0,00 %
0,00 %
Ladislav Nový senior specialista likvidace škod, starosta obce, věk: 50 let
MUDr. Štěpán Hnát zubní lékař, věk: 47 let
Dana Téglová důchodce, věk: 67 let
Bc. Dana Všahová ředitelka mateřské školy, věk: 59 let
Vlastimil Štork důchodce, věk: 67 let
Milan Hospr OSVČ, truhlář, věk: 62 let
JUDr. Nikola Jíchová právnička, interní auditorka, věk: 28 let
Lukáš Lisý OSVČ, izolatér, věk: 33 let
Mgr. Markéta Vodičková učitelka ZŠ, věk: 45 let
Mgr. Jana Ražná učitelka 1. stupeň ZŠ, věk: 59 let
Dana Muchová vedoucí prodejny, věk: 56 let
Ing. Přemysl Švarc projektový manažer, věk: 41 let
Miroslava Nová OSVČ - účetnictví, věk: 54 let
Jaroslav Nový OSVČ - stavební činnost, věk: 53 let
Bc. Markéta Jančaříková výzkumný pracovník, věk: 47 let
Aleš Hnát truhlář, věk: 50 let
Klára Vondráčková operátorka skladu, věk: 36 let
Jan Hospr OSVČ - truhlář, věk: 39 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Jak bude vypadat složení zastupitelstva ve vaší obci? Sledujte živě výsledky komunálních voleb na CNN Prima NEWS. Nabídneme vám i průběžné propočty pro kandidáty, kteří by v danou chvíli postoupili do zastupitelstva.
Někteří mladí lidé nezlomili hůl nad regiony, které trápí odliv jejich vrstevníků, a kandidují na místní radnice. Tento palčivý problém zohledňují i ve stěžejních bodech svého programu, s nímž jdou do voleb. Možností, jak tomuto zabránit, může být podle oslovených kandidátů a kandidátek řada – od lákání investorů do ekonomicky slabších regionů přes výstavbu kulturních objektů až po rozšíření městského bytového fondu.
Prezident Petr Pavel v pátek oproti svým původním plánům odvolil v komunálních volbách v obci Černouček. Překvapil tak nejen své kritiky, ale i širokou veřejnost. Komentátor Petr Kolář glosoval celou situaci slovy o tom, že by se jí mohla inspirovat další série televizní show Zrádci. Politolog Lukáš Valeš pak dění kolem Pavlova návratu ve vysílání CNN Prima NEWS připodobnil k absurdnímu Havlovu dramatu. On i další hosté volebního speciálu se nicméně shodli, že prezidentovo rozhodnutí vrátit se z dovolené a odvolit bylo správné.
Na prezidentu Petru Pavlovi bylo vidět, že mu situace není příjemná, zhodnotil prezidentovo odvolení a následný rozhovor pro média v Černoučku lektor umění nonverbální komunikace Ondřej Staněk. „Ta nervozita a obrovská sebekontrola opravdu ukazují, že pan prezident ví, že situace není v pořádku, že pravděpodobně hraje o hodně,“ uvedl Staněk. Prezident odvolil poté, co se vrátil po vlně kritiky z dovolené. Na tu se nyní vrací. Dříve ohlášenou neúčast u voleb označil za chybu.
Diskutující se ve čtvrtečním vysílání pořadu 360° na CNN Prima NEWS vyjadřovali k zahraniční dovolené hlavy státu v době konání voleb. Debata se stočila mimo jiné k informaci, že Petr Pavel měl na dovolenou odletět soukromým tryskáčem. Zatímco poslanec Radek Vondráček (ANO) označil celou situaci za hrubou chybu a seriál propadů, zástupce vládního tábora Jan Berki (STAN) požadoval po Hradu jasné důkazy. Podle něj by celou situaci vyřešilo, kdyby Hrad doložil, že Pavel soukromé letadlo objednal na vlastní náklady. Pavel se v pátek nečekaně vrátil do Česka, aby odvolil.
Prezident Petr Pavel přiletěl zpět do České republiky, aby se zúčastnil hlasování v komunálních volbách v Černoučku na Litoměřicku. Hrad původně oznámil, že se hlava státu voleb nezúčastní, a to z důvodu soukromé zahraniční cesty do Maroka. Za neúčast ve volbách prezident čelil kritice ze strany veřejnosti i koaličních a opozičních politiků. Pavel nakonec v Černoučku odvolil za velkého zájmu médií, a to krátce před 15. hodinou. V reakci na dotazy novinářů připustil, že udělal chybu. Zároveň ale mluvil o hysterii. Následně nasedl do auta, aby se vrátil do severní Afriky.
V obci Žilov určí nadcházející komunální volby v roce 2026 nové složení místního zastupitelstva. Místní obyvatelé vykazují nízkou míru religiozity, když se v šetření z roku 2021 k věřícím přihlásilo 8,5 % lidí, což obec zařadilo na 5870. pozici z 6254 sídel v republice.
Život ve vsi se odehrává v severním Plzeňsku a vedle správy vlastních záležitostí se zdejší voliči pravidelně vyjadřují také k celostátnímu dění. Tento text shrnuje jak dosavadní hlasování do obecních orgánů, tak výsledky dalších volebních klání na tomto území.
V obecním klání v roce 2022 získalo největší podporu uskupení SNK Žilova a Stýskal, které obdrželo 1284 hlasů, což znamenalo 73,04 %. Za ním se umístilo sdružení SNK1 se ziskem 261 hlasů (14,85 %) a třetí kandidátka SNK2 si připsala 213 hlasů, tedy 12,12 %.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je k dispozici přehled pro okres Plzeň-sever, stejně jako celkový pohled na hlasování v Plzeňském kraji.
Při volbách do dolní komory parlamentu v roce 2025 se na čele umístilo hnutí ANO se ziskem 84 hlasů (31,69 %), zatímco druhá koalice SPOLU obdržela 66 hlasů (24,90 %). Stejně jako v celostátním měřítku, kde hnutí ANO dosáhlo na 34,51 % a koalice SPOLU na 23,36 %, tak i v obci tato dvě uskupení obsadila první dvě příčky. Další hlasy si v tomto roce rozdělila hnutí a strany STAN (36 hlasů; 13,58 %), PIRÁTI (24 hlasů; 9,05 %), SPD (21 hlasů; 7,92 %), MOTO (16 hlasů; 6,03 %), STAČILO! (11 hlasů; 4,15 %), PŘÍSAHA (3 hlasy; 1,13 %), KČ (2 hlasy; 0,75 %) a SMSKA (1 hlas; 0,37 %).
Při dřívějším hlasování v roce 2021 zde zvítězila koalice SPOLU s 66 hlasy (26,82 %) před hnutím ANO, jež získalo 59 hlasů (23,98 %), a uskupením Piráti+STAN s 51 hlasy (20,73 %); celostátně tehdy koalice SPOLU vyhrála s 27,79 % hlasů. Všeobecné informace nabízí celostátní kategorie pro volby do Poslanecké sněmovny, přičemž detailní přehled odevzdaných hlasů shrnují výsledky sněmovních voleb v Žilově. Zájemci mohou prozkoumat také situaci v okrese Plzeň-sever nebo údaje platné pro celý Plzeňský kraj.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 obdržel nejvyšší počet hlasů Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 111 voličů (41,11 %). Druhý Andrej Babiš získal 73 hlasů (27,03 %) a třetí Danuše Nerudová zaznamenala 44 hlasů (16,29 %). Následovali Pavel Fischer (21 hlasů; 7,77 %), Jaroslav Bašta (13 hlasů; 4,81 %), Marek Hilšer (4 hlasy; 1,48 %), Karel Diviš (3 hlasy; 1,11 %) a Tomáš Zima (1 hlas; 0,37 %).
Ve druhém kole zvítězil Petr Pavel, jenž si připsal 186 hlasů (67,14 %), zatímco Andrej Babiš obdržel 91 hlasů (32,85 %). Průběh tohoto celostátního klání popisuje rubrika pro prezidentské volby, zatímco detailní obecní čísla zachycují výsledky prezidentských voleb v Žilově. Regionální souvislosti dokumentují souhrnná data pro okres Plzeň-sever a samostatně také statistiky za celý Plzeňský kraj.
V krajských volbách v roce 2024 se na prvním místě umístilo hnutí ANO, kterému dalo hlas 35 voličů (27,77 %). Druhou příčku obsadilo hnutí STAN s 28 hlasy (22,22 %) a třetí skončila koalice ODS+TOP 09 s 25 hlasy (19,84 %). Další hlasy připadly uskupením SPD+Trikolora (10 hlasů; 7,93 %), PRO NÁŠ KRAJ (8 hlasů; 6,34 %), SOCDEM (6 hlasů; 4,76 %), STAČILO! (5 hlasů; 3,96 %), Piráti (4 hlasy; 3,17 %), PŘÍSAHA (2 hlasy; 1,58 %) a DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT (2 hlasy; 1,58 %).
Základní kontext krajských reprezentací představuje tematická sekce věnovaná celkově pro krajské volby. Samotné rozložení hlasů na obecní úrovni shrnují krajské volby v obci a širší okresní vývoj přehledně mapují výsledky v okrese Plzeň-sever.
Žilov je obec, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1269. Rozkládá se na ploše 6,3 km² v nadmořské výšce 423 metrů a pro doručování pošty slouží směrovací číslo 330 11. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 457 obyvatel a při sčítání lidu v roce 2021 se v sídle nacházelo 142 domů.
V roce 2024 byl v sídle zaznamenán celkový přírůstek -3 osob, který se skládal ze záporného přirozeného přírůstku -5 obyvatel a kladného salda migrace ve výši 2 lidí. Z hlediska věkového složení v roce 2021 tvořily děti do 14 let 13,8 % (v celém Česku 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 71,2 % (v republice 69,7 %) a lidé ve věku 65 a více let tvořili 15,1 % obyvatel (celostátně 17,4 %). Podle téhož sčítání z roku 2021 bylo 59,1 % místních bez vyznání (celorepublikově 47,8 %), 8,5 % tvořili věřící (v celé zemi 22,2 %) a 32,3 % obyvatel svůj postoj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Obecní samospráva spravuje své oficiální informace prostřednictvím webových stránek obce.
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla účast 71,12 %, což představovalo hodnotu znatelně vyšší než celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Zájem o hlasování převyšoval celostátní průměr i při jiných typech voleb. U parlamentních voleb v roce 2025 přišlo k urnám 73,70 % oprávněných voličů (v celé zemi 68,95 %) a při sněmovním hlasování v roce 2021 byla účast 69,55 % (celorepublikově 65,43 %). V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 činila účast 75,48 % oproti 68,24 % v celé republice, ve druhém kole pak vzrostla na 77,01 %, zatímco celostátní hodnota byla 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 dosáhla volební účast 34,04 %, což bylo mírně nad celorepublikovým údajem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
