55,49 %
44,51 %
Pavel Schmidt starosta, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 1
14,67 % (215 hlasů)
Jiří Michal místostarosta, věk: 74 let
pořadí na kandidátce: 2
10,44 % (153 hlasů)
Jiří Mudr stavební technik, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 3
9,35 % (137 hlasů)
Vladimír Jiras telekomunikační technik, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 4
11,19 % (164 hlasů)
Bc. Viktorie Pragerová studentka politologie, věk: 22 let
pořadí na kandidátce: 5
10,98 % (161 hlasů)
Mgr. Daniela Drobílková metodik zdravotnické statistiky, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 1
13,27 % (156 hlasů)
Ing. Martin Volf Ph.D. vedoucí výzkumného oddělení, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 2
12,59 % (148 hlasů)
Bc. Lucie Dvořáková data analytik / konzultant MS Dynamics, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 3
11,48 % (135 hlasů)
Drahomír Hodek technik ČVUT, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 4
11,74 % (138 hlasů)
Pavel Schmidt starosta, věk: 64 let
Jiří Michal místostarosta, věk: 74 let
Jiří Mudr stavební technik, věk: 50 let
Vladimír Jiras telekomunikační technik, věk: 61 let
Bc. Viktorie Pragerová studentka politologie, věk: 22 let
Petr Fantyš geodet, věk: 53 let
Anna Zemančíková administrativní pracovnice, věk: 24 let
Michaela Dušková fakturantka, věk: 42 let
Jiří Horník advokát, věk: 52 let
Mgr. Daniela Drobílková metodik zdravotnické statistiky, věk: 41 let
Ing. Martin Volf Ph.D. vedoucí výzkumného oddělení, věk: 41 let
Bc. Lucie Dvořáková data analytik / konzultant MS Dynamics, věk: 39 let
Drahomír Hodek technik ČVUT, věk: 48 let
Vladimíra Spoustová kadeřnice, věk: 44 let
Ing. arch. Vojtěch Mazanec Ph.D. projektant a odborný asistent na VŠ, věk: 39 let
Ing. Michaela Santarelli jednatelka společnosti, věk: 55 let
Miroslav Harnoch sportovní novinář, věk: 36 let
Lucie Zikanová recepční, věk: 40 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
Obec Černolice se v komunálních volbách 2026 rozhodne o složení svého zastupitelstva, jež bude řídit každodenní chod téhle středočeské obce. Přitom jde o obec, která v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 2025 přivedla k urnám rovných 85,38 % voličů — to je o více než šestnáct procentních bodů víc, než byl celorepublikový průměr 68,95 %. Takový zájem o volby je výrazně nadprůměrný a Černolice ho prokazují napříč různými typy voleb opakovaně.
Obec leží v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Na téhle stránce najdete vedle kontextu ke komunálním volbám 2026 také výsledky parlamentních, prezidentských a krajských voleb, které Černolice v posledních letech rozhodovaly.
V komunálních volbách 2022 byly výsledky v Černolicích naprosto jednoznačné: jediné kandidující uskupení Šance získalo veškeré odevzdané hlasy — 1 133 hlasů, tedy plných 100 %. Kandidátní listina bez konkurence sice nevypovídá nic o stranickém soupeření, přesto jde o zajímavý doklad toho, jak komunální politika v malých obcích funguje odlišně od celostátní scény. Celkový přehled komunálních voleb v obcích okresu Praha-západ najdete na stránce věnované komunálním volbám v okrese Praha-západ.
Pokud vás zajímá, jak to v komunálních volbách vypadalo ve Středočeském kraji jako celku, slouží k tomu přehled komunálních voleb ve Středočeském kraji.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 vedlo v Černolicích jednoznačně uskupení SPOLU s 37,98 % hlasů. Za ním se umístil STAN s 18,71 %, ANO s 14,52 % a Piráti s 13,68 %. Zatímco v obci tedy opět zvítězila koalice SPOLU, na celostátní úrovni dominovalo ANO s 34,51 % a SPOLU skončilo s 23,36 % až na druhém místě — výsledek v Černolicích byl tedy v přímém kontrastu s celostátním obrazem.
Stejný obrázek přinesly i předchozí volby v roce 2021: tehdy si SPOLU v obci odneslo 42,15 % hlasů, zatímco v celé republice si koalice a ANO sedly na srovnatelnou úroveň (27,79 % vs. 27,12 %) a souboj byl velmi těsný. Obec tak v obou posledních sněmovních volbách stranicky volila výrazně jinak než republika jako celek. Podrobné výsledky za Černolice jsou k dispozici na stránce parlamentních voleb v Černolicích. Pro srovnání s výsledky z celého okresu slouží přehled sněmovních voleb v okrese Praha-západ a širší krajský kontext nabízí stránka voleb do sněmovny za Středočeský kraj.
V prezidentských volbách 2023 bylo v prvním kole jasno: Petr Pavel získal 61,58 % hlasů, Danuše Nerudová 14,92 % a Andrej Babiš 12,06 %. Druhé kolo pak dopadlo ještě přesvědčivěji — Pavel odnesl 84,68 % hlasů, Babiš zůstal na 15,31 %. Žádný zvrat ani napínavé dohánění se nekonalo, výsledek byl rozhodnutý s velkou rezervou.
Výsledky prezidentských voleb za celý okres Praha-západ nabízí přehled prezidentského hlasování v okrese Praha-západ. Krajský pohled pak poskytuje stránka prezidentských voleb za Středočeský kraj. Přímé výsledky za obec shrnuje archiv prezidentských voleb v Černolicích.
V krajských volbách 2024 získal v Černolicích jednoznačně nejvíc hlasů STAN — 41,01 % hlasů. S větším odstupem se za ním umístilo uskupení SPOLU s 30,89 % a ANO s 12,92 %. Zbývající uskupení — Piráti, SPD+Trikol+PRO, STAČILO!, Zelení+SEN 21, PŘÍSAHA, JAB a DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT — se pohybovala pod hranicí 7 % hlasů. Výsledky krajských voleb v celém okrese přibližuje přehled krajského hlasování v okrese Praha-západ.
Podrobné výsledky za obec jsou dostupné na stránce krajských voleb v Černolicích, kde jsou archivovány i výsledky z předchozích volebních období.
Černolice jsou obcí v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji, první písemná zmínka o nich pochází z roku 1239. K roku 2024 zde žije 576 obyvatel na ploše 3,2 km² v nadmořské výšce 410 metrů. Poštovní směrovací číslo je 252 10. Podle dat Českého statistického úřadu bylo v roce 2021 v obci evidováno 203 domů.
Věková struktura Černolic je pozoruhodná: děti a mladiství ve věku 0–14 let tvoří 18,4 % obyvatel, přičemž ČSÚ tuto hodnotu řadí na 209. místo z 6 254 obcí — obec tedy patří k těm s výrazně vyšším podílem nejmladší generace, než je v Česku zvykem (celorepublikový průměr k roku 2021 je 12,9 %). Naopak seniorů ve věku 65 a více let je zde 15,5 %, zatímco průměr v celé republice dosahuje 17,4 %. Podíl věřících z roku 2021 činí 19,1 %, bez vyznání je 48,7 % a vyznání neuvedlo 32,3 % obyvatel — ve srovnání s celorepublikovými hodnotami (věřící 22,2 %, bez vyznání 47,8 %, neuvedeno 30,1 %) jsou rozdíly mírné.
Demografická dynamika obce v roce 2024 vykazuje celkový úbytek 12 osob. Přirozený přírůstek byl mírně záporný (−2, tedy o něco více úmrtí než narození), ale hlavní příčinou úbytku bylo záporné saldo migrace −10, tedy více lidí se z obce odstěhovalo, než přistěhovalo. Obě složky tak tahaly stejným směrem. Oficiální webové stránky obce jsou dostupné na adrese webu obce Černolice.
V komunálních volbách 2022 přišlo do Černolic k urnám 46,82 % voličů — celorepublikový průměr účasti u komunálních voleb byl přitom 46,07 %, takže obec ho jen mírně překonala. V tomto ohledu se tedy výrazněji neodlišuje od toho, co bylo v Česku tehdy běžné.
Jinak je tomu u ostatních typů voleb, kde je nadprůměrná aktivita Černolic opravdu nápadná. Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 dosáhla účast 85,38 % oproti celostátnímu průměru 68,95 % a v roce 2021 to bylo 83,51 % při průměru 65,43 % — obec tedy v obou posledních sněmovních volbách překonala republikový průměr o více než šestnáct procentních bodů. V prvním kole prezidentských voleb 2023 hlasovalo 80,46 % voličů (průměr ČR: 68,24 %), ve druhém kole dokonce 81,42 % (průměr ČR: 70,25 %). A v krajských volbách 2024 přišlo k urnám 44,12 % voličů — to je výrazně víc než celorepublikový průměr 32,91 %, tedy o více než jedenáct procentních bodů. Zájem o volby je v Černolicích napříč jejich typy zřetelně nadprůměrný.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
