88,76 %
11,24 %
Jan Simandl hasič, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 1
14,66 % (22 hlasů)
Jaroslav Máca technik, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 2
15,33 % (23 hlasů)
Jakub Mikeš zámečník, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 3
14,00 % (21 hlasů)
Jitka Kalábová úřednice, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 4
14,66 % (22 hlasů)
Josef Pokorný dělník, věk: 27 let
pořadí na kandidátce: 5
12,00 % (18 hlasů)
Josef Simandl soukromý zemědělec, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 6
13,33 % (20 hlasů)
Marie Bulíková důchodce, věk: 72 let
pořadí na kandidátce: 7
14,00 % (21 hlasů)
Jan Simandl hasič, věk: 38 let
Jaroslav Máca technik, věk: 39 let
Jakub Mikeš zámečník, věk: 35 let
Jitka Kalábová úřednice, věk: 62 let
Josef Pokorný dělník, věk: 27 let
Josef Simandl soukromý zemědělec, věk: 57 let
Marie Bulíková důchodce, věk: 72 let
Rudolf Dohn dělník, věk: 57 let
Pavel Matějka učitel, věk: 59 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V Jiraticích přinesou nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva, které bude v dalším období spravovat záležitosti této malé vsi. Zdejší prostředí je v celorepublikovém kontextu pozoruhodné vysokou mírou religiozity, neboť se při sčítání lidu v roce 2021 k věřícím přihlásilo 64,8 % obyvatel, což vesnici zařadilo na 52. místo ze všech 6 254 hodnocených obcí v České republice.
Sídlo s několika desítkami stálých obyvatel vykazuje nadprůměrný zájem o věci veřejné. Následující text přibližuje dosavadní hlasování do zastupitelstva i výsledky dalších volebních klání, v nichž se místní voliči vyjadřovali k celostátnímu i regionálnímu dění.
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 sestavila kandidátní listinu pouze KDU-ČSL, která tak bez soupeřících kandidátek získala všech 190 odevzdaných hlasů, což znamenalo 100,00 % podpory.
Pokud jde o širší regionální souvislosti, nabízí se pohled na přehled komunálních voleb v třebíčském okrese, případně lze využít také odkaz na krajský souhrn komunálních voleb zachycující ostatní samosprávy v regionu.
Při hlasování, jehož předmětem byly celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, nastala v obci naprostá shoda na čele tabulky. Koalice SPOLU obdržela 17 hlasů, což představovalo 41,46 %, a naprosto stejný výsledek v podobě 17 hlasů a 41,46 % zaznamenalo hnutí ANO. Uskupení STAČILO! si připsalo 3 hlasy (7,31 %), hnutí SPD 2 hlasy (4,87 %) a po 1 hlasu (2,43 %) získali PIRÁTI a hnutí STAN. V celém Česku přitom hnutí ANO zvítězilo se ziskem 34,51 % hlasů před koalicí SPOLU, která měla 23,36 %.
V předchozím sněmovním měření sil v roce 2021 v obci dominovala koalice SPOLU, jež obdržela 22 hlasů (52,38 %), zatímco hnutí ANO skončilo druhé s 12 hlasy (28,57 %) a koalice Piráti+STAN získala 4 hlasy (9,52 %). Celostátně tehdy koalice SPOLU zvítězila těsně se ziskem 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 %. Pro zájemce o detailní data jsou připraveny výsledky sněmovních voleb v Jiraticích a pro porovnání se sousedními obcemi poslouží přehled sněmovních voleb na Třebíčsku, stejně jako zpráva pokrývající parlamentní volby na Vysočině.
V prvním kole, které přinesly prezidentské volby v roce 2023, podpořilo nejvíce místních voličů Pavla Fischera, jenž získal 15 hlasů (33,33 %). Na druhém místě skončil Andrej Babiš se ziskem 13 hlasů (28,88 %) a třetí byl Petr Pavel, kterému dalo hlas 11 voličů (24,44 %). Po 3 hlasech (shodně 6,66 %) pak obdrželi Marek Hilšer a Danuše Nerudová.
Ve druhém kole zvítězil Petr Pavel, který shromáždil 26 hlasů (63,41 %), zatímco Andrej Babiš obdržel 15 hlasů (36,58 %). Kompletní pohled na jednotlivé hlasy nabízí odkaz na prezidentské volby v Jiraticích, přičemž regionální čísla přináší výsledky prezidentských voleb na Třebíčsku i souhrnná data mapující prezidentské volby v Kraji Vysočina.
Při volbách do krajských zastupitelstev v roce 2024 se na prvním místě umístila KDU-ČSL, pro kterou hlasovalo 12 voličů, což tvořilo 40,00 % odevzdaných hlasů. Hnutí ANO obdrželo 11 hlasů (36,66 %) a uskupení Společně se Starosty získalo 4 hlasy (13,33 %). Zbývající hlasy si po 1 hlasu (shodně 3,33 %) rozdělili Piráti, formace STAČILO! a koalice STAN PRO VYS.
Jak ukázaly tyto krajské volby, podpora se v obci soustředila převážně na dva nejsilnější subjekty. Zájemci si mohou otevřít výsledky krajských voleb v Jiraticích a širší pohled na celý obvod poskytuje stránka zahrnující krajské volby na Třebíčsku.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361. Podle údajů, které zpracoval Český statistický úřad, měly Jiratice v roce 2024 celkem 82 obyvatel a jejich katastrální území se rozkládá na ploše 3,1 km² v nadmořské výšce 467 metrů. V roce 2021 se zde nacházelo 25 domů a obec využívá jedno poštovní směrovací číslo 675 32. Informace o samosprávě zveřejňuje obecní web Jiratice.
Z pohledu demografického vývoje byl přirozený přírůstek v roce 2024 na hodnotě 0, avšak díky kladnému saldu migrace ve výši 3 osob činil celkový přírůstek za daný rok 3 obyvatele. Věková skladba obyvatel v roce 2021 zahrnovala 12,4 % dětí do 14 let (v celé ČR 12,9 %), 74,2 % obyvatel ve věku 15 až 64 let (v ČR 69,7 %) a 13,5 % seniorů starších 65 let (v ČR 17,4 %). Ve stejném roce se k věřícím přihlásilo 64,8 % lidí (v republice 22,2 %), podíl osob bez vyznání činil 7 % (v republice 47,8 %) a 28,2 % obyvatel kategorii nevyplnilo (v ČR 30,1 %).
V komunálních volbách roku 2022 dosáhla volební účast v obci 57,38 %, což bylo více než celostátní průměr těchto voleb, který činil 46,07 %.
Také při dalších typech hlasování se účast držela nad celorepublikovým průměrem. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 70,49 % voličů při celorepublikové účasti 68,95 % a naprosto stejných 70,49 % bylo zaznamenáno i v roce 2021, kdy průměr v zemi činil 65,43 %. V prvním kole prezidentské volby roku 2023 hlasovalo 77,59 % zapsaných občanů oproti 68,24 % v celé republice a ve druhém kole účast dosáhla 71,67 % při celostátním údaji 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 pak dorazilo 53,45 % voličů, zatímco průměrná účast v Česku byla 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
