Komunální volby 2026 v Horšovském Týně: Souvislosti a volební historie
V západočeském městě Horšovský Týn se při nadcházejících komunálních volbách 2026 rozhodne o tom, kdo v příštích čtyřech letech usedne do křesel v městském zastupitelstvu a povede radnici. Historie tohoto sídla se píše již od roku 1184, kdy o něm nacházíme první doloženou písemnou zmínku. Dnes je to město s bohatou strukturou památek.
Následující přehledy a historická data ukazují, jak se v tomto koutě Plzeňského kraje v průběhu let proměňovaly sympatie k jednotlivým politickým proudům.
Kdo získal důvěru na radnici v minulých obdobích?
Místní zastupitelské volby v roce 2022 charakterizovala vysoká roztříštěnost hlasů mezi řadu lokálních subjektů. Nejúspěšnější z nich se stalo uskupení NEZÁVISLÍ HORŠOVSKÝ TÝN, které si odneslo 20,94 % hlasů. Na druhé pozici skončilo jiné lokální sdružení s podporou 17,58 % hlasujících. Třetím nejúspěšnějším subjektem se stala formace PRO BUDOUCNOST HT se ziskem 16,26 %. Za nimi se umístilo sdružení SPOLEČNĚ v Horšovském Týně, jež obdrželo 13,37 % všech hlasů. Těsně v patách mu bylo uskupení Tejňáci pro Tejno a okolí s výsledkem 13,02 %. Šesté místo obsadila kandidátka ANO a nezávislí Horšovský Týn se ziskem 12,73 % hlasů. Svoboda a př. demokracie (SPD) získala 5,30 % hlasů a Komunistická str.Čech a Moravy pouze 0,81 %.
Pro širší srovnání politických preferencí v regionu je možné nahlédnout na celkové výsledky v okrese Domažlice, kde se odráží širší trendy celého regionu. Stejně tak lze sledovat rozhodování voličů v rámci celého Plzeňského kraje, což nabízí zajímavý pohled na lokální odlišnosti.
Jak se rozhodovalo v souboji o křesla ve Sněmovně?
Při posledních celostátních volbách, jimiž byly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, v městě jednoznačně dominovalo hnutí ANO, které obdrželo silnou podporu ve výši 42,89 % hlasů. Tento výsledek byl výrazně vyšší než celostátní průměr hnutí, který v celé České republice činil 34,51 %. Na druhém místě v místním hlasování skončila koalice SPOLU s výsledkem 17,81 % hlasů, což naopak zaostalo za jejím celorepublikovým ziskem 23,36 %.
Porovnání s předchozím hlasováním v roce 2021 ukazuje, že tehdy zde hnutí ANO zvítězilo s podílem 30,09 % hlasů, zatímco v celé zemi získalo 27,12 %. Tehdejší druhá koalice SPOLU obdržela od místních voličů 25,71 % hlasů, což bylo o něco méně než její celostátní výsledek 27,79 %. Aktuální vývoj preferencí mapuje podrobný přehled sněmovních voleb, který lze srovnat i s výsledky za okres Domažlice nebo v rámci celého území Plzeňského kraje.
Kdo uspěl v hlasování o hlavu státu?
V prvním kole, které přinesly prezidentské volby na začátku roku 2023, zde jednoznačně zvítězil Andrej Babiš se ziskem 42,53 % hlasů. Druhé místo tehdy obsadil Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 26,55 % voličů, a třetí skončila Danuše Nerudová se ziskem 14,05 %.
Rozhodující druhé kolo přineslo velmi těsný souboj, v němž nakonec opět těsně zvítězil Andrej Babiš, který obdržel 51,76 % hlasů. Jeho protikandidát Petr Pavel si v závěrečném duelu připsal podporu 48,23 % hlasujících. Pro sledování celkového vývoje zájmu o prezidentský úřad lze využít výsledky prezidentských voleb přímo ve městě, přičemž k dispozici jsou i souhrnná data za celý domažlický okres nebo také podrobné výsledky pro celé krajské území.
Jak dopadlo rozhodování o vedení kraje?
Když se v roce 2024 konaly poslední krajské volby, nejvíce hlasů zde získalo hnutí ANO, které přesvědčilo 41,68 % voličů. S výrazným odstupem pak skončila koalice ODS+TOP 09 se ziskem 14,70 % a na třetím místě se umístilo hnutí STAN, pro které se rozhodlo 12,17 % hlasujících.
Podrobné statistiky o tomto hlasování nabízí aktuální přehled krajských voleb přímo pro toto město. Pro zájemce o širší souvislosti v celém regionu je k dispozici také odkaz na okresní volební výsledky, které pomáhají zasadit místní data do kontextu celého Domažlicka.
Charakteristika a pamětihodnosti města
Západočeské město Horšovský Týn se rozkládá na ploše 71,3 km² v nadmořské výšce 376 metrů nad mořem. Pro doručování pošty zde slouží poštovní směrovací čísla 345 25 a 346 01. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo celkem 5 046 obyvatel, přičemž v roce 2021 zde stálo 1 194 domů. Vývoj populace v roce 2024 vykazoval pokles, kdy celkový úbytek činil 181 osob. Tento stav byl způsoben jak přirozeným úbytkem obyvatel (rozdíl mezi narozenými a zemřelými činil -25), tak především záporným saldem migrace, kdy se z města odstěhovalo o 156 lidí více, než kolik se jich přistěhovalo.
Z hlediska památek, které jsou zapsány v registrech spravovaných Národním památkovým ústavem, dominuje území zejména renesanční zámek vzniklý přestavbou biskupského hradu ze druhé poloviny 13. století. Za vidění stojí také komplex barokního kapucínského kláštera, jenž si zachoval rysy typické pro řádovou architekturu podle benátských vzorů. Všední život obyvatel a jejich strukturu zachycují statistiky ze sčítání lidu v roce 2021. Tehdy tvořily děti do 14 let 12,3 % populace, což město řadilo na 4235. místo z 6254 obcí v Česku (celorepublikový průměr byl 12,9 %). Produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 69,8 % obyvatel s řazením na 2629. pozici (ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let tvořili 17,9 % místních obyvatel, což znamenalo 2500. místo v celostátním srovnání (ČR 17,4 %).
Náboženské vyznání obyvatel při stejném sčítání v roce 2021 vykazovalo 51,3 % lidí bez vyznání, což odpovídalo 2222. pozici ze všech obcí (v porovnání s celostátními 47,8 %). Věřící obyvatelé tvořili 13,6 % populace s řazením na 4653. místo (oproti 22,2 % v České republice) a zbývajících 35,1 % dotázaných tuto otázku nezodpovědělo, což město zařadilo na 1447. pozici (celostátně 30,1 %). Další podrobnosti a aktuální dění v samosprávě lze najít na stránkách, které provozuje oficiální web města.
Jak aktivně přistupují lidé k volebním urnám?
Při posledních volbách do zastupitelstev v roce 2022 dosáhla volební účast v městě hodnoty 49,74 %, což překonalo celorepublikový průměr, který tehdy činil 46,07 %.
U ostatních typů voleb byl ovšem zájem o něco nižší, než kolik činil celostátní průměr. Sněmovní volby v roce 2025 přilákaly k urnám 63,01 % oprávněných voličů (celostátně 68,95 %), zatímco v roce 2021 byla účast 58,93 % (ČR 65,43 %). Prezidentské volby v roce 2023 zaznamenaly v prvním kole účast 63,34 % (ČR 68,24 %) a ve druhém kole se zvýšila na 65,80 % (ČR 70,25 %). V případě krajského hlasování v roce 2024 přišlo odevzdat svůj hlas 26,75 % oprávněných voličů, což bylo podstatně méně než republikový průměr 32,91 %.
