62,92 %
37,08 %
Ing. Dana Lesak starostka Obory, stavební inženýr, krizový a projektový manažer, věk: 70 let
pořadí na kandidátce: 1
14,57 % (71 hlasů)
Kateřina Sloupová DiS. vedoucí výroby, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 2
13,55 % (66 hlasů)
Jan Plášil technik, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 3
14,16 % (69 hlasů)
Ing. Martina Veselá manažer, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 4
13,34 % (65 hlasů)
Petr Kopča OSVČ, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 5
17,86 % (87 hlasů)
Lukáš Faltus projektmanager, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 3
18,11 % (52 hlasů)
Jan Mikéska zedník, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 5
14,63 % (42 hlasů)
Ing. Dana Lesak starostka Obory, stavební inženýr, krizový a projektový manažer, věk: 70 let
Kateřina Sloupová DiS. vedoucí výroby, věk: 36 let
Jan Plášil technik, věk: 54 let
Ing. Martina Veselá manažer, věk: 43 let
Petr Kopča OSVČ, věk: 41 let
Vladimír-Bohuslav Kuchynka místostarosta, důchodce, věk: 77 let
Tereza Plášilová studentka, věk: 19 let
Jan Kotrba OSVČ, věk: 41 let
Karel Kuča agronom, věk: 57 let
Miroslav Sívek technik kvality, věk: 64 let
Lukáš Faltus projektmanager, věk: 43 let
Václav Kopolovič seřizovač, věk: 44 let
Jan Mikéska zedník, věk: 42 let
Václav Wágner řidič, věk: 49 let
Martin Potocký elektrikář, věk: 26 let
Tereza Faltusová OSVČ - Designerka, věk: 31 let
Miroslav Sívek HW - Developer, věk: 28 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Oboře rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení místní samosprávy a budoucím vedení obce. První dochovaná písemná zpráva o této vesnici pochází z roku 1660, přičemž obec leží v nadmořské výšce 620 metrů. Zdejší dění se vyznačuje specifickou politickou i demografickou dynamikou.
Následující přehled přibližuje dosavadní hlasování místních občanů v obecním měřítku i v celostátních volbách. Text nabízí ucelený pohled na to, jaké politické preference obyvatelé v průběhu let vyjadřovali.
Hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 mělo zcela jednoznačný průběh, neboť kandidovala pouze jedna volební strana. Uskupení STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ získalo plných 100,00 % odevzdaných hlasů, což v přepočtu znamenalo 317 hlasů. V Oboře tak nevznikla konkurenční kandidátní listina a jediná přihlášená formace obsadila všechna místa.
Pokud vás zajímá, jak hlasovaly další obce v okolí, můžete nahlédnout do komunálních voleb na Tachovsku, případně projít širší kontext v rámci krajského komunálního přehledu. Starší hlasování v obci zachycují níže uvedené odkazy:
Při celostátním měření sil ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zvítězilo hnutí ANO se ziskem 38,38 % hlasů, přičemž stejný politický subjekt dominoval i na celostátní úrovni, kde obdržel 34,51 %. Druhé místo v obci obsadila koalice SPOLU s 20,20 %, následovaná hnutím STAN se 14,14 % a hnutím SPD s 10,10 % hlasů. Pětiprocentní zisk zde zaznamenala ještě strana PIRÁTI a uskupení STAČILO!, obě se shodným podílem 5,05 % hlasů.
Situace se od předchozího hlasování proměnila, neboť v roce 2021 v obci vyhrála koalice SPOLU s 28,00 % před hnutím ANO, jež mělo 22,66 %. Také tehdy se místní výsledek shodoval s celorepublikovým vítězem, kterým byla rovněž koalice SPOLU s 27,79 %. Podrobnosti o nejnovějším hlasování nabízí poslanecké hlasování v Oboře, regionální souhrn poskytuje tachovský okresní výsledek a celkovou krajskou bilanci shrnuje přehled za Plzeňský kraj.
Během prezidentských voleb v roce 2023 svedli v prvním kole vyrovnaný souboj dva hlavní kandidáti. Petr Pavel získal 39,60 % (40 hlasů) a Andrej Babiš si připsal 37,62 % (38 hlasů), zatímco Danuše Nerudová skončila na třetím místě se ziskem 13,86 % hlasů. Ve druhém kole Petr Pavel své vedení výrazně navýšil, když dosáhl na 62,13 % (64 hlasů), kdežto Andrej Babiš získal 37,86 % (39 hlasů).
Kompletní data z této volby přináší výsledek prezidenta v Oboře, širší pohled na sousední města a obce zprostředkuje okresní prezidentská volba a souhrnná krajská čísla ukazuje prezidentský Plzeňský kraj. Starší přímé volby hlavy státu mapují tyto odkazy:
Zatím poslední krajské volby proběhly v roce 2024 a v obci v nich zvítězilo hnutí ANO se ziskem 31,91 % (15 hlasů). V těsném závěsu skončilo hnutí STAN, které podpořilo 27,65 % voličů (13 hlasů). Třetí příčku s odstupem obsadila koalice ODS+TOP 09, pro niž se vyslovilo 14,89 % hlasujících (7 hlasů).
Zájemci o podrobné údaje mohou prozkoumat krajské hlasování v Oboře a celkový regionální obrázek nabízí souhrnné krajské volby Tachovska. Historii krajských volebních klání v místě dokládá následující seznam:
Obec leží na rozloze 16,1 km² a k doručování pošty slouží směrovací číslo 347 01. V roce 2024 zde žilo 171 obyvatel a při sčítání lidu v roce 2021 tvořilo zástavbu 65 domů. V roce 2024 dosáhl přirozený přírůstek hodnoty -2 a saldo migrace činilo 1, takže počet obyvatel celkově klesl o jednoho. Běžné aktuality a informace ze samosprávy zveřejňuje oficiální web obce.
Z pohledu věkové struktury tvořily v roce 2021 děti do 14 let 15,3 % obyvatelstva (v celé ČR 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 68,8 % lidí (v ČR 69,7 %) a skupina ve věku 65 a více let dosahovala 15,9 % (celostátně 17,4 %). Otázku náboženského vyznání zodpověděli místní obyvatelé tak, že 50,6 % bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %), 16,5 % se označilo jako věřící (v ČR 22,2 %) a zbývajících 32,9 % obyvatel údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Veškerá demografická i sídelní data eviduje Český statistický úřad.
Při komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 43,65 % oprávněných voličů, což bylo mírně méně než celostátní průměrná účast dosahující 46,07 %.
Ve sněmovních a prezidentských volbách se však účast pohybovala na znatelně vyšších hodnotách. Sněmovní volby v roce 2025 přilákaly 70,14 % místních voličů, zatímco v celé zemi účast činila 68,95 % (v roce 2021 to bylo 58,59 % v obci oproti 65,43 % v republice). Mimořádný zájem provázel volbu prezidenta v roce 2023, kde se v prvním kole zapojilo 75,94 % voličů oproti celostátním 68,24 % a ve druhém kole dokonce 76,30 % při celorepublikovém průměru 70,25 %. Krajské volby v roce 2024 naopak zaznamenaly nižší účast 33,10 %, což téměř přesně odpovídalo celostátnímu výsledku 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
