100,00 %
Štěpánka Hejlová účetní, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 1
16,00 % (24 hlasů)
Josef Mikeš OSVČ, věk: 66 let
pořadí na kandidátce: 2
14,00 % (21 hlasů)
Josef Hejl OSVČ, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 3
13,33 % (20 hlasů)
Miroslav Mikeš operátor výroby, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 4
14,66 % (22 hlasů)
Václav Maleč kuchař, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 5
12,66 % (19 hlasů)
Václav Martínek řidič, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 6
13,33 % (20 hlasů)
Jakub Mikeš řidič, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 7
16,00 % (24 hlasů)
Štěpánka Hejlová účetní, věk: 56 let
Josef Mikeš OSVČ, věk: 66 let
Josef Hejl OSVČ, věk: 56 let
Miroslav Mikeš operátor výroby, věk: 63 let
Václav Maleč kuchař, věk: 46 let
Václav Martínek řidič, věk: 64 let
Jakub Mikeš řidič, věk: 40 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Představme si scénu jako vystřiženou ze samotného závěru filmu Marečku, podejte mi pero! Na konci teleskopického transportéru stojí s uctivým výrazem Martin Kupka, zatímco z vyvýšené velitelské kukaně na něj blahosklonně shlíží Vít Rakušan. Kupka udělá gesto rukou nahoru, transportér se rozjede a předseda ODS praví: „Tady jsem si pane Rakušane dovolil, poslat vám ze zahrádky pár našich zbývajících voličů
Starostové ukázali, že patří do první ligy a jsou lídři opozice, zhodnotil výsledky komunálních a senátních voleb bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj se STAN dařilo i v regionech, kde se dříve hnutí netěšilo větší podpoře. Předseda ODS Martin Kupka ovšem jeho nadšení mírnil. „O lídrovi opozice rozhodne až klání ve Sněmovně a další volby,“ podotkl v Partii Terezie Tománkové.
Nejstarší zvolenou zastupitelkou je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět 92letá pedagožka Sylva Knedlová, která zasedne v zastupitelstvu Fryštáku na Zlínsku. Tento primát jí patřil i při minulých komunálních volbách před čtyřmi roky.
Jak si vedli v komunálních volbách ti předsedové politických stran, kteří kandidovali? Předseda ODS Martin Kupka ovládl volby v Líbeznicích a získal mandát zastupitele, naopak předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka propadl spolu s ostatními Motoristy v pražských komunálních volbách hned dvakrát, kromě magistrátu neuspěl ani v Praze 5. Mandát pražského zastupitele naopak získal předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V Hradci Králové kandidoval z posledních míst kandidátky šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel a mandát nezískal, uskupení Hradecký demokratický klub a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků ale volby ve městě vyhrálo.
I během napínavého sčítání hlasů si politici udělali čas na nevšední a záludné otázky pro CNN Prima NEWS. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš například odpovídal, kdo by podle něj mohl vyhrát hru Zrádci. Bez váhání odpověděl, že by to byl jednoznačně jejich bývalý člen a současný zástupce ODS Jan Lipavský. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher poodhalil, jaký má rituál. Lídr pražské kandidátky Milan Urban z SPD pak řekl, jaký je jeho talisman pro štěstí a co dělá Tomio Okamura po příchodu z práce domů.
Volební komise pomalu finišují sčítání hlasů v komunálních volbách v Praze. Možností, jak může nové vedení hlavního města vypadat, je hned několik. Lídr Starostů a nezávislých Petr Hlaváček, jehož uskupení nejspíš v Praze zvítězí, si může partnery vybírat. Druhým nejsilnějším subjektem je koalice Spolu pro Prahu, která by společně se STAN teoreticky mohla poskládat většinu, byla by ovšem křehká. Do hry tak vstupují také Piráti, Praha sobě či hnutí ANO. Jak se rýsují jednání a kdo se koho štítí?
Při nadcházejících komunálních volbách 2026 rozhodnou voliči v obci Zvotoky o budoucí podobě místního zastupitelstva. Tato jihočeská vesnička se může pochlubit neobyčejně hlubokou historií sahající až do roku 1045, kdy o ní pochází vůbec první písemná zmínka.
S pouhými několika desítkami stálých obyvatel představuje typickou menší venkovskou komunitu, kde se sousedské vazby přirozeně promítají do chodu samosprávy i do samotného hlasování. Následující text nabízí přehled nejen o lokální politické historii, ale také o tom, jak se v tomto sídle hlasovalo v parlamentních, prezidentských či krajských soubojích.
V komunálním klání v roce 2022 měli místní voliči výběr značně přímočarý, neboť se o jejich přízeň ucházela pouze jedna volební strana. Uskupení Sdružení pro rozvoj Zvotok získalo všech 138 odevzdaných hlasů, což znamenalo rovných 100,00 % a obsazení všech křesel v obecním zastupitelstvu.
Zájemci o širší regionální dění mohou nahlédnout na výsledky strakonického okresu, které ukazují pestrost politické mapy v okolních obcích. Stejně tak je dostupný celkový přehled za Jihočeský kraj zachycující komunální hlasování ve všech městech a vesnicích regionu.
Když přišly na řadu volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, přesvědčivě zde zvítězilo hnutí ANO se ziskem 48,57 % hlasů, čímž znatelně předčilo svůj celorepublikový výsledek 34,51 %. Druhé místo obsadila koalice SPOLU, pro niž hlasovalo 22,85 % voličů, což v zásadě odpovídalo jejímu celostátnímu zisku 23,36 %. Třetí pozici získala strana PIRÁTI se 14,28 %, následovalo uskupení STAČILO! s 8,57 %, zatímco hnutí STAN a hnutí SPD si připsala shodně po 2,85 % hlasů.
O čtyři roky dříve, při sněmovním hlasování v roce 2021, bylo rozložení sil pestřejší: hnutí ANO tehdy získalo 31,25 % a hnutí SPD 21,87 %, zatímco celostátní vítěz, koalice SPOLU, skončila na třetím místě s 18,75 % před koalicí Piráti+STAN s 15,62 % a shodným ziskem 6,25 % pro stranu Zelení a stranu KSČM. Kompletní přehled nabízí výsledky voleb v obci. Pro porovnání s okolím slouží parlamentní výsledky okresu Strakonice a k dispozici jsou rovněž údaje za celý Jihočeský kraj.
V roce 2023 poutaly pozornost občanů prezidentské volby, v nichž se v úvodním kole o přízeň ucházelo více osobností. Nejvíce hlasů obdržel Andrej Babiš se ziskem 44,73 %, zatímco Petr Pavel získal 23,68 % a Danuše Nerudová skončila třetí s 21,05 %. Zbývající hlasy si rovným dílem rozdělili Marek Hilšer a Pavel Fischer, kteří zaznamenali shodně 5,26 %.
Ve finálovém druhém kole Andrej Babiš svou vedoucí pozici udržel a zvítězil se ziskem 56,41 %, zatímco Petr Pavel obdržel 43,58 % hlasů. Podrobné počty odevzdaných lístků shrnuje prezidentské hlasování v obci. Zájemci o širší kontext mohou prozkoumat prezidentské výsledky okresu Strakonice a k nahlédnutí jsou také data za celý Jihočeský kraj.
V roce 2024 se uskutečnily krajské volby, v nichž místní obyvatelé rozhodovali o složení regionálního zastupitelstva. Nejúspěšnější byla strana ODS, která získala 33,33 % hlasů. Na druhém místě se umístilo uskupení STAČILO! s 22,22 % a třetí skončilo hnutí ANO, jemuž dalo hlas 16,66 % zúčastněných.
Po dvou hlasech, což odpovídalo 11,11 %, si připsala strana SOCDEM i strana Piráti, a koalice Zelení+Levice obdržela 5,55 %. Konkrétní čísla z tohoto hlasování představují výsledky krajských voleb v obci. Pro porovnání s okolními sídly lze otevřít krajské hlasování na Strakonicku.
Zvotoky leží v nadmořské výšce 513 metrů a rozkládají se na ploše 3,9 km², přičemž místní pošta používá směrovací číslo 387 16. Podle údajů Českého statistického úřadu zde v roce 2024 žilo 56 obyvatel a sčítání lidu v roce 2021 evidovalo celkem 38 domů. Z hlediska demografického vývoje v roce 2024 byl přirozený přírůstek na nule, avšak kvůli zápornému saldu migrace ve výši -3 osob činil celkový přírůstek rovněž -3 obyvatele.
Při pohledu na věkové složení obyvatel z roku 2021 tvořily děti do 14 let 15,2 %, lidé v produktivním věku od 15 do 64 let představovali 62,1 % a senioři ve věku 65 a více let zaujímali 22,8 %, což bylo znatelně více než celorepublikový průměr 17,4 %. Pokud jde o náboženské vyznání podle téhož sčítání, lidé bez vyznání tvořili 40 %, k věřícím se hlásilo 23,3 % a zbývajících 36,7 % obyvatel svůj postoj neuvedlo. Aktuality a informace o samosprávě přinášejí oficiální webové stránky.
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast 48,08 %, což mírně překonalo celorepublikový průměr, který činil 46,07 %. Vzhledem k malé velikosti obce a přítomnosti jediné kandidátní listiny tak k volební urně dorazila téměř polovina oprávněných voličů.
V ostatních typech hlasování byla účast rozmanitá. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo volit 64,81 % oprávněných voličů, zatímco celostátní účast byla 68,95 %, a v roce 2021 to bylo 56,14 % oproti republikovým 65,43 %. V prezidentských volbách v roce 2023 panoval výrazný zájem, když v prvním i druhém kole dosáhla shodně 72,22 %, což v obou případech předstihlo celorepublikový průměr 68,24 %, respektive 70,25 %. Krajské volby v roce 2024 přilákaly 37,50 % voličů, což bylo rovněž nad celostátním průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
