na Žďársku.
První písemná zmínka o Rodkově pochází z roku 1436. Tato samostatná obec se rozkládá na ploše 3,2 km² v nadmořské výšce 520 metrů a k doručování pošty slouží poštovní směrovací číslo 592 51. V roce 2024 zde žilo 110 obyvatel, přičemž domovní fond čítal podle údajů z roku 2021 celkem 41 domů. Podle Českého statistického úřadu vykázala místní populace za rok 2024 kladný celkový přírůstek o 1 člověka, k němuž vedl přirozený přírůstek ve výši 2 osob, který převážil záporné saldo migrace dosahující hodnoty -1.
Věkové složení zjištěné v roce 2021 ukazuje, že děti do 14 let tvořily 12,1 % populace (celostátní podíl činil 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 73,4 % občanů (oproti 69,7 % v celé ČR) a senioři nad 65 let představovali 14,5 % místních (v republice 17,4 %). Mimořádně zajímavá je religiozita: celých 51,5 % obyvatel se hlásilo k věřícím, což výrazně převyšuje celostátních 22,2 %, zatímco podíl lidí bez vyznání činil 26,3 % (v ČR 47,8 %) a zbylých 22,2 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Aktuální vyhlášky a úřední oznámení lze dohledat na adrese, kterou provozuje oficiální webová stránka obce.
Když se v obci naposledy volilo místní zastupitelstvo v roce 2022, dorazilo k hlasovacím urnám 70,59 % zapsaných voličů. Zájem o správu vlastního bydliště byl tedy podstatně vyšší než celorepublikový průměr, který u komunálních voleb dosáhl pouze 46,07 %.
Podobně nadprůměrnou disciplínu prokázali lidé také u dalších volebních příležitostí. V prezidentském souboji roku 2023 přišlo v prvním kole volit 83,13 % občanů (Česko 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 85,37 % (Česko 70,25 %). U sněmovních voleb v roce 2021 účast dosáhla 71,25 % (oproti celostátním 65,43 %), zatímco v roce 2025 byla s hodnotou 64,37 % mírně pod republikovým průměrem 68,95 %. Při krajském hlasování v roce 2024 se volební účast ustálila na 33,71 %, což víceméně odpovídalo celostátnímu výsledku 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
