Komunální volby 2026 v Železném Brodě: přehled a souvislosti
V Železném Brodě přinesou nadcházející komunální volby v roce 2026 rozhodnutí o tom, kdo zasedne v městském zastupitelstvu a povede radnici v dalším čtyřletém období. Místní demografie ukazuje, že město vykazuje nadprůměrné zastoupení starších generací, neboť podíl seniorů nad 65 let dosáhl v roce 2021 hodnoty 22,7 %, což sídlo zařadilo na 519. příčku z 6254 obcí v republice.
Zdejší voliči mají možnost sledovat vývoj preferencí i v kontextu dalších hlasování, která formují směřování celého regionu.
Rozložení sil v městském zastupitelstvu
Hlasování o složení městského zastupitelstva v roce 2022 ovládlo sdružení Za rozvoj města, pro které hlasovalo 38,98 % voličů. Na druhé příčce skončilo uskupení B-R-O-D se ziskem 19,35 % a třetí pozici obsadila kandidátka Železnobrodští, jež obdržela 17,95 % hlasů. Hlasy získalo také uskupení Železnobroďáci s podporou 13,15 %, zatímco Česká pirátská strana získala 5,39 % a Občanská demokratická strana zaznamenala 5,18 % hlasů.
Volební zápolení v regionálním měřítku nabízí pohled do statistik za okres i kraj. Jak hlasovali voliči v sousedních sídlech, přibližují komunální volby v okrese Jablonec nad Nisou, přičemž komplexní krajskou mozaiku přinášejí komunální volby v Libereckém kraji.
Hlasování o obsazení Poslanecké sněmovny
Při celostátním měření sil v roce 2025 vybrali místní občané jako nejsilnější subjekt hnutí ANO, které získalo 33,75 % hlasů, což korespondovalo s celostátním prvenstvím tohoto hnutí se ziskem 34,51 %. Druhé místo obsadila koalice SPOLU s podporou 19,63 %, následovaná hnutím STAN, jemuž dalo hlas 15,92 % voličů. Pětiprocentní hranici zde překonaly rovněž formace SPD s 8,99 %, PIRÁTI se 7,73 % a uskupení MOTO, které oslovilo 7,09 % hlasujících, zatímco formace STAČILO! zaznamenala 4,15 %.
V předchozím sněmovním klání v roce 2021 v sídle zvítězilo hnutí ANO se ziskem 27,31 % hlasů, zatímco v celorepublikovém součtu slavila triumf koalice SPOLU s 27,79 %. Druhá příčka ve městě tehdy připadla koalici Piráti+STAN s 22,60 % a těsně za ní zaostala koalice SPOLU, jež obdržela 22,08 % hlasů. Výsledkový servis zprostředkovávají volby do Poslanecké sněmovny v Železném Brodě, přičemž regionální data pokrývají také parlamentní volby v okrese Jablonec nad Nisou a celokrajský pohled nabízejí sněmovní volby v Libereckém kraji. Celostátní souvislosti přinášejí pravidelně volby do Poslanecké sněmovny.
Výběr hlavy státu
Přímé prezidentské volby v roce 2023 přilákaly do volebních místností široké spektrum obyvatel. V prvním kole se na čele usadil Petr Pavel, pro něhož hlasovalo 35,72 % voličů, zatímco Andrej Babiš získal 32,17 % a Danuše Nerudová oslovila 15,38 % hlasujících. Další kandidáti zaznamenali nižší zisky: Pavel Fischer obdržel 6,49 %, Jaroslav Bašta 4,98 %, Marek Hilšer 3,26 %, Karel Diviš 1,50 % a Tomáš Zima 0,47 %.
Rozhodující druhé kolo potvrdilo převahu vedoucího kandidáta, když Petr Pavel zvítězil se ziskem 60,25 % hlasů, kdežto Andrej Babiš si připsal 39,74 %. Místní preference shrnují prezidentské volby v Železném Brodě, zatímco okresní výsledky zobrazují prezidentské volby v okrese Jablonec nad Nisou a situaci v celém regionu mapují prezidentské volby v Libereckém kraji.
Volby do krajského zastupitelstva
krajské volby v roce 2024 přinesly v městských okrscích přesvědčivý výsledek pro hnutí SLK, jež obdrželo 38,45 % odevzdaných hlasů. Na druhé pozici stanulo hnutí ANO se ziskem 31,92 % a s odstupem následovala koalice SPOLU, které dalo důvěru 8,18 % zúčastněných občanů.
Čtvrté místo v Železném Brodě zaujala koalice SPD+Trikolora s 5,43 % hlasů, za níž se umístili Piráti s 4,67 % a uskupení STAČILO!, jež získalo 3,90 %. Místní výsledky zachycují krajské volby v Železném Brodě, přičemž hlasování v celém spádovém území přibližují krajské volby v okrese Jablonec nad Nisou.
Základní profil a demografie města
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1346. K roku 2024 čítalo toto město rozkládající se na ploše 22,5 km² v nadmořské výšce 305 metrů celkem 6043 obyvatel, přičemž při sčítání lidu v roce 2021 zde Český statistický úřad evidoval 1357 domů. Obyvatelé využívají poštovní směrovací číslo 468 22. V roce 2024 dosáhl přirozený přírůstek hodnoty -31 osob, což ani při kladném saldu migrace ve výši 9 osob neodvrátilo celkový úbytek představující celkový přírůstek -22 obyvatel.
Z hlediska věkového složení tvořily v roce 2021 děti do 14 let 11,9 % populace oproti celostátnímu podílu 12,9 %, zatímco produktivní věk od 15 do 64 let zahrnoval 65,4 % obyvatel proti 69,7 % v celé republice a skupina 65letých a starších představovala 22,7 % při celostátním průměru 17,4 %. Otázku náboženského vyznání zodpověděli místní v témže roce tak, že se 51,7 % označilo za lidi bez vyznání (celostátně 47,8 %), 16,8 % se přihlásilo k věřícím (v republice 22,2 %) a zbývajících 31,5 % obyvatel tuto kolonku neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Architektonické dědictví města mapuje Národní památkový ústav, v jehož seznamu figuruje areál raně barokního kostela Nejsvětější Trojice budovaný v letech 1692–1697 či kostel sv. Jakuba Většího z poloviny 17. století rozšířený roku 1762. Městskou správu a servis pro veřejnost přibližují oficiální stránky města Železný Brod.
Účast voličů v jednotlivých hlasováních
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v sídle 41,83 %, což znamenalo nižší zájem než celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
U sněmovních voleb v roce 2025 přišlo k urnám 68,24 % oprávněných voličů, což představovalo mírné zaostávání za celostátní hodnotou 68,95 %, zatímco v roce 2021 byla zdejší účast 65,84 % nepatrně nad republikovým průměrem 65,43 %. Prezidentské klání v roce 2023 vykázalo v prvním kole účast 67,23 % při celostátních 68,24 % a ve druhém kole 68,63 % oproti 70,25 % v celé zemi. Krajské volby v roce 2024 naopak zaznamenaly lokální účast 33,74 %, čímž mírně předčily celorepublikový průměr 32,91 %.
