73,16 %
26,84 %
Mgr. Roman Čagala starosta obce, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 1
16,42 % (330 hlasů)
Martin Sikora OSVČ, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 2
14,68 % (295 hlasů)
Marie Šigutová účetní, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 3
13,38 % (269 hlasů)
Ing. Ondřej Ferenčík stavební specialista, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 4
13,19 % (265 hlasů)
Ing. Jan Židek stavbyvedoucí, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 5
12,69 % (255 hlasů)
Xenie Vlčková mzdová účetní, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 1
18,58 % (137 hlasů)
Ing. Irena Vavrečková vedoucí laboratoře, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 2
18,18 % (134 hlasů)
Mgr. Roman Čagala starosta obce, věk: 51 let
Martin Sikora OSVČ, věk: 49 let
Marie Šigutová účetní, věk: 39 let
Ing. Ondřej Ferenčík stavební specialista, věk: 41 let
Ing. Jan Židek stavbyvedoucí, věk: 36 let
Kamila Kurková DiS. poštovní úřednice, věk: 50 let
Milan Bogar státní zaměstnanec, věk: 64 let
Pavel Skotnica důchodce, věk: 63 let
Tomáš Hlisnikovský OSVČ, věk: 56 let
Xenie Vlčková mzdová účetní, věk: 61 let
Ing. Irena Vavrečková vedoucí laboratoře, věk: 45 let
Iva Chwistková personalistka, věk: 63 let
Ing. Miroslava Miklušová důchodce - dříve zootechnička, věk: 64 let
Jiří Skotnica důchodce - dříve elektromontér, věk: 75 let
Silvie Ivánková ředitelka mateřské školy, věk: 54 let
Petr Talik důchodce - dříve horník, věk: 77 let
Pavlína Riesová technická pracovnice, věk: 56 let
Miroslav Carbol důchodce - dříve elektrotechnik, věk: 76 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Představme si scénu jako vystřiženou ze samotného závěru filmu Marečku, podejte mi pero! Na konci teleskopického transportéru stojí s uctivým výrazem Martin Kupka, zatímco z vyvýšené velitelské kukaně na něj blahosklonně shlíží Vít Rakušan. Kupka udělá gesto rukou nahoru, transportér se rozjede a předseda ODS praví: „Tady jsem si pane Rakušane dovolil, poslat vám ze zahrádky pár našich zbývajících voličů
Starostové ukázali, že patří do první ligy a jsou lídři opozice, zhodnotil výsledky komunálních a senátních voleb bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj se STAN dařilo i v regionech, kde se dříve hnutí netěšilo větší podpoře. Předseda ODS Martin Kupka ovšem jeho nadšení mírnil. „O lídrovi opozice rozhodne až klání ve Sněmovně a další volby,“ podotkl v Partii Terezie Tománkové.
Nejstarší zvolenou zastupitelkou je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět 92letá pedagožka Sylva Knedlová, která zasedne v zastupitelstvu Fryštáku na Zlínsku. Tento primát jí patřil i při minulých komunálních volbách před čtyřmi roky.
Jak si vedli v komunálních volbách ti předsedové politických stran, kteří kandidovali? Předseda ODS Martin Kupka ovládl volby v Líbeznicích a získal mandát zastupitele, naopak předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka propadl spolu s ostatními Motoristy v pražských komunálních volbách hned dvakrát, kromě magistrátu neuspěl ani v Praze 5. Mandát pražského zastupitele naopak získal předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V Hradci Králové kandidoval z posledních míst kandidátky šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel a mandát nezískal, uskupení Hradecký demokratický klub a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků ale volby ve městě vyhrálo.
I během napínavého sčítání hlasů si politici udělali čas na nevšední a záludné otázky pro CNN Prima NEWS. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš například odpovídal, kdo by podle něj mohl vyhrát hru Zrádci. Bez váhání odpověděl, že by to byl jednoznačně jejich bývalý člen a současný zástupce ODS Jan Lipavský. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher poodhalil, jaký má rituál. Lídr pražské kandidátky Milan Urban z SPD pak řekl, jaký je jeho talisman pro štěstí a co dělá Tomio Okamura po příchodu z práce domů.
Volební komise pomalu finišují sčítání hlasů v komunálních volbách v Praze. Možností, jak může nové vedení hlavního města vypadat, je hned několik. Lídr Starostů a nezávislých Petr Hlaváček, jehož uskupení nejspíš v Praze zvítězí, si může partnery vybírat. Druhým nejsilnějším subjektem je koalice Spolu pro Prahu, která by společně se STAN teoreticky mohla poskládat většinu, byla by ovšem křehká. Do hry tak vstupují také Piráti, Praha sobě či hnutí ANO. Jak se rýsují jednání a kdo se koho štítí?
Ve Vyšních Lhotách se v komunálních volbách 2026 bude rozhodovat o složení zastupitelstva a vedení obce. Tato obec na Frýdecko-Místecku se přitom může pochlubit výrazně vyšším podílem věřících obyvatel, než je v Česku běžné — podle dat ze sčítání lidu z roku 2021 se k víře hlásí 32,1 % obyvatel, zatímco celorepublikový průměr činí 22,2 %.
Obec s necelým tisícem obyvatel má za sebou historii sahající do středověku — první písemná zmínka pochází z roku 1305. Text níže shrnuje výsledky komunálních, parlamentních, prezidentských i krajských voleb a přináší základní charakteristiku obce.
V komunálních volbách 2022 si obyvatelé Vyšních Lhot vybrali jasně: uskupení ZA FUNGUJÍCÍ OBEC získalo nadpoloviční většinu hlasů, konkrétně 62,29 %. Zbývající dvě kandidující uskupení se dělila o zbytek hlasů — Nezávislí č. 1 dosáhli na 24,87 % a SNK Obec pro všechny generace uzavřela trojici s 12,84 %. Výsledek nelze označit jinak než jako přesvědčivý mandát pro vítěze.
Kdo se zajímá o výsledky komunálních voleb v širším okolí, může nahlédnout do přehledu komunálních voleb v okrese Frýdek-Místek, případně do souhrnného přehledu za komunální volby v Moravskoslezském kraji, kde jsou výsledky ze všech obcí regionu.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 vedlo ANO ve Vyšních Lhotách s 45,68 % hlasů — podstatně výše, než byl celostátní výsledek hnutí (34,51 %). Koalice SPOLU obsadila druhé místo s 15,41 %, Piráti byli třetí s 10,09 %, následovalo SPD s 8,07 % a MOTO se 7,52 %. Stejně jako v celé zemi, i tady ANO volby ovládlo, jenže zatímco celorepublikový výsledek byl přesvědčivý, místní číslo bylo ještě výraznější — o více než jedenáct procentních bodů nad republikovým průměrem.
Předchozí parlamentní volby v roce 2021 přinesly podobnou konstelaci: ANO tehdy v obci získalo 38,93 %, zatímco celostátně vyhrálo SPOLU s 27,79 %, přičemž ANO skončilo druhé s 27,12 %. Vyšní Lhoty tedy tehdy vybočily z celostátního trendu ještě výrazněji. Výsledky sněmovních voleb za obec nabízí přehled parlamentních voleb ve Vyšních Lhotách, a v širším regionálním kontextu také souhrn sněmovních voleb v okrese Frýdek-Místek. Pro krajský pohled slouží přehled parlamentních voleb v Moravskoslezském kraji.
V prvním kole prezidentských voleb 2023 jasně vedl ve Vyšních Lhotách Andrej Babiš s 45,77 %, zatímco druhý Petr Pavel dostal 23,37 % a třetí Danuše Nerudová 15,71 %. Pořadí prvních dvou zůstalo zachováno i ve druhém kole, kde si Babiš upevnil vedení — získal 56,38 % hlasů oproti Pavlovým 43,61 %.
Podrobné výsledky jsou k dohledání v přehledu prezidentských voleb ve Vyšních Lhotách. Výsledky za celý okres zprostředkovává souhrn prezidentských voleb v okrese Frýdek-Místek, krajský kontext pak nabízí přehled prezidentských voleb v Moravskoslezském kraji.
V krajských volbách 2024 dominovalo ve Vyšních Lhotách hnutí ANO, které získalo nadpoloviční podíl — rovných 51,11 % hlasů. Výrazně za ním skončilo uskupení STAN+OK s 14,07 % a SPOLU s 11,11 %. Zbývající kandidující subjekty — Piráti, STAČILO!, SPD+Trikol+PRO, SOCDEM, PŘÍSAHA a Švýcarská demokracie — se pohybovaly pod hranicí sedmi procent.
Výsledky za obec jsou dostupné na stránce krajských voleb ve Vyšních Lhotách. Pro srovnání s okolními obcemi nabízí širší pohled přehled krajských voleb v okrese Frýdek-Místek.
Vyšní Lhoty jsou obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, rozkládající se na ploše 11,5 km² ve výšce 375 metrů nad mořem. První písemná zmínka pochází z roku 1305. K roku 2024 zde žilo 896 obyvatel ve 318 domech (stav domů k roku 2021). Poštovní směrovací číslo je 739 51.
Mezi místními skvosty zaujme především kostel sv. Antonína Paduánského, evidovaný Národním památkovým ústavem jako jednolodní neorientovaný roubený kostel z roku 1640, jehož sakristie přibyla roku 1779, věžička pak v roce 1860. V letech 2007–2015 prošel kostel rozsáhlou generální opravou exteriéru i interiéru. Neméně zajímavý je přízemní roubený dům z roku 1874 na kamenné podezdívce se sedlovou střechou — jeden z ojediněle dochovaných příkladů chlévního typu pastevecko-rolnické těšínské horské dřevěnice.
Obec v roce 2024 celkově přirostla o 12 obyvatel, přičemž přirozený přírůstek byl mírně záporný (−1, tedy nepatrně více úmrtí než narození), takže růst zajistilo kladné saldo migrace ve výši 13 — přistěhovalých bylo prostě víc než odstěhovalých. Co se věkové struktury týče (data ze sčítání v roce 2021), podíl seniorů ve věku 65 a více let dosahuje 20,2 %, což je nad celostátním průměrem 17,4 %, zatímco dětí do 14 let je 11 %, mírně pod celorepublikovou hodnotou 12,9 %. Statistické údaje o obci pocházejí z Českého statistického úřadu. Náboženský profil obce je podle téhož sčítání lidu z roku 2021 pozoruhodný: věřící tvoří 32,1 % obyvatel, tedy citelně více než republikových 22,2 %. Bez vyznání je 39 % obyvatel a 28,9 % vyznání neuvedlo. Informace o obci najdete také na webových stránkách Vyšních Lhot.
V komunálních volbách 2022 dorazilo k urnám ve Vyšních Lhotách 58,71 % oprávněných voličů — o více než dvanáct procentních bodů více, než byl celorepublikový průměr 46,07 %. Zájem zdejších obyvatel o komunální politiku je tedy nadprůměrný, a to výrazně.
Podobný obraz platí i pro ostatní typy voleb. Ve sněmovních volbách 2025 hlasovalo 75,61 % voličů, zatímco celostátní průměr dosáhl 68,95 %; v roce 2021 to bylo 70,81 % oproti průměru 65,43 %. V prvním kole prezidentských voleb 2023 přišlo 71,67 % voličů (celorepublikový průměr 68,24 %), ve druhém kole dokonce 73,03 % (průměr ČR 70,25 %). Krajské volby 2024 přilákaly 36,67 % hlasujících, přičemž celostátní průměr byl 32,91 %. Vyšní Lhoty tak ve všech uvedených volbách překonaly celostátní průměr volební účasti.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
