0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Sdružení nezávislých kandidátů H… Za Hošťku a Žebráky HOŠŤKA S ROZVAHOU Hlas nezávislých za Žebráky a Ho…
Karel Gubani skladník, věk: 44 let
Jan Hečko řidič kamionu, věk: 40 let
Kristýna Eichlerová obsluha ČS OMV, věk: 24 let
Pavlína Tunderová učitelka ZŠ, věk: 43 let
Jan Hečko lesní dělník, věk: 62 let
Petr Chovanec skladník, věk: 28 let
Josef Hečko řidič VZV, věk: 36 let
Bc. Slavomír Mucha finanční poradce, věk: 36 let
Aneta Gubaniová zaměstnanec PČR, věk: 21 let
Mgr. Lucie Valíčková starostka, věk: 42 let
Marek Strapek OSVČ, věk: 44 let
Milan Belay dělník dálniční údržby, věk: 36 let
Lukáš Hečko strojník, věk: 43 let
Ondřej Uhlíř mistr ve výrobě, věk: 42 let
Karel Sojka důchodce, věk: 66 let
Anna Hotová pracovnice pošty, věk: 66 let
Jiří Zajíček živnostník, věk: 44 let
Dominik Daniel student, věk: 23 let
David Strapek živnostník, věk: 46 let
Jaroslav Votava důchodce, věk: 75 let
Veronika Hotová policistka, věk: 37 let
Aleš Turbák dělník, věk: 21 let
Věra Hotová zástupce ředitele školy, věk: 40 let
Vladimír Kadlec důchodce, věk: 66 let
Radek Martinec dělník, věk: 21 let
Jan Klein student, věk: 24 let
Martin Tittel projektový manažer, věk: 53 let
Jiří Luncar důchodce, věk: 67 let
Ondřej Indrák technik, věk: 61 let
Nikola Dršková asistentka prodeje, věk: 24 let
Tomáš Bauer mechanik, věk: 39 let
Frederik Nicolaas van Everdingen zemědělec, věk: 46 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V obci Hošťka rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení místního zastupitelstva i o tom, kdo stane v čele radnice. Zdejší demografie přitom nabízí zajímavý kontrast vůči celostátním poměrům, neboť podíl seniorů nad 65 let v roce 2021 činil pouze 11,8 %, což sídlo zařadilo na 5885. místo z 6254 hodnocených sídel v zemi a ukazuje na výrazně mladší věkový profil obyvatel.
Tato vesnice na západě Čech prochází průběžným vývojem a voliči zde pravidelně vyjadřují své preference nejen na komunální úrovni, ale také při hlasování do zákonodárných sborů či při volbě hlavy státu. Následující text nabízí ucelený pohled na to, jak se v tomto koutě regionu hlasovalo v předchozích letech.
Při obecních volbách v roce 2022 si největší přízeň voličů zajistilo sdružení nezávislých kandidátů SNK za Hošťku a Žebráky, které obdrželo 592 hlasů, což představovalo 52,81 %. Druhou příčku obsadila kandidátka s názvem Jistotou k lepší budoucn.obce se ziskem 342 hlasů, tedy 30,51 %. Třetí skončilo uskupení PŘÍSAHA Roberta Šlachty, pro nějž se vyslovilo 187 hlasujících, což znamenalo 16,68 %.
Volební dění se samozřejmě neodehrává izolovaně, ale zapadá do širšího rámce celého regionu. Zájemci mohou porovnat obecní hlasování například s tím, jak dopadly komunální volby na Tachovsku, případně sledovat souhrnnější obecní volby v Plzeňském kraji.
V celostátním měřítku přitahují mimořádnou pozornost volby do Poslanecké sněmovny, při kterých v roce 2025 v obci přesvědčivě triumfovalo hnutí ANO se ziskem 55,02 % hlasů (104 hlasů). Tento výsledek byl ještě podstatně výraznější než celorepublikový triumf stejného hnutí, které v celé zemi dosáhlo na 34,51 %. Druhá skončila koalice SPOLU s 10,05 % (v celé ČR druhá s 23,36 %), následovaná hnutím SPD s 8,46 % a koalicí STAČILO!, jež získala 7,40 %. Pětiprocentní hranici na místní úrovni překonali také PIRÁTI s 6,87 % a hnutí STAN se 6,34 %, zatímco uskupení MOTO dosáhlo 4,76 %, GENERACE 0,52 % a KČ rovněž 0,52 %.
Pro srovnání, ve sněmovním klání v roce 2021 v obci rovněž dominovalo hnutí ANO, které obdrželo 35,33 % hlasů, zatímco celostátně tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % (ANO mělo v celé ČR 27,12 %). Druhé místo v obci tehdy patřilo hnutí SPD se 17,33 %, třetí skončila koalice SPOLU s 11,33 %, čtvrtá koalice Piráti+STAN s 10,66 % a pátá KSČM s 9,33 %, přičemž ČSSD získala 8,00 %, TSS 3,33 % a uskupení PŘÍSAHA i SENIOŘI shodně po 1,33 %.
Kdo si přeje podrobněji prozkoumat data pro tuto lokalitu, může navštívit sněmovní volby v Hošťce a srovnat je s tím, jak dopadlo hlasování do Sněmovny na Tachovsku, popřípadě se seznámit s čísly za parlamentní volby v Plzeňském kraji.
Při přímé volbě hlavy státu v roce 2023 vyjádřili místní obyvatelé jasnou podporu jednomu z kandidátů. Hned v prvním kole prezidentských voleb získal Andrej Babiš výrazný náskok díky 60,75 % hlasů (96 hlasů). Na druhém místě skončil Petr Pavel se ziskem 17,72 % (28 hlasů) a třetí Danuše Nerudová obdržela 12,02 % (19 hlasů), přičemž Jaroslav Bašta si připsal 3,79 %, Karel Diviš 2,53 %, Marek Hilšer 1,89 % a Tomáš Zima společně s Pavlem Fischerem zaznamenali shodně 0,63 %.
Ve druhém kole žádný zvrat nenastal a Andrej Babiš svou převahu ještě posílil, když obdržel 65,44 % (125 hlasů), zatímco Petr Pavel zde oslovil 34,55 % hlasujících (66 hlasů). Výsledky za tuto obec přináší odkaz na prezidentské volby v Hošťce, přičemž celkový pohled na region nabízí volba prezidenta na Tachovsku i souhrnnější přehled zahrnující prezidentské hlasování v Plzeňském kraji.
Při hlasování o regionální reprezentaci v roce 2024 dali voliči v obci jasně přednost jednomu subjektu. Tyto krajské volby ovládlo hnutí ANO, které obdrželo 46,91 % hlasů (38 hlasů). Druhá příčka patřila koalici ODS+TOP 09, pro niž hlasovalo 12,34 % zúčastněných (10 hlasů), a třetí pozici obsadila koalice SPD+Trikolora s 11,11 % (9 hlasů), zatímco uskupení PRO NÁŠ KRAJ si odneslo 9,87 %.
Další politické subjekty zůstaly pod čtyřmi procenty, přičemž Piráti, formace STAČILO! i hnutí PŘÍSAHA získali shodně po 3,70 % (každý po 3 hlasech). Uskupení LEPŠÍ ŽIVOT a hnutí STAN zaznamenala po 2,46 %, kdežto ČISTÝ A BEZP. KRAJ, SOCDEM a Koruna Česká měly po 1,23 %. Pro detailnější pohled slouží krajské volby v Hošťce, zatímco širší okresní souvislosti mapují krajské volby na Tachovsku.
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1482 a dnes má obec Hošťka rozlohu 36,1 km² při nadmořské výšce 558 metrů. Dle údajů Českého statistického úřadu zde v roce 2024 žilo 456 obyvatel a v roce 2021 bylo v katastru evidováno 131 domů. Poštovní směrovací číslo pro celou obecní zónu je 348 06. Demografický vývoj za rok 2024 ukázal celkový přírůstek 1 člověka, k němuž přispěl přirozený přírůstek 3 obyvatel, který převážil nad záporným saldem migrace dosahujícím hodnoty -2.
Pokud jde o věkovou skladbu z roku 2021, děti do 14 let tvořily 15,4 % populace (v celé ČR 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zahrnoval 72,8 % lidí (republikový průměr 69,7 %) a skupina od 65 let představovala již zmíněných 11,8 % (celorepublikově 17,4 %). V otázce vyznání se v témže roce 20,5 % občanů označilo za věřící (celostátně 22,2 %), podíl osob bez vyznání činil 36,6 % (v ČR 47,8 %) a zbývajících 42,9 % obyvatel svůj postoj k víře neuvedlo, což v porovnání s celorepublikovými 30,1 % znamenalo nadprůměrnou míru nezodpovězení této otázky.
Historickou tvář místa dotvářejí památky evidované Národním památkovým ústavem, mezi nimiž vyniká kostel sv. Markéty situovaný na návsi u rybníka jako zděná stavba zřejmě z poloviny 18. století na místě starší kaple. V krajině pak zaujme poutní kostel sv. Anny na kopci nad zaniklou vsí Pořejov, jenž byl vybudován jako raně barokní novostavba a dnes se pozvolna mění ve zříceninu, či místní židovský hřbitov založený nejpozději na počátku 18. století. Aktuality o životě v obci a činnosti samosprávy zprostředkovávají oficiální stránky obce Hošťka.
Účast v komunálním klání v roce 2022 dosáhla v obci 53,25 %, čímž znatelně předčila celorepublikový průměr, který činil 46,07 %. Zájem o složení místní samosprávy byl tedy mezi obyvateli nadprůměrný a ukázal, že správa vlastního katastru jim není lhostejná.
Naproti tomu při celostátních typech hlasování byla volební aktivita obvykle nižší, než kolik činil průměr za celou zemi. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 58,51 % oprávněných voličů oproti 68,95 % v celé republice, a v roce 2021 se účast zastavila na 47,19 % (celostátně 65,43 %). Při volbě prezidenta v roce 2023 hlasovalo v prvním kole 50,32 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole účast vzrostla na 60,00 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách roku 2024 pak volební účast činila 25,23 %, zatímco v celém Česku se pohybovala na úrovni 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
