100,00 %
Daniel Bednář ředitel pobočky, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 1
13,80 % (41 hlasů)
Rostislav Puffer podnikatel, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 2
13,80 % (41 hlasů)
Milena Nohynková důchodce, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 3
14,47 % (43 hlasů)
Ivana Oršulíková provizní specialista, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 4
14,14 % (42 hlasů)
Marie Johanusová důchodce, věk: 72 let
pořadí na kandidátce: 5
13,46 % (40 hlasů)
Šárka Hubená jednatel společnosti, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 6
16,16 % (48 hlasů)
Monika Sobotková žena na mateřské dovolené, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 7
14,14 % (42 hlasů)
Daniel Bednář ředitel pobočky, věk: 57 let
Rostislav Puffer podnikatel, věk: 53 let
Milena Nohynková důchodce, věk: 64 let
Ivana Oršulíková provizní specialista, věk: 62 let
Marie Johanusová důchodce, věk: 72 let
Šárka Hubená jednatel společnosti, věk: 39 let
Monika Sobotková žena na mateřské dovolené, věk: 37 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Ještě v pátek nepanovala mezi představiteli ODS s ohledem na výsledek komunálních voleb a prvního kola těch senátních příliš dobrá nálada. Volební sobota a zisk sedmi mandátů z devíti ale rozpoložení občanských demokratů značně zlepšily. Druhé kolo sice vyhráli Starostové a nezávislí. Ze čtyř obvodů, kde soupeřili s ODS, ale ve třech prohráli. To může znovu oživit debaty o tom, kdo je lídrem opozice. Druhé kolo zároveň přineslo velký debakl pro hnutí ANO. Poprvé v senátních volbách nezískalo ani jeden mandát; v ANO zřejmě nastanou velké změny. Což už avizoval předseda hnutí Andrej Babiš.
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 14. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové. Dosavadních 17 senátorek byl dosud nejvyšší počet a ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Nyní jich bude asi 17 procent. Ve Sněmovně tvoří ženy třetinu.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Řekl to novinářům při příchodu do volebního štábu. Na tiskové konferenci následně uvedl, že Starostové chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
Jihočeská obec Habří se připravuje na komunální volby 2026, které rozhodnou o novém složení místního zastupitelstva a dalším směřování této samosprávy. Podle demografických dat se zdejší prostředí vyznačuje specifickým složením obyvatelstva, kde podíl seniorů výrazně převyšuje celorepublikový průměr. Tato skutečnost může mít vliv na témata, která budou v místní kampani rezonovat.
Malá vesnice s bohatou historií a řadou dochovaných památek nabízí zajímavý pohled na to, jak se v průběhu let proměňuje voličské chování jejích obyvatel. Na této stránce naleznete detailní pohled na volební historii i širší statistické souvislosti, které formují život v regionu.
Rozhodování o vedení zdejší radnice mělo v minulém období velmi jednoznačný průběh. Při hlasování v roce 2022 se o přízeň voličů ucházelo pouze jediné uskupení, kterým bylo SNK Habří, a získalo tak plných sto procent odevzdaných hlasů. Pro obyvatele to znamenalo jasnou volbu bez konkurenčního boje.
Pokud vás zajímá, jak dopadlo obsazování radnic v sousedství, můžete prozkoumat komunální volby na Budějovicku nebo se podívat na celkový přehled za Jihočeský kraj. Historický vývoj lokální politiky pak ukazují starší výsledky dostupné pro jednotlivé roky.
Při celostátních hlasováních vykazují obyvatelé Habří stabilní preference. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 těsně zvítězila koalice SPOLU se ziskem 29,33 % hlasů, těsně sledovaná hnutím ANO, které obdrželo 28,00 %. Výrazný úspěch zaznamenalo také hnutí STAN, pro které se rozhodlo 26,66 % voličů. Tento výsledek se odlišuje od celorepublikového průměru, v němž hnutí ANO dominovalo s výrazným náskokem, zatímco v této obci šlo o velmi vyrovnaný trojboj.
Podobně těsný souboj se odehrál i v roce 2021, kdy v obci rovněž zvítězila koalice SPOLU před hnutím ANO. Kompletní přehled o tom, jak se v průběhu let vyvíjely politické sympatie místních lidí, nabízí parlamentní výsledky v obci. Pokud chcete vidět širší regionální data, jsou k dispozici statistiky pro okres České Budějovice a také data za celý Jihočeský kraj.
Při volbě hlavy státu v roce 2023 projevili místní lidé jasný příklon k jednomu z kandidátů. V prvním kole prezidentských voleb získal největší podporu Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 46,15 % zúčastněných, zatímco Andrej Babiš obdržel 28,20 % hlasů. Dvouciferný zisk zaznamenala ještě Danuše Nerudová se 12,82 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel svůj náskok potvrdil a zvítězil se ziskem 63,29 % hlasů oproti 36,70 % pro Andreje Babiše.
Tyto konkrétní údaje a podrobnosti o průběhu obou kol naleznete v přehledu pro volbu prezidenta v obci. Pro porovnání s širším okolím jsou k dispozici také souhrnné výsledky, které pokrývají okresní výsledky hlasování a rovněž čísla za Jihočeský kraj jako celek.
V krajském měřítku se politické preference v Habří projevily velmi výrazným vítězstvím jedné strany. Během krajských voleb v roce 2024 zde dominovala Občanská demokratická strana (ODS), která si připsala 64,28 % všech odevzdaných hlasů. Na druhém místě skončilo hnutí ANO se ziskem 28,57 %, zatímco ostatní kandidující subjekty získaly pouze jednotky hlasů a nepřekročily hranici dvou procent.
Podrobná data o demografickém rozhodování v regionálních záležitostech přináší stránka pro krajské volby v obci. Chcete-li vidět, jak hlasovali voliči v širším okolí, můžete navštívit přehled za okres České Budějovice.
Tato menší jihočeská samospráva leží v nadmořské výšce 463 metrů a rozkládá se na ploše 5,2 kilometru čtverečního. První písemná zmínka o ní pochází již z roku 1264. V současnosti zde žije 126 obyvatel, přičemž k roku 2021 se v místě nacházelo celkem 61 domů. Pro doručování pošty slouží poštovní směrovací číslo 373 84.
Z hlediska demografického vývoje v roce 2024 vykázala obec Habří nulový přirozený přírůstek, což znamená, že počet narozených a zemřelých obyvatel byl vyrovnaný. Celkový nárůst o 4 osoby byl tedy stoprocentně způsoben kladným saldem migrace, kdy se do vsi přistěhovalo více lidí, než se z ní odstěhovalo. Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2021 dále vyplývá, že dětská složka do 14 let tvoří 11,6 % obyvatelstva, lidé v produktivním věku od 15 do 64 let představují 66,4 % a senioři od 65 let tvoří zbylých 22 %. V otázce náboženského vyznání se v témže roce 57,3 % občanů označilo jako bez vyznání, 22,7 % se přihlásilo k věřícím a zbývajících 20 % dotázaných tuto otázku nezodpovědělo.
K místním pamětihodnostem, které eviduje Národní památkový ústav (NPÚ), patří rozlehlý areál pivovaru s trojúhelným dvorem v západní části území a také původně renesanční tvrz, která prošla barokní a klasicistní přestavbou do podoby patrové budovy s valbovou střechou. Bližší informace o současném dění a životě v komunitě nabízí oficiální webové stránky obce.
Zájem o věci veřejné je mezi místními obyvateli velmi vysoký, což se jasně projevuje na volební účasti, která v posledních volbách všech typů výrazně převyšuje celostátní průměry. Při posledních komunálních volbách v roce 2022 přišlo k urnám 68,89 % oprávněných voličů, což je podstatně více než celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Podobně silnou disciplínu vykazují občané i při ostatních typech hlasování. Během sněmovních voleb v roce 2025 dosáhla účast 81,52 % (oproti celostátním 68,95 %) a v roce 2021 to bylo dokonce 87,36 % při celorepublikovém průměru 65,43 %. Při prezidentské volbě v roce 2023 odevzdalo v prvním kole svůj hlas 83,16 % a ve druhém kole 85,87 % voličů, přičemž průměrná účast v Česku byla 68,24 % a 70,25 %. Výrazný zájem provázel také krajské volby v roce 2024, kdy k urnám dorazilo 57,14 % místních občanů, zatímco celostátní účast dosáhla pouze 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
