0,00 %
0,00 %
0,00 %
SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ Nezávislí s podporou hasičů KDU-ČSL
Ing. Radek Schneider starosta, věk: 60 let
MUDr. Miroslava Neduchalová lékařka, věk: 55 let
Ing. Vladimír Divácký zástupce ředitele školy, věk: 52 let
Ing. Milan Vašek Ph.D., MBA vedoucí provozu, věk: 53 let
Zdeněk Ilčík správce informačních technologií, věk: 54 let
Bc. Silvie Mertová DiS. úřednice, věk: 47 let
Filip Gajda elektromontér, věk: 39 let
Ing. Miroslav Veselý důchodce, věk: 69 let
Mgr. Šárka Divácká učitelka, věk: 24 let
Ing. Bc. Dalibor Cichý MBA podnikatel, věk: 68 let
Ondřej Výlet vinař, věk: 27 let
Michaela Kyněrová účetní, věk: 44 let
Petr Adamec technolog, věk: 41 let
Bc. Prokop Neduchal podnikatel, věk: 25 let
Ing. Zdeněk Šebesta projektový manažer, věk: 49 let
Mgr. Adam Pavel Špaček DiS., MBA místostarosta obce, věk: 38 let
Ing. Vojtěch Marada MBA manažer provozu a testování, věk: 36 let
Bc. Miroslav Kyněra profesionální voják, věk: 41 let
Ing. Petr Hajný vedoucí technologické firmy, věk: 41 let
Ing. Dana Karská Sedláčková středoškolský pedagog, věk: 37 let
Přemysl Gazda manažer IT, věk: 37 let
Marcela Hasalová vedoucí obecního kulturního domu, věk: 54 let
Ladislav Švidroň pedagog, věk: 41 let
BcA. Antonín Pavluš ml. DiS. obchodní manažer, věk: 35 let
Ing. David Výlet odborný grafik, věk: 36 let
Jan Marada živnostník, věk: 36 let
Ing. Jakub Hajný vedoucí výrobního inženýrství, věk: 31 let
Josef Čičák pracovník v ekozemědělství, věk: 46 let
Marta Svorová důchodkyně, věk: 65 let
Dominik Hajný OSVČ, věk: 28 let
Ing. Richard Bábíček technolog pitných a odpadních vod, věk: 52 let
Martin Kyněra učitel odborného výcviku, věk: 48 let
Martin Kundrata OSVČ, věk: 49 let
Terezie Urubková administrativní pracovnice, věk: 49 let
Jitka Janošťáková vedoucí školní jídelny THP, věk: 49 let
Mgr. Lenka Esterková státní zaměstnanec, věk: 44 let
Bc. Lenka Novotná zdravotní sestra, učitelka odborného výcviku, věk: 47 let
Bc. Regina Urubková bezpečnostní referent, věk: 26 let
Marie Prachařová obsluha ČS, věk: 53 let
Anna Pešová zdravotní sestra, důchodkyně, věk: 74 let
Čestmír Bužek stavbyvedoucí, věk: 52 let
Ing. Marie Vašíčková chemický inženýr, důchodce, věk: 68 let
Jan Bimka řidič, věk: 52 let
Jan Drábek elektrikář, věk: 62 let
Miroslav Marada důchodce, věk: 70 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V jihomoravské obci Svatobořice-Mistřín se v nadcházejícím období rozhodne o novém složení místní samosprávy v rámci komunálních voleb, které určí další směřování obce. Toto rozhodování je klíčovým okamžikem pro místní komunitu, neboť nové zastupitelstvo bude přímo ovlivňovat rozvoj infrastruktury i společenského života.
Mezi zajímavosti této obce patří vysoký podíl věřících. Při sčítání lidu se k věřícím přihlásilo 42,5 % obyvatel, což výrazně převyšuje celostátní průměr. Sídlo na Hodonínsku, jehož písemná historie se datuje od roku 1349, nabízí také zajímavé pohledy do své politické historie, která se odráží v chování voličů při různých typech hlasování.
Poslední volba obecního zastupitelstva v roce 2022 přinesla jednoznačné vítězství pro Sdruž.nez.kand.Svatob.-Mistřín, které od voličů obdrželo 46,53 % hlasů. Druhou pozici s odstupem obsadilo uskupení Hasiči - volba pro obec, které získalo 32,57 % hlasů. Trojici úspěšných kandidátek tehdy uzavřela KDU-ČSL se ziskem 20,90 %.
Pokud vás zajímá širší regionální kontext, můžete prozkoumat komunální volby v okrese Hodonín, případně se podívat na situaci v celém Jihomoravském kraji prostřednictvím krajského přehledu komunální politiky. Historický vývoj hlasování v samotné obci od roku 2006 je pak podrobně zmapován v následujících odkazech.
Při celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 dali místní voliči nejvíce hlasů hnutí ANO, které obdrželo 38,29 % hlasů, což bylo o něco více než celostátní průměr tohoto hnutí činící 34,51 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU se ziskem 25,41 % hlasů. Tímto výsledkem se obec příliš neodchýlila od celonárodního trendu, kde obě tato uskupení rovněž obsadila nejvyšší příčky.
V předchozím volebním období, konkrétně v roce 2021, byl souboj o prvenství o poznání těsnější. Tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,59 % hlasů, těsně následovaná hnutím ANO, které získalo 27,22 % hlasů. Pro zobrazení detailních informací můžete navštívit stránku pro parlamentní volby v obci.
Pro srovnání v rámci celého regionu jsou k dispozici také výsledky za hodonínský okres, přičemž komplexní pohled na regionální úroveň přinášejí data za celý Jihomoravský kraj.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 zvítězil v obci Andrej Babiš se ziskem 39,69 % hlasů, zatímco Petr Pavel obdržel 26,34 % hlasů. Třetí příčku obsadila Danuše Nerudová s 12,69 % hlasů. Druhé kolo pak přineslo těsný souboj a obrat, ve kterém nakonec zvítězil Petr Pavel se ziskem 52,57 % hlasů, zatímco jeho protikandidát získal 47,42 %.
Pro podrobnější analýzu volebních preferencí je určena stránka pro prezidentské volby v obci. K dispozici jsou také statistiky pro hodonínský okresní region a pro zájemce o širší kontext nabízíme výsledky za celé Jihomoravsko.
Při hlasování o budoucím směřování regionu v rámci krajských voleb v roce 2024 obsadila v obci první místo koalice SPOLU, která získala 34,45 % odevzdaných hlasů. S nepatrným odstupem za ní skončilo hnutí ANO se ziskem 31,19 % hlasů, přičemž hranici deseti procent překročilo ještě uskupení STAN PRO JM, které oslovilo 10,85 % hlasujících.
Kompletní data za toto období naleznete na stránce určené pro krajské volby v obci. Pokud vás zajímá, jak hlasovali voliči v širším okolí, můžete navštívit také krajské výsledky za okres Hodonín, které doplňují celkový pohled na regionální hlasování.
Svatobořice-Mistřín je obec ležící v nadmořské výšce 193 metrů. K roku 2024 zde žilo 3549 obyvatel na celkové rozloze 23,1 km². V roce 2021 se v obci nacházelo 1141 domů a pro doručování pošty slouží poštovní směrovací číslo 696 04. První písemná zmínka pochází z roku 1349, což dokládá hluboké historické kořeny osídlení.
Podle údajů Národního památkového ústavu se na tomto území nachází několik významných pamětihodností. Výjimečným historickým mementem je soubor objektů bývalého internačního tábora ve Svatobořicích z let 1914 až 1949, který slouží jako doklad pohnutých válečných událostí. Mezi další hodnotná umělecká díla patří pozdně barokní sousoší sv. Anny s Pannou Marií z roku 1791, které vytvořil brněnský sochař Ondřej Schweigl.
V roce 2024 byl zaznamenán záporný přirozený přírůstek, kdy ubylo 14 obyvatel, avšak díky kladnému saldu migrace, které činilo 35 osob, dosáhl celkový přírůstek hodnoty 21 obyvatel. Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2021 tvoří věkovou strukturu 12,6 % dětí do 14 let, 70,8 % obyvatel ve věku 15 až 64 let a zbylých 16,6 % tvoří senioři nad 65 let. Co se týče náboženského vyznání ve stejném roce, věřící tvoří 42,5 % obyvatel, lidé bez vyznání představují 29,6 % a zbývajících 27,9 % dotázaných tuto otázku při sčítání lidu nezodpovědělo.
Oficiální informace o dění v samosprávě, aktuálních projektech a kulturních akcích nabízejí webové stránky obce, které slouží jako hlavní informační kanál pro veřejnost.
Při posledních komunálních volbách v roce 2022 projevili místní občané solidní zájem o věci veřejné, když k volebním urnám přišlo 49,11 % oprávněných voličů. Tento výsledek převyšuje celorepublikový průměr, který v daném roce činil 46,07 %, což svědčí o stabilním zájmu obyvatel o místní dění a správu své obce.
Podobně nadprůměrná účast byla zaznamenána i v dalších typech voleb. Během sněmovních voleb v roce 2025 dosáhla účast 72,85 %, což je nárůst oproti roku 2021, kdy činila 67,18 % (v obou případech nad celostátním průměrem 68,95 %, respektive 65,43 %). Při volbě prezidenta v roce 2023 přišlo v prvním kole k urnám 71,29 % a ve druhém dokonce 72,39 % občanů, což opět překonalo celorepublikové hodnoty 68,24 % a 70,25 %. Krajské volby v roce 2024 přilákaly 33,56 % místních voličů, což bylo rovněž mírně nad celostátním průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
