15,43 %
15,43 %
13,83 %
12,77 %
11,70 %
8,51 %
7,98 %
7,45 %
6,91 %
Jan Beneš Jan Lupač Radek Prudký MVDr. Tereza Benešová Ing. Helena Turková Zdeněk Jílek Klára Kejdová, DiS.
Jan Beneš řidič, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (29 hlasů)
Jan Lupač OSVČ klempíř, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (29 hlasů)
Radek Prudký mistr, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (26 hlasů)
MVDr. Tereza Benešová úřední veterinární lékař, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (24 hlasů)
Ing. Helena Turková administrativní pracovnice, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (22 hlasů)
Zdeněk Jílek zámečník, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (16 hlasů)
Klára Kejdová DiS. zdravotní sestra, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (15 hlasů)
Jan Beneš Jan Lupač Radek Prudký MVDr. Tereza Benešová Ing. Helena Turková Zdeněk Jílek Klára Kejdová, DiS. Ivana Pýchová Bohumil Uherka
Jan Beneš řidič, věk: 41 let
Jan Lupač OSVČ klempíř, věk: 41 let
Radek Prudký mistr, věk: 54 let
MVDr. Tereza Benešová úřední veterinární lékař, věk: 39 let
Ing. Helena Turková administrativní pracovnice, věk: 40 let
Zdeněk Jílek zámečník, věk: 62 let
Klára Kejdová DiS. zdravotní sestra, věk: 38 let
Ivana Pýchová důchodce, věk: 75 let
Bohumil Uherka důchodce, věk: 69 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Ještě v pátek nepanovala mezi představiteli ODS s ohledem na výsledek komunálních voleb a prvního kola těch senátních příliš dobrá nálada. Volební sobota a zisk sedmi mandátů z devíti ale rozpoložení občanských demokratů značně zlepšily. Druhé kolo sice vyhráli Starostové a nezávislí. Ze čtyř obvodů, kde soupeřili s ODS, ale ve třech prohráli. To může znovu oživit debaty o tom, kdo je lídrem opozice. Druhé kolo zároveň přineslo velký debakl pro hnutí ANO. Poprvé v senátních volbách nezískalo ani jeden mandát; v ANO zřejmě nastanou velké změny. Což už avizoval předseda hnutí Andrej Babiš.
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 14. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové. Dosavadních 17 senátorek byl dosud nejvyšší počet a ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Nyní jich bude asi 17 procent. Ve Sněmovně tvoří ženy třetinu.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Řekl to novinářům při příchodu do volebního štábu. Na tiskové konferenci následně uvedl, že Starostové chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
V Novém Jimramově rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení místní samosprávy. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1660.
Malá obec čítá několik desítek stálých obyvatel, přesto se zdejší voliči pravidelně zapojují do rozhodování o veřejném dění. Následující text nabízí pohled na dosavadní hlasování i širší souvislosti správy této části Vysočiny.
Při obecních volbách v roce 2022 obdržel nejvíce hlasů Jan Beneš, a to 32 hlasů, což představovalo 15,92 % ze všech odevzdaných hlasů. Za ním se umístil Jan Lupač se ziskem 29 hlasů (14,43 %). Následovali Ing. Helena Turková a Radek Prudký, kteří shodně získali po 26 hlasech (12,94 %). Pětici nejúspěšnějších kandidátů uzavřel František Babáček s 24 hlasy (11,94 %).
Zájemci o širší regionální souvislosti mohou prozkoumat také přehled za okres Žďár nad Sázavou nebo souhrn pro celý Kraj Vysočina. Výsledky dřívějších volebních klání v samotné obci zachycují níže uvedené odkazy.
Při celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zvítězilo v obci hnutí ANO, které obdrželo 20 hlasů (44,44 %). Druhé místo obsadila koalice SPOLU se ziskem 12 hlasů (26,66 %) a třetí skončilo hnutí STAN s 5 hlasy (11,11 %). Stejně jako v místním okrsku skončilo hnutí ANO na prvním místě i v celé České republice, kde získalo 34,51 % hlasů před koalicí SPOLU s 23,36 % hlasů.
V předchozích sněmovních volbách v roce 2021 zde rovněž vyhrálo hnutí ANO, tehdy s 15 hlasy (37,50 %), následované koalicí Piráti+STAN s 8 hlasy (20,00 %) a stranou ČSSD se 7 hlasy (17,50 %). Na celostátní úrovni přitom v roce 2021 zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % hlasů před hnutím ANO s 27,12 % hlasů. Podrobný přehled nabízí stránka pro parlamentní volby v Novém Jimramově, přičemž k dispozici jsou i data za okres Žďár nad Sázavou a také za Kraj Vysočina.
Při volbě prezidenta republiky v roce 2023 přineslo první kolo v Novém Jimramově vyrovnaný duel, když Andrej Babiš i Petr Pavel získali shodně po 20 hlasech (oba 43,47 %). Třetí skončila Danuše Nerudová se 4 hlasy (8,69 %) a čtvrtý Karel Diviš se 2 hlasy (4,34 %). V celostátním měřítku postoupili do druhého kola Petr Pavel a Andrej Babiš.
Ve druhém kole zvítězil v obci Petr Pavel, který obdržel 31 hlasů (58,49 %), zatímco Andrej Babiš získal 22 hlasů (41,50 %). Výsledky obou kol shrnuje stránka pro prezidentské volby v Novém Jimramově, přičemž zájemci mohou sledovat také celkové hlasování v rámci okresu Žďár nad Sázavou nebo za Kraj Vysočina v rámci obecných prezidentských voleb v republice.
V krajských volbách v roce 2024 hlasovalo v obci nejvíce voličů pro hnutí ANO, které získalo 14 hlasů (58,33 %). Se 2 hlasy (shodně 8,33 %) se o další pozice podělily subjekty PŘÍSAHA, SOCDEM a koalice Společně se Starosty. Po 1 hlasu (4,16 %) pak zaznamenaly formace SPD+Trikol+PRO, MÁ VLAST ČMS, DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT a STAČILO!.
Celkový přehled o krajském hlasování v místě poskytují krajské volby v Novém Jimramově, kontext širšího okolí nabízí souhrn za okres Žďár nad Sázavou při sledování celostátních krajských voleb v Česku.
Nový Jimramov je obcí rozkládající se na ploše 4,3 km² v nadmořské výšce 538 metrů. Dle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 61 obyvatel a v roce 2021 stálo na obecním území 67 domů. V roce 2024 činil přirozený přírůstek -2 osoby, avšak díky kladnému saldu migrace ve výši 3 osob dosáhl celkový přírůstek hodnoty 1. Poštovní směrovací čísla pro doručování zásilek jsou 592 03 a 592 42. Bližší informace o chodu samosprávy uvádějí oficiální stránky obce.
Věková struktura zjištěná při sčítání lidu v roce 2021 ukázala, že děti ve věku 0 až 14 let tvořily 15,6 % obyvatel (celostátně 12,9 %), produktivní věková skupina 15 až 64 let představovala 66,9 % (v celé ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let zaujímali 17,5 % (republikový průměr 17,4 %). Ve stejném roce se k věřícím přihlásilo 39,3 % obyvatel (v ČR 22,2 %), podíl bez vyznání činil 34,4 % (v ČR 47,8 %) a zbývajících 26,2 % respondentů kolonku neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Kulturní dědictví v katastru zachycuje Národní památkový ústav. Mezi významné památky patří zřícenina gotického hradu Starkov, který nechal postavit Archleb z Kunštátu na skalnatém vrcholu kopce Štarkov a jenž byl v roce 1456 pobořen. Místní lidovou architekturu zastupuje památkově chráněný venkovský dům s kamenným haltýřem zahloubeným do země u jihovýchodního nároží.
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Novém Jimramově 70,59 %, což znamenalo vyšší zájem než celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Vysoké zapojení vykázali zdejší voliči také při dalších typech voleb. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k urnám 82,14 % oprávněných občanů (v celé ČR 68,95 %), zatímco v roce 2021 činila účast 76,92 % (v ČR 65,43 %). V prvním kole prezidentských voleb roku 2023 hlasovalo 80,70 % voličů oproti celostátním 68,24 % a ve druhém kole účast vystoupala na 86,89 % při celorepublikové hodnotě 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 dosáhla volební účast 51,06 %, zatímco v celé zemi dosáhla 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
