Komunální volby 2026 v Českých Budějovicích: přehled a souvislosti
V Českých Budějovicích přinesou nadcházející komunální volby v roce 2026 nové rozložení sil v městském zastupitelstvu a určí směřování radnice pro další čtyřleté období. Jihočeská metropole se může pochlubit bohatou historií, jejíž počátky sahají podle dochovaných písemných pramenů do roku 1251.
Město představuje přirozené centrum celého regionu s desítkami tisíc obyvatel a pestrým politickým životem. Pohled do volební historie ukazuje, jak se v průběhu let vyvíjely nálady voličů nejen na komunální scéně, ale také při hlasování o složení parlamentu, vedení kraje či volbě hlavy státu.
Souboj o křesla na budějovické radnici
Při hlasování do městského zastupitelstva v roce 2022 zvítězila Občanská demokratická strana, která si připsala 29,35 % hlasů. Na druhé příčce skončilo hnutí ANO 2011 se ziskem 24,02 % a třetí pozici obsadilo sdružení OBČANÉ PRO BUDĚJOVICE, pro které hlasovalo 11,93 % voličů. Pětiprocentní hranici překročila také formace Svoboda a př. demokracie (SPD) s 8,45 %, Česká pirátská strana s 6,89 % a uskupení Společně pro Budějovice, jež obdrželo 5,41 % hlasů. Hlasy získaly i další kandidátky, například KSČM fungující Budějce měla 4,69 %, STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ 4,21 %, ČSSD a NEZÁVISLÉ OSOBNOSTI 3,25 %, Českobuděj. ROZUMNĚ NAŠTVANÍ 1,16 % a Budějce srdcem a rozumem 0,65 %.
Pokud vás zajímá, jak hlasovaly okolní obce, podívejte se na komunální volby v okrese České Budějovice, případně lze prozkoumat také celkový přehled pro komunální volby v Jihočeském kraji. Následující seznam nabízí archivní výsledky přímo z tohoto města za uplynulé roky.
Hlasování o složení Poslanecké sněmovny
Při celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 vyhrálo v Českých Budějovicích hnutí ANO se ziskem 30,28 % hlasů, těsně před koalicí SPOLU, která obdržela 27,23 %. Stejně jako v celé zemi tak hnutí ANO obsadilo první příčku, i když celostátně dosáhlo na 34,51 %, zatímco koalice SPOLU měla v republice 23,36 %. Třetí místo ve městě připadlo hnutí STAN s 11,98 % a čtvrtí skončili PIRÁTI s 9,08 %. Následovala SPD se 7,35 %, strana MOTO s 6,20 %, uskupení STAČILO! se 4,46 %, hnutí PŘÍSAHA s 1,07 %, formace GENERACE s 0,64 % a ŠVÝC. DEM. s 0,30 %.
O čtyři roky dříve, při sněmovním klání v roce 2021, zde naopak zvítězila koalice SPOLU s 31,16 % hlasů před hnutím ANO, které tehdy získalo 24,33 %. Širší souvislosti nabízejí parlamentní volby v Českých Budějovicích a zájemci mohou porovnat i výsledky za parlamentní volby v okrese nebo souhrnné zhodnocení, které přinášejí sněmovní volby v Jihočeském kraji.
Prezidentský duel v jihočeském centru
Při souboji o post hlavy státu, jaký nabízejí prezidentské volby z ledna 2023, vedl v prvním kole Petr Pavel se ziskem 37,68 % hlasů. Druhý Andrej Babiš si připsal 30,75 % a třetí Danuše Nerudová oslovila 14,74 % hlasujících. Další hlasy obdrželi Pavel Fischer (8,23 %), Jaroslav Bašta (4,27 %), Marek Hilšer (2,48 %), Karel Diviš (1,25 %) a Tomáš Zima (0,56 %).
Ve druhém kole Petr Pavel své prvenství potvrdil a zvítězil se ziskem 63,32 % hlasů, zatímco Andrej Babiš dosáhl na 36,67 %. Detailní čísla přinášejí prezidentské volby v Českých Budějovicích a regionální kontext vykreslují prezidentské volby v okrese České Budějovice spolu se souhrnem pro prezidentské volby v Jihočeském kraji.
Krajské volby a jasná převaha jedné strany
Regionální politika přivedla voliče k urnám v roce 2024, kdy se konaly krajské volby do krajského zastupitelstva. Ve městě zcela dominovala ODS, jež obdržela nadpoloviční většinu 54,37 % hlasů. Druhé skončilo hnutí ANO s 18,82 % a třetí pozici obsadila koalice STAČILO!, pro kterou hlasovalo 4,73 % voličů. Přes čtyřprocentní hranici se dostalo ještě uskupení STAN PRO JČK s 4,01 %.
Kandidátka SPD+Trikol+PRO obdržela 3,83 %, Společně pro JČ 3,43 %, Piráti 3,39 %, JIH 12 získal 2,73 %, SOCDEM 1,87 % a hnutí PŘÍSAHA 1,04 %. Jak vypadala celková podpora v okolí města, ukazují krajské volby v okrese České Budějovice, přičemž samotné městské výsledky podrobněji shrnují krajské volby v Českých Budějovicích.
Stručný portrét jihočeského statutárního města
České Budějovice jsou statutární město ležící v nadmořské výšce 381 metrů a rozkládající se na ploše 55,7 kilometru čtverečních. K roku 2024 zde žilo 97 231 obyvatel, přičemž podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2021 stálo na městském území 11 474 domů. Poštovní zásilky doručuje osm směrovacích čísel ve tvaru 370 01, 370 04, 370 05, 370 06, 370 07, 370 08, 370 10 a 370 11. Bližší informace o chodu samosprávy uvádějí oficiální stránky města.
Demografický vývoj v roce 2024 vykázal přirozený úbytek, kdy zemřelo o 256 lidí více, než se narodilo. Tento pokles sice částečně zmírnilo kladné saldo migrace ve výši 110 obyvatel, celkový přírůstek však přesto skončil na záporné hodnotě minus 146 obyvatel. Věkové složení z roku 2021 ukazuje, že děti do 14 let tvořily 12,1 % populace (v celé ČR 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 70,1 % (celorepublikově 69,7 %) a senioři od 65 let výše tvořili 17,8 % (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání bylo ve stejném roce 46,4 % obyvatel bez vyznání, 22 % tvořili věřící a 31,6 % lidí kolonku neuvedlo, což víceméně kopíruje republikové poměry.
Ve městě stojí řada památek, o nichž vede záznamy Národní památkový ústav. Patří k nim zvonice Černá věž z let 1549 až 1577, která dosahuje výšky téměř 72 metrů a stala se symbolem města, i dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie, který je nejstarší stavební památkou ve městě.
Zájem občanů o volební urny
Při obecních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 39,23 % oprávněných voličů. Tento zájem byl znatelně nižší než celorepublikový průměr, který v daném roce činil 46,07 %.
Odlišná situace panovala při dalších hlasováních. V krajských volbách v roce 2024 dosáhla účast 37,94 %, což znatelně předčilo celostátní hodnotu 32,91 %. Do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2021 volit 65,77 % lidí oproti 65,43 % v Česku a v roce 2025 účast činila 67,47 % při republikovém průměru 68,95 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 67,85 % voličů při celostátním průměru 68,24 % a ve druhém kole účast vystoupala na 69,21 %, zatímco v celé zemi dosáhla 70,25 %.
