0,00 %
Ing. Václav Vokáč starosta obce, věk: 46 let
Bc. Zdeněk Liška OSVČ, věk: 54 let
Mgr. Jitka Tomanová ředitelka mateřské školy, věk: 48 let
Ing. Jaroslava Dunovská personalistka, věk: 51 let
Jaroslav Častoral hasič, věk: 49 let
Jan Zoch elektromechanik, věk: 51 let
Václav Tlapa důchodce, věk: 72 let
Mgr. Jakub Babka vedoucí obchodního oddělení, věk: 38 let
Ing. Václav Prokop MBA majitel pražírny, věk: 44 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V jihočeských Drahonicích rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva. Obec se vyznačuje mimo jiné poměrně vysokým zastoupením starší generace, kdy se v celorepublikovém porovnání podílu seniorů řadí na 488. místo z 6 254 sídel.
Tato venkovská lokalita leží v malebném koutu jižních Čech a její politická scéna se vyznačuje specifickými rysy, které se promítají do výsledků při různých typech hlasování. Následující řádky nabízejí ohlédnutí za minulými volebními kláními i základní statistický profil vesnice.
V minulém volebním klání v roce 2022 měla obecní scéna naprosto jednoznačný průběh, protože do volebního souboje nastoupila jediná kandidátka. Uskupení SNK DRAHONICE obdrželo 736 hlasů, což znamenalo plných 100,00 % odevzdaných hlasů a zisk všech mandátů.
Pokud chcete získat ucelený přehled o dění v širším okolí, můžete nahlédnout na obecní volby na Strakonicku, případně prozkoumat data shrnující volby do zastupitelstev v Jihočeském kraji.
Při celostátním měření sil, které představují volby do Poslanecké sněmovny, byla situace podstatně pestřejší. V roce 2025 v obci dominovalo hnutí ANO se ziskem 37,32 % hlasů (81 hlasů), což korespondovalo s celostátním prvenstvím tohoto hnutí, jež v celé zemi obdrželo 34,51 %. Druhé místo v obci obsadila koalice SPOLU s 17,97 % (39 hlasů), třetí skončilo hnutí STAN s 14,28 % (31 hlasů) a čtvrtou příčku obsadila formace MOTO se ziskem 13,36 % (29 hlasů). Přes pět procent se dostaly ještě SPD s 5,99 % (13 hlasů) a PIRÁTI s 5,52 % (12 hlasů), zatímco uskupení STAČILO! získalo 2,76 % (6 hlasů), PŘÍSAHA 1,84 % (4 hlasy) a shodně po 0,46 % (1 hlas) zaznamenaly ČSSD i VOLT.
V předchozím hlasování roku 2021 dopadl výsledek v obci odlišně od celostátního vítěze: zatímco v celé republice vyhrála koalice SPOLU s 27,79 % hlasů před hnutím ANO s 27,12 %, mezi drahonickými voliči přesvědčivě vedlo hnutí ANO se ziskem 36,55 % (68 hlasů), zatímco koalice SPOLU byla druhá s 18,27 % (34 hlasů). Třetí tehdy skončila koalice Piráti+STAN s 17,20 % (32 hlasů) a čtvrtá SPD s 10,21 % (19 hlasů). ČSSD brala 4,83 % (9 hlasů), TSS i PŘÍSAHA shodně 4,30 % (po 8 hlasech) a Volný blok spolu s KSČM měly po 1,07 % (po 2 hlasech). Podrobnosti nabízí sněmovní přehled za obec, přičemž regionální souvislosti zachycují stránky mapující parlamentní volby na Strakonicku i krajská data pro sněmovní volby v Jihočeském kraji.
Volební klání o post prezidenta republiky v roce 2023 nabídlo v obci dramatický vývoj. V prvním kole projevili voliči největší náklonnost Andreji Babišovi, který obdržel 39,62 % (84 hlasů), zatímco Petr Pavel skončil druhý s 26,41 % (56 hlasů). Následovali Danuše Nerudová s 12,73 % (27 hlasů), Pavel Fischer s 11,32 % (24 hlasů), Jaroslav Bašta s 5,18 % (11 hlasů), Marek Hilšer s 3,30 % (7 hlasů) a Karel Diviš s 1,41 % (3 hlasy). Ve druhém kole se však poměr sil obrátil a zvítězil Petr Pavel se ziskem 53,63 % (118 hlasů), zatímco Andrej Babiš získal 46,36 % (102 hlasů).
Místní výsledky zachycuje přehled věnovaný tématu prezidentské volby v obci, přičemž širší pohled přinášejí celostátní prezidentské volby a jejich regionální data. Hlasování v okrese popisuje souhrn pro volbu prezidenta na Strakonicku a krajská čísla nabízí přehled pro prezidentské hlasování v Jihočeském kraji.
Při hlasování o regionální samosprávě v roce 2024 ovládla v obci ODS, která získala nadpoloviční většinu 55,67 % (54 hlasů). Druhé hnutí ANO zaznamenalo 16,49 % (16 hlasů) a třetí uskupení Společně pro JČ obdrželo 10,30 % (10 hlasů). Mezi dalšími subjekty skončila Jihočeská veřejnost se 4,12 % (4 hlasy), následovaná formacemi STAN PRO JČK, JIH 12 a SPD+Trikol+PRO, které měly shodně po 3,09 % (po 3 hlasech). Uskupení STAČILO! si připsalo 2,06 % (2 hlasy) a po 1,03 % (po 1 hlasu) obdržely SOCDEM a PŘÍSAHA.
Pravidelně konané krajské volby umožňují sledovat proměny podpory jednotlivých politických proudů. Konkrétní čísla z místních uren shrnují výsledky krajských voleb v obci a pohled na celý strakonický region přináší odkaz na krajské hlasování na Strakonicku.
Jihočeská obec Drahonice má bohatou historii doloženou první písemnou zmínkou již z roku 1253. Rozkládá se na ploše 12,7 km² v nadmořské výšce 468 metrů a pro doručování pošty slouží směrovací číslo 389 01. V roce 2024 zde žilo 413 obyvatel a podle údajů ze sčítání lidu v roce 2021 se ve vsi nacházelo 159 domů.
K významným památkám evidovaným Národním památkovým ústavem patří pozůstatek pozdně gotické tvrze ze 14. století v podobě dvoupatrové obranné válcové věže či areál zámku ze druhé poloviny 18. století na návsi. Aktuální informace ze správy sídla zprostředkovávají webové stránky obce Drahonice.
Z demografického hlediska zaznamenalo sídlo v roce 2024 celkový přírůstek 12 obyvatel, který byl kompletně způsoben migrací, neboť saldo stěhování činilo 12 lidí při vyrovnaném přirozeném přírůstku 0 osob. Podle zjištění Českého statistického úřadu z roku 2021 tvořily děti do 14 let 12,7 % obyvatel (celostátně 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 64,4 % občanů (v ČR 69,7 %) a lidé ve věku 65 a více let představovali 22,9 % obyvatelstva (v republice 17,4 %). V otázce víry se ve stejném roce 35,5 % obyvatel označilo za lidi bez vyznání (v ČR 47,8 %), jako věřící se identifikovalo 28,5 % občanů (v ČR 22,2 %) a zbývajících 36 % lidí kolonku nevyplnilo (celorepublikově 30,1 %).
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v sídle 39,80 %, což bylo znatelně méně než celorepublikový průměr komunálního hlasování, který se vyšplhal na 46,07 %.
Při celostátních hlasováních se zájem voličů výrazně lišil podle charakteru volby. Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přilákaly k urnám 67,58 % voličů, což bylo v těsné blízkosti celostátní účasti 68,95 %, zatímco v roce 2021 to bylo 63,42 % při celostátním průměru 65,43 %. Prezidentské klání roku 2023 se vyznačovalo nadprůměrným zapojením místních občanů: v prvním kole dorazilo 70,20 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole účast vystoupala na 71,66 % (v celé zemi 70,25 %). Naopak krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 31,19 %, čímž zaostaly za celostátní hodnotou 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
