55,21 %
44,79 %
Pavel Rozehnal starosta, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 1
18,97 % (188 hlasů)
Radek Pospíšil řidič, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 2
16,64 % (165 hlasů)
Dobroslav Zakopal přechodný pěstoun, věk: 60 let
pořadí na kandidátce: 3
12,61 % (125 hlasů)
Irena Sedláková mistrová, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 4
10,89 % (108 hlasů)
Eliška Piňosová vedoucí ŠJ, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 5
7,36 % (73 hlasů)
Michal Čtvrtníček skladník, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 6
8,07 % (80 hlasů)
Jarmila Trundová místostarostka, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 1
12,68 % (102 hlasů)
Tomáš Kocman programátor CNC, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 2
17,91 % (144 hlasů)
Marie Sýkorová důchodkyně, věk: 65 let
pořadí na kandidátce: 3
13,05 % (105 hlasů)
Eva Pospíšilová podnikatelka, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 4
17,28 % (139 hlasů)
Ing. Patrik Šojdr státní zaměstnanec, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 5
11,44 % (92 hlasů)
Pavel Rozehnal starosta, věk: 55 let
Radek Pospíšil řidič, věk: 49 let
Dobroslav Zakopal přechodný pěstoun, věk: 60 let
Irena Sedláková mistrová, věk: 61 let
Eliška Piňosová vedoucí ŠJ, věk: 38 let
Michal Čtvrtníček skladník, věk: 41 let
Lukáš Matulík traktorista, věk: 28 let
Ing. Jaroslava Wolfová státní zaměstnanec, věk: 35 let
Kristýna Sedláková procesní plánovač, věk: 34 let
Jarmila Trundová místostarostka, věk: 61 let
Tomáš Kocman programátor CNC, věk: 33 let
Marie Sýkorová důchodkyně, věk: 65 let
Eva Pospíšilová podnikatelka, věk: 49 let
Ing. Patrik Šojdr státní zaměstnanec, věk: 54 let
Petr Grepl strojník, věk: 53 let
Martin Sedlák klempíř, věk: 47 let
Ing. Josef Chytil projektant, věk: 32 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Drysicích přinesou nadcházející komunální volby rozhodování o složení místní samosprávy a dalším směřování celé vesnice. První písemná zmínka o tomto sídle na Vyškovsku spadá již do roku 1201, což z něj činí místo s více než osmisetletou zaznamenanou historií.
Dnešní obec leží v nadmořské výšce 275 metrů a vedle lokálního dění se její obyvatelé zapojují i do hlasování na celostátní i krajské úrovni. Následující text nabízí pohled do nedávné volební historie a shrnuje základní souvislosti vývoje zdejšího společenství.
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 se o přízeň voličů ucházela jediná kandidátní listina. Uskupení OBEC PRO OBČANY získalo všech 1227 odevzdaných hlasů, což představovalo rovných 100,00 %.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je k dispozici přehled zachycující komunální volby na Vyškovsku i celkový pohled na hlasování v Jihomoravském kraji.
Při volbách do dolní komory parlamentu v roce 2025 se na prvním místě v obci umístilo hnutí ANO se ziskem 46,02 % hlasů. Na druhé příčce skončila koalice SPOLU, jež obdržela 15,57 %, a třetí pozici obsadilo hnutí SPD s podporou 7,95 % voličů. Na celostátní úrovni zvítězilo rovněž hnutí ANO se ziskem 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 % a hnutím STAN, které v celé republice získalo 11,23 % hlasů.
V předchozím volebním klání v roce 2021 dominovalo v obci také hnutí ANO, které obdrželo 35,82 % hlasů, zatímco druhé hnutí SPD oslovilo 19,02 % a třetí koalice SPOLU zaznamenala 15,67 %. Celostátně tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % těsně před hnutím ANO s 27,12 %. Prozkoumat lze jak místní sněmovní volby v Drysicích, tak obecný rámec, který představují celostátní volby do Poslanecké sněmovny. Zájemci mohou sledovat také hlasování v okrese Vyškov nebo souhrnné výsledky za celý Jihomoravský kraj.
V prvním kole prezidentského klání v roce 2023 obdržel nejvíce hlasů Andrej Babiš, pro kterého hlasovalo 51,49 % voličů. Druhý skončil Petr Pavel se ziskem 20,93 % a třetí Danuše Nerudová, jíž dalo hlas 10,63 % zúčastněných. Do rozhodujícího druhého kola postoupili z celostátního hlasování Andrej Babiš a Petr Pavel.
Ve finálním duelu zvítězil v obci Andrej Babiš, který si připsal 57,82 % hlasů, zatímco Petr Pavel dosáhl na 42,17 %. Podrobné údaje o hlasování nabízí stránka pro prezidentské volby v Drysicích, přičemž celorepublikový kontext tvoří prezidentské volby obecně. Regionální pohled doplňují výsledky za okres Vyškov i celkové shrnutí za celý Jihomoravský kraj.
Při hlasování do krajského zastupitelstva v roce 2024 získalo v obci nejsilnější podporu hnutí ANO, jež oslovilo 56,52 % voličů. S odstupem následovala koalice SPOLU s výsledkem 15,65 % a koalice STAČILO!, kterou podpořilo 10,43 % hlasujících.
Celkový přehled zachycují přímo krajské volby v celé své šíři, přičemž k dispozici jsou i lokální krajské volby v Drysicích. Jak hlasovali voliči v okolních obcích, přibližuje souhrn pro okres Vyškov.
Tato jihomoravská obec se rozkládá na ploše 7,9 kilometru čtverečního a k doručování zásilek slouží poštovní směrovací číslo 683 21. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 621 obyvatel a při sčítání v roce 2021 bylo v katastru napočítáno 209 domů. Z demografického hlediska zaznamenalo sídlo v roce 2024 záporný přirozený přírůstek o hodnotě -6 osob, avšak díky kladnému saldu migrace ve výši 13 obyvatel dosáhl celkový přírůstek kladné hodnoty 7 osob.
Věková struktura obyvatelstva v roce 2021 zahrnovala 17,5 % dětí do 14 let věku, skupina od 15 do 64 let tvořila 69,1 % a podíl seniorů od 65 let činil 13,4 %, zatímco v celorepublikovém průměru tvořili senioři 17,4 % populace a děti 12,9 %. V otázce náboženského vyznání se v témže roce 45,6 % obyvatel označilo za osoby bez vyznání, 18,9 % se přihlásilo k věřícím a 35,5 % respondentů údaj neuvedlo. Z památek, o nichž vede záznamy Národní památkový ústav, zaujme barokní zájezdní hostinec postavený olomouckými biskupy u historické cesty s první zmínkou z roku 1759 či socha sv. Floriána z roku 1777 stojící v centru vesnice. Aktuality z dění a správy zveřejňuje obec na svém oficiálním webu.
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Drysicích 35,61 %. V porovnání s celorepublikovým průměrem komunálních voleb, který činil 46,07 %, tak byla účast v místě nižší.
Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 62,45 % oprávněných voličů, zatímco celostátní účast činila 68,95 %; v roce 2021 to bylo 58,49 % oproti 65,43 % v celé zemi. V prezidentských volbách roku 2023 se v prvním kole účast vyšplhala na 64,74 % při celorepublikovém průměru 68,24 % a ve druhém kole dosáhla 62,77 %, zatímco celostátně hlasovalo 70,25 % voličů. V krajských volbách konaných v roce 2024 pak volební účast v místě činila 24,42 %, což zaostalo za celostátním průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
