84,19 %
15,81 %
Ing. Markéta Pauleová vedoucí oddělení MěÚ, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 1
13,84 % (98 hlasů)
Miroslav Kiš lesní odborný hospodář, věk: 65 let
pořadí na kandidátce: 2
9,88 % (70 hlasů)
Bc. Petr Prokeš manažer kvality, věk: 32 let
pořadí na kandidátce: 3
13,13 % (93 hlasů)
Ladislav Paule podnikatel, věk: 32 let
pořadí na kandidátce: 4
14,40 % (102 hlasů)
Ing. Jiří Tomek podnikatel, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 5
16,10 % (114 hlasů)
Karel Starý soukromý zemědělec, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 7
17,65 % (125 hlasů)
Ing. Ladislav Hoidekr technolog, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (133 hlasů)
Ing. Markéta Pauleová vedoucí oddělení MěÚ, věk: 34 let
Miroslav Kiš lesní odborný hospodář, věk: 65 let
Bc. Petr Prokeš manažer kvality, věk: 32 let
Ladislav Paule podnikatel, věk: 32 let
Ing. Jiří Tomek podnikatel, věk: 38 let
Miroslav Trůbl stavební dělník, věk: 51 let
Karel Starý soukromý zemědělec, věk: 64 let
Ing. Ladislav Hoidekr technolog, věk: 47 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V jihočeské obci Žernovice se v nadcházejících komunálních volbách 2026 rozhodne o budoucím složení místního zastupitelstva, které bude v dalším období spravovat záležitosti této malebné samosprávy. První písemná zmínka o této starobylé vsi pochází již z roku 1334, což jí dává bohatou historii přesahující bezmála sedm století.
Kromě lokálního hlasování však obyvatelé pravidelně vyjadřují své politické preference také v dalších typech voleb, u nichž dosahují mimořádně vysoké účasti. Podrobná historická data ukazují, jakým způsobem se v této lokalitě vyvíjely politické síly od roku 2006 a jak místní komunita hlasuje ve srovnání s celostátním průměrem.
Při posledním lokálním hlasování v roce 2022 si dominantní postavení zajistilo uskupení SNK Žernovice se ziskem drtivých 88,94 % hlasů, zatímco konkurenční kandidátka NEZÁVISLÍ PRO ŽERNOVICE obdržela zbývajících 11,06 %.
Pokud vás zajímá, jak dopadlo hlasování v celém regionu, můžete si prohlédnout kompletní přehled za prachatický okres nebo se podívat na celkové výsledky v Jihočeském kraji.
Při celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 se v obci stalo nejúspěšnějším subjektem politické hnutí ANO, které obdrželo 34,48 % hlasů. Druhou příčku obsadila koalice SPOLU s 21,67 % a třetí skončilo hnutí STAN, kterému místní voliči odevzdali 15,76 % hlasů. Tento výsledek víceméně kopíroval celostátní trend, kde hnutí ANO rovněž zvítězilo s podílem 34,51 % hlasů, zatímco koalice SPOLU brala v republice 23,36 % a hnutí STAN dosáhlo na 11,23 %.
V předchozím sněmovním klání v roce 2021 si v Žernovicích rovněž nejlépe vedlo hnutí ANO se ziskem 28,64 % hlasů. Na druhém místě tehdy skončila koalice SPOLU, pro kterou se rozhodlo 21,10 % hlasujících, a třetí pozici obsadila koalice Piráti+STAN se 14,57 %. Podrobnější data z obou těchto období naleznete přímo v profilu poslaneckých voleb v obci.
Pro širší geografický kontext jsou k dispozici také výsledky za celý prachatický okres, případně se můžete seznámit se souhrnem v Jihočeském kraji.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 se v této obci odehrál velmi vyrovnaný souboj mezi hlavními favority. Nejvíce hlasů zde obdržel Petr Pavel se ziskem 32,67 %, v těsném závěsu za ním však skončil Andrej Babiš, kterému dalo hlas 32,17 % místních voličů. Třetí příčka patřila Danuši Nerudové s 11,88 %.
Ve druhém kole se v Žernovicích situace vyjasnila, když Petr Pavel získal přesvědčivých 57,86 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel zbývajících 42,13 %. Kompletní údaje o preferencích hlavy státu jsou dostupné přes odkaz na prezidentské volby v obci. Srovnat si je můžete také s tím, jak volili lidé v celém prachatickém okrese, a pro širší nadhled je k dispozici i přehled za území celého Jihočeského kraje.
Při rozhodování o obsazení krajského zastupitelstva sehrávají významnou roli krajské volby, které se naposledy konaly v roce 2024. V obci s jasným náskokem zvítězila strana ODS, jež získala nadpoloviční většinu 53,98 % hlasů. S výrazným odstupem skončilo na druhé pozici hnutí ANO, které obdrželo 27,43 % odevzdaných hlasů, a o třetí příčku se podělily subjekty JIH 12 a STAN PRO JČK, každý se ziskem 4,42 %.
Historické porovnání a kompletní statistiky zájemcům nabízí stránka pro krajské volby v Žernovicích. Pokud byste chtěli prozkoumat preference v okolních obcích, můžete využít odkaz na souhrnné výsledky za celý prachatický okres.
Žernovice se rozkládají na území o rozloze 5,3 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 651 metrů a jejich obyvatelé užívají poštovní směrovací číslo 383 01. K roku 2024 žilo v této jihočeské obci celkem 344 obyvatel, přičemž počet domů dosahoval k roku 2021 čísla 115. Z demografického hlediska zaznamenala obec v roce 2024 mírný nárůst: přestože přirozený přírůstek byl záporný a činil -1 obyvatele, kladné saldo migrace ve výši 3 osob tento úbytek převážilo, takže celkový přírůstek činil 2 obyvatele. Všechna tato statistická data pocházejí z oficiálních databází, které spravuje Český statistický úřad (ČSÚ).
Místní obyvatelstvo vykazuje zajímavé rysy v porovnání s celostátními průměry. Z hlediska náboženského vyznání v roce 2021 tvořili věřící 33,2 % obyvatel (v celé ČR to bylo 22,2 %), podíl osob bez vyznání činil 34,2 % (oproti celostátním 47,8 %) a zbývajících 32,5 % obyvatel otázku nezodpovědělo (v celé republice šlo o 30,1 %). Věková struktura obyvatel k roku 2021 vykazovala, že podíl dětí ve věku 0–14 let tvořil 14,2 % (v celé ČR 12,9 %), produktivní věkovou skupinu 15–64 let tvořilo 71,4 % obyvatel (celostátně 69,7 %) a senioři ve věku 65 a více let představovali 14,4 % populace, což je méně než republikový průměr 17,4 %. Pro podrobnosti o rozvoji samosprávy můžete navštívit oficiální webové stránky obce.
K historickému dědictví Žernovic patří cenné usedlosti lidové architektury. Mezi nimi vyniká například zděná uzavřená usedlost s obytným stavením, které zdobí obloučkově tvarovaný štít a navazující půlkruhově klenutá brána; usedlost je datována rokem 1869. Záznamy o těchto chráněných památkových objektech spravuje Národní památkový ústav (NPÚ).
Při posledním lokálním hlasování v roce 2022 dosáhla volební účast v obci mimořádně vysoké hodnoty 63,85 %. Tento zájem o místní záležitosti výrazně převyšuje celorepublikový průměr, který v té době činil 46,07 %.
V Žernovicích si občané udržují vysoký volební standard i u ostatních typů hlasování. U sněmovních voleb v roce 2025 přišlo k urnám 77,65 % oprávněných voličů (celostátní účast byla 68,95 %), zatímco v roce 2021 to bylo dokonce 79,76 % oproti celorepublikovým 65,43 %. V případě prezidentských voleb v roce 2023 činila účast v prvním kole 79,92 % (ČR: 68,24 %) a ve druhém kole 79,28 % (ČR: 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 se k urnám dostavilo 42,32 % voličů, což je opět výrazně více než celostátní průměrná účast ve výši 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
