Komunální volby 2026 v Bulharech: přehled a souvislosti
V jihomoravských Bulharech rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva. Dějiny této jihomoravské vsi sahají hluboko do středověku, přičemž první písemná zmínka o zdejším osídlení pochází již z roku 1244. Místní voliči tak budou mít příležitost určit další směřování vinařské obce a navázat na předchozí hlasování.
Radniční souboje a historie voleb do zastupitelstva
V roce 2022 se o přízeň voličů v obci ucházelo šest kandidátních listin. Hlasování ovládlo uskupení Nezávislí kandidáti Bulhary, pro které se rozhodlo 27,34 % hlasujících díky zisku 902 hlasů. Souboj o čelní příčky přinesl vyrovnané klání. Druhou pozici obsadilo SNK - PRO OBEC BULHARY, jež obdrželo 846 hlasů, což představovalo 25,64 %. Třetí příčka patřila uskupení ZMĚNA s podporou 14,82 % (489 hlasů), za nímž skončila Komunistická str.Čech a Moravy se ziskem 10,79 % (356 hlasů). Uskupení KDU-ČSL získalo 10,73 % (354 hlasů) a kandidátka ŽENY PRO BULHARY přesvědčila 10,67 % voličů se ziskem 352 hlasů.
Komunální politika se v tomto jihomoravském sídle utváří v těsné návaznosti na okolní dění. Širší regionální souvislosti přibližují výsledky na Břeclavsku. Pohled na krajskou úroveň potom nabízí souhrn za celý Jihomoravský kraj. Výsledky z minulých let v samotné vsi jsou k dispozici v následujícím přehledu:
Hlasování o složení Poslanecké sněmovny
Celostátní politické dění se v obci odráží při volbách do Poslanecké sněmovny, v nichž v roce 2025 přesvědčivě zvítězilo hnutí ANO se ziskem 46,45 % (216 hlasů). Druhé místo v Bulharech obsadila koalice SPOLU, pro niž hlasovalo 14,83 % voličů (69 hlasů), a třetí skončilo hnutí SPD s 10,10 % (47 hlasů). Následovala uskupení MOTO s 8,60 % (40 hlasů), hnutí STAN se 7,52 % (35 hlasů), PIRÁTI s 3,87 % (18 hlasů), koalice STAČILO! s 3,87 % (18 hlasů), uskupení PŘÍSAHA s 2,58 % (12 hlasů), hnutí MZH s 0,86 % (4 hlasy) a hnutí VÝZVA s 0,21 % (1 hlas). Tento výsledek v čele kopíroval celorepublikové pořadí, kde hnutí ANO rovněž dominovalo se ziskem 34,51 % a koalice SPOLU brala druhé místo s 23,36 %, na celostátní úrovni však třetí příčku drželo hnutí STAN s 11,23 %, za nímž skončili PIRÁTI s 8,97 %, hnutí SPD s 7,78 %, uskupení MOTO s 6,77 %, koalice STAČILO! s 4,3 % a uskupení PŘÍSAHA s 1,07 %.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 na vsi rovněž vyhrálo hnutí ANO se ziskem 31,95 % (131 hlasů), zatímco celostátně tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % těsně před hnutím ANO s 27,12 %. Druhou příčku v místě tehdy obsadilo hnutí SPD s 16,82 % (69 hlasů) a třetí koalice SPOLU se 14,63 % (60 hlasů), přičemž další hlasy obdržela koalice Piráti+STAN (9,75 %; 40 hlasů), KSČM (9,26 %; 38 hlasů), ČSSD (5,36 %; 22 hlasů), hnutí PŘÍSAHA (5,12 %; 21 hlasů), Volný blok (2,43 %; 10 hlasů) a TSS (1,70 %; 7 hlasů); v celé zemi přitom koalice Piráti+STAN dosáhla na 15,62 %, hnutí SPD na 9,56 %, uskupení PŘÍSAHA na 4,68 %, ČSSD na 4,65 %, KSČM na 3,60 %, TSS na 2,76 %, Volný blok na 1,33 % a Zelení na 0,99 %.
Podrobnosti k tehdejšímu i současnému rozložení sil nabízí parlamentní volby v Bulharech. Širší okresní souvislosti poskytuje přehled pro parlamentní volby na Břeclavsku. Celokrajskou perspektivu pak přinášejí výsledky v Jihomoravském kraji.
Výsledky soubojů o post prezidenta republiky
Zájem voličů provázel také prezidentské volby v roce 2023, kde v prvním kole jednoznačně vedl Andrej Babiš se ziskem 57,38 % (237 hlasů). V Bulharech za ním skončil Petr Pavel, který získal 18,15 % (75 hlasů), a třetí byla Danuše Nerudová s 10,65 % (44 hlasů). Mezi dalšími kandidáty se umístili Jaroslav Bašta se ziskem 7,50 % (31 hlasů), Marek Hilšer s 3,38 % (14 hlasů), Pavel Fischer s 1,45 % (6 hlasů), Karel Diviš s 0,96 % (4 hlasy) a Tomáš Zima s 0,48 % (2 hlasy).
Ve druhém kole potvrdil svou převahu Andrej Babiš, když zvítězil se ziskem 66,12 % (283 hlasů), zatímco Petr Pavel obdržel 33,87 % (145 hlasů). Místní čísla přehledně shrnují prezidentské volby v Bulharech. Celkovou situaci v okolí dokreslují prezidentské volby na Břeclavsku. Pohled na krajskou úroveň pak nabízí prezidentská volba v Jihomoravském kraji.
Krajské volby a rozložení sil v regionu
Při hlasování o složení regionálního zastupitelstva v roce 2024 dominovalo v obci hnutí ANO se ziskem 54,11 % (92 hlasů). Na druhém místě v Bulharech skončila koalice SPOLU s podporou 17,64 % (30 hlasů) a třetí byla koalice SPD+Tri+PRO+Svo se ziskem 7,64 % (13 hlasů). Uskupení STAČILO! dosáhlo na 7,05 % (12 hlasů), shodně po 3,52 % (6 hlasů) zaznamenaly NESTR. PRO JM a ZA MORAVU!, hnutí PŘÍSAHA získalo 2,35 % (4 hlasy) a po 1,17 % (2 hlasy) si připsali Piráti, DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT a STAN PRO JM.
Přehled o celostátním rámci nabízejí krajské volby v obecném souhrnu. Podrobná lokální data pak dokumentují krajské volby v Bulharech. Regionální srovnání poskytují krajské volby na Břeclavsku.
Portrét jihomoravské vinařské obce
Sídlo se rozkládá v nadmořské výšce 170 metrů a jeho katastrální území zaujímá rozlohu 15,2 km². Podle dat Českého statistického úřadu měly Bulhary v roce 2024 celkem 722 obyvatel a při sčítání lidu v roce 2021 zde stálo 262 domů s poštovním směrovacím číslem 691 89. V roce 2024 sice přirozený přírůstek činil -6 osob v důsledku převahy zemřelých nad narozenými, avšak díky kladnému saldu migrace ve výši 12 osob dosáhl celkový přírůstek hodnoty 6 obyvatel.
Z hlediska věkového složení tvořily v roce 2021 děti do 14 let 11,7 % populace (v celé ČR 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 71,6 % (v celé ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let činili 16,7 % obyvatel (celorepublikově 17,4 %). Otázku náboženského vyznání řešilo sčítání ve stejném roce, kdy se 47,4 % obyvatel přihlásilo k životu bez vyznání (v ČR 47,8 %), 19 % se označilo za věřící (v ČR 22,2 %) a zbývajících 33,7 % respondentů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Kulturní dědictví evidované Národním památkovým ústavem reprezentuje farní kostel sv. Jiljí postavený podle projektu K. J. Hromádka a dochovaný vinařský dům s lisovnou a sklepem. Doplňující zprávy ze správy sídla a jeho života zveřejňují oficiální stránky obce Bulhary.
Volební účast a zájem občanů o hlasování
Při obecních volbách v roce 2022 přišlo k hlasovacím urnám 61,83 % oprávněných voličů, což představovalo výrazně vyšší zapojení než celorepublikový průměr 46,07 %.
Vysokou disciplinovanost projevili voliči v Bulharech také při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025, kdy účast dosáhla 72,15 % oproti celostátním 68,95 %, zatímco v roce 2021 činila 63,66 % při celorepublikové účasti 65,43 %. Během prezidentské volby v roce 2023 hlasovalo v prvním kole 68,81 % zapsaných voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole účast stoupla na 71,43 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 naopak přilákaly k urnám 28,41 % oprávněných voličů, což zůstalo pod celostátním průměrem 32,91 %.
