100,00 %
Karel Fous báňský technik, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 1
11,07 % (135 hlasů)
Jaromír Nedbal řidič, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 2
10,91 % (133 hlasů)
Petr Moucha Technical manager, IT, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 3
10,17 % (124 hlasů)
Ondřej Smetana řidič, věk: 31 let
pořadí na kandidátce: 4
10,99 % (134 hlasů)
Ing. Dagmar Sodomková manager v telekomunikacích, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 5
10,09 % (123 hlasů)
Mgr. Jaromír Šiman OSVČ, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 6
11,48 % (140 hlasů)
Vojtěch Štička starosta, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 7
14,43 % (176 hlasů)
Martin Váňa podpora obchodu, věk: 30 let
pořadí na kandidátce: 8
10,50 % (128 hlasů)
Ing. Tomáš Žáček Product manager, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 9
10,33 % (126 hlasů)
Karel Fous báňský technik, věk: 58 let
Jaromír Nedbal řidič, věk: 43 let
Petr Moucha Technical manager, IT, věk: 46 let
Ondřej Smetana řidič, věk: 31 let
Ing. Dagmar Sodomková manager v telekomunikacích, věk: 63 let
Mgr. Jaromír Šiman OSVČ, věk: 44 let
Vojtěch Štička starosta, věk: 58 let
Martin Váňa podpora obchodu, věk: 30 let
Ing. Tomáš Žáček Product manager, věk: 40 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V obci Mořina se v komunálních volbách 2026 rozhoduje o složení obecního zastupitelstva, které bude řídit chod této středočeské obce po příští čtyři roky. Mořina, poprvé písemně doložená v roce 1338, přitom ke svým přibližně 940 obyvatelům přistupuje demograficky neobvykle — podíl seniorů nad 65 let zde patří k nižším v zemi: celkem 4 988 obcí z celkových 6 254 má tento podíl vyšší než mořinských 14,4 %, zatímco celorepublikový průměr dosahuje 17,4 %.
Obec leží v okrese Beroun v nadmořské výšce 355 metrů a spolu s historickými památkami i překvapivě vysokou volební účastí — která u parlamentních a prezidentských voleb výrazně překračuje republikový průměr — tvoří zajímavý obraz středočeské komunity. Stránka nabízí, vedle pohledu na nadcházející komunální volby, i výsledky parlamentních, prezidentských a krajských voleb, které v Mořině proběhly v minulých letech.
V komunálních volbách v roce 2022 získali v Mořině hlasy výhradně Nezávislí kandidáti, kteří si připsali všech 1 306 hlasů, tedy plných 100 % — žádné jiné uskupení do voleb nekandidovalo. Šlo o jednoznačný výsledek. Zda se situace v roce 2026 změní a přihlásí se více uskupení, ukáže přihlašování kandidátek.
Přehled komunálních voleb za celý okres Beroun ukazuje, jak volily okolní obce. Výsledky komunálních voleb za celý Středočeský kraj pak nabízejí ještě širší regionální kontext.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 vedla v Mořině koalice SPOLU s 33,04 % hlasů — zatímco v celé republice zvítězilo ANO s 34,51 %, přičemž SPOLU skončilo celostátně druhé s 23,36 %. Mořina se tedy od celorepublikového výsledku zřetelně odklonila: koalice SPOLU porazila ANO (21,38 %) o více než 11 procentních bodů, a místní pořadí obou hlavních sil bylo oproti národnímu výsledku obrácené. Na třetím místě skončil STAN se 14,25 %, následovaný MOTO (9,50 %), SPD (7,99 %) a Piráty (7,77 %).
Stejný obraz nabízely i parlamentní volby 2021, kdy SPOLU v obci dominovalo s 38,10 % hlasů a výrazně překonalo celostátní výsledek koalice (27,79 %). ANO tehdy získalo v Mořině 17,62 %, zatímco celostátně skončilo těsně za SPOLU s 27,12 %. Výsledky za Mořinu za více volebních období jsou dostupné níže; kdo se zajímá o širší kontext, najde srovnání parlamentních voleb za okres Beroun nebo souhrnný pohled na parlamentní volby ve Středočeském kraji.
V prvním kole prezidentských voleb 2023 přišel v Mořině jasný signál: Petr Pavel získal 48,79 % hlasů, přičemž druhý Andrej Babiš zaostal o téměř 29 procentních bodů s 19,91 %. Danuše Nerudová skončila třetí s 18,16 %, Pavel Fischer čtvrtý s 5,03 %. Pořadí prvních dvou kandidátů se do druhého kola nezměnilo — Pavel svůj náskok ještě výrazně rozšířil a získal 76,68 % hlasů, Babiš pak 23,31 %.
Výsledky prezidentských voleb v Mořině i v širším regionu jsou dostupné přes aktuální přehled prezidentských voleb v obci. Kdo chce porovnat místní výsledek se sousedy, může nahlédnout do přehledu za celý okres Beroun nebo za Středočeský kraj.
V krajských volbách 2024 získalo v Mořině první místo SPOLU s 32,72 % hlasů. Na druhém místě skončil STAN s 27,87 % — rozdíl mezi oběma uskupeními byl relativně malý, přibližně pět procentních bodů. ANO získalo 20,60 % a obsadilo třetí příčku; ostatní strany zůstaly pod čtyřmi procenty.
Výsledky krajských voleb za obec jsou součástí přehledu krajských voleb v Mořině. Pro srovnání s okolními obcemi poslouží přehled za celý okres Beroun.
Mořina je obec v okrese Beroun, ležící v nadmořské výšce 355 metrů. Podle dat Českého statistického úřadu měla v roce 2024 celkem 940 obyvatel a 284 domů (stav k roku 2021), přičemž území obce zabírá 9,8 km². Obec má dvě poštovní směrovací čísla — 267 17 a 267 18. Na webu obce na adrese morina.cz najdete aktuální zprávy ze samosprávy.
Na území obce stojí hned několik hodnotných sakrálních a historických staveb evidovaných Národním památkovým ústavem. Patří k nim kostel sv. Stanislava s gotickým jádrem, který byl v 18. století barokně přestavěn do své dnešní podoby. Neméně zajímavý je barokní venkovský židovský hřbitov, jenž byl založen v letech 1735–36 a upravován až do 19. století.
Pohyb obyvatelstva v Mořině v roce 2024 skrývá zajímavý vzorec: přirozený přírůstek byl záporný (−2, tedy o dvě úmrtí více než narození), avšak kladné saldo migrace (+5 přistěhovalých nad odstěhované) celkový stav populace přesto zvýšilo — obec jako celek v daném roce přirostla o tři obyvatele. Věková struktura podle dat ČSÚ z roku 2021 ukazuje, že 14,7 % obyvatel tvoří děti do 14 let (republikový průměr je 12,9 %) a pouze 14,4 % jsou senioři nad 65 let, oproti 17,4 % v celé zemi — Mořina je tedy demograficky nadprůměrně mladá obec. Co se náboženského vyznání týče (rovněž data z roku 2021), plných 60 % místních se nehlásí k žádnému vyznání — to je výrazně nad celorepublikovým průměrem 47,8 % — zatímco věřící tvoří 15,3 % (celorepublikově 22,2 %) a 24,8 % obyvatel vyznání neuvedlo (celorepublikově 30,1 %).
V komunálních volbách 2022 se v Mořině zúčastnilo 42,83 % oprávněných voličů, což bylo o více než tři procentní body méně než celorepublikový průměr 46,07 %. Za průměrem obec zaostala ještě v krajských volbách.
U parlamentních a prezidentských voleb účast v Mořině naopak výrazně přesáhla celorepublikový průměr. V parlamentních volbách 2025 se zde zúčastnilo 74,53 % voličů, oproti průměru 68,95 % za celou republiku; v roce 2021 bylo místní číslo ještě vyšší — 73,94 % proti 65,43 % celostátně. Prezidentské volby 2023 pak přilákaly v Mořině 76,53 % voličů v prvním kole (celorepublikově 68,24 %) a 76,74 % ve druhém kole (průměr za ČR: 70,25 %). V krajských volbách 2024 obec zaznamenala účast 26,06 % — pod celostátním průměrem 32,91 %, avšak nízká krajská účast odpovídá celkovému trendu tohoto typu voleb napříč zemí.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
