17,78 %
17,22 %
13,89 %
13,33 %
12,78 %
12,78 %
12,22 %
Petr Dočkal Aleš Plocek Pavel Svoboda Jiří Pšikal Jakub Chytka Martin Hřebíček Jiří Chytka
Petr Dočkal obsluha CNC stroje, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (32 hlasů)
Aleš Plocek strojní zámečník, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (31 hlasů)
Pavel Svoboda programátor NC, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (25 hlasů)
Jiří Pšikal dělník ve výrobě, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (24 hlasů)
Jakub Chytka brusič kovů, věk: 26 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (23 hlasů)
Martin Hřebíček obchodník, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (23 hlasů)
Jiří Chytka CNC operátor, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (22 hlasů)
Petr Dočkal Aleš Plocek Pavel Svoboda Jiří Pšikal Jakub Chytka Martin Hřebíček Jiří Chytka
Petr Dočkal obsluha CNC stroje, věk: 51 let
Aleš Plocek strojní zámečník, věk: 48 let
Pavel Svoboda programátor NC, věk: 45 let
Jiří Pšikal dělník ve výrobě, věk: 40 let
Jakub Chytka brusič kovů, věk: 26 let
Martin Hřebíček obchodník, věk: 34 let
Jiří Chytka CNC operátor, věk: 51 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Politika je o marketingu a opozice nemůže nabízet blahobyt a ekonomickou kompetenci, protože za čtyři roky dodrbala, co šlo. Těmito slovy hodnotil ve vysílání CNN Prima NEWS šance opozičních stran v dalších volbách komentátor Thomas Kulidakis. Minulá vláda nebyla ekonomicky neúspěšná, ale neuměla své úspěchy prodat, oponoval jeho kolega Martin Schmarcz. Podle něj se lidem po Fialově kabinetu už stýská.
Vyjednávací tým pražských Pirátů si v pondělí vyslechl nabídku vítězného STAN na možnou magistrátní koalici, odpoví do středečního večera. Novinářům to po pondělní schůzce řekli lídr STAN Petr Hlaváček a lídryně Pirátů Tereza Nislerová. Ta dále uvedla, že Piráti nevyžadují gesci dopravy, kterou měli v dosluhující radě. Piráti by tak mohli být třetím koaličním partnerem Starostů a Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) – jak Hlaváček, tak lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) již dříve dávali najevo, že by spolu v koalici rádi zasedli. Praha sobě, která ve volbách skončila třetí, by naopak zamířila do opozice. S Prahou sobě se STAN sejde ve středu, ve čtvrtek má na programu další jednání se Spolu. Podle Hlaváčka by o koaličním formátu mohlo být jasno v pátek.
Neúspěšný kandidát do Senátu na Žďársku Radek Černý (ODS) podá k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na neplatnost hlasování. Do druhého kola voleb, které se konalo 16. a 17. října, neprošel o jediný hlas. Volby v obvodu Žďár vyhrál Josef Klement (KDU-ČSL), který mandát obhajoval. Do druhého kola voleb ho dostalo 11 373 hlasů, třetí Černý měl 11 372 hlasů.
Hnutí STAN v pondělí podepsalo v Olomouci koaliční smlouvu s ProOlomouc, KDU-ČSL, spOLečně a Milujeme Olomouc. Primátorem se stane lídr STAN Marek Zelenka. Dohodnutá pětikoalice bude mít v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu Olomouce 25 mandátů. Nové zastupitelstvo by mělo zvolit vedení města v první polovině listopadu. Vítězné ANO jde spolu s ODS a SPD do opozice. V uplynulých čtyřech letech v Olomouci vládlo ANO spolu s ProOlomouc, spOLečně a Piráty.
Všech 34 zastupitelů za ANO, STAN a Pro Plzeň s podporou lidovců podepsalo v Plzni koaliční smlouvu. V zastupitelstvu se 47 členy má koalice pohodlnou většinu. Koalice se dohodla, že sníží počet radních z dosavadních jedenácti na devět, ze 13 na 11 klesne také počet poradních komisí. Koalice zatím zveřejnila pouze jméno primátora, kterým bude opět Roman Zarzycký z ANO, jeho prvního náměstka Aleše Tolara ze STAN a náměstka Tomáše Morávka z Pro Plzeň. Jména ostatních radních budou známá v tomto týdnu, řekl v pondělí Zarzycký.
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
V Rozseči se v nadcházejících komunálních volbách v roce 2026 rozhodne o novém složení místní samosprávy. Tato malá obec na Žďársku vyniká v celorepublikovém kontextu mimořádně vysokým podílem věřících obyvatel, který podle sčítání lidu dosahuje 69 %, což ji řadí na 24. místo z 6 254 obcí v České republice.
Zdejší voliči v minulosti projevovali odlišné preference v lokálních volbách i při celostátních hlasováních. Přinášíme přehled dřívějších volebních výsledků a základní demografický profil této venkovské lokality.
Při obecních volbách v roce 2022 v obci kandidovaly jednotlivé osobnosti. Nejvyšší počet preferenčních hlasů tehdy obdržel Petr Dočkal, pro kterého hlasovalo 45 voličů, což představovalo 15,41 % odevzdaných hlasů. Za ním se umístil Pavel Svoboda se ziskem 42 hlasů (14,38 %) a Jakub Chytka, jenž získal 36 hlasů (12,33 %). Další místa obsadili Martin Hřebíček se 34 hlasy a Aleš Plocek s 32 hlasy.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je k dispozici přehled pro komunální volby na Žďársku, přičemž celkový krajský rámec zachycují komunální volby v Kraji Vysočina. Výsledky předešlých hlasování v samotné obci zachycují níže uvedené odkazy.
Při celostátním hlasování, jakým jsou volby do Poslanecké sněmovny, zaznamenalo v roce 2025 prvenství hnutí ANO se ziskem 19 hlasů (41,30 %), stejně jako tomu bylo na celostátní úrovni, kde hnutí rovněž zvítězilo se ziskem 34,51 %. Druhé místo v obci obsadilo hnutí STAN s 8 hlasy (17,39 %) a třetí skončilo hnutí SPD s 5 hlasy (10,86 %). Uskupení PIRÁTI a uskupení MOTO získala shodně po 4 hlasech (8,69 %), zatímco koalice SPOLU obdržela 3 hlasy (6,52 %). V předchozích sněmovních volbách v roce 2021 v obci rovněž vyhrálo hnutí ANO se ziskem 23 hlasů (42,59 %), tehdy však celostátně zvítězila koalice SPOLU s 27,79 %, která v Rozseči brala 8 hlasů (14,81 %).
Místní výsledky přináší odkaz na parlamentní volby v Rozseči. Pro porovnání v rámci celého okresu lze navštívit sněmovní volby na Žďársku a pohled na celé hejtmanství zprostředkovávají sněmovní volby v Kraji Vysočina.
Přímé prezidentské volby v roce 2023 přinesly v obci změnu v pořadí kandidátů mezi jednotlivými koly. V prvním kole získal nejvíce hlasů Andrej Babiš, pro kterého hlasovalo 22 voličů (42,30 %), zatímco Petr Pavel skončil druhý s 20 hlasy (38,46 %). Třetí Marek Hilšer oslovil 5 voličů (9,61 %). Ve druhém kole se pořadí obrátilo a zvítězil Petr Pavel se ziskem 27 hlasů (54,00 %), zatímco Andrej Babiš získal 23 hlasů (46,00 %).
Podrobný přehled nabízí stránka pro prezidentské volby v Rozseči. Širší okresní souhrn mapují prezidentské volby na Žďársku a údaje za celé hejtmanství shromažďují prezidentské volby v Kraji Vysočina.
Také krajské volby v roce 2024 přilákaly k urnám místní obyvatele, přičemž nejvíce hlasů si odneslo hnutí ANO, jež podpořilo 10 voličů (31,25 %). O druhé místo se podělily strana SOCDEM a strana KDU-ČSL, které shodně získaly 5 hlasů (15,62 %). Uskupení Společně se Starosty a koalice STAČILO! si připsaly po 3 hlasech (9,37 %).
Data za celou obec shrnují krajské volby v Rozseči, zatímco výsledky v okolních sídlech poskytuje odkaz na krajské volby na Žďársku.
První písemná zmínka o obci Rozseč pochází z roku 1349. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 90 obyvatel na katastrální rozloze 2 km² v nadmořské výšce 494 metrů. V roce 2021 se zde nacházelo 30 domů a obec využívá poštovní směrovací číslo 594 51. Demografická bilance za rok 2024 vykázala přirozený přírůstek 1 osobu a záporné saldo migrace -1 osobu, takže celkový přírůstek skončil na hodnotě 0. Bližší informace o dění v samosprávě přináší web obce Rozseč.
Věková struktura obyvatel k roku 2021 ukázala, že děti ve věku 0 až 14 let tvořily 9,3 % populace (v celé ČR 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 71,3 % (v ČR 69,7 %) a skupina od 65 let výše čítala 19,4 % (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání tvořili v témže roce věřící 69 % obyvatel (celostátně 22,2 %), lidé bez vyznání 13,8 % (celostátně 47,8 %) a 17,2 % obyvatel svůj postoj neuvedlo (v ČR 30,1 %). K historickým pamětihodnostem, které zaznamenává Národní památkový ústav, patří barokní zděná trojboká boží muka v polích západně od obce a drobná zděná zvonička rustikálního typu z konce 19. století situovaná na návsi.
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 68,75 %, což výrazně převýšilo celostátní průměr těchto voleb, který činil 46,07 %.
Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k volebním urnám 64,79 % zapsaných voličů, což bylo o něco méně než celorepublikových 68,95 %, zatímco v roce 2021 účast dosáhla 67,50 % oproti republikovému průměru 65,43 %. V prezidentských volbách 2023 volilo v prvním kole 65,82 % oprávněných občanů (v celé ČR 68,24 %) a ve druhém kole 64,10 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách 2024 pak účast dosáhla 41,56 %, čímž překonala celorepublikový průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
