10,50 %
10,36 %
9,14 %
8,20 %
8,13 %
7,27 %
7,19 %
7,19 %
6,69 %
Jaroslav Prchal Jitka Plachetská Josef Stoček Milan Doležal Josef Pól Ing. Blanka Brodská Ing. Daniel Volf Martin Pokorný Ing. Jakub Malina
Jaroslav Prchal starosta obce, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (146 hlasů)
Jitka Plachetská HR referent, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (144 hlasů)
Josef Stoček technolog, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (127 hlasů)
Milan Doležal technický ředitel, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (114 hlasů)
Josef Pól OSVČ, věk: 31 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (113 hlasů)
Ing. Blanka Brodská referent majetkového odboru, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (101 hlasů)
Ing. Daniel Volf stavbyvedoucí, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (100 hlasů)
Martin Pokorný technický ředitel, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (100 hlasů)
Ing. Jakub Malina středoškolský učitel, věk: 32 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (93 hlasů)
Jaroslav Prchal starosta obce, věk: 50 let
Jitka Plachetská HR referent, věk: 45 let
Josef Stoček technolog, věk: 39 let
Milan Doležal technický ředitel, věk: 35 let
Josef Pól OSVČ, věk: 31 let
Ing. Blanka Brodská referent majetkového odboru, věk: 40 let
Ing. Daniel Volf stavbyvedoucí, věk: 42 let
Martin Pokorný technický ředitel, věk: 41 let
Ing. Jakub Malina středoškolský učitel, věk: 32 let
Stanislav Malec OSVČ, věk: 46 let
Oldřich Stejskal zámečník, věk: 55 let
Miroslav Liška vedoucí realizace sportovních areálů, věk: 24 let
Petr Uhlíř mechanik, věk: 27 let
Jiří Škorpík programátor, věk: 40 let
Marek Stejskal automechanik, věk: 28 let
Olena Fialová administrativní pracovnice, věk: 31 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Otíně se v komunálních volbách 2026 rozhodne o složení obecního zastupitelstva — a děje se to v obci, která z hlediska věkové struktury patří výrazně mimo průměr: podíl dětí a mládeže do 14 let dosáhl podle dat z roku 2021 rovných 19 %, což Otín řadí na 143. místo z více než šesti tisíc obcí v celé republice. To je výrazně víc, než činí celostátní průměr 12,9 %.
Obec leží v okresu Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina a žije v ní přes tři stovky obyvatel. Stránka nabízí pohled nejen na nadcházející komunální volby, ale i na výsledky parlamentních, prezidentských a krajských voleb, které v Otíně proběhly v posledních letech.
V komunálních volbách roku 2022 získalo v Otíně největší podporu Sdružení nezávislých kandidátů obce Otín, které si připsalo 678 hlasů, tedy 56,69 % všech odevzdaných hlasů. S výrazným odstupem skončilo na druhém místě KDU-ČSL se 518 hlasy a podílem 43,31 %. Souboj byl tak fakticky dvoustranný — žádné další uskupení do voleb v obci nekandidovalo.
Kdo chce srovnat výsledky napříč celým regionem, může se podívat na komunální volby v okrese Žďár nad Sázavou nebo na souhrnný přehled za Kraj Vysočina, kde jsou shromážděny výsledky jednotlivých obcí z celého kraje.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 získalo v Otíně nejvíc hlasů ANO s 28,64 %, před koalicí SPOLU (21,87 %) a STANem (15,10 %). Za nimi se vešly SPD a MOTO se shodným ziskem 10,41 % každá, Piráti dostali 7,81 %, zbytek kandidujících uskupení se vešel pod tři procenta. Zatímco ANO vyhrálo i celorepublikově a získalo celostátně 34,51 % hlasů, v Otíně bylo jeho vítězství méně výrazné — místní výsledek byl o necelých šest procentních bodů nižší než celostátní.
O čtyři roky dřív, ve volbách 2021, stál Otín jinak: tehdy zvítězilo SPOLU s 34,31 %, ANO bylo druhé s 24,85 % a třetí Piráti+STAN s 13,01 %. Celostátně tehdy SPOLU zvítězilo rovněž, ale s těsnějším náskokem — 27,79 % oproti 27,12 % ANO — zatímco v Otíně byl rozdíl mezi prvními dvěma výrazně větší. Sněmovní výsledky za okres Žďár nad Sázavou shrnuje přehled parlamentních voleb za okres a krajský pohled nabízí stránka s výsledky za Kraj Vysočina.
V prezidentských volbách roku 2023 rozhodovalo v Otíně první kolo jen o vlásek: Andrej Babiš vedl se 29,03 % (54 hlasů), těsně za ním skončil Petr Pavel s 28,49 % (53 hlasů). Danuše Nerudová a Pavel Fischer získali téměř shodný podíl — 15,59 %, respektive 15,05 %. Oba lídři prvního kola se lišili jediným hlasem.
Ve druhém kole se situace obrátila a Petr Pavel zvítězil přesvědčivě: získal 115 hlasů, tedy 58,97 %, Andrej Babiš obdržel 80 hlasů (41,02 %). Podrobné výsledky za obec jsou k dispozici na stránce prezidentských voleb v Otíně. Srovnání s výsledky celého okresu nabízí přehled za okres Žďár nad Sázavou a krajský pohled zprostředkovává souhrn za Kraj Vysočina.
V krajských volbách roku 2024 zvítězilo v Otíně ANO s 32,60 % hlasů (30 hlasů), následované KDU-ČSL s 20,65 % (19 hlasů). Piráti a Společně se Starosty se shodně dělili o třetí a čtvrtou příčku se 9,78 % každý. PŘÍSAHA a SPD+Trikol+PRO získaly shodně 7,60 %, zbývající uskupení — STAN PRO VYS, SOCDEM a STAČILO! — se pohybovala pod pěti procenty.
Výsledky krajských voleb v Otíně jsou k dispozici na stránce krajských voleb pro obec. Širší regionální pohled nabízí přehled krajských voleb za celý okres Žďár nad Sázavou.
Otín je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina, rozkládající se na rozloze 5,6 km² v nadmořské výšce 514 metrů. Podle dat Českého statistického úřadu zde v roce 2024 žilo 334 obyvatel ve 94 domech (stav k roku 2021). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1379. Obec má dvě poštovní směrovací čísla: 59401 a 59442.
Z demografického hlediska je Otín pozoruhodný vysokým podílem nejmladší generace: podle sčítání z roku 2021 tvořily děti a mládež do 14 let rovných 19 % obyvatel, zatímco celorepublikový průměr činil 12,9 %. Naopak seniorů nad 65 let zde žije jen 11,2 % — to obec řadí na 5 993. místo z 6 254 obcí, tedy k těm s nejnižším podílem starší generace v zemi. Podíl obyvatel v produktivním věku (15–64 let) odpovídá přesně celostátnímu průměru 69,7 %. V Otíně se rovněž odráží silná religiozita: ze sčítání 2021 vyplývá, že 49,7 % obyvatel se hlásí k víře, což je více než dvojnásobek celorepublikového průměru 22,2 % — v žebříčku věřících obec stojí na 355. místě z 6 254 obcí. Naproti tomu bez vyznání se hlásí jen 13,8 % obyvatel, oproti průměrnému podílu 47,8 % v celé republice; zbylých 36,5 % obyvatel vyznání neuvedlo.
Demografická bilance za rok 2024 ukazuje mírný, ale kladný celkový přírůstek jednoho obyvatele: přirozený přírůstek byl záporný (–1, tedy o jedno úmrtí víc než narozených), nicméně saldo migrace bylo kladné (přistěhovalí o dvě osoby převýšili odstěhovalé), takže obec jako celek mírně roste. Místní památkou je lidová zvonice z 19. století, evidovaná Národním památkovým ústavem: čtvercová stavba s hladkými fasádami a segmentovým vstupem stojí výrazně na návsi a završuje ji stanová střecha se čtyřbokou lucernou. Webové stránky obce jsou k dispozici na adrese otin.cz.
V komunálních volbách 2022 dorazilo k urnám v Otíně 67,07 % oprávněných voličů — to je o celých 21 procentních bodů víc, než byl celostátní průměr komunální účasti 46,07 %. Zájem místních o rozhodování o obci je tedy výrazně nadprůměrný.
Stejný vzorec se opakuje napříč všemi typy voleb. Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 hlasovalo 75,69 % voličů (celorepublikový průměr: 68,95 %), v roce 2021 pak 69,26 % oproti průměru 65,43 %. U prezidentských voleb 2023 dosáhla účast v prvním kole 76,83 % (průměr ČR: 68,24 %) a ve druhém kole ještě vzrostla na 79,27 % — při celostátním průměru 70,25 %. V krajských volbách 2024 přišlo k urnám 37,05 % voličů, zatímco celorepublikový průměr činil 32,91 %. Ve všech sledovaných typech voleb tak Otín překonává celostátní průměr volební účasti.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
