41,50 %
28,41 %
25,38 %
4,71 %
Lubomír Pejchal starosta obce Mírov, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 1
17,50 % (91 hlasů)
Marek Wolf servisní technik, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 2
15,96 % (83 hlasů)
Stanislav Diblík technolog, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 4
14,42 % (75 hlasů)
Štěpán Sikora technik staveb, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 1
19,66 % (70 hlasů)
František Krayzel Team Leader Laser, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 2
12,92 % (46 hlasů)
Mgr. Renata Škobrtalová všeobecná sestra, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 1
16,03 % (51 hlasů)
Martin Berecka mistr, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 2
14,15 % (45 hlasů)
Lubomír Pejchal starosta obce Mírov, věk: 63 let
Marek Wolf servisní technik, věk: 51 let
Dita Hynková asistentka prodeje, věk: 50 let
Stanislav Diblík technolog, věk: 42 let
Jiřina Langová elektromontérka, věk: 27 let
Petr Lebduška pracovník vývoje, věk: 46 let
Jiří Friedl důchodce, věk: 64 let
Jaroslav Mik dělník ve výrobě, věk: 48 let
Ing. Jarmila Kramářová ekonomka, věk: 75 let
Štěpán Sikora technik staveb, věk: 47 let
František Krayzel Team Leader Laser, věk: 52 let
Michael Krátký konzultant prodeje, věk: 24 let
Květoslav Gereš elektromechanik, věk: 55 let
Josef Nešpor jeřábník, věk: 40 let
Petr Pokorný dělník, věk: 51 let
Radek Dudek nástrojař, věk: 43 let
Jan Gereš Prototyp Specialist, věk: 29 let
Marek Zlínský obsluha VZV, věk: 56 let
Mgr. Renata Škobrtalová všeobecná sestra, věk: 56 let
Martin Berecka mistr, věk: 51 let
Ivan Marek vedoucí divize, věk: 61 let
Karel Kočíř lesník, věk: 60 let
Radek Zezula dělník, věk: 59 let
Pavlína Zlínská dělnice, věk: 56 let
Hana Jarmarová dělnice, věk: 52 let
Helena Kočířová pečující o osobu blízkou, věk: 60 let
Romana Berecková zdravotní sestra, věk: 21 let
Miroslav Májek OSVČ, věk: 58 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Povolební vyjednávání na pražském magistrátu jsou i třetí den po sečtení volebních hlasů teprve v začátcích. Vyjednávací tým hnutí STAN se sešel se třemi možnými koaličními partnery: SPOLU pro Prahu, Prahou sobě a Piráty. Důležité budou podle možného příštího primátora Petra Hlaváčka nejenom programové priority, ale i osobní sympatie.
Hnutí ANO se dostává do fáze, kdy začíná z vítězné křivky sestupovat dolů. V novém pořadu Zpravodajské centrum ve vysílání CNN Prima NEWS to v úterý řekl kandidát na senátora postupující do druhého kola voleb Martin Dvořák (STAN). Vysvětluje si to mimo jiné únavou ministerského předsedy Andreje Babiše (ANO). Do druhého kola ve 45. obvodu za Hradec Králové kromě Dvořáka postoupila také kandidátka ODS Zuzana Ceralová Petrofová, ANO tak v krajském městě a přidruženém okolí zůstalo mimo klání o křeslo v horní komoře.
Předseda ODS Martin Kupka považuje za nepřijatelný billboard, na němž je končící senátor za ODS Lumír Aschenbrenner před druhým kolem senátních voleb v obvodu Plzeň-město s kandidátkou ANO Lucií Kantorovou. O křeslo v horní parlamentní komoře se Kantorová v pátek a sobotu utká s bývalým náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, kterého nominovalo hnutí STAN. Aschenbrenner se v úterý od billboardu nedistancoval, ale ani výslovně neřekl, že Kantorovou podpořil.
Starostové se během úterý dohodli v Ostravě na spolupráci s hnutím ANO. Podle zastupitele městského obvodu Ostrava-Jih Radima Ivana (ODS) tento vývoj není nikterak překvapivý a povede k tomu, že rozvoj města nebude prioritou jejich vedení. Ostravští Starostové navíc podle něj v senátních volbách podpořili kandidátku ANO. Hnutí STAN poté nařkl z pokrytectví, protože na celostátní úrovni se podle něj prezentuje jako opoziční strana, ale v komunální politice nemá problém s vládním ANO spolupracovat.
Volební výsledky pražských komunálních voleb jsou podle politického komentátora Viliama Bucherta pro hnutí ANO malou katastrofou. Za propad hnutí může podle Bucherta výměna lídra kandidátky v pozdní fázi kampaně. Žurnalista Dalibor Balšínek se ovšem nebojí, že by se premiér Andrej Babiš (ANO) hlavnímu městu za neúspěch ve volbách mstil. Podle něj bude předseda vlády na hlavní město útočit pouze slovy.
Jednou z poražených stran letošních voleb jsou bezpochyby vládní Motoristé, kteří do boje o Senát nepostavili jediného kandidáta a raději se soustředili na komunál. Jenže z velkých měst uspěli jen v Ostravě, naopak v Praze, Brně i Plzni totálně propadli. A i když jsou slova předsedy Petra Macinky o tom, že nejsou stranou pro komunál, vlastně pravdivá, každé volby jsou tak trochu referendem o vládě. Tam Motoristé zatím příliš neexcelují. Místo prosazování pravicového programu a slíbeného hlídání Andreje Babiše zatím sekundují jeho politice, včetně populistického rozhazování peněz.
V Mírově se v nadcházejících komunálních volbách 2026 rozhodne o budoucím složení místního zastupitelstva, které bude v dalším období určovat rozvoj obce.
Tato malebná vesnice se může pochlubit neobvyklou demografickou zvláštností, neboť podle údajů z roku 2021 zde lidé v produktivním věku od patnácti do šedesáti čtyř let tvořili téměř devadesát procent obyvatelstva, což ji tehdy řadilo na šesté místo v celorepublikovém srovnání. Volební klání tak probíhá v demograficky velmi specifickém prostředí. Místní voliči mají možnost vyjádřit své preference v celé řadě hlasování, jejichž historické výsledky doplňují celkový pohled na politické nálady v regionu.
Při předchozím hlasování v roce 2022 se největší podpoře těšilo uskupení PRO MÍROV III, které obdrželo 44,25 % všech hlasů. Druhou pozici tehdy obsadila kandidátka LIDÉ LIDEM se ziskem 31,30 %. Trojici úspěšných pak uzavřelo sdružení MÍROV PRO DOBRÝ ŽIVOT, které oslovilo 24,45 % voličů.
Lokální politika má svá specifika, ale pro pochopení celkového vývoje v regionu poslouží i data z okolních měst a obcí. Zajímat by vás mohly například výsledky komunálních voleb na Šumpersku, které ukazují rozložení sil v celém okrese. Pro detailní pohled na celou regionální úroveň lze prostudovat také data v Olomouckém kraji.
Pravidelně se v obci konají také parlamentní volby, přičemž na podrobné výsledky posledního hlasování se můžete podívat v přehledu sněmovních voleb. Místní aktivní voliči v průběhu uplynulých voleb do Poslanecké sněmovny projevili silnou náklonnost k jedné politické síle.
Dominantní pozici zde při posledním hlasování v roce 2025 potvrdilo hnutí ANO se ziskem 55,55 % hlasů. Druhé místo obsadila SPD s 12,69 % a koalice SPOLU získala 7,67 % hlasů. Při předchozím hlasování v roce 2021 zde hnutí ANO rovněž zvítězilo s 36,02 %, následované koalicí Piráti+STAN s 18,01 % a koalicí SPOLU s 12,11 %.
Při pohledu na celostátní úroveň je zjevný výrazný rozdíl v preferencích. Zatímco v roce 2021 v obci jasně zvítězilo hnutí ANO, v celé České republice tehdy slavila těsné vítězství koalice SPOLU. V roce 2025 pak hnutí ANO svůj místní triumf ještě výrazně posílilo ziskem nadpoloviční většiny hlasů, čímž podstatně převýšilo svůj celorepublikový výsledek, který činil 34,51 %.
Pro srovnání s blízkým okolím si projděte také výsledky v okresním měřítku Šumperska. Krajské trendy jsou dostupné na stránce věnované hlasování v Olomouckém kraji.
Během volby hlavy státu v roce 2023 dali místní obyvatelé jasně najevo své preference. V prvním kole prezidentských voleb s výrazným náskokem zvítězil Andrej Babiš, který získal 53,57 % hlasů. Na druhé pozici skončila Danuše Nerudová s 21,01 % a Petr Pavel obsadil třetí místo se ziskem 12,24 %. Druhé kolo pak přineslo jednoznačný souboj, v němž Andrej Babiš obhájil své prvenství a získal 69,00 % hlasů, zatímco Petr Pavel obdržel 30,99 %.
Pokud vás zajímají kompletní historická data, můžete navštívit přehled věnovaný volbě prezidenta v obci. Pro širší regionální pohled jsou k dispozici výsledky v rámci celého Šumperska a pro komplexní zhodnocení jsou k dispozici také souhrnné statistiky v Olomouckém kraji.
Při hlasování o složení krajského zastupitelstva v roce 2024 projevili voliči v obci velmi jednoznačný názor. V krajských volbách zde s obrovskou převahou zvítězilo hnutí ANO, pro které se rozhodlo 65,47 % volících. S velkým odstupem skončila na druhé pozici koalice SPD+Tri+PRO+Svo se ziskem 11,90 %.
Pokud vás zajímají kompletní data o tom, jak se v průběhu let měnil zájem obyvatel o regionální témata, navštivte stránku pro krajské volby v obci. Vývoj preferencí v okolních samosprávách a celém regionu pak přehledně mapují výsledky v celém okrese Šumperk.
Tato historická obec, jejíž první písemná zmínka se datuje do roku 1266, leží v nadmořské výšce 395 metrů nad mořem. Na ploše o rozloze 13,6 kilometru čtverečního se nachází 117 domů, jak ukazuje sčítání z roku 2021. V roce 2024 zde žilo celkem 353 obyvatel, kteří pro doručování pošty využívají poštovní směrovací číslo 789 01.
Demografická situace v roce 2024 vykazovala zajímavou rovnováhu. Zatímco přirozený přírůstek byl mírně záporný s hodnotou -2, což znamená, že počet úmrtí převýšil počet narození, tento úbytek byl přesně kompenzován přílivem nových obyvatel. Saldo migrace totiž dosáhlo hodnoty 2, a celkový přírůstek obyvatelstva tak byl na konci roku přesně nula.
Při pohledu na věkové složení z roku 2021 tvořily děti do 14 let pouhých 4,3 % populace, zatímco lidé v produktivním věku od 15 do 64 let tvořili drtivých 88,9 % obyvatel a senioři nad 65 let představovali zbylých 6,9 %. Ze stejného roku pocházejí data o náboženském vyznání, kdy se 47,6 % obyvatel přihlásilo k lidem bez vyznání, 24,1 % tvořili věřící a zbývajících 28,3 % dotázaných na tuto otázku neodpovědělo. Všechna tato statistická data poskytuje Český statistický úřad.
Podle památkových katalogů Národního památkového ústavu na území obce stojí hrad Mírov s kostelem sv. Markéty, představující rozsáhlý hradní komplex s členitým opevněním, který během své existence prošel mnoha stavebními fázemi. Mezi další hodnotné památky patří sloup se sochou Panny Marie Bolestné z roku 1706, vytesaný z maletínského pískovce. Aktuální informace a zprávy z radnice nabízí zájemcům oficiální webové stránky obce.
Při rozhodování o obsazení místní radnice v roce 2022 projevili místní občané mimořádný zájem o správu věcí veřejných. Volební účast tehdy dosáhla 59,03 %, což představuje výrazný nadprůměr ve srovnání s celorepublikovou účastí, která u komunálních voleb činila 46,07 %.
Zájem o celostátní a regionální politiku se v čase proměňuje. Při sněmovních volbách v roce 2021 přišlo k urnám 54,10 % voličů, což zaostávalo za celostátním průměrem 65,43 %, avšak v roce 2025 se situace obrátila a účast vystoupala na vysokých 79,58 % oproti republikovým 68,95 %. Vysokou aktivitu vykazovali lidé také během prezidentského klání v roce 2023, kdy v prvním kole hlasovalo 77,72 % oprávněných občanů (v celé zemi 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 78,98 % (v ČR 70,25 %). Naopak nejnižší zájem provázel krajské volby v roce 2024, kdy k urnám dorazilo pouhých 27,18 % voličů, zatímco celostátní průměr činil 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
