0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
ANO 2011 OPORA TEREZÍNSKA ŽENY TEREZÍNSKA Srdcem za Terezín Terezínsko RESET s podporou Naše Česko
Aleš Lepič místostarosta, věk: 49 let
Marie Fantová finanční analytička, věk: 67 let
Miloslav Rožec podnikatel, věk: 68 let
Zuzana Hájková DiS. sociální pracovnice, věk: 46 let
Michal Procházka dispečer DSÚK, věk: 52 let
Mgr. Jaroslava Branke marketing a propagace, věk: 50 let
Pavel Rosa správce IT, věk: 49 let
Mgr. Valérie Kočí sekretářka katedry, věk: 27 let
Karel Berka mistr plavčík, věk: 45 let
Petra Kašparová kadeřnice, věk: 49 let
Jaroslav Procházka senior, věk: 74 let
Miroslav Fanta kuchař, věk: 44 let
Jan Kašpar grafik v reklamní agentuře, věk: 54 let
Václav Laholík OSVČ, věk: 79 let
Alena Náglová provozní, uklízečka, věk: 61 let
Miloslav Nekolný vedoucí TSM, věk: 46 let
Jaroslava Jarešová dělnice, věk: 52 let
Štěpán Pém státní zaměstnanec, věk: 26 let
Michal Johanovský mistr údržby, věk: 55 let
Pavel Máka zaměstnanec provozář TSM, věk: 53 let
David Vinš aplikátor PUR systému, věk: 46 let
Vratislav Votoček technik Lovochemie a.s., věk: 45 let
Miroslav Šorma vozmistr ČD Cargo, věk: 46 let
Jiří Nekolný zaměstnanec TSM, věk: 50 let
Jan Linaj řidič MHD, věk: 36 let
Martin Doležal OSVČ, věk: 42 let
Ondřej Kutílek modelář, stavař, věk: 26 let
Petr Skála údržbář, věk: 46 let
Miroslav Buldra zaměstnanec TSM, věk: 45 let
Milan Knobloch důchodce, věk: 63 let
Lenka Tichá účetní, věk: 51 let
Kristýna Johanovská studentka, věk: 21 let
Kateřina Hlavinková knihovnice, věk: 57 let
Hana Rožcová důchodce, věk: 70 let
Jana Letafková důchodce, věk: 64 let
Drahomíra Wančová pečovatelka, věk: 33 let
Valerie Votočková důchodce, věk: 69 let
Irena Vinšová účetní, věk: 64 let
Lucie Hnátová referentka ve finanční správě, věk: 50 let
Ivana Malypetrová administrativní pracovnice, věk: 42 let
Radka Velková matrikářka, věk: 44 let
Drahomíra Kačírková důchodce, věk: 73 let
Hana Horová administrativní pracovnice, věk: 48 let
Adéla Balounová studentka, věk: 21 let
Natálie Patáková asistentka pedagoga, věk: 26 let
Mgr. Jiří Hofman Ph.D. historik, věk: 43 let
Roman Gazsi IT specialista, věk: 61 let
Václav Kučera administrativní pracovník, věk: 61 let
Zuzana Beitler řidič, věk: 63 let
Jindřich Holeček emeritní policejní rada, věk: 75 let
Mgr. Jan Kubíček právník, věk: 27 let
Alexander Černý podnikatel, věk: 72 let
Tomáš Šimek správce objektu, věk: 54 let
Milena Zahálková státní zaměstnanec, věk: 47 let
Valerie Berková zdravotní sestra, věk: 58 let
Zdeněk Purma zaměstnanec, věk: 58 let
Iveta Hesková prodavačka, věk: 48 let
Roman Kindl státní zaměstnanec, věk: 57 let
Marek Král podnikatel, věk: 51 let
Michal Hrubý řidič, věk: 49 let
Jiří Smutný OSVČ stavebnictví, věk: 48 let
Ing. Jaroslav Krejza vývojový pracovník v letectví, věk: 44 let
Miroslav Sedláček prodejní technik, věk: 63 let
Jiří Pekař údržbář, věk: 41 let
Roman Müller údržbář, věk: 61 let
Samuel Pýcha elektrikář, věk: 24 let
Ing. Jiřina Krejzová státní zaměstnanec v důchodu, věk: 65 let
Zdeněk Rous OSVČ zahradní služby, věk: 61 let
Štěpán Stojanov ředitel školicího střediska, věk: 47 let
Markéta Ženklová pracovnice v Amazonu, věk: 34 let
Roman Kofr bezpečnostní specialista, invalidní důchodce, věk: 52 let
Šárka Pětíková zástupce manažera, věk: 45 let
Ing. Aleš Beránek OSVČ stavebnictví, věk: 39 let
Radek Vraný projektový manažer, věk: 63 let
Rostislav Mazánek v pohostinství, v důchodu, věk: 76 let
René Tomášek starosta města, věk: 53 let
Roman Šaloun DiS. technik, věk: 55 let
Ing. Martin Krejčí podnikatel, věk: 59 let
Jiří Obr technik, věk: 53 let
Vratislav Tomášek podnikatel, věk: 50 let
Jiří Rous podnikatel, věk: 54 let
Šárka Petrželková zdravotní sestra, věk: 50 let
JUDr. Alžběta Kateřina Khassanov BBA právník, věk: 35 let
Bc. Michaela Fišerová dipl. um. učitelka, věk: 51 let
René Kutzler jezný, věk: 52 let
PaedDr. Věra Hubáčková učitelka, věk: 60 let
Alice Lipšová administrativní pracovník, věk: 47 let
Robert Král podnikatel, věk: 53 let
Mgr. Jana Stojanovová úředník, věk: 46 let
Radomír Sumič technik, věk: 56 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V Terezíně přinesou nadcházející komunální volby v roce 2026 nové rozdělení mandátů v městském zastupitelstvu. Historie tohoto sídla je poměrně mladá a neobvyklá, neboť první písemná zmínka pochází až z roku 1780, kdy bylo založeno jako pevnostní město.
V dnešním městě s necelými třemi tisíci obyvateli se politické preference místních voličů odrážejí v pestrém spektru hlasování. Tento přehled shrnuje výsledky obecních voleb i hlasování do dalších zastupitelských orgánů.
Při obecních volbách v roce 2022 získalo největší podporu uskupení RESET, které obdrželo 24,40 % hlasů. Druhé skončilo hnutí ANO 2011 s 21,73 % hlasů a třetí příčku obsadila kandidátka ŽENY TEREZÍNSKA se ziskem 17,87 %. Přes sedm procent hlasů si připsala i další uskupení: SPOLEČNĚ S OBČANY zaznamenalo 9,68 %, SRDCEM ZA TEREZÍN 9,63 %, Česká pirátská strana 9,37 % a SNK Evropští demokraté 7,32 %.
Zájemci o širší regionální souvislosti mohou prozkoumat celkový výsledek voleb na Litoměřicku, případně projít souhrnné hlasování v Ústeckém kraji.
V celostátním měřítku přitahují pozornost volby do Poslanecké sněmovny, kde se při posledním hlasování v roce 2025 v Terezíně prosadilo hnutí ANO se ziskem 37,89 % hlasů, čímž zvítězilo stejně jako v celé zemi, kde obdrželo 34,51 %. Druhé místo obsadila koalice SPOLU s 20,92 % hlasů, následovaná hnutím STAN s 9,12 %, stranou PIRÁTI s 8,38 % a hnutím SPD s 8,31 %. Hranici pěti procent překonala ještě uskupení MOTO (6,43 %) a STAČILO! (5,16 %), zatímco PŘÍSAHA získala 1,07 %, VOLUNTIA 0,53 % a ČSSD 0,40 %.
Při sněmovních volbách v roce 2021 v obci rovněž zvítězilo hnutí ANO s 30,00 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni tehdy byla nejúspěšnější koalice SPOLU. Ta ve městě obsadila druhé místo s 22,66 %, následovaná koalicí Piráti+STAN (14,74 %), hnutím SPD (10,74 %) a KSČM (6,29 %). Detailní pohled nabízí parlamentní hlasování v Terezíně, přičemž regionální data shrnuje sněmovní přehled okresu Litoměřice i celokrajský výsledek pro volby v Ústeckém kraji.
Zajímavý průběh měly prezidentské volby v roce 2023. V prvním kole byl nejúspěšnější Andrej Babiš se ziskem 41,92 % hlasů (589 hlasů), zatímco Petr Pavel skončil druhý s 31,74 % (446 hlasů). Další hlasy získali Danuše Nerudová (11,53 %), Pavel Fischer (5,40 %), Jaroslav Bašta (5,33 %), Marek Hilšer (2,13 %), Karel Diviš (1,56 %) a Tomáš Zima (0,35 %).
Druhé kolo přineslo změnu pořadí, když zvítězil Petr Pavel s 50,66 % hlasů (766 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 49,33 % (746 hlasů). Konkrétní čísla ukazuje prezidentská volba v Terezíně, zájemci mohou porovnat také výsledky na Litoměřicku nebo celkový výsledek zahrnující hlasování v Ústeckém kraji.
Poslední krajské volby v roce 2024 ovládlo v Terezíně hnutí ANO se ziskem 38,35 % hlasů. Druhé místo obsadila ODS s 15,99 % a třetí skončila koalice SPD+Trikol+PRO, která obdržela 11,49 % hlasů. Další příčky patřily uskupením STAČILO! (9,47 %), STAN PRO ÚLK (8,54 %), Piráti (4,65 %), LEPŠÍ SEVER (4,65 %), Spojenci pro kraj (2,17 %), PŘÍSAHA (1,86 %) a HLAS Regionů (1,24 %).
Jak hlasovali místní voliči, ukazují krajské volby v Terezíně, přičemž kontext nabízí také celkový přehled za okres Litoměřice.
Město Terezín se rozkládá na ploše 13,5 km² v nadmořské výšce 150 metrů a spadá pod dvě poštovní směrovací čísla: 411 55 a 412 01. V roce 2024 zde žilo 2850 obyvatel. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, činil v témže roce přirozený přírůstek -23 osob, což bylo částečně zmírněno kladným saldem migrace ve výši 10 osob, takže celkový úbytek představoval 13 obyvatel. V roce 2021 se ve městě nacházelo 707 domů.
Mezi chráněné památky, které sleduje Národní památkový ústav, patří zejména rozsáhlé opevnění Hlavní pevnosti vystavěné v letech 1780–1792 podle francouzské školy v Meziéres a pozdně empírová radnice z roku 1839. Věková struktura obyvatel k roku 2021 ukazuje, že děti do 14 let tvořily 12,4 % (v celé ČR 12,9 %), obyvatelé ve věku 15 až 64 let představovali 68,1 % (v ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let tvořili 19,5 % populace (v ČR 17,4 %). Podle sčítání lidu z roku 2021 bylo 53,4 % obyvatel bez vyznání (celostátně 47,8 %), 13,7 % se označilo za věřící (v ČR 22,2 %) a zbývajících 32,9 % obyvatel údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Informace ze správy sídla zveřejňuje oficiální web města.
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast 42,99 %, což bylo méně než celorepublikový průměr 46,07 %.
Nižší zájem provázel i další hlasování ve srovnání s celostátními čísly. Do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2025 volit 64,80 % občanů oproti celorepublikovým 68,95 % a v roce 2021 to bylo 59,24 % oproti 65,43 % v celé zemi. V prezidentské volbě roku 2023 činila účast v prvním kole 62,66 % při celostátním průměru 68,24 % a ve druhém kole dosáhla 66,61 % oproti celostátním 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 vhodilo svůj hlas 28,62 % voličů, zatímco v celé České republice účast činila 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
