79,81 %
20,19 %
Mgr. Ivan Matějček starosta obce, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 1
7,86 % (643 hlasů)
Michal Bernat místostarosta obce, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 2
7,75 % (634 hlasů)
Karel Daníček správa budov, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 3
6,77 % (554 hlasů)
Lucie Svobodová asistentka insolvenčního správce, věk: 28 let
pořadí na kandidátce: 4
6,49 % (531 hlasů)
Josef Pulíček jednatel společnosti, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 5
6,86 % (561 hlasů)
Ing. Jan Matějček OSVČ, marketingový manažer, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 6
6,50 % (532 hlasů)
Ing. Karel Zasche odborný konzultant v CMS, věk: 65 let
pořadí na kandidátce: 7
6,92 % (566 hlasů)
Ing. Josef Císler inženýr automatizace, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 8
5,83 % (477 hlasů)
Jan Bernat firemní zaměstnanec, věk: 20 let
pořadí na kandidátce: 9
6,12 % (501 hlasů)
Ing. Jan Halama specialista v IT, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 10
6,40 % (524 hlasů)
Lenka Baláková Malinová zdravotní sestra, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 11
6,75 % (552 hlasů)
Hana Pešková ředitelka mateřské školy, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 12
7,31 % (598 hlasů)
Richard Hübel ředitel Kittelova muzea p.o., věk: 60 let
pořadí na kandidátce: 1
10,54 % (218 hlasů)
Tomáš Preissler specialista provozu banky, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 9
8,94 % (185 hlasů)
Petr Kudera elektrikář, věk: 60 let
pořadí na kandidátce: 10
8,41 % (174 hlasů)
Mgr. Ivan Matějček starosta obce, věk: 40 let
Michal Bernat místostarosta obce, věk: 46 let
Karel Daníček správa budov, věk: 52 let
Lucie Svobodová asistentka insolvenčního správce, věk: 28 let
Josef Pulíček jednatel společnosti, věk: 38 let
Ing. Jan Matějček OSVČ, marketingový manažer, věk: 38 let
Ing. Karel Zasche odborný konzultant v CMS, věk: 65 let
Ing. Josef Císler inženýr automatizace, věk: 42 let
Jan Bernat firemní zaměstnanec, věk: 20 let
Ing. Jan Halama specialista v IT, věk: 48 let
Lenka Baláková Malinová zdravotní sestra, věk: 48 let
Hana Pešková ředitelka mateřské školy, věk: 56 let
Jiří Fabián obsluha CNC, věk: 50 let
Miroslav Lang vedoucí výroby, věk: 39 let
Ludmila Fidlerová ředitelka neziskové organizace, věk: 42 let
Richard Hübel ředitel Kittelova muzea p.o., věk: 60 let
Oldřich Šámal učitel ZŠ, věk: 49 let
Magdalena Pěkná účetní, věk: 48 let
Eva Ouzká koordinátorka v cestovním ruchu, věk: 43 let
Tomáš Bittersmann obchodní manažer, věk: 38 let
Ing. Pavla Hančarová vedoucí projektu v automobilovém průmyslu, věk: 51 let
Mgr. Monika Špidlenová státní zaměstnanec, věk: 47 let
Jana Kyselá DiS. kooperátorka výroby, věk: 40 let
Tomáš Preissler specialista provozu banky, věk: 56 let
Petr Kudera elektrikář, věk: 60 let
Pavel Paldus důchodce, věk: 74 let
Martina Sloupová podnikatelka, věk: 49 let
Petr Merhaut starosta SDH Huť, věk: 35 let
Mgr. Monika Mastníková učitelka ZŠ, věk: 51 let
Marie Halodová kronikářka obce, věk: 70 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Představme si scénu jako vystřiženou ze samotného závěru filmu Marečku, podejte mi pero! Na konci teleskopického transportéru stojí s uctivým výrazem Martin Kupka, zatímco z vyvýšené velitelské kukaně na něj blahosklonně shlíží Vít Rakušan. Kupka udělá gesto rukou nahoru, transportér se rozjede a předseda ODS praví: „Tady jsem si pane Rakušane dovolil, poslat vám ze zahrádky pár našich zbývajících voličů
Starostové ukázali, že patří do první ligy a jsou lídři opozice, zhodnotil výsledky komunálních a senátních voleb bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj se STAN dařilo i v regionech, kde se dříve hnutí netěšilo větší podpoře. Předseda ODS Martin Kupka ovšem jeho nadšení mírnil. „O lídrovi opozice rozhodne až klání ve Sněmovně a další volby,“ podotkl v Partii Terezie Tománkové.
Nejstarší zvolenou zastupitelkou je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět 92letá pedagožka Sylva Knedlová, která zasedne v zastupitelstvu Fryštáku na Zlínsku. Tento primát jí patřil i při minulých komunálních volbách před čtyřmi roky.
Jak si vedli v komunálních volbách ti předsedové politických stran, kteří kandidovali? Předseda ODS Martin Kupka ovládl volby v Líbeznicích a získal mandát zastupitele, naopak předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka propadl spolu s ostatními Motoristy v pražských komunálních volbách hned dvakrát, kromě magistrátu neuspěl ani v Praze 5. Mandát pražského zastupitele naopak získal předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V Hradci Králové kandidoval z posledních míst kandidátky šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel a mandát nezískal, uskupení Hradecký demokratický klub a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků ale volby ve městě vyhrálo.
I během napínavého sčítání hlasů si politici udělali čas na nevšední a záludné otázky pro CNN Prima NEWS. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš například odpovídal, kdo by podle něj mohl vyhrát hru Zrádci. Bez váhání odpověděl, že by to byl jednoznačně jejich bývalý člen a současný zástupce ODS Jan Lipavský. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher poodhalil, jaký má rituál. Lídr pražské kandidátky Milan Urban z SPD pak řekl, jaký je jeho talisman pro štěstí a co dělá Tomio Okamura po příchodu z práce domů.
Volební komise pomalu finišují sčítání hlasů v komunálních volbách v Praze. Možností, jak může nové vedení hlavního města vypadat, je hned několik. Lídr Starostů a nezávislých Petr Hlaváček, jehož uskupení nejspíš v Praze zvítězí, si může partnery vybírat. Druhým nejsilnějším subjektem je koalice Spolu pro Prahu, která by společně se STAN teoreticky mohla poskládat většinu, byla by ovšem křehká. Do hry tak vstupují také Piráti, Praha sobě či hnutí ANO. Jak se rýsují jednání a kdo se koho štítí?
V obci Pěnčín rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení místního zastupitelstva a dalším směřování samosprávy. Na sklářskou minulost obce odkazuje historický památník připomínající huť, kterou založil Johann Schürer již v polovině šestnáctého století.
Obec má více než dva tisíce obyvatel a její voliči chodí k urnám častěji, než odpovídá celostátnímu průměru. Následující přehled mapuje nejen historii hlasování do zastupitelstva, ale nabízí i širší pohled na chování voličů ve sněmovních, krajských a prezidentských volbách.
V obecních volbách v roce 2022 se o hlasy ucházela dvě volební uskupení. Jednoznačným vítězem se stalo sdružení NK pro Obec Pěnčín, které získalo 78,62 % všech odevzdaných hlasů. Druhá kandidátní listina ODS a nezávislí obdržela zbývajících 21,38 % hlasů.
Kontext hlasování v okolních sídlech poskytuje souhrnný pohled na komunální volby v okrese Jablonec nad Nisou, přičemž celkovou mozaiku regionu doplňují také komunální volby v Libereckém kraji.
Zatímco celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly v České republice prvenství hnutí ANO se ziskem 34,51 % hlasů před koalicí SPOLU s 23,36 %, v Pěnčíně bylo pořadí na dalších příčkách odlišné. Hnutí ANO zde sice rovněž vyhrálo se ziskem 28,98 %, na druhém místě však skončilo hnutí STAN s 19,62 %, které odsunulo koalici SPOLU se ziskem 18,19 % na třetí pozici. Čtvrtou příčku obsadila formace MOTO s 8,50 % hlasů, těsně před hnutím SPD, které obdrželo 8,25 %. Přes pětiprocentní hranici se dostala ještě koalice STAČILO! se ziskem 6,99 % a PIRÁTI s 6,73 %.
Předchozí sněmovní volby v roce 2021 měly jiné rozložení sil, tehdy v obci zvítězila koalice SPOLU s 24,46 % hlasů před hnutím ANO, které obdrželo 22,99 %, a koalicí Piráti+STAN s 21,97 %. Výsledky hlasování dokumentuje odkaz na parlamentní volby v Pěnčíně, přičemž regionální data nabízejí parlamentní volby v okrese Jablonec nad Nisou a souhrnný přehled pro parlamentní volby v Libereckém kraji.
Rok 2023 přinesl dvoukolové prezidentské volby, v nichž místní voliči v prvním kole podpořili nejvíce Petra Pavla, který obdržel 36,15 % hlasů. Druhý Andrej Babiš si připsal 29,91 % a třetí Danuše Nerudová zaznamenala 14,78 % hlasů. Další kandidáti skončili s výraznějším odstupem, Jaroslav Bašta měl 6,14 % a Pavel Fischer 6,05 %.
Ve finálovém duelu potvrdil Petr Pavel své vedení a zvítězil se ziskem 61,55 % hlasů, zatímco Andrej Babiš získal 38,44 %. Výsledky zájemci najdou v přehledu pro prezidentské volby v Pěnčíně, širší okolí přibližují prezidentské volby v okrese Jablonec nad Nisou a celokrajský výsledek shrnují prezidentské volby v Libereckém kraji.
Při hlasování o regionální reprezentaci v roce 2024 oslovily voliče celostátní krajské volby, v nichž se na první příčce v obci umístilo hnutí SLK se ziskem 31,02 % hlasů. Druhou pozici vybojovalo hnutí ANO, které obdrželo 27,82 %, a třetí skončila koalice SPOLU s 12,98 %. Přes pětiprocentní hranici se dostalo také uskupení STAČILO! s 9,44 % a koalice SPD+Trikolora s 5,39 %.
Vývoj lokálních preferencí v regionálním měřítku nabízí stránka pro krajské volby v Pěnčíně a souhrnný pohled za celý region poskytují krajské volby v okrese Jablonec nad Nisou.
První písemná zmínka o Pěnčínu pochází z roku 1543. Obec leží v nadmořské výšce 536 metrů a rozkládá se na ploše 13,4 kilometru čtverečních. Pro poštovní styk slouží směrovací čísla 468 21 a 468 26. K roku 2024 zde žilo 2096 obyvatel, přičemž v roce 2021 se v obci nacházelo 697 domů. Z demografických záznamů za rok 2024 vyplývá, že ačkoli byl přirozený přírůstek záporný s hodnotou -8, celkový přírůstek dosáhl kladných 17 obyvatel díky převaze přistěhovalých, kdy saldo migrace činilo 25 osob. Aktuality ze života samosprávy jsou dostupné na oficiálním webu na adrese pencin.cz.
Z architektonického dědictví, které eviduje Národní památkový ústav, vyniká kostel sv. Josefa vystavěný v letech 1756 až 1760, k němuž byla v roce 1779 přistavěna věž. Významnou památkou je rovněž rozměrný patrový dům s mansardovou střechou, který vznikl pravděpodobně po polovině osmnáctého století a jehož výstavba je spojena s osobností Johana Josefa Eleazara Kittela.
Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2021, jež zpracoval Český statistický úřad, tvořily děti do 14 let 14,6 % obyvatel (celostátní průměr byl 12,9 %), produktivní věková skupina od 15 do 64 let představovala 68,4 % (v ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let činili 16,9 % (v celé zemi 17,4 %). Ve stejném roce se k náboženskému vyznání přihlásilo 13,8 % obyvatel jako věřící (oproti 22,2 % v republice), podíl osob bez vyznání činil 57,7 % (v ČR 47,8 %) a 28,5 % občanů kolonku vyznání neuvedlo (v ČR 30,1 %).
V komunálních volbách roku 2022 zaznamenala obec účast 54,24 %, což představovalo hodnotu znatelně převyšující celorepublikový průměr, který tehdy dosáhl 46,07 %. Obyvatelé tak projevili nadprůměrný zájem o obsazení obecního zastupitelstva.
Vyšší ochota přijít k volebním urnám se projevila i u ostatních typů hlasování. Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo volit 75,76 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice činila účast 68,95 % (v roce 2021 to bylo v obci 69,77 % oproti 65,43 % celostátně). V prezidentském klání roku 2023 dosáhla účast v prvním kole 72,60 % (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole vzrostla na 75,66 % (v republice 70,25 %). V krajských volbách 2024 pak vhodilo svůj hlas 37,91 % oprávněných voličů, což bylo rovněž nad celostátním údajem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
