100,00 %
Josef Janouškovec soukromý zemědělec, věk: 72 let
pořadí na kandidátce: 1
14,78 % (102 hlasů)
Jiří Piškule obchodní zástupce, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 2
12,17 % (84 hlasů)
Bc. František Dobrý vedoucí strážník městské policie, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 3
14,20 % (98 hlasů)
Marek Hašek řidič důlních mechanismů, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 4
13,62 % (94 hlasů)
Jaroslav Král zámečník, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 5
9,85 % (68 hlasů)
Petr Netrh strojvedoucí správa železnic, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 6
12,89 % (89 hlasů)
Mgr. Bc. Vladimír Nový OSVČ, advokát, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 7
13,91 % (96 hlasů)
Josef Janouškovec soukromý zemědělec, věk: 72 let
Jiří Piškule obchodní zástupce, věk: 46 let
Bc. František Dobrý vedoucí strážník městské policie, věk: 51 let
Marek Hašek řidič důlních mechanismů, věk: 36 let
Jaroslav Král zámečník, věk: 51 let
Petr Netrh strojvedoucí správa železnic, věk: 53 let
Mgr. Bc. Vladimír Nový OSVČ, advokát, věk: 45 let
Martin Schneider konstruktér, věk: 33 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Bučí se v komunálních volbách 2026 rozhoduje o tom, kdo povede tuto malou plzeňskou obec v nadcházejícím volebním období. Přitom jde o obec, která patří k výrazně nejsekulárnějším místům v celém Česku — podle dat ze sčítání lidu v roce 2021 se bez vyznání hlásí 65,4 % obyvatel, což ji řadí na 173. místo z 6 254 obcí, tedy do absolutní špičky pomyslného žebříčku.
Bučí leží v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji a k roku 2024 v ní žije 178 lidí. Text, který zde najdeš, propojuje komunální volby s přehledem výsledků parlamentních, prezidentských i krajských voleb, aby bylo vidět, jak se v téhle malé obci rozhodovalo napříč různými typy hlasování.
V komunálních volbách 2022 se v Bučí utkala dvě místní sdružení nezávislých kandidátů. Jasněji si vedlo SNK BUČÍ, které získalo 463 hlasů, tedy téměř 59 % — zatímco druhé uskupení SPOLEČNĚ PRO BUČÍ obdrželo zbývajících 41,02 %, tedy 322 hlasů. Výsledek byl sice jednoznačný, ale ne drtivý: přes dvě pětiny hlasů připadly druhému uskupení, takže o žádnou dominanci jednoho tábora nešlo.
Koho zajímá, jak se volilo v dalších obcích okresu Plzeň-sever, může se podívat na přehled komunálních voleb v okrese. Výsledky za celý Plzeňský kraj jsou pak k dispozici v souhrnu komunálních voleb za kraj — ten zahrnuje výsledky jednotlivých obcí, nikoliv žádného společného krajského vítěze, protože komunální volby se vždy rozhodují zvlášť pro každou obec.
V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 obsadilo v Bučí první místo koalice SPOLU s 26,89 % hlasů (32 hlasů), o pouhých 0,84 procentního bodu před ANO s 26,05 % (31 hlasů). Výsledek byl prakticky nerozhodnutelný a o pořadí rozhodl doslova jediný hlas. Za nimi se umístily STAN s 11,76 %, MOTO s 10,08 % a Piráti s 9,24 %. Celostátně přitom ANO vyhrálo se 34,51 %, zatímco SPOLU skončilo jako druhé s 23,36 % — v Bučí se tedy pořadí dvou největších uskupení převrátilo oproti celorepublikovému výsledku.
Ve volbách 2021 dominovalo SPOLU výrazněji: získalo 36,78 % hlasů, zatímco ANO skončilo třetí se 17,24 %, protože druhé místo obsadila koalice Piráti+STAN s 21,83 %. Celostátně tehdy SPOLU rovněž zvítězilo s 27,79 %, takže vítěz byl v obci i v celé republice shodný — ale bučský náskok SPOLU nad ANO byl výrazně větší než ten celorepublikový. Podrobnější výsledky sněmovních voleb za celý Plzeňský kraj nabízí přehled parlamentních voleb v kraji, a výsledky za okres Plzeň-sever lze najít na stránce sněmovních voleb v okrese.
V prezidentských volbách 2023 šlo v prvním kole o výsledek sice jasný, ale s pestrou startovní plochou osmi kandidátů. Nejvíc hlasů si v obci odnesl Petr Pavel s 47,27 % (52 hlasů), druhý Andrej Babiš obdržel 20,00 % a třetí Danuše Nerudová 16,36 %. Ve druhém kole se pak podíl Pavlových příznivců ještě výrazně rozšířil — obdržel 74,33 % hlasů (84 hlasů), zatímco Babiš skončil na 25,66 %. Nešlo tedy o žádný obrat, ale o potvrzení a prohloubení prvního kola.
Srovnání s okolím nabízí přehled prezidentských voleb v okrese Plzeň-sever a pro krajský pohled pak výsledky prezidentských voleb za Plzeňský kraj. Výsledky přímo za obec z předchozích prezidentských voleb v letech 2018 a 2013 jsou v přehledu níže.
V krajských volbách 2024 šlo v Bučí do uren celkem 53 hlasů — při takto malém počtu voličů jsou procentní podíly nutně hrubozrnnější. Nejsilnější bylo ANO s 28,30 % (15 hlasů), těsně za ním ODS+TOP 09 se 22,64 % (12 hlasů). Třetí skončilo SPD+Trikolora s 13,20 %, čtvrtý PRO NÁŠ KRAJ s 11,32 %. Zbylé čtyři strany — STAN, Piráti, LEPŠÍ ŽIVOT a SOCDEM — se pohybovaly v rozmezí 3,77–9,43 %.
Bučí patří do okresu Plzeň-sever a pro pohled na to, jak volil širší region, lze využít přehled krajských voleb v okrese. Historické výsledky přímo za obec jsou přístupné v odkazech níže.
Bučí je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1240. Leží ve výšce 425 metrů nad mořem, rozkládá se na 2,4 km² a k roku 2024 zde žije 178 obyvatel. Podle sčítání z roku 2021 eviduje obec 63 domů. PSČ je 33152.
Na návsi stojí roubená zvonice z počátku 19. století — typická ukázka venkovské lidové architektury, jejíž podobu eviduje Národní památkový ústav. Statistická data o obyvatelích, domech a rozloze pocházejí z šetření Českého statistického úřadu.
Pohled na věkovou strukturu ukazuje, že Bučí má o něco více seniorů a dětí, než je celorepublikový průměr: obyvatel ve věku 65 a více let je 18,9 % oproti 17,4 % za celou ČR, dětí do 14 let pak 14,4 % oproti 12,9 % — obě čísla pocházejí ze sčítání 2021. Obyvatel v produktivním věku (15–64 let) je naopak méně: 66,7 % oproti 69,7 % v celé republice. Co se týče demografického vývoje, v roce 2024 zaznamenala obec celkový úbytek tří obyvatel: přirozený přírůstek byl sice mírně kladný (jedno narozené dítě více než zemřelých), ale saldo migrace bylo záporné — čtyři lidé se z obce vystěhovali více, než se přistěhovalo, a tento odliv překonal biologický přírůstek.
Náboženské vyznání obyvatel je výrazně odlišné od celostátního průměru. Bez vyznání se v roce 2021 hlásilo 65,4 % obyvatel Bučí, zatímco v celém Česku to bylo 47,8 %. Věřících je zde jen 6,8 % — v porovnání s 22,2 % za celou republiku je to citelný rozdíl. Zbylých 27,8 % obyvatel vyznání neuvedlo (v celé ČR 30,1 %). Na oficiálních stránkách obce Bučí lze najít aktuální informace přímo od obecního úřadu.
Volební účast v Bučí je v komunálních volbách mimořádná. V roce 2022 přišlo k urnám 79,86 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr účasti v komunálních volbách byl 46,07 % — rozdíl přesahuje třicet procentních bodů, což je výsledek, který mluví sám za sebe.
Nadprůměrný zájem se projevuje i u ostatních typů voleb, byť méně výrazně. V prezidentských volbách 2023 přišlo v prvním kole 76,92 % voličů (průměr ČR: 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 80,71 % (průměr: 70,25 %). Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 dosáhla místní účast 83,22 % — oproti 68,95 % za celou republiku jde o jeden z nejmarkantnějších rozdílů. Naproti tomu v roce 2021 zůstala účast v obci na 62,41 %, tedy mírně pod tehdejším průměrem 65,43 %. Krajské volby 2024 přitáhly 37,32 % voličů, zatímco celostátní průměr byl 32,91 % — i zde obec skončila nad průměrem.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
