0,00 %
Štěpánka Šteflová starostka, věk: 55 let
Zuzana Zachariášová asistentka pedagoga, věk: 37 let
Zuzana Beranová recepční, věk: 36 let
Václav Lisa auditor kvality, věk: 50 let
Jakub Nedbal pracovník v rostlinné výrobě, věk: 29 let
Ing. Ondřej Novák IT specialista, věk: 30 let
Jiří Zeman seřizovač, věk: 35 let
David Poláček řidič kurýr, věk: 29 let
Václav Jílek kontrolor kvality, věk: 52 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V obci Rohozná se v roce 2026 uskuteční nadcházející komunální volby, které rozhodnou o novém složení místního zastupitelstva. První písemná zmínka o tomto sídle na Vysočině pochází z roku 1370.
Zdejší krajina skrývá fascinující památky, mezi něž patří pozůstatky švédského vojenského ležení z dob třicetileté války. Voliči zde vykazují vysokou účast nejen při lokálních hlasováních, ale také v dalších typech voleb, jejichž přehledy a historické souvislosti naleznete na této stránce.
V roce 2022 v obci jasně dominovalo jediné uskupení. Celých 100,00 % hlasů si tehdy připsal subjekt SDRUŽ. NEZÁV. KAND. ROHOZNÁ. Pro srovnání výsledků v širším regionu můžete navštívit také přehled komunálních voleb na Jihlavsku nebo se podívat, jak dopadlo hlasování v celém Kraji Vysočina.
Výsledky komunálních voleb v Rohozné z předchozích let najdete v přehledech níže.
Při posledním celostátním rozhodování v roce 2025 v obci přesvědčivě zvítězilo hnutí ANO, které získalo 46,31 % hlasů. Druhou pozici obsadila koalice SPOLU s výsledkem 15,43 % a na třetím místě se umístila strana MOTO, pro kterou hlasovalo 9,47 % voličů. Na celostátní úrovni dopadly volby do Poslanecké sněmovny podobně v tom, že hnutí ANO také dominovalo s 34,51 % hlasů, avšak koalice SPOLU dosáhla v celé zemi na silnější výsledek 23,36 %.
Pokud se ohlédneme do roku 2021, tehdy v obci rovněž vyhrálo hnutí ANO se ziskem 34,74 %, zatímco koalice SPOLU obdržela 24,32 % hlasů. Kompletní historický přehled nabízejí sněmovní volby v Rohozné. Pokud vás zajímají výsledky z širšího okolí, navštivte souhrn za okres Jihlava a případně také statistiky za celý Kraj Vysočina.
V prvním kole prezidentského klání roku 2023 zde získal nejvíce hlasů Andrej Babiš, pro kterého se rozhodlo rovných 50,00 % voličů. Na druhé pozici se umístil Petr Pavel se ziskem 25,57 % a třetí příčku obsadila Danuše Nerudová, která oslovila 10,30 % hlasujících. V tomto hlasování byla účast mimořádně vysoká a výrazně předčila celostátní zájem o prezidentské volby v České republice.
Druhé kolo přineslo další napínavé měření sil. Andrej Babiš obhájil své vedení a obdržel v obci 55,09 % hlasů, zatímco Petr Pavel získal 44,90 %. Podrobné výsledky pro tuto lokalitu přináší stránka věnovaná volbě prezidenta v Rohozné, přičemž k dispozici jsou i souhrnné údaje pro okres Jihlava a pro srovnání můžete využít také statistiky za celý Kraj Vysočina.
V krajských volbách, které se uskutečnily v roce 2024, si prvenství připsalo hnutí ANO se ziskem 43,58 % hlasů. Druhým nejúspěšnějším subjektem se stalo uskupení Společně se Starosty, které oslovilo 17,94 % voličů, a na třetím místě skončila koalice STAČILO! s podporou 8,97 % hlasujících. Obecně se o tomto typu hlasování v celé republice dočtete v sekci zaměřené na krajské volby.
Pro hlubší analýzu regionálních výsledků jsou k dispozici krajské volby v Rohozné. Pokud chcete prozkoumat, jak volili lidé v okolí, můžete se podívat na data za celý okres Jihlava, což vám umožní zasadit místní politické preference do širšího regionálního kontextu.
Sídlo Rohozná se nachází v Kraji Vysočina v nadmořské výšce 554 metrů a k roku 2024 zde žije 414 obyvatel. V roce 2021 zde byl zaznamenán počet domů 189 a místní pošta využívá směrovací číslo 588 44. Z hlediska demografické dynamiky v roce 2024 činil přirozený přírůstek -1 obyvatele, přičemž saldo migrace dosáhlo hodnoty 0, což vedlo k celkovému přírůstku ve výši -1 obyvatele.
Z pamětihodností stojí za pozornost kaple sv. Václava z roku 1881, vybudovaná v lidově pojatém pseudorománském stylu, nebo mohutný středověký pamětní kámen bez dekoru u usedlosti čp. 12. Podrobné statistické údaje o obyvatelstvu z roku 2021 ukazují věkovou strukturu, kde děti do 14 let tvoří 16,5 %, lidé ve věku 15 až 64 let představují 64,9 % a senioři nad 65 let tvoří zbylých 18,5 % populace. Srovnání s tehdejším celostátním průměrem (v Česku to bylo 12,9 % dětí, 69,7 % produktivních a 17,4 % seniorů) ukazuje na mírně vyšší podíl dětí v obci. Co se týče náboženského vyznání, v roce 2021 se k věřícím přihlásilo 33,8 % obyvatel (celostátně 22,2 %), bez vyznání bylo 38,5 % (v ČR 47,8 %) a celých 27,7 % obyvatel otázku nezodpovědělo (v ČR 30,1 %). Tyto a další vlastivědné zajímavosti čerpají z podkladů Národního památkového ústavu (NPÚ), přičemž demografické ukazatele a sčítání lidu dlouhodobě zpracovává Český statistický úřad (ČSÚ). Oficiální informace o samosprávě naleznete na webu obce.
Obyvatelé této obce se vyznačují mimořádnou volební aktivitou. V posledních komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast u uren v Rohozné hodnoty 66,56 %, což výrazně převyšuje celorepublikový průměr, který tehdy činil 46,07 %.
Vysoký zájem o hlasování přetrvává i v dalších typech voleb. Během sněmovních voleb v roce 2025 přišlo odevzdat svůj hlas 85,13 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikově to bylo 68,95 %. V roce 2021 zde účast dosáhla 78,31 % oproti celostátním 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 zaznamenaly v prvním kole účast 81,93 % (ČR 68,24 %) a ve druhém kole 81,35 % (ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak k urnám přilákaly 48,32 % místních občanů, což je opět výrazný nadprůměr oproti celorepublikovým 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
