100,00 %
Jaroslav Burda IT, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 1
19,35 % (36 hlasů)
Helena Karvánková zaměstnanec obecního úřadu, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 2
10,75 % (20 hlasů)
Václav Krejčí OSVČ, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 3
12,36 % (23 hlasů)
Jiří Maleček strojník, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 4
17,20 % (32 hlasů)
Josef Paulík dělník, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 5
15,59 % (29 hlasů)
Milan Sedláček truhlář, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 6
12,36 % (23 hlasů)
Monika Stoklasová pracovník v sociálních službách, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 7
12,36 % (23 hlasů)
Jaroslav Burda IT, věk: 53 let
Helena Karvánková zaměstnanec obecního úřadu, věk: 50 let
Václav Krejčí OSVČ, věk: 35 let
Jiří Maleček strojník, věk: 46 let
Josef Paulík dělník, věk: 54 let
Milan Sedláček truhlář, věk: 50 let
Monika Stoklasová pracovník v sociálních službách, věk: 51 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V obci Syrov určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva, které bude rozhodovat o dalším směřování této malé vesnice. Podle údajů ze sčítání lidu se sídlo vyznačuje mimořádně vysokým zastoupením starší generace, když podíl seniorů dosáhl 27,7 %, což obec řadí na 138. místo z 6254 hodnocených sídel v republice.
Zdejší samospráva funguje v prostředí s necelými šedesáti obyvateli, kde má každý odevzdaný hlas velkou váhu. Článek nabízí ucelený pohled na to, jak zde voliči rozhodovali v různých typech hlasování v minulých letech.
Při obecních volbách v roce 2022 byla situace naprosto jednoznačná, protože do volebního klání nastoupila pouze jediná kandidátní listina. Uskupení SNK - SYROV získalo všech 171 odevzdaných hlasů, což znamenalo plných 100,00 % a zisk všech mandátů v zastupitelstvu.
Pokud chcete prozkoumat širší okolí, můžete nahlédnout na výsledky v pelhřimovském okrese, přičemž k dispozici je také souhrnný pohled na výsledky v celém Kraji Vysočina.
Jednotlivá předchozí volební období v obci zachycují tyto archivní přehledy:
Když se v roce 2025 konaly celostátní volby do Poslanecké sněmovny, přinesly v obci Syrov jednoznačný triumf politickému hnutí ANO, které obdrželo 48,78 % hlasů. Stejně jako v celé zemi tak hnutí stanulo na prvním místě, jelikož celostátně zvítězilo se ziskem 34,51 %. Na druhé příčce v obci skončilo hnutí STAN se 14,63 % a třetí pozici obsadila formace MOTO, pro niž hlasovalo 12,19 % voličů. Přes čtyřprocentní hranici se dostalo ještě hnutí PŘÍSAHA se ziskem 7,31 % a trojice subjektů SPD, koalice SPOLU a PIRÁTI, které shodně braly 4,87 %, zatímco formace STAČILO! zaznamenala 2,43 %.
Při sněmovních volbách v roce 2021 zde taktéž dominovalo hnutí ANO se ziskem 42,85 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni zvítězila koalice SPOLU s 27,79 %. V obci tehdy zaznamenaly shodu hnutí SPD a koalice SPOLU, obě se ziskem 14,28 %, následované stranou ČSSD s 11,42 % a hnutím PŘÍSAHA s 8,57 %. Zájemci mohou projít aktuální parlamentní výsledky v obci a srovnat je třeba s tím, jak vypadá přehled hlasování na Pelhřimovsku, případně celkové výsledky za Kraj Vysočina.
V roce 2023 sledovali místní občané přímé prezidentské volby, v nichž se střetlo několik výrazných kandidátů. V prvním kole obdržel nejvyšší podporu Andrej Babiš se ziskem 47,61 % hlasů, za nímž skončil Petr Pavel s 30,95 % a Danuše Nerudová se 7,14 %. Zbývající hlasy si rozdělili Tomáš Zima a Jaroslav Bašta, kteří získali shodně po 4,76 %, a také Karel Diviš s Pavlem Fischerem, kteří obdrželi po 2,38 %.
Druhé kolo potvrdilo vedení z úvodního dějství a vítězem se v obci Syrov stal Andrej Babiš se ziskem 60,97 % hlasů, zatímco Petr Pavel obdržel 39,02 %. Kompletní data shrnuje prezidentský přehled pro obec, přičemž regionální optiku nabízí hlasování za okres Pelhřimov nebo krajský pohled v podobě výsledků za Kraj Vysočina.
V roce 2024 proběhly řádné krajské volby, které ukázaly rozložení politických sil na regionální úrovni. Polovinu všech odevzdaných platných lístků získalo hnutí ANO, které dosáhlo na rovných 50,00 %. Shodně po 10,71 % hlasů zaznamenaly kandidátka Společně se Starosty a strana SOCDEM, za nimiž následovala uskupení STAN PRO VYS a DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT s podílem 7,14 %.
Zbývající podporu si rovným dílem po 3,57 % rozdělily subjekty SPD+Trikol+PRO, PŘÍSAHA, Piráti a MÁ VLAST ČMS. Detailní rozbor volebního aktu nabízí výsledková listina za obec a širší souvislosti v okolí představuje přehled za okres Pelhřimov.
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1352. Území obce se rozkládá na ploše 4,7 km² v nadmořské výšce 443 metrů a pro poštovní styk slouží PSČ 396 01. Podle statistik, které spravuje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 59 obyvatel a při sčítání v roce 2021 stálo v katastru celkem 33 domů. Demografická bilance za rok 2024 vykázala celkový úbytek o 2 osoby, k němuž přispěl přirozený přírůstek s hodnotou -1 a saldo migrace rovněž na úrovni -1.
Z hlediska věkového složení zjištěného v roce 2021 tvořily děti do 14 let podíl 8,4 %, zatímco celostátní průměr činil 12,9 %. Produktivní populace ve věku 15 až 64 let dosahovala 63,9 % oproti republikovým 69,7 % a senioři od 65 let představovali 27,7 % obyvatelstva, což citelně převyšovalo celorepublikových 17,4 %. Otázku náboženského vyznání ve stejném roce zodpověděli místní tak, že 38,8 % tvořili věřící, 36,7 % lidé bez vyznání a 24,5 % dotázaných údaj neuvedlo, přičemž v celém Česku činil podíl věřících 22,2 %, bez vyznání 47,8 % a neuvedeno 30,1 %. Bližší podrobnosti o samosprávě přináší webová prezentace obce.
Zájem o správu věcí veřejných bývá v obci Syrov velmi vysoký, což potvrdily komunální volby v roce 2022. Tehdy přišlo k urnám 78,26 % oprávněných voličů, což výrazně předčilo celostátní volební účast, jež se zastavila na úrovni 46,07 %.
Vysokou volební disciplínu potvrdila i další hlasování. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 dosáhla účast 82,00 %, zatímco v celé republice činila 68,95 %, a v roce 2021 činila 81,40 % při celostátním průměru 65,43 %. Během prezidentské volby v roce 2023 odevzdalo v prvním kole hlas 85,71 % voličů oproti 68,24 % v České republice a ve druhém kole 84,00 % ve srovnání se 70,25 % celostátně. Krajské volby v roce 2024 přilákaly 57,14 % oprávněných voličů, což opět zřetelně převýšilo celorepublikový průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
