Komunální volby 2026 v Ústeckém kraji: přehled a souvislosti
Ústecký kraj prochází v roce 2026 dalším hlasováním do obecních reprezentací, kdy se v jednotlivých městech a obcích rozhoduje o novém složení zastupitelstev pro další čtyřleté období. Z celorepublikového pohledu jde o klíčové dění, v němž komunální volby určují správu každodenních záležitostí bezprostředně v místech, kde lidé žijí. Specifikem tohoto severočeského regionu je mimo jiné přítomnost vůbec nejníže položeného místa v celé České republice, jímž je hladina řeky Labe u Hřenska ve výšce 115 metrů nad mořem.
Tento rozmanitý region ležící podél hranice se Saskem zahrnuje jak rozsáhlé průmyslové zóny v Podkrušnohoří, tak zemědělské Polabí a Poohří či chráněná pískovcová území. Následující text přináší souhrnný rozcestník k jednotlivým okresním i městským celkům a zároveň mapuje výsledky nedávných sněmovních, prezidentských a krajských hlasování včetně statistického profilu zdejšího území.
Okresy a sídla v Ústeckém kraji
Při obecních volbách nevzniká žádný celistvý souhrnný výsledek za celý kraj, protože se hlasuje samostatně v každé jednotlivé obci o mandátech do místních radnic. Území celého regionu tvoří celkem sedm okresních celků s rozdílnou sídelní strukturou i hospodářským zázemím. Součástí okres Děčín je i odlehlé Šluknovsko, zatímco zemědělský okres Litoměřice je známý produkcí chmele, zeleniny a vína.
Velkou část kraje ovlivňuje podkrušnohorská hnědouhelná pánev a průmyslová výroba. Výrazným centrem je okres Ústí nad Labem obklopující krajskou metropoli, na nějž navazuje hustě zalidněný okres Teplice. Dále sem patří zemědělský okres Louny, těžbou i energetikou poznamenaný okres Most a podkrušnohorský okres Chomutov.
Přirozeným správním střediskem je krajské město Ústí nad Labem, které má 90 866 obyvatel. Město se pyšní bohatým architektonickým dědictvím, k němuž patří dominanta v podobě zříceniny hradu Střekov na skále nad řekou Labe, meziválečná funkcionalistická škola od architekta Josefa Gočára nebo správní budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu z roku 1930. Dalším velkým sídlem je Most s 63 474 obyvateli, jehož volbám se věnuje stránka pro město Most. Mezi další významná sídla v kraji patří také Teplice, Chomutov a Děčín.
Sněmovní hlasování na severu Čech
Když se v celostátním měřítku konaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, projevila se v regionu výrazná podpora hnutí ANO. To v Ústeckém kraji jednoznačně zvítězilo se ziskem 44,85 % hlasů, což představovalo výrazně vyšší podíl než celorepublikový zisk téhož hnutí ve výši 34,51 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU, jež v kraji obdržela 15,40 % hlasů, zatímco v celé České republice dosáhla 23,36 %.
Třetí pozici obsadilo hnutí STAN, pro které hlasovalo 9,61 % voličů, následované hnutím SPD s 9,13 % a uskupením PIRÁTI se ziskem 6,96 % hlasů. Šesté skončilo hnutí MOTO, jež v krajském součtu zaznamenalo 6,79 %. Podrobný přehled aktuálních i dřívějších údajů shromažďuje stránka pro sněmovní volby v Ústeckém kraji.
Výsledky prezidentského klání
Celostátní prezidentské volby v roce 2023 přinesly v Ústeckém kraji specifické rozložení sil už během prvního kola. Nejvíce hlasů zde obdržel Andrej Babiš se ziskem 47,27 %, na druhém místě skončil Petr Pavel s 29,28 % a třetí pozici obsadila Danuše Nerudová, pro niž se vyslovilo 11,02 % hlasujících. Další kandidáti zaznamenali nižší podporu, mezi nimi Jaroslav Bašta se 4,38 % a Pavel Fischer s 3,92 % hlasů.
Ve druhém kole souboje o post hlavy státu si Andrej Babiš své vedení v tomto kraji udržel a zvítězil se ziskem 54,47 % hlasů, zatímco Petr Pavel získal 45,52 %. Kontext dřívějších prezidentských klání zachycuje krajský přehled pro prezidentské volby v Ústeckém kraji.
Rozdělení sil v krajském zastupitelstvu
O rozložení mandátů v regionální samosprávě rozhodly krajské volby v roce 2024, v nichž nejvíce hlasů získalo hnutí ANO. Připsalo si celkem 39,47 % hlasů a stalo se jasným vítězem hlasování na území kraje. Druhé místo vybojovala kandidátka STAN PRO ÚLK, pro niž hlasovalo 11,94 % zúčastněných voličů.
Třetí příčka patřila Občanské demokratické straně se ziskem 10,94 % hlasů, těsně následované koalicí SPD+Trikol+PRO, jež dosáhla na 10,44 %. Hranici pěti procent překročila ještě uskupení STAČILO! se 7,94 % a LEPŠÍ SEVER se ziskem 6,63 % hlasů. Kompletní přehled regionální reprezentace nabízí stránka pro krajské volby v Ústeckém kraji.
Charakteristika Ústeckého kraje
Podle dat Českého statistického úřadu měl Ústecký kraj v roce 2024 celkem 808 356 obyvatel, kteří žili na rozloze 5339 km² v 354 obcích rozdělených do 7 okresů. Průměrný věk zdejších obyvatel dosáhl hodnoty 43,2 let. Nejvyšším vrcholem regionu je Machecha s nadmořskou výškou 1113 m n. m. v Krušných horách. Demografický vývoj za rok 2024 ukazuje úbytek obyvatelstva: přirozený přírůstek byl záporný s hodnotou -3361 osob, a ačkoliv přírůstek stěhováním vykázal kladných 548 osob, celkový přírůstek zůstal v záporných číslech na úrovni -2813 obyvatel.
Hospodářský ráz území byl historicky spjat s těžbou hnědého uhlí v podkrušnohorské pánvi a navazující energetikou, chemickým a sklářským průmyslem. Naproti tomu jižní a jihovýchodní oblasti vynikají zemědělstvím, ovocnářstvím a zelinářstvím. Přírodní bohatství zahrnuje národní park České Švýcarsko i chráněné krajinné oblasti České středohoří a Labské pískovce. Mezi nejznámějšími památkami kraje figuruje například rotunda na hoře Říp, gotický kostel v Mostě či barokní zámek v Duchcově. Bližší aktuality z regionální správy zveřejňuje web kraje.
Volební účast v regionu
Zájem voličů o účast u volebních uren se v Ústeckém kraji v posledních volbách pohyboval pod celostátním průměrem. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 byla v regionu zaznamenána účast 61,96 %, zatímco v celé České republice přišlo k urnám 68,95 % oprávněných voličů. V případě krajských voleb konaných v roce 2024 dosáhla volební účast v kraji 28,13 %, což zaostalo za celorepublikovým údajem činícím 32,91 %.
Podobný odstup od celostátních čísel se projevil rovněž během prezidentských voleb v roce 2023. V jejich prvním kole dosáhla účast v Ústeckém kraji 61,50 %, naproti tomu v celém státě to bylo 68,24 %. Ve druhém kole pak volební účast v regionu stoupla na 64,56 %, avšak i zde zůstala za celorepublikovou hodnotou 70,25 %.