Komunální volby 2026 v Dlouhé Lhotě: souvislosti a volební přehled
V Dlouhé Lhotě určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva, které bude v dalším čtyřletém období rozhodovat o správě této středočeské obce. Zdejší dějiny sahají hluboko do minulosti, neboť první písemná zmínka pochází již z roku 1336.
Sídlo s více než čtyřmi stovkami obyvatel leží v okrese Příbram. Následující text nabízí pohled do nedávné volební historie, přibližuje specifika hlasování v parlamentních i krajských kláních a představuje základní demografické zázemí obce.
Výsledky hlasování do obecního zastupitelstva
Při obecních volbách v roce 2022 odevzdávali voliči hlasy jednotlivým osobnostem. Nejvyšší podporu si připsala Karolína MAREČKOVÁ LAŠTOVKOVÁ, která obdržela 153 hlasů (13,40 %). Za ní následovali Jan KOČÍ se ziskem 130 hlasů (11,38 %), Michal SOUKUP se 122 hlasy (10,68 %) a Ing. MAREK LOJÍN, pro něhož hlasovalo 119 voličů (10,42 %). Přes deset procent hlasů získala také Bc. MARTINA MÁŠOVÁ se 118 hlasy (10,33 %). Další místa obsadili Jiří CHRUDIMSKÝ (111 hlasů; 9,72 %), ALEŠ JECHORT (103 hlasů; 9,02 %), PAVEL PECKA (103 hlasů; 9,02 %), Luboš Kraus (93 hlasů; 8,14 %) a Ondřej Barták (90 hlasů; 7,88 %). Josef ŠÍD v tomto klání nezískal žádný hlas.
Pro srovnání celkové situace v okolních samosprávách je k dispozici přehled pro okres Příbram a zájemci mohou prozkoumat i širší kontext, který nabízí souhrn pro celý Středočeský kraj. Vývoj lokální politické reprezentace v uplynulých obdobích ukazují níže uvedené archivní záznamy.
Rozložení sil při sněmovních volbách
V souboji o mandáty do zákonodárného sboru, jaký představují volby do Poslanecké sněmovny, dominovalo v roce 2025 hnutí ANO se ziskem 89 hlasů (33,58 %), čímž kopírovalo celostátní trend, kde stejný politický subjekt rovněž zvítězil s 34,51 %. Druhou příčku obsadila koalice SPOLU s 55 hlasy (20,75 %), následovaná hnutím STAN, které oslovilo 41 voličů (15,47 %). Uskupení MOTO získalo 27 hlasů (10,18 %), zatímco hnutí SPD i strana PIRÁTI shodně dosáhly na 18 hlasů (6,79 %). Menší část voličů podpořila subjekty PŘÍSAHA (6 hlasů; 2,26 %), STAČILO! (5 hlasů; 1,88 %), KRUH (2 hlasy; 0,75 %) a ČSSD (1 hlas; 0,37 %).
Při dřívějším hlasování v roce 2021 v obci rovněž vyhrálo hnutí ANO s 26,33 % (59 hlasů), tehdy však v celostátním měřítku těsně zaostalo za koalicí SPOLU, která celorepublikově dosáhla 27,79 %, zatímco v Dlouhé Lhotě byla druhá s 21,87 % (49 hlasů). Třetí tehdy skončila koalice Piráti+STAN (17,41 %; 39 hlasů), za níž se umístily SPD (12,50 %; 28 hlasů), PŘÍSAHA (8,03 %; 18 hlasů), ČSSD (5,35 %; 12 hlasů), KSČM (2,67 %; 6 hlasů) a OtČe (1,78 %; 4 hlasy). Kompletní bilanci nedávného celostátního měření sil zachycují poslanecké volby v Dlouhé Lhotě v podrobném přehledu.
Okolní dění v rámci celého regionu ukazují sněmovní volby na Příbramsku a pohled na širší souvislosti přinášejí parlamentní výsledky za Středočeský kraj. Vývoj preferencí v čase lze sledovat v následujícím seznamu:
Hlasování o hlavě státu
Při výběru prezidenta republiky v roce 2023 vedl v obci po úvodním kole Petr Pavel, pro kterého se vyslovilo 104 voličů (39,39 %). Na druhém místě skončil Andrej Babiš se ziskem 87 hlasů (32,95 %) a třetí Danuše Nerudová obdržela 42 hlasů (15,90 %). Do statistik dále promluvili Pavel Fischer (15 hlasů; 5,68 %), Jaroslav Bašta (10 hlasů; 3,78 %) a Marek Hilšer společně s Karlem Divišem, kteří získali shodně po 3 hlasech (1,13 %).
Závěrečný souboj mezi dvěma postupujícími kandidáty potvrdil převahu Petra Pavla, jenž si připsal 160 hlasů (61,53 %), zatímco Andrej Babiš obdržel 100 hlasů (38,46 %). Způsob, jakým probíhaly tyto přímé prezidentské volby, detailně mapují výsledky prezidentské volby v Dlouhé Lhotě na obecní úrovni. Větší územní celek pokrývá prezidentský přehled pro okres Příbram a krajská čísla shrnují výsledky volby prezidenta ve středních Čechách.
Výsledky voleb do krajského zastupitelstva
V roce 2024 přilákaly pozornost občanů krajské volby, v nichž v obci zvítězilo hnutí ANO se ziskem 45 hlasů (38,46 %). Druhé místo obsadilo hnutí STAN, jež přesvědčilo 32 voličů (27,35 %), a pomyslný bronz připadl koalici SPOLU se 24 hlasy (20,51 %). Uskupení STAČILO! oslovilo 6 voličů (5,12 %), Piráti a koalice SPD+Trikol+PRO měly shodně po 4 hlasech (3,41 %) a formace PŘÍSAHA získala 2 hlasy (1,70 %).
Podrobné rozložení hlasů z tohoto hlasování představují krajské volby pro Dlouhou Lhotu přímo na profilu obce. Pokud vás zajímá, jak volilo širší okolí, můžete navštívit také krajské výsledky za příbramský okres. Dřívější regionální hlasování rekapitulují tyto odkazy:
Základní charakteristika a památky obce
Dlouhá Lhota leží v nadmořské výšce 425 metrů a její katastrální území má rozlohu 7,6 km². Zdejší zástavba čítala podle údajů z roku 2021 celkem 164 domů a poštovní zásilky sem směřují pod PSČ 263 01. V roce 2024 zde podle zjištění Českého statistického úřadu žilo 464 obyvatel, přičemž demografický vývoj v témže roce zaznamenal přirozený přírůstek 0 obyvatel, avšak díky kladnému saldu migrace o 2 osoby dosáhl celkový přírůstek hodnoty 2.
Z hlediska věkového složení evidoval ČSÚ v roce 2021 v obci 15,7 % dětí do 14 let (celorepublikový průměr činil 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 69,9 % lidí (v ČR 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let výše tvořila 14,4 % (oproti 17,4 % v celém státě). Při sčítání lidu v tomtéž roce uvedlo 42 % místních obyvatel, že je bez vyznání (v ČR 47,8 %), k věřícím se přihlásilo 23,4 % občanů (v ČR 22,2 %) a zbývajících 34,7 % respondentů tuto otázku nezodpovědělo (celostátně 30,1 %).
Stavebnímu dědictví vévodí památkově chráněné objekty, které ve své evidenci popisuje Národní památkový ústav. Patří mezi ně kostel sv. Jana Evangelisty z počátku 14. století s dochovanými středověkými prvky a přilehlou márnicí, a dále jednopatrový venkovský zámek s renesančním jádrem a klasicistní fasádou obklopený rozsáhlým parkem. Další podrobnosti ze života obce zveřejňuje oficiální web Dlouhé Lhoty.
Účast voličů při hlasováních
Při komunálním hlasování v roce 2022 dosáhla volební účast v Dlouhé Lhotě 69,00 %, což představovalo výrazný nadprůměr ve srovnání s celostátním údajem, který se tehdy zastavil na 46,07 %. Obyvatelé tak projevili o správu své radnice podstatně vyšší zájem, než byl republikový standard.
Vysoké zapojení provázelo i sněmovní volby v roce 2025, kdy k urnám dorazilo 73,96 % zapsaných voličů oproti 68,95 % v celé zemi, přičemž i v roce 2021 byla zdejší účast 69,88 % nad celorepublikovým průměrem 65,43 %. Hojně navštěvovaná byla obě kola prezidentského klání v roce 2023: v prvním kole volilo 78,87 % oprávněných voličů (ČR 68,24 %) a ve druhém kole 78,14 % (ČR 70,25 %). Pouze u krajských voleb v roce 2024 se účast přiblížila běžným hodnotám, když 33,52 % v obci prakticky kopírovalo celostátní výsledek 32,91 %.
