Komunální volby 2026 ve Velké Bukovině: pohled na místní politiku a historii
V obci Velká Bukovina se v nadcházejících komunálních volbách 2026 rozhodne o novém složení zastupitelstva a dalším směřování zdejší radnice. Podle statistických dat z roku 2021 se tato obec řadí k místům s nejmenším podílem věřících obyvatel v celé České republice, neboť k náboženskému vyznání se zde přihlásilo pouhých 4,4 % občanů. Život v tomto klidném severočeském sídle, které leží v nadmořské výšce 313 metrů, však neurčuje jen demografie, nýbrž i společenský zájem projevovaný při pravidelném hlasování u volebních uren.
Tato stránka přináší detailní ohlédnutí za minulými volebními výsledky a dává nahlédnout do politické mapy na různých úrovních. Najdete zde přehledy nejen z komunální úrovně, ale i z voleb parlamentních, prezidentských či krajských, které pomáhají vykreslit celkový politický ráz obce.
Rozhodování o složení místního zastupitelstva
V roce 2022 vládla na zdejší radnici jednoznačná shoda, jelikož se o přízeň voličů ucházelo jediné uskupení. Kandidátka s názvem ČISTÁ OBEC tehdy získala plných 100,00 % hlasů, což v přepočtu na odevzdané hlasovací lístky znamenalo celkem 1184 hlasů. Voliči tak dali jednoznačný mandát jediné politické síle, která v obci převzala odpovědnost za její kompletní správu.
Pokud se podíváme na širší regionální kontext v rámci děčínského okresu, můžeme sledovat politický vývoj v celém okolí prostřednictvím přehledu komunálních voleb na Děčínsku. Zajímají-li vás výsledky v celém severočeském regionu, doporučujeme navštívit také shrnující krajské výsledky. Tyto regionální přehledy poskytují ucelený obraz o tom, jak se rozhodovalo v okolních městech a obcích.
Souboje o poslanecké mandáty ve Sněmovně
Při posledním rozhodování o obsazení dolní komory, které přinesly celorepublikové volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, dali voliči jasnou prioritu hnutí ANO, které obdrželo 34,18 % hlasů. Druhou nejúspěšnější formací se stalo hnutí STAN se ziskem 18,54 %, následované koalicí SPOLU, pro niž hlasovalo 14,90 % místních občanů. Na celorepublikové úrovni sice hnutí ANO zvítězilo s obdobným ziskem 34,51 %, avšak celostátně druhá koalice SPOLU získala 23,36 %, což ukazuje, že v obci mělo hnutí STAN podstatně silnější pozici než v celkovém průměru. Tyto informace a kompletní data najdete na stránce věnované parlamentním volbám v obci.
Při předchozím celostátním hlasování v roce 2021 se příznivci politických stran zachovali obdobně. Tehdy si hnutí ANO odneslo 28,24 % hlasů, zatímco druhou příčku obsadila koalice SPOLU s 16,41 % a v těsném závěsu skončila koalice Pirátů a STAN, kterou podpořilo 15,64 % hlasujících. Pro širší srovnání regionálních trendů v celém kraji můžete navštívit také výsledky za Ústecký kraj. Pokud vás zajímají data za celý region Děčínska, je k dispozici přehled za děčínský okres.
Volba hlavy státu a prezidentský souboj
V první fázi prezidentských voleb v roce 2023 se místní obyvatelé nejvíce přiklonili k Andreji Babišovi, který obdržel 36,36 % hlasů. Jako druhý v pořadí skončil Petr Pavel se ziskem 28,32 % a třetí místo obsadila Danuše Nerudová, pro niž se rozhodlo 16,08 % zúčastněných voličů.
Rozhodující druhé kolo přineslo extrémně vyrovnaný duel, ve kterém rozhodovaly doslova jednotky hlasů. Petr Pavel nakonec v obci zvítězil se ziskem 50,91 %, což představovalo 139 hlasů, zatímco Andrej Babiš získal 49,08 % s celkovým počtem 134 hlasů. Podrobnou analýzu tohoto těsného souboje a detailní data nabízí přehled prezidentského hlasování. Regionální pohled pak zprostředkovává celý Ústecký kraj a podrobná čísla za nejbližší okolí nabízí okresní výsledky Děčínska.
Rozdělení hlasů v krajském zastupitelstvu
Poslední regionální souboj, který přinesly krajské volby v roce 2024, ukázal rozložení sil v regionu. Voliči v obci podpořili nejvýrazněji hnutí ANO, které obdrželo 32,67 % hlasů, přičemž na druhém místě skončilo uskupení STAN PRO ÚLK se ziskem 26,73 %. Třetí příčku s výraznějším odstupem obsadila ODS, která získala 11,88 % hlasů. Tyto podrobné výsledky pro celé území obce si lze prohlédnout v přehledu krajských voleb.
Krajské uspořádání politických sil v širším okolí pomáhá dokreslit také přehled za děčínský okres, který srovnává preference v sousedních sídlech. Výsledky ukazují, jak se místní politické nálady liší od sousedních lokalit na severu Čech a jaké trendy v regionu převládají.
Základní charakteristika a pamětihodnosti obce
Velká Bukovina leží v malebné krajině severních Čech a první písemná zmínka o ní pochází z roku 1454. V roce 2024 zde žilo celkem 515 obyvatel, kteří obývají plochu o rozloze 14,4 kilometru čtverečního. Podle údajů z roku 2021 se na tomto území nacházelo 205 domů, přičemž celá oblast spadá pod jediné poštovní směrovací číslo 40729. Místní samospráva spravuje své záležitosti také prostřednictvím oficiálního webu obce.
Z hlediska demografického vývoje v roce 2024 zaznamenala obec mírný celkový nárůst o jednoho obyvatele. Tento celkový přírůstek byl způsoben tím, že záporný přirozený přírůstek ve výši -4 osob, způsobený převahou úmrtí nad narozeními, dokázalo plně kompenzovat kladné saldo migrace, kdy se do obce přistěhovalo o 5 lidí více, než se z ní odstěhovalo. Z věkové struktury obyvatelstva k roku 2021 vyplývá, že nejpočetnější skupinou byli lidé ve věku 15 až 64 let s podílem 66,3 % (celostátně 69,7 %), zatímco děti do 14 let tvořily 13,8 % (celostátně 12,9 %) a senioři nad 65 let představovali 19,9 % populace, což je o něco více než celorepublikový průměr 17,4 %. V rámci sčítání v roce 2021 se k lidem bez vyznání přihlásilo 67,4 % obyvatel, což výrazně převyšuje celorepublikový průměr 47,8 %, přičemž 28,2 % občanů své vyznání neuvedlo.
Mezi nejvýznamnější historické památky, jejichž popisy čerpají z podkladů Národního památkového ústavu, patří barokní kostel sv. Václava z roku 1716, který byl postaven na místě staršího farního chrámu. Pozornost poutá také zdejší pozdně gotická tvrz z roku 1536, která byla později přestavěna na raně barokní zámek. Statistické údaje o demografii a obyvatelstvu, jež v tomto profilu uvádíme, pocházejí z oficiálních dat Českého statistického úřadu.
Zájem občanů o účast ve volbách
Při komunálním hlasování v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 41,83 %, což bylo o něco méně než celorepublikový průměr, který tehdy činil 46,07 %. Obyvatelé tak projevili o něco slabší zájem o obsazení místního zastupitelstva, než jaký byl zaznamenán v průměru za celé Česko.
Rozdílnou aktivitu však můžeme pozorovat u ostatních typů voleb. Například v prvním kole prezidentské volby v roce 2023 přišlo k urnám 68,42 % oprávněných voličů, což mírně překonalo celostátní účast 68,24 %, zatímco ve druhém kole účast klesla na 65,87 % oproti republikovým 70,25 %. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 byla účast 64,97 % (v porovnání s celostátními 68,95 %) a o čtyři roky dříve v roce 2021 činila 64,48 % oproti 65,43 % v celé republice. Nejnižší zájem byl zaznamenán u krajských voleb v roce 2024, kdy k urnám dorazilo pouze 24,11 % místních občanů, zatímco celostátní průměr dosáhl 32,91 %.
