Komunální volby 2026 v Lužci nad Vltavou: přehled a výsledky voleb
V Lužci nad Vltavou se v komunálních volbách 2026 rozhoduje o složení místního zastupitelstva a o tom, kdo povede tuto středočeskou obec v příštím volebním období. Lužec nad Vltavou je přitom obcí, kde zájem o volby překračuje celorepublikový průměr — v komunálních volbách 2022 přišlo k urnám přes 48 % voličů, zatímco v celé České republice to bylo přes 46 %.
Obec leží v okrese Mělník a v současnosti čítá přes 1 500 obyvatel. Na těchto stránkách najdete vedle komunálních voleb také přehled výsledků dalších typů voleb — parlamentních, prezidentských i krajských — zasazených do celostátního kontextu.
Zastupitelstvo v Lužci: komunální volby v číslech
Komunální volby 2022 v Lužci nad Vltavou dopadly velmi přesvědčivě ve prospěch místního seskupení Pro Lužec, které získalo 60,53 % hlasů a s přehledem předčilo ostatní kandidující uskupení. Na druhém místě skončilo Sdružení nezávislých kandidátů s 27,17 % hlasů — tedy zhruba s polovičním výsledkem oproti vítězi. Třetí Občanská demokratická strana obdržela 12,30 % hlasů.
Výsledek byl jasný: kandidátka Pro Lužec ovládla volby nadpolovičním ziskem. Přehled komunálních výsledků za všechny obce v okrese Mělník a ve Středočeském kraji nabízí širší pohled na to, jak hlasovaly sousední obce.
Jak Lužec volí do Sněmovny
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 dominovalo v Lužci nad Vltavou ANO se ziskem 42,13 % hlasů, tedy s citelným náskokem před druhým SPOLU, jež obdrželo 20,17 %. Na třetím místě skončil STAN s 11,27 %, následovaný SPD (6,82 %) a pirátskou stranou spolu se seskupením MOTO, obě se 6,52 %. Celostátně ANO rovněž zvítězilo, avšak s 34,51 % hlasů — v obci tedy tato strana překonala svůj národní výsledek o více než sedm procentních bodů.
Ve volbách 2021 byl výsledek v Lužci odlišný: tehdy vedlo ANO se 30,64 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni koalice SPOLU těsně překonala ANO poměrem 27,79 % ku 27,12 %. V obci tehdy SPOLU skončilo s 22,09 % na druhém místě, třetí byli Piráti+STAN s 13,22 %. Celkový výsledek parlamentních voleb pro Lužec i okolní region sledují i stránky za celý okres Mělník, a kdo se zajímá o výsledky v rámci celého Středočeského kraje, najde je na příslušném přehledu.
Prezidentská volba u Vltavy: souboj o pár hlasů
Prezidentské volby 2023 nabídly v Lužci nad Vltavou výsledek, který byl v prvním kole rozhodován opravdu o vlásek. Petr Pavel získal 40,11 % hlasů, Andrej Babiš těsně za ním 39,08 % — mezi oběma kandidáty byl rozdíl jen přibližně jeden procentní bod, tedy doslova jednotky hlasů. Danuše Nerudová skončila třetí s 9,88 %, Jaroslav Bašta čtvrtý s 5,89 %. V prezidentských volbách se pořadí dvou nejsilnějších v druhém kole nezměnilo — Petr Pavel zvítězil s 54,35 % oproti 45,64 % Andreje Babiše, avšak jeho náskok se výrazně prohloubil.
Výsledky prezidentských voleb za Lužec nad Vltavou a okolí přibližuje přehled za celý okres Mělník, výsledky v rámci celého Středočeského kraje jsou dostupné na krajské stránce.
Krajské volby 2024: ANO s výrazným náskokem
V krajských volbách 2024 získalo v Lužci nad Vltavou ANO 46,38 % hlasů a dominovalo tak výrazně nad ostatními. Na dělené druhé místo se shodným podílem 14,89 % dosáhly koalice SPOLU a STAN. Čtvrtou pozici obsadilo uskupení STAČILO! s 9,78 %, páté skončilo SPD+Trikol+PRO se 7,65 %.
Výsledky krajských voleb za srovnatelné obce v okolí přináší přehled za okres Mělník. Historické výsledky v samotné obci za čtyři minulá krajská volební období jsou přehledně seřazeny níže.
Portrét obce u řeky: od středověké zmínky po dnešek
Lužec nad Vltavou je obec v okrese Mělník ve Středočeském kraji, poprvé písemně zmíněná roku 1305. Rozkládá se na rozloze 10 km² v nadmořské výšce 164 metrů a k roku 2024 zde žilo 1 520 obyvatel ve 372 domech (podle sčítání z roku 2021). Poštovní směrovací číslo obce je 277 06. Obec lze navštívit nebo kontaktovat prostřednictvím jejích oficiálních webových stránek.
Obec je spjata s pozoruhodnou technickou památkou: Vraňansko-hořínský plavební kanál, postavený v letech 1903–1905 podle projektu Ing. F. Sandera, patřil ve své době k největším technickým dílům svého druhu v celém Rakousku a jeho součástí je objekt zdymadel se dvěma plavebními komorami. Druhou významnou dominantou je barokní kostel sv. Jiljí z roku 1762 — jednolodní stavba s hranolovou věží, východně od níž stojí okrouhlá centrální márnice se třemi kaplovými rizality. Informace o obou objektech eviduje Národní památkový ústav (NPÚ).
Demografická situace obce v roce 2024 ukazuje zajímavou kombinaci: přirozený přírůstek byl záporný (−22, tedy více úmrtí než narození), ale kladné saldo migrace (+8 přistěhovalých oproti odstěhovalým) tuto ztrátu částečně zmírnilo, takže celkový úbytek obyvatel dosáhl −14 osob. Věková struktura obyvatel podle dat ČSÚ z roku 2021 odpovídá celostátnímu průměru velmi těsně: dětí do 14 let bylo 12,7 % (ČR 12,9 %), produktivní složka ve věku 15–64 let přesně 69,7 % (ČR shodně 69,7 %) a senioři nad 65 let tvořili 17,6 % (ČR 17,4 %). Co se týče náboženského vyznání (data z roku 2021), obec se řadí výrazně nad republikový průměr v podílu obyvatel bez vyznání: 56,9 % oproti 47,8 % v celé České republice, zatímco věřících bylo jen 12,6 % (ČR 22,2 %). Podíl těch, kdo vyznání neuvedli, byl 30,4 % — blízký celostátnímu průměru 30,1 %.
Účast u voleb: komunální nad průměrem, krajské s velkým odstupem pod ním
V komunálních volbách 2022 přišlo v Lužci nad Vltavou k urnám 48,59 % voličů, což mírně překračuje celorepublikový průměr 46,07 %. Zájem o rozhodování o místní samosprávě je tedy v obci o něco vyšší, než odpovídá průměru za celou zemi.
U ostatních typů voleb byl obraz pestřejší. Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 hlasovalo 61,41 % oproti celostátním 68,95 %, a ve volbách 2021 pak 56,19 % oproti 65,43 % — v obou případech účast za republikovým průměrem citelně zaostávala. V prezidentských volbách 2023 přišlo v prvním kole 63,99 % voličů (ČR 68,24 %) a ve druhém kole 66,92 % (ČR 70,25 %), tedy opět pod průměrem, avšak s menším rozdílem než u sněmovních voleb. Nejzřetelnější kontrast přinesly krajské volby 2024: účast v Lužci dosáhla pouhých 21,76 %, zatímco celorepublikový průměr byl 32,91 % — rozdíl přesahující jedenáct procentních bodů.
