15,12 %
14,52 %
13,91 %
12,50 %
11,49 %
10,28 %
9,27 %
7,26 %
5,65 %
Stanislav Koten ING. LIBOR HLAVÁČEK Lukáš Fíla VOJTĚCH JANČÍK Ing. RADEK KAZDA JOSEF LANG JAN KNOFLÍČEK
Stanislav Koten úředník, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (75 hlasů)
Ing. Libor Hlaváček soukromý podnikatel, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (72 hlasů)
Lukáš Fíla plánování výroby, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (69 hlasů)
Vojtěch Jančík dělník, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (62 hlasů)
Ing. Radek Kazda servisní technik, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (57 hlasů)
Josef Lang důchodce, věk: 68 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (51 hlasů)
Jan Knoflíček zámečník, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (46 hlasů)
Stanislav Koten ING. LIBOR HLAVÁČEK Lukáš Fíla VOJTĚCH JANČÍK Ing. RADEK KAZDA JOSEF LANG JAN KNOFLÍČEK MARTIN LANG ZDENĚK MATYS
Stanislav Koten úředník, věk: 46 let
Ing. Libor Hlaváček soukromý podnikatel, věk: 56 let
Lukáš Fíla plánování výroby, věk: 46 let
Vojtěch Jančík dělník, věk: 34 let
Ing. Radek Kazda servisní technik, věk: 49 let
Josef Lang důchodce, věk: 68 let
Jan Knoflíček zámečník, věk: 46 let
Martin Lang automechanik, věk: 29 let
Zdeněk Matys skladník, věk: 54 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Politika je o marketingu a opozice nemůže nabízet blahobyt a ekonomickou kompetenci, protože za čtyři roky dodrbala, co šlo. Těmito slovy hodnotil ve vysílání CNN Prima NEWS šance opozičních stran v dalších volbách komentátor Thomas Kulidakis. Minulá vláda nebyla ekonomicky neúspěšná, ale neuměla své úspěchy prodat, oponoval jeho kolega Martin Schmarcz. Podle něj se lidem po Fialově kabinetu už stýská.
Vyjednávací tým pražských Pirátů si v pondělí vyslechl nabídku vítězného STAN na možnou magistrátní koalici, odpoví do středečního večera. Novinářům to po pondělní schůzce řekli lídr STAN Petr Hlaváček a lídryně Pirátů Tereza Nislerová. Ta dále uvedla, že Piráti nevyžadují gesci dopravy, kterou měli v dosluhující radě. Piráti by tak mohli být třetím koaličním partnerem Starostů a Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) – jak Hlaváček, tak lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) již dříve dávali najevo, že by spolu v koalici rádi zasedli. Praha sobě, která ve volbách skončila třetí, by naopak zamířila do opozice. S Prahou sobě se STAN sejde ve středu, ve čtvrtek má na programu další jednání se Spolu. Podle Hlaváčka by o koaličním formátu mohlo být jasno v pátek.
Neúspěšný kandidát do Senátu na Žďársku Radek Černý (ODS) podá k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na neplatnost hlasování. Do druhého kola voleb, které se konalo 16. a 17. října, neprošel o jediný hlas. Volby v obvodu Žďár vyhrál Josef Klement (KDU-ČSL), který mandát obhajoval. Do druhého kola voleb ho dostalo 11 373 hlasů, třetí Černý měl 11 372 hlasů.
Hnutí STAN v pondělí podepsalo v Olomouci koaliční smlouvu s ProOlomouc, KDU-ČSL, spOLečně a Milujeme Olomouc. Primátorem se stane lídr STAN Marek Zelenka. Dohodnutá pětikoalice bude mít v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu Olomouce 25 mandátů. Nové zastupitelstvo by mělo zvolit vedení města v první polovině listopadu. Vítězné ANO jde spolu s ODS a SPD do opozice. V uplynulých čtyřech letech v Olomouci vládlo ANO spolu s ProOlomouc, spOLečně a Piráty.
Všech 34 zastupitelů za ANO, STAN a Pro Plzeň s podporou lidovců podepsalo v Plzni koaliční smlouvu. V zastupitelstvu se 47 členy má koalice pohodlnou většinu. Koalice se dohodla, že sníží počet radních z dosavadních jedenácti na devět, ze 13 na 11 klesne také počet poradních komisí. Koalice zatím zveřejnila pouze jméno primátora, kterým bude opět Roman Zarzycký z ANO, jeho prvního náměstka Aleše Tolara ze STAN a náměstka Tomáše Morávka z Pro Plzeň. Jména ostatních radních budou známá v tomto týdnu, řekl v pondělí Zarzycký.
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Rozhodování o dalším směřování samosprávy a složení místního zastupitelstva přinášejí v Mirošově nadcházející komunální volby. Tato malebná obec, jejíž písemně doložené počátky sahají až do roku 1361, se vyznačuje neobyčejně vysokým podílem obyvatel v produktivním věku od 15 do 64 let.
Díky této demografické struktuře se sídlo v celorepublikovém srovnání řadí v dané věkové kategorii do první desetiny všech tuzemských samospráv. Místní občané se navíc vyznačují aktivním zájmem o věci veřejné, což dokládají i data z dřívějších politických klání.
Při minulém hlasování, které se odehrálo v roce 2022, získal největší přízeň voličů Stanislav Koten se ziskem 14,81 % hlasů. Těsně za ním se umístil ING. LIBOR HLAVÁČEK, pro kterého se rozhodlo 14,04 % hlasujících, a trojici nejúspěšnějších kandidátů uzavřel Lukáš Fíla s podporou 13,08 %.
Pro širší přehled o regionální politice jsou k dispozici také celkové výsledky za celý okres Jihlava, které vykreslují politickou mapu v nejbližším okolí. Zájemci o krajské souvislosti mohou prozkoumat také data pro celý Kraj Vysočina, kde se sčítají hlasy ze všech jednotlivých měst a vesnic.
Při rozhodování o celostátní politice se v Mirošově v uplynulých letech odehrály zajímavé volební posuny. Poslední volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly vítězství hnutí ANO, které získalo 27,65 % hlasů, což je však méně než celorepublikový výsledek tohoto subjektu dosahující 34,51 %. Druhé místo obsadila koalice SPOLU s podílem 15,95 % hlasů, což rovněž zaostalo za jejím celostátním průměrem ve výši 23,36 %.
Při předchozím sněmovním měření sil v roce 2021 přitom v obci dominovala koalice SPOLU se ziskem 38,04 % hlasů, zatímco hnutí ANO skončilo druhé s 18,47 %. Kompletní přehled o tom, jak dopadly parlamentní volby v Mirošově, doplňují i detailní statistiky za vyšší územní celky. Pokud vás zajímá detailní pohled na hlasování v širším měřítku, prozkoumejte výsledky pro okres Jihlava nebo se podívejte na celková čísla za Kraj Vysočina.
Velmi dramatický průběh měly v Mirošově poslední prezidentské volby konané v roce 2023. Během prvního kola zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 30,92 % hlasů, přičemž na druhé pozici skončil Petr Pavel, kterého podpořilo 24,74 % hlasujících. Solidní výsledek zaznamenala také Danuše Nerudová se 17,52 % a Pavel Fischer, pro něhož se rozhodlo 11,34 % hlasujících.
Ve druhém kole však v obci došlo k obratu. Celkovým vítězem se stal Petr Pavel, který obdržel 52,27 % hlasů, zatímco jeho protikandidát Andrej Babiš získal podporu 47,72 % voličů.
Pokud se chcete podívat, jak dopadla tato prezidentská volba přímo v obci, můžete pokračovat na detailní přehled. K dispozici jsou rovněž výsledky za celý okres Jihlava nebo také sumární data pro celý Kraj Vysočina.
Při rozhodování o krajské samosprávě v roce 2024 projevili místní obyvatelé jasné preference. Tyto krajské volby v obci ovládl politický subjekt ANO se ziskem 36,53 % hlasů. Na druhé pozici skončilo uskupení Společně se Starosty, pro které se rozhodlo 19,23 % hlasujících, a třetí příčku obsadila KDU-ČSL s podporou 15,38 %.
Pro bližší analýzu volebního chování v Mirošově můžete navštívit přehled zaměřený na krajské volby v obci, kde naleznete kompletní data. Širší politické trendy v celém regionu pak ukazuje odkaz na výsledky za okres Jihlava.
Malebná obec Mirošov se rozkládá na ploše 4,1 km² v nadmořské výšce 565 metrů. Pro poštovní styk využívají obyvatelé směrovací číslo 588 05. Podle údajů, které shromažďuje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo celkem 168 obyvatel, přičemž v roce 2021 bylo v katastru evidováno 64 domů. Z demografického hlediska zaznamenalo sídlo v roce 2024 zajímavý vývoj: ačkoliv přirozený přírůstek skončil na hodnotě -1 z důvodu převahy zemřelých nad narozenými, celkový počet obyvatel vzrostl o 2 lidi, což bylo způsobeno kladným saldem migrace ve výši 3 osob.
Statistiky ČSÚ z roku 2021 přinášejí detailní pohled na složení obyvatelstva. Věková struktura ukazuje, že děti do 14 let tvořily 11,1 % (oproti 12,9 % v celé republice), produktivní věková skupina od 15 do 64 let činila nadprůměrných 73,2 % (celostátně 69,7 %) a lidé starší 65 let představovali 15,7 % populace (v Česku 17,4 %). Otázka víry je v obci zastoupena tak, že bez vyznání je 53,2 % dotázaných (v ČR 47,8 %), k věřícím se hlásí 25,3 % obyvatel (v ČR 22,2 %) a zbylých 21,5 % respondentů na otázku neodpovědělo (celostátně 30,1 %).
K nejvýznamnějším kulturním památkám, které eviduje Národní památkový ústav, patří architektonicky hodnotný pozdně barokní kostel sv. Josefa vybudovaný kolem roku 1740 na eliptickém půdorysu, který tvoří dominantu návsi. Před ním dotváří návesní prostor rustikálně pojatá barokní socha sv. Jana Nepomuckého z první poloviny 18. století. Podrobnější informace o životě v obci a jejím rozvoji nabízí oficiální web obce.
Zájem o správu věcí veřejných je v Mirošově dlouhodobě na vysoké úrovni. Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci skvělých 67,91 %, což výrazně překonalo celorepublikový průměr, který činil pouze 46,07 %.
Podobně aktivní přístup vykazují obyvatelé i při celostátních volbách. Během posledního hlasování do Sněmovny v roce 2025 přišlo odevzdat svůj hlas 69,29 % oprávněných voličů, což bylo mírně nad republikovým průměrem 68,95 %, přičemž v roce 2021 dosáhla účast 68,15 % (celorepublikově 65,43 %). U prezidentského hlasování v roce 2023 se v prvním kole k urnám dostavilo 73,13 % oprávněných voličů (v ČR 68,24 %), zatímco ve druhém kole účast poklesla na 66,17 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak přilákaly 37,96 % místních voličů, což bylo opět nad celostátním průměrem, který dosáhl 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
