Komunální volby 2026 ve Vráži: přehled a souvislosti
Ve Vráži určí nadcházející hlasování v komunálních volbách 2026 nové složení obecního zastupitelstva. Obec v okrese Beroun vykazuje při sčítání lidu výrazně nadprůměrný podíl obyvatel bez náboženského vyznání, který dosahuje téměř šedesáti procent a řadí ji do první osminy obcí v republice. První písemná zmínka o tomto sídle přitom sahá hluboko do středověku, konkrétně do roku 1320.
Kromě lokální samosprávy se místní voliči v uplynulých letech účastnili také rozhodování o obsazení krajského zastupitelstva, Poslanecké sněmovny i prezidentského úřadu. Následující text přináší ucelený pohled na to, jak zdejší občané v jednotlivých typech hlasování volili a jaké politické trendy se v místě dlouhodobě projevují.
Jediná kandidátka a obsazení radnice
Při obecních volbách v roce 2022 se v obci neodehrálo žádné zápolení mezi soupeřícími subjekty, protože kandidaturu podalo pouze jedno uskupení. Byla jím kandidátní listina Nezávislí - Vráž, která získala všech 2814 odevzdaných hlasů a obsadila tak celý mandátový prostor v místním zastupitelstvu.
Pro zasazení do širšího regionálního rámce lze nahlédnout na komunální volby na Berounsku, které zachycují výsledky v okolních obcích. Stejně tak je dostupný celkový pohled na středočeské komunální volby shrnující dění v celém kraji. Starší místní hlasování dokumentují následující záznamy:
Rozhodování o složení Poslanecké sněmovny
Při celostátním hlasování, které reprezentují volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, si ve Vráži prvenství připsalo hnutí ANO se ziskem 29,41 % hlasů (200 hlasů), zatímco na celostátní úrovni zvítězilo s vyšším podílem 34,51 %. Na druhé příčce skončila koalice SPOLU s 23,97 % (163 hlasů), což prakticky kopírovalo její republikový výsledek 23,36 %. Hranici deseti procent v místě překonalo ještě hnutí STAN se 13,52 % (92 hlasů) a strana PIRÁTI, pro kterou hlasovalo 12,20 % voličů (83 hlasů). Přes pět procent se dostaly také SPD se 6,76 % (46 hlasů) a hnutí MOTO s 6,47 % (44 hlasů), naopak formace STAČILO! obdržela 4,41 % (30 hlasů), PŘÍSAHA 0,88 % (6 hlasů), GENERACE 0,44 % (3 hlasy) a VÝZVA 0,29 % (2 hlasy).
Situace v roce 2021 přitom vypadala odlišně, neboť tehdy zvítězila koalice SPOLU se ziskem 26,17 % (173 hlasů), která těsně předstihla hnutí ANO s 24,96 % (165 hlasů), čímž se pořadí na prvních dvou místech shodovalo s celorepublikovým vítězstvím SPOLU (27,79 %). Třetí skončila koalice Piráti+STAN s podporou 17,54 % (116 hlasů), následovaná hnutím SPD s 9,07 % (60 hlasů) a formací PŘÍSAHA s 6,20 % (41 hlasů). Zájemci mohou prozkoumat podrobné sněmovní volby ve Vráži přímo pro tuto obec. K dispozici jsou rovněž širší výsledky pro okres Beroun ve volbách do Sněmovny i souhrnná data pro volby do Sněmovny v kraji, které doplňuje přehled dřívějších hlasování:
Výsledky přímé volby prezidenta republiky
V roce 2023 se pozornost obrátila k urnám, kde probíhaly prezidentské volby. První kolo přineslo v obci nejvíce hlasů Petru Pavlovi, jehož podpořilo 41,12 % voličů (278 hlasů). Druhý skončil Andrej Babiš se ziskem 30,62 % (207 hlasů) a třetí Danuše Nerudová, která oslovila 15,23 % hlasujících (103 hlasů). Pavel Fischer obdržel 4,73 % (32 hlasů), Jaroslav Bašta 4,58 % (31 hlasů), Marek Hilšer 2,21 % (15 hlasů), Karel Diviš 1,18 % (8 hlasů) a Tomáš Zima 0,29 % (2 hlasy).
Při finálním hlasování ve druhém kole pak Petr Pavel svůj náskok potvrdil a zvítězil s výrazným podílem 64,28 % (450 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 35,71 % (250 hlasů). Detailní přehled zachycují prezidentské volby ve Vráži na samostatné stránce. Okresní i krajský kontext nabízejí data pro prezidentské hlasování na Berounsku a také souhrnné výsledky prezidentských voleb v kraji, přičemž dřívější přímé volby hlavy státu shrnují odkazy níže:
Krajské zastupitelstvo a těsný místní souboj
Když se v roce 2024 konaly krajské volby, přineslo sčítání hlasů mimořádně vyrovnaný výsledek na prvních dvou příčkách. Zvítězilo hnutí ANO se ziskem 26,92 % (77 hlasů), které předstihlo hnutí STAN s 26,57 % (76 hlasů) o jediný odevzdaný hlas. Koalice SPOLU brala třetí pozici se ziskem 17,13 % (49 hlasů). Uskupení SPD+Trikol+PRO volilo 8,04 % voličů (23 hlasů), formaci STAČILO! 7,34 % (21 hlasů), Piráty 5,94 % (17 hlasů), hnutí PŘÍSAHA 2,44 % (7 hlasů), koalici Zelení+SEN 21 podpořilo 2,09 % (6 hlasů) a hnutí JAB získalo 1,04 % (3 hlasy).
Konkrétní rozložení přízně pro krajské adepty popisují krajské volby ve Vráži na vyhrazené stránce. Kdo chce posoudit celkové nálady v širším okolí, tomu poslouží krajské volby na Berounsku zachycující volební chování celého okresu. Historická data z minulých krajských cyklů přibližuje následující seznam:
Základní údaje a charakteristika obce
Vráž představuje samostatnou obec rozkládající se na ploše 6,3 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 222 metrů. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo celkem 1257 obyvatel, přičemž při sčítání v roce 2021 bylo v katastru napočteno 387 domů. Z hlediska poštovního doručování slouží jediné PSČ 267 11. Z demografického pohledu vykázalo sídlo v roce 2024 přirozený přírůstek na nulové hodnotě (počet narozených se rovnal počtu zemřelých), avšak díky kladnému saldu migrace ve výši 6 osob dosáhl celkový přírůstek za tentýž rok rovněž 6 obyvatel.
Významnou historickou dominantou místa je kostel sv. Bartoloměje, což je původně gotický kostel z první poloviny 14. století upravený v letech 1909 až 1910, jak jej ve svých záznamech uvádí Národní památkový ústav. Věková struktura z roku 2021 ukazuje, že děti od 0 do 14 let tvořily 12,4 % obyvatel (celostátní průměr byl 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let reprezentovalo 70,2 % lidí (ČR 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let činila 17,4 %, což přesně odpovídalo republikové hodnotě 17,4 %. Otázka náboženského vyznání ukázala 16,7 % věřících (v Česku 22,2 %), 59,6 % osob bez vyznání (celostátně 47,8 %) a 23,7 % obyvatel podíl neuvedlo (v republice 30,1 %). Aktuality ze správy obce a života komunity zveřejňuje oficiální web obce Vráž.
Účast voličů v jednotlivých typech hlasování
Při komunálních volbách v roce 2022 byla účast v obci poměrně nízká, k volebním urnám přišlo 37,12 % oprávněných voličů, což bylo podstatně méně než celorepublikový průměr dosahující 46,07 %.
V ostatních typech hlasování se však projevila vyšší ochota rozhodovat. Sněmovní volby v roce 2025 přilákaly 71,50 % voličů, což předčilo celostátních 68,95 %, a podobně tomu bylo i v roce 2021, kdy účast 69,70 % překonala republikový průměr 65,43 %. Prezidentské volby 2023 vykázaly v prvním kole 71,65 % (v celé zemi 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 73,56 % (ČR 70,25 %). Pouze krajské volby v roce 2024 zaostaly mírně za celostátním číslem, když zaznamenaly účast 30,84 % oproti republikovým 32,91 %.
