100,00 %
Petr Petrovický starosta, věk: 71 let
pořadí na kandidátce: 1
19,44 % (195 hlasů)
Otto Scháněl místostarosta, věk: 68 let
pořadí na kandidátce: 2
11,56 % (116 hlasů)
Mgr. Ivana Mastíková důchodce, věk: 68 let
pořadí na kandidátce: 3
11,26 % (113 hlasů)
Markéta Ficzlová úřednice, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 4
12,56 % (126 hlasů)
Tomáš Václavek nezaměstnaný, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 5
10,16 % (102 hlasů)
Jaroslav Hora důchodce, věk: 72 let
pořadí na kandidátce: 6
9,37 % (94 hlasů)
Ing. Karel Jíra nezaměstnaný, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 7
12,86 % (129 hlasů)
Petr Petrovický starosta, věk: 71 let
Otto Scháněl místostarosta, věk: 68 let
Mgr. Ivana Mastíková důchodce, věk: 68 let
Markéta Ficzlová úřednice, věk: 56 let
Tomáš Václavek nezaměstnaný, věk: 64 let
Jaroslav Hora důchodce, věk: 72 let
Ing. Karel Jíra nezaměstnaný, věk: 59 let
Martin Jech dělník, věk: 37 let
Petr Sukovatý podnikatel, věk: 54 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Dolních Habarticích se v nadcházejících komunálních volbách rozhodne o budoucím složení místního zastupitelstva a dalším směřování samosprávy. Zdejší prostředí se dlouhodobě vyznačuje výrazně sekulárním charakterem, neboť podle sčítání lidu z roku 2021 se k lidem bez vyznání přihlásilo 61,7 % obyvatel, což vesnici řadí na 465. místo z 6 254 obcí v republice.
Politické dění v místě i volební chování občanů nabízejí zajímavý vhled do preferencí severočeského venkova, jak ukazují záznamy z různých hlasování za uplynulá léta.
Během volebního klání v roce 2022 panovala v Dolních Habarticích zcela mimořádná situace, protože byla podána pouze jediná kandidátní listina. Uskupení Šance pro Dolní Habartice tak obdrželo všech 952 odevzdaných hlasů a získalo 100,00 % podpory. Hlasování v obci tím pádem postrádalo tradiční konkurenční souboj několika stran.
V širším měřítku lze sledovat dění v okolních sídlech prostřednictvím přehledu pro komunální volby v okrese Děčín, přičemž celkový krajský kontext nabízí souhrn pro komunální volby v Ústeckém kraji. Vývoj na místní scéně v dřívějších obdobích dokládají archivní výsledky zachycené v odkazech níže.
Při celostátním měření sil, jaké představují volby do Poslanecké sněmovny, dominovalo v roce 2025 v Dolních Habarticích hnutí ANO, které obdrželo 47,59 % hlasů. Druhá skončila koalice SPOLU se ziskem 13,03 % a třetí pozici obsadilo hnutí STAN s 10,19 %. Na dalších místech se umístila uskupení MOTO s 8,78 %, SPD se 7,08 %, PIRÁTI s 5,66 %, STAČILO! se 4,53 %, ČR1 s 1,41 %, PŘÍSAHA s 0,56 % a SMSKA s 0,28 %. Vítězné hnutí slavilo úspěch stejně jako v celé zemi, kde ANO dosáhlo na 34,51 %, avšak v obci byl jeho zisk citelně vyšší než celorepublikový průměr.
V předchozích sněmovních volbách roku 2021 zde rovněž vyhrálo hnutí ANO se ziskem 34,39 % hlasů, následované hnutím SPD s 16,24 % a koalicí SPOLU, která měla 13,37 %. Tehdejší celostátní prvenství koalice SPOLU s 27,79 % tedy v obci neplatilo, voliči upřednostnili jiné subjekty. Podrobný přehled ukazuje stránka pro parlamentní volby v Dolních Habarticích, přičemž regionální data shrnují výsledky pro parlamentní volby v okrese Děčín a také přehled pro parlamentní volby v Ústeckém kraji.
Výraznou převahu jednoho kandidáta přinesly prezidentské volby v roce 2023. V prvním kole zvítězil Andrej Babiš se ziskem 50,87 % hlasů, zatímco Petr Pavel obdržel 22,22 % a Danuše Nerudová 13,74 %. Další hlasy si rozdělili Jaroslav Bašta s 6,14 %, Pavel Fischer s 4,67 %, Tomáš Zima s 1,46 %, Marek Hilšer s 0,58 % a Karel Diviš s 0,29 %.
Ve druhém kole Andrej Babiš své vedení v obci ještě upevnil a dosáhl na 60,76 % hlasů, kdežto Petr Pavel si připsal 39,23 %. Celkové výsledky tohoto klání přináší stránka pro prezidentské volby v Dolních Habarticích, srovnání nabízí také souhrn pro prezidentské volby v okrese Děčín a celokrajský pohled představují prezidentské volby v Ústeckém kraji.
Také krajské volby v roce 2024 potvrdily silnou pozici hnutí ANO. V Dolních Habarticích vyhrálo hnutí ANO se ziskem 45,73 % hlasů, s odstupem za ním skončilo uskupení STAN PRO ÚLK s 16,27 % a koalice SPD+Trikol+PRO obdržela 7,75 %. Mezi další kandidátky patřily STAČILO! se 6,97 %, HLAS Regionů se 4,65 %, ODS se 4,65 %, LEPŠÍ SEVER se 3,87 % a shodně po 3,10 % zaznamenaly formace Spojenci pro kraj, PŘÍSAHA a Piráti.
Místní výsledky zachycuje odkaz na krajské volby v Dolních Habarticích, přičemž širší pohled na hlasování v okolních městech a vesnicích zprostředkovává přehled pro krajské volby v okrese Děčín. Zájemci o dřívější ročníky mohou nahlédnout do níže uvedeného seznamu.
První písemná zmínka o Dolních Habarticích pochází z roku 1281. Vesnice se rozkládá na ploše 5,6 km² v nadmořské výšce 227 metrů a je obsluhována poštovním směrovacím číslem 405 02. Z hlediska lidové architektury eviduje Národní památkový ústav hodnotný památkově chráněný objekt, jímž je obdélný roubený patrový podstávkový dům se zděnou vstupní síní a hospodářským dílem z konce 18. století, jehož štít je ozdobně pobitý břidlicí. Další informace o životě v obci uvádějí oficiální stránky obce Dolní Habartice.
V roce 2024 čítala obec 614 obyvatel, přičemž sčítání lidu z roku 2021 zde zaznamenalo 203 domů. Demografický vývoj roku 2024 byl charakteristický tím, že přestože přirozený přírůstek dosáhl záporné hodnoty -3, kladné saldo migrace ve výši 12 osob zajistilo celkový přírůstek 9 obyvatel. Údaje, které shromažďuje Český statistický úřad, ukazují pro rok 2021 věkovou strukturu tvořenou 13,8 % dětí do 14 let, 70 % obyvatel v produktivním věku 15 až 64 let a 16,2 % seniorů nad 65 let. Pokud jde o náboženské vyznání v témže roce, vedle 61,7 % občanů bez vyznání tvořili věřící 6,6 % a zbývajících 31,7 % obyvatel kolonku neuvedlo.
K volebním urnám při komunálních volbách v roce 2022 zamířilo v Dolních Habarticích 41,65 % oprávněných voličů. Tento zájem zaostal za celorepublikovým průměrem, který dosáhl 46,07 %.
Při volbách do Poslanecké sněmovny byla ochota hlasovat podstatně vyšší, v roce 2025 účast činila 73,80 % oproti celostátním 68,95 %, a také v roce 2021 byla s hodnotou 67,96 % nad republikovým údajem 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 71,91 % voličů při celostátním průměru 68,24 % a ve druhém kole 71,49 % proti 70,25 % v celé zemi. Naopak krajské volby v roce 2024 vyvolaly nižší odezvu, když účast dosáhla 26,38 %, zatímco celorepublikově přišlo k urnám 32,91 % občanů.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
