0,00 %
0,00 %
Tomáš Jurajda IT specialista, věk: 52 let
MUDr. Martina Benešová lékařka-manažerka, věk: 54 let
Dominik Lipitkovský soukromý zemědělec, věk: 20 let
MVDr. Jaroslav Merta zvěrolékař, věk: 39 let
Dr. Peter Kapusta vědecko-pedagogický pracovník, věk: 56 let
Ing. et Ing. Antonín Franěk inženýr údržby a databázový specialista, věk: 52 let
Andrea Kraidlová učitelka v mateřské škole, věk: 37 let
Jaroslav Kladiva manažer, věk: 60 let
Lukáš Šrámek signalista, věk: 46 let
Oldřich Bešťák důchodce, věk: 73 let
Hana Fiřtová účetní obce, věk: 54 let
Hana Lukešová manažerka veletrhů, věk: 51 let
Filip Kaštánek projektový manažer, věk: 56 let
Jiří Vodička inženýr chemie, věk: 64 let
Jan Čech technik ve strojírenství, věk: 48 let
Jaroslav Svoboda technické zabezpečení budov, věk: 48 let
Iveta Kočí účetní, věk: 51 let
Albert Kivák pracovník technických služeb, věk: 65 let
Lucie Vodičková studentka jaderné fyziky, věk: 22 let
Miloslav Kliment prodejce a technik hudebních nástrojů, věk: 54 let
Karel Tůma dokumentarista a středoškolský pedagog, věk: 51 let
Petr Beránek manažer vývoje softwaru, věk: 53 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
Městys Liteň čekají komunální volby 2026, ve kterých si místní obyvatelé zvolí nové složení obecního zastupitelstva. Zdejší populace vyniká mladou věkovou strukturou, neboť podíl dětí do čtrnácti let dosahuje 16,4 %, což sídlo zařadilo na 700. místo z 6254 hodnocených obcí v České republice.
Při obecním hlasování v roce 2022 usilovaly o mandáty v zastupitelstvu dvě kandidátní listiny. Vítězství si připsalo uskupení STAN PRO LITEŇ se ziskem 2306 hlasů (55,90 %), zatímco konkurenční Nezávislí Liteň obdrželi 1819 hlasů, což představovalo 44,10 %.
Zájemci o širší regionální souvislosti mohou prozkoumat souhrnná data za celý okres prostřednictvím odkazu na komunální volby na Berounsku, případně nahlédnout do celkového krajského přehledu zahrnujícího středočeské komunální volby. Vývoj volebních výsledků v jednotlivých obdobích dokumentují historické přehledy za samotnou obec.
Při sněmovních volbách v roce 2025 se na prvním místě umístilo hnutí ANO se ziskem 210 hlasů (31,48 %), následované koalicí SPOLU, jež obdržela 166 hlasů (24,88 %). Třetí skončilo hnutí STAN s podporou 101 voličů (15,14 %), dále se umístili PIRÁTI s 56 hlasy (8,39 %), strana MOTO s 51 hlasy (7,64 %), hnutí SPD se 43 hlasy (6,44 %), formace STAČILO! s 18 hlasy (2,69 %), hnutí PŘÍSAHA s 5 hlasy (0,74 %), KRUH se 4 hlasy (0,59 %) a uskupení REBELOVÉ se 3 hlasy (0,44 %). Vítězství hnutí ANO v obci korespondovalo s celostátním výsledkem, v němž toto hnutí vyhrálo s 34,51 % před koalicí SPOLU, jež v celé zemi získala 23,36 %.
O čtyři roky dříve, v roce 2021, zde panovalo jiné rozložení sil a první příčku vybojovala koalice SPOLU s 29,98 % (173 hlasů) před hnutím ANO, které obdrželo 25,47 % (147 hlasů), což rovněž odráželo celostátní pořadí s vítězstvím koalice SPOLU (27,79 %). Třetí pozici tehdy obsadila koalice Piráti+STAN s 15,07 %, dále bodovalo hnutí SPD (7,27 %), hnutí PŘÍSAHA (5,19 %), ČSSD (4,67 %), TSS (4,33 %), Zelení a KSČM (shodně 1,73 %) a Volný blok (1,21 %). Celorepublikový kontext přibližuje rubrika pro volby do Poslanecké sněmovny, přičemž podrobnější místní data shrnuje sněmovní hlasování v Litni. Regionální přehledy zachycují parlamentní volby na Berounsku. Zároveň je k nahlédnutí i širší středočeský sněmovní souhrn.
V roce 2023 se pozornost voličů upřela k výběru hlavy státu, k němuž poskytuje ucelené informace celostátní sekce prezidentské volby. V úvodním kole byl výsledek v obci mimořádně těsný, když Andrej Babiš získal 215 hlasů (34,51 %) a Petr Pavel obdržel 214 hlasů (34,34 %), takže je dělil jediný hlas. Třetí Danuše Nerudová zaznamenala 100 hlasů (16,05 %), Pavel Fischer získal 39 hlasů (6,26 %), Jaroslav Bašta 27 hlasů (4,33 %), Marek Hilšer 19 hlasů (3,04 %), Karel Diviš 7 hlasů (1,12 %) a Tomáš Zima 2 hlasy (0,32 %).
Druhé kolo přineslo změnu v čele, když Petr Pavel zvítězil se ziskem 388 hlasů (58,08 %), zatímco Andrej Babiš získal 280 hlasů (41,91 %). Výsledky obou kol přehledně shrnuje stránka představující prezidentské volby v Litni. V širším rámci okresu jsou k dispozici prezidentské volby na Berounsku, přičemž krajská data nabízí přehled pro středočeské prezidentské hlasování.
V roce 2024 se uskutečnily krajské volby, které přinesly nevšední shodu na prvním místě. Hnutí STAN i hnutí ANO totiž obdržela shodně po 99 hlasech, což pro obě formace znamenalo totožný zisk 32,03 %. Třetí pozici obsadila koalice SPOLU s 50 hlasy (16,18 %).
Další podporu si připsaly koalice SPD+Trikol+PRO s 21 hlasy (6,79 %), Piráti se 13 hlasy (4,20 %), formace STAČILO! s 9 hlasy (2,91 %) a hnutí PŘÍSAHA se 7 hlasy (2,26 %). Kompletní místní přehled zachycuje stránka pro krajské volby v Litni. Jak dopadlo hlasování v okolních obcích, přibližují krajské volby na Berounsku.
Městys Liteň se rozkládá na výměře 12,8 km² v nadmořské výšce 322 metrů a jeho poštovní směrovací číslo je 267 27. První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1324. V roce 2024 zde žilo 1261 obyvatel a při sčítání lidu v roce 2021 bylo napočítáno 427 domů, jak uvádí Český statistický úřad. Celkový přírůstek obyvatel v roce 2024 činil 16 osob, přičemž přirozený přírůstek dosáhl hodnoty 0 a veškerý populační růst tak zajistilo kladné saldo migrace ve výši 16 osob.
Podle údajů sčítání lidu z roku 2021 tvořily děti do 14 let 16,4 % obyvatel (celostátní podíl byl 12,9 %), obyvatelé ve věku 15 až 64 let představovali 67,1 % (v ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let tvořili 16,5 % (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se v témže roce 47,2 % obyvatel označilo jako bez vyznání (v ČR 47,8 %), 17,5 % lidí se přihlásilo k věřícím (v ČR 22,2 %) a zbývajících 35,4 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Podle záznamů Národního památkového ústavu se v katastru nachází neorenesanční hrobka rodu Daubků z roku 1888 od architekta Antonína Wiehla s uměleckou výzdobou J. V. Myslbeka a M. Pirnera nebo původně gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 13. století, upravený barokně v 17. století. Informace o správě městečka a kulturních událostech nabízejí oficiální stránky městyse.
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v městyse 54,18 %. Tento výsledek představoval nadprůměrný zájem o obsazení radnice, neboť celorepublikový průměr v komunálním hlasování činil 46,07 %.
Také v ostatních typech hlasování se účast často pohybovala nad celostátním průměrem. Do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo volit 70,78 % oprávněných občanů oproti celorepublikovým 68,95 %, zatímco v roce 2021 dosáhla účast 63,07 % při celostátním průměru 65,43 %. V prezidentských volbách roku 2023 odevzdalo hlas v prvním kole 68,78 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole účast vzrostla na 73,74 %, což předčilo celostátní hodnotu 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 přišlo k urnám 33,01 % voličů, což odpovídalo celostátnímu průměru 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
