100,00 %
Ing. František Hovorka starosta, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 1
14,33 % (38 hlasů)
Lukáš Jirků řidič v živočišné výrobě, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 2
13,58 % (36 hlasů)
Karel Maršík elektroprojektant, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 3
12,83 % (34 hlasů)
Ivana Nováková pracovnice kožedělné výroby, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 4
10,18 % (27 hlasů)
Jana Hovorková účetní, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 5
10,18 % (27 hlasů)
Jiří Faktor důchodce, věk: 71 let
pořadí na kandidátce: 6
10,18 % (27 hlasů)
Tereza Míková studentka, věk: 18 let
pořadí na kandidátce: 7
9,05 % (24 hlasů)
Ing. František Hovorka starosta, věk: 38 let
Lukáš Jirků řidič v živočišné výrobě, věk: 33 let
Karel Maršík elektroprojektant, věk: 62 let
Ivana Nováková pracovnice kožedělné výroby, věk: 51 let
Jana Hovorková účetní, věk: 57 let
Jiří Faktor důchodce, věk: 71 let
Tereza Míková studentka, věk: 18 let
Mgr. Michaela Samcová klinický bioanalytik, věk: 35 let
Vojtěch Beigel skladník, věk: 33 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
Česko má za sebou komunální volby i první kolo senátních. Co jejich výsledky budou znamenat pro budoucnost země? Kdo je vítěz a kdo poražený? O tom budou v nedělní Partii Terezie Tománkové debatovat poslanec Radek Vondráček (ANO), ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), místopředseda ODS Tomáš Portlík a poslanec Karel Dvořák (STAN). Partii můžete sledovat živě na CNN Prima NEWS nebo přímo v tomto článku.
Během pátku a soboty proběhne druhé kolo senátních voleb, v nichž nás čeká celkově 22 soubojů. Podle společnosti Tipsport jsou největšími favority starosta Kolína Michael Kašpar (STAN) a historik Jiří Padevět (za STAN). Naopak velmi vyrovnaný souboj bookmakeři očekávají mezi exministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem (STAN) a podnikatelkou Zuzanou Ceralovou Petrofovou (za ODS). Z kandidátů, kteří v prvním kole získali nejvíce hlasů, Tipsport nejméně věří poslankyni Jitce Volfové (ANO), někdejšímu šéfovi SOCDEM Michalu Šmardovi (za Volt) a senátorce Adéle Sucharda Šípové (za Piráty).
Kandidáti do Senátu, kteří postoupili z prvního kola, měli týden na přesvědčení občanů, že jsou správnou volbou. V pátek a sobotu se rozhodne v druhém kole. Ať už dopadne jakkoli, je jisté, že opozice udrží v horní komoře parlamentu většinu. Rozhodovat se bude například o tom, zda ODS a TOP 09 udrží pozici nejsilnějšího klubu, nebo jestli naplní své ambice nové hnutí Naše Česko, které by rádo vlastní klub. Mezi zajímavé souboje druhého kola patří tři pražské obvody, ale i ostré střety kandidátů za ANO se soupeři z opozice v Plzni nebo Ostravě. Volební místnosti se otevírají v pátek ve 14 hodin.
Už tento víkend rozhodnou voliči o tom, kdo zasedne ve třetině Senátu. Ve druhém kole dojde často na „bratrovražedný“ souboj mezi kandidáty ODS a Starostů a v řadě obvodů se utkají představitelé vládního ANO s opozičními favority. CNN Prima NEWS pro vás jednotlivé obvody monitoruje a nabízí vám i sérii debat mnoha protikandidátů. Jaká témata rezonují a co rozhodne o budoucích senátorech?
V obci Zhořec určí nadcházející komunální volby 2026 nové složení místního zastupitelstva. Z demografického hlediska zaujme fakt, že se vesnice řadí na 245. místo z 6 254 obcí v Česku podle podílu seniorů.
Při pohledu na hlasování v minulých letech lze sledovat nejen rozhodování o místní správě, ale také výsledky celostátních či krajských hlasování.
Při volbách v roce 2022 se v obci neodehrálo žádné politické klání mezi více stranami. Do zastupitelstva tehdy kandidovalo pouze jediné uskupení, jímž bylo SNK Zhořec. Tato kandidátka získala všech 329 odevzdaných platných hlasů, což znamenalo plných 100,00 %.
Pro porovnání s okolními sídly slouží souhrnný přehled za okres Pelhřimov, který nabízí data ze všech obcí v regionu. Podobně ucelený pohled na obecní volby v širším měřítku přináší také celokrajské výsledky v Kraji Vysočina.
V roce 2025 přilákaly pozornost voličů volby do Poslanecké sněmovny, v nichž v obci získalo nejvíce hlasů hnutí ANO s 28 odevzdanými hlasy, tedy 38,88 %. Druhou pozici obsadilo hnutí STAN s 19 hlasy (26,38 %) a třetí skončilo hnutí SPD s 9 hlasy (12,50 %). Následovala koalice SPOLU s 8 hlasy (11,11 %), uskupení STAČILO! se 4 hlasy (5,55 %), uskupení MOTO se 3 hlasy (4,16 %) a uskupení PIRÁTI s 1 hlasem (1,38 %). Stejně jako v celé republice tedy zvítězilo hnutí ANO, avšak zatímco celostátně skončila druhá koalice SPOLU, ve vsi se na druhé místo prosadilo hnutí STAN.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 se podpora rozdělila odlišně. Tehdy první pozici obsadilo hnutí ANO s 23 hlasy (35,93 %), druhá byla ČSSD se 13 hlasy (20,31 %) a třetí hnutí SPD se 7 hlasy (10,93 %). Koalice SPOLU a KSČM získaly shodně po 6 hlasech (9,37 %), uskupení Piráti+STAN obdrželo 5 hlasů (7,81 %), uskupení PRAMENY 2 hlasy (3,12 %) a po 1 hlasu (1,56 %) shodně zaznamenaly Volný blok a hnutí PŘÍSAHA. Podrobnosti dokumentuje stránka pro sněmovní volby ve Zhořci. V širším rámci lze sledovat i souhrnné výsledky na Pelhřimovsku nebo celkový vývoj, který zachycují sněmovní volby v Kraji Vysočina.
V roce 2023 proběhly v Česku prezidentské volby, v nichž místní voliči v prvním kole odevzdali nejvíce hlasů Andreji Babišovi, který obdržel 35 hlasů (52,23 %). Druhý skončil Petr Pavel s 9 hlasy (13,43 %). Danuše Nerudová i Pavel Fischer shodně získali po 6 hlasech (8,95 %), Jaroslav Bašta oslovil 5 voličů (7,46 %), Karel Diviš obdržel 4 hlasy (5,97 %) a Marek Hilšer získal 2 hlasy (2,98 %).
Ve druhém kole potvrdil vedoucí pozici Andrej Babiš, když pro něj hlasovalo 40 voličů, což představovalo 64,51 %. Druhý Petr Pavel obdržel 22 hlasů (35,48 %). Celkové uspořádání hlasů v obci zachycují prezidentské volby ve Zhořci. Širší regionální data jsou k nahlédnutí v přehledu pro prezidentské volby v okrese Pelhřimov a dostupné jsou rovněž souhrnné výsledky za Kraj Vysočina.
V roce 2024 se uskutečnily krajské volby, při kterých místní odevzdali nejvíce hlasů hnutí ANO. To zaznamenalo 10 hlasů (29,41 %). Na druhém místě skončilo uskupení STAN PRO VYS s 9 hlasy (26,47 %) a třetí příčku obsadila koalice SPD+Trikol+PRO se 6 hlasy (17,64 %). Uskupení STAČILO! získalo 5 hlasů (14,70 %), SOCDEM měla 3 hlasy (8,82 %) a uskupení Společně se Starosty obdrželo 1 hlas (2,94 %).
Kompletní rozdělení hlasů shrnuje záznam pro krajské volby ve Zhořci. Jak hlasovaly ostatní obce v okolí, přibližuje souhrn za krajské volby na Pelhřimovsku.
Zhořec je obcí ležící v nadmořské výšce 594 metrů, jejíž první písemná zmínka spadá do roku 1316. Rozloha katastru činí 5,8 kilometru čtverečního a poštovní směrovací číslo má tvar 395 01. V roce 2024 zde žilo 110 obyvatel. V roce 2021 se na území sídla nacházelo 56 domů.
Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad za rok 2024, byl přirozený přírůstek 1 osoba a saldo migrace dosáhlo 5 osob, což přineslo celkový přírůstek 6 obyvatel.
Při sčítání lidu v roce 2021 tvořily děti do 14 let 9 % obyvatelstva (v celé zemi 12,9 %), věková skupina 15 až 64 let představovala 65,7 % (v České republice 69,7 %) a skupina od 65 let výše tvořila 25,3 % (celostátně 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání bylo v témže roce 30,1 % obyvatel bez vyznání (v republice 47,8 %), 39,8 % se označilo jako věřící (celostátně 22,2 %) a 30,1 % podíl tvořili lidé, u kterých byla kategorie neuvedena, přičemž v celé zemi byl tento podíl rovněž 30,1 %.
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 62,92 %, což bylo znatelně více než celorepublikový průměr 46,07 %.
Vyšší zájem než v celé republice provázel i další typy voleb. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo volit 80,65 % voličů oproti 68,95 % v celé zemi, přičemž v roce 2021 účast činila 71,91 % proti celostátním 65,43 %. V prvním kole prezidentských voleb roku 2023 hlasovalo 80,95 % oprávněných osob ve srovnání s 68,24 % v celé republice a ve druhém kole účast dosáhla 74,70 %, zatímco celorepublikově to bylo 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 byla zaznamenána účast 43,21 %, kdežto v celé České republice činila 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
