100,00 %
Mgr. Kateřina Šuráňová starostka obce, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 1
15,70 % (49 hlasů)
Tomáš Králík OSVČ, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 2
17,94 % (56 hlasů)
Václav Vaněk jednatel firmy, věk: 32 let
pořadí na kandidátce: 3
10,25 % (32 hlasů)
Martin Lysák vedoucí provozovny Pneuservis, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 4
15,70 % (49 hlasů)
Stanislav Spáčil projektant, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 5
14,42 % (45 hlasů)
Josef Králík řidič z povolání, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 6
15,38 % (48 hlasů)
Marie Spáčilová školnice, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 7
10,57 % (33 hlasů)
Mgr. Kateřina Šuráňová starostka obce, věk: 52 let
Tomáš Králík OSVČ, věk: 34 let
Václav Vaněk jednatel firmy, věk: 32 let
Martin Lysák vedoucí provozovny Pneuservis, věk: 38 let
Stanislav Spáčil projektant, věk: 33 let
Josef Králík řidič z povolání, věk: 44 let
Marie Spáčilová školnice, věk: 54 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Ještě v pátek nepanovala mezi představiteli ODS s ohledem na výsledek komunálních voleb a prvního kola těch senátních příliš dobrá nálada. Volební sobota a zisk sedmi mandátů z devíti ale rozpoložení občanských demokratů značně zlepšily. Druhé kolo sice vyhráli Starostové a nezávislí. Ze čtyř obvodů, kde soupeřili s ODS, ale ve třech prohráli. To může znovu oživit debaty o tom, kdo je lídrem opozice. Druhé kolo zároveň přineslo velký debakl pro hnutí ANO. Poprvé v senátních volbách nezískalo ani jeden mandát; v ANO zřejmě nastanou velké změny. Což už avizoval předseda hnutí Andrej Babiš.
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 14. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové. Dosavadních 17 senátorek byl dosud nejvyšší počet a ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Nyní jich bude asi 17 procent. Ve Sněmovně tvoří ženy třetinu.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Řekl to novinářům při příchodu do volebního štábu. Na tiskové konferenci následně uvedl, že Starostové chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
V obci Jestřabí určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva, které bude v dalším volebním období rozhodovat o směřování samosprávy. Vesnice ležící na Zlínsku se v celorepublikovém kontextu vymyká mimo jiné vysokým podílem obyvatel hlásících se k náboženské víře, kdy se v tomto ukazateli řadí na šedesáté páté místo ze všech 6 254 obcí v Česku.
Tento článek přináší ucelený pohled na politické dění v obci a zasazuje lokální rozhodování do širších souvislostí. Vedle obecní úrovně jsou zmapována také hlasování do parlamentu, kraje i volba hlavy státu v jednotlivých volebních cyklech.
Při obecních volbách v roce 2022 si nejvíce hlasů odneslo uskupení VIZE PRO JESTŘABÍ, které obdrželo 443 hlasů, což znamenalo 51,21 %. Na druhém místě skončila kandidátka Pro rodinu a tradice (SNK) se ziskem 385 hlasů, tedy 44,51 %. Samostatně kandidující Bc. Jiří Tománek tehdy získal 37 hlasů, což odpovídalo podílu 4,28 %.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je k dispozici celkový přehled za okres Zlín a stejným způsobem lze nahlédnout také na souhrnné výsledky ve Zlínském kraji. Tyto přehledy zachycují mozaiku hlasování v jednotlivých městech a obcích regionu.
Hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přineslo v obci prvenství hnutí ANO, které získalo 60 hlasů, což představovalo 40,00 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 25 hlasy a podílem 16,66 %, následovaná hnutím STAN, jež obdrželo 20 hlasů (13,33 %). Další místa obsadily SPD s 16 hlasy (10,66 %), PIRÁTI s 11 hlasy (7,33 %), MOTO s 10 hlasy (6,66 %), uskupení STAČILO! se 6 hlasy (4,00 %) a PŘÍSAHA se 2 hlasy (1,33 %). Hnutí ANO zvítězilo i v rámci celé České republiky se ziskem 34,51 %, zatímco druhá koalice SPOLU brala celostátně 23,36 %.
V předchozích sněmovních volbách v roce 2021 byla situace odlišná, když v obci slavila vítězství koalice SPOLU s 39 hlasy (29,32 %) před druhým hnutím ANO, které obdrželo 28 hlasů (21,05 %), což odpovídalo i celostátnímu pořadí těchto dvou subjektů. Podrobnosti zachycují parlamentní volby v Jestřabí, přičemž regionální data nabízí souhrn pro sněmovní volby na Zlínsku i krajská stránka pro parlamentní hlasování v kraji.
Při hlasování o hlavě státu v roce 2023, které zachycují celostátní prezidentské volby, vedl v prvním kole Andrej Babiš se ziskem 64 hlasů (43,24 %). Petr Pavel obdržel 38 hlasů (25,67 %), Pavel Fischer 25 hlasů (16,89 %) a Danuše Nerudová 12 hlasů (8,10 %). Marek Hilšer, Tomáš Zima i Jaroslav Bašta si shodně připsali po 3 hlasech (všichni 2,02 %).
Ve druhém kole však nastal obrat a celkovým vítězem se v místě stal Petr Pavel, jemuž dalo hlas 84 voličů, tedy 55,26 %. Andrej Babiš získal 68 hlasů (44,73 %). Kompletní průběh přibližují prezidentské volby v Jestřabí a pohled na širší okolí doplňují výsledky pro okresní přehled prezidentské volby i data za prezidentské hlasování v kraji.
Zájemci o regionální politiku sledují pravidelné krajské volby, které se naposledy konaly v roce 2024. V Jestřabí v nich zvítězilo hnutí ANO se ziskem 27 hlasů, což činilo 43,54 %. Druhá se umístila koalice KDU-ČSL+Z21 s 15 hlasy (24,19 %) a třetí uskupení STAN PRO ZLK s 8 hlasy (12,90 %). Menší podíly zaznamenala SPD s 5 hlasy (8,06 %), uskupení STAČILO! se 4 hlasy (6,45 %) a ODS se 3 hlasy (4,83 %).
Výsledky hlasování jsou zachyceny na stránce pro krajské volby v Jestřabí. Kontext v rámci celého okresu přináší souhrn za krajské volby na Zlínsku.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1503. Katastrální území se rozkládá na ploše 3,9 km² v nadmořské výšce 336 metrů a je obsluhováno poštovním směrovacím číslem 763 33. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 275 obyvatel a při sčítání v roce 2021 stálo na katastru 96 domů. Demografická bilance za rok 2024 ukázala nulový přirozený přírůstek (0), avšak záporné saldo migrace (-4) vedlo k celkovému přírůstku -4 obyvatel.
Věková struktura z roku 2021 uvádí, že děti do 14 let tvořily 13,8 % obyvatel (celostátně 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let reprezentoval 68,1 % (v ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let představovali 18,1 % (celorepublikový průměr činil 17,4 %). Výrazně odlišné od celostátních hodnot bylo náboženské vyznání zjištěné v témže roce: jako věřící se označilo 63,4 % obyvatel (v celé zemi 22,2 %), bez vyznání bylo 11,7 % občanů (v ČR 47,8 %) a 24,9 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Informace o chodu samosprávy a dění v místě přináší oficiální web obce Jestřabí.
Při komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 64,29 % oprávněných voličů. Tento zájem o obsazení obecního zastupitelstva citelně převýšil celostátní průměr, který tehdy dosáhl 46,07 %.
Rozdílné zapojení občanů se projevilo i u ostatních volebních klání. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 byla účast nadprůměrná s hodnotou 71,43 % oproti 68,95 % v celé republice, zatímco v roce 2021 naopak zaostala za celostátním průměrem poměrem 59,64 % ku 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 vykázaly účast 67,26 % v prvním a 67,86 % ve druhém kole (celorepublikový průměr byl 68,24 %, respektive 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 odevzdalo svůj hlas 27,68 % voličů, což bylo méně než celostátních 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
