62,40 %
37,60 %
Ing. Zdeněk Mikšovský starosta, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 1
16,61 % (153 hlasů)
Jan Čejka obchodní manažer pro firemní zákazníky, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 2
14,00 % (129 hlasů)
Vítězslav Přibyl důchodce - bývalý plánovač výroby, věk: 67 let
pořadí na kandidátce: 3
11,83 % (109 hlasů)
Jana Řádková OSVČ, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 4
13,78 % (127 hlasů)
Jiří Harbich OSVČ, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 5
5,21 % (48 hlasů)
Lukáš Macíček truhlář, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 6
11,50 % (106 hlasů)
Mgr. Vendula Pitrová účetní, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 1
16,39 % (91 hlasů)
Ing. Jan Bureš vedoucí výroby, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 2
15,49 % (86 hlasů)
Jiří Víšek OSVČ, věk: 28 let
pořadí na kandidátce: 5
15,67 % (87 hlasů)
Ing. Zdeněk Mikšovský starosta, věk: 43 let
Jan Čejka obchodní manažer pro firemní zákazníky, věk: 39 let
Vítězslav Přibyl důchodce - bývalý plánovač výroby, věk: 67 let
Jana Řádková OSVČ, věk: 58 let
Jiří Harbich OSVČ, věk: 63 let
Lukáš Macíček truhlář, věk: 33 let
Romana Valůchová projektová manažerka, věk: 45 let
Jaroslav Kovář arborista, věk: 36 let
Silvie Kubásková zdravotní sestra, věk: 41 let
Mgr. Vendula Pitrová účetní, věk: 38 let
Ing. Jan Bureš vedoucí výroby, věk: 46 let
Lada Hadašová vedoucí prodejny, věk: 52 let
Pavel Javůrek OSVČ, věk: 47 let
Jiří Víšek OSVČ, věk: 28 let
Tomáš Vostrčil řidič, věk: 44 let
Mgr. Nikola Antolíková vedoucí sociální služby, věk: 31 let
Ondřej Bozděch plánovač výroby, věk: 38 let
Ing. Renata Halamková DiS. referent stavebního úřadu, věk: 47 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Předhradí přinesou nadcházející komunální volby rozhodování o novém složení obecního zastupitelstva i budoucím směřování samosprávy. Zdejší demografický profil z roku 2021 ukazuje nadprůměrné zastoupení obyvatel v produktivním věku od 15 do 64 let, kteří tvořili 73,2 % populace, což obec řadilo na 533. místo z 6254 sídel v republice.
Historické kořeny této obce v Pardubickém kraji sahají hluboko do středověku a její dění dlouhodobě formuje výrazná památková zástavba. Následující přehled shrnuje jak lokální volební historii, tak širší hlasování o složení parlamentu, krajského zastupitelstva či hlavy státu.
Hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 nabídlo v Předhradí souboj dvou kandidátních listin. Uskupení KDU-ČSL získalo 812 hlasů, což představovalo 53,63 %, zatímco kandidátka Nestraníci obdržela 702 hlasů, tedy 46,37 %.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti nabízí přehled také pohled na komunální volby na Chrudimsku v rámci okresu. Souhrnná krajská data shrnují komunální volby v celém kraji, přičemž starší hlasování přímo v obci mapují níže uvedené odkazy.
Zájem voličů o celostátní politiku provázel i volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025. V obci zvítězilo hnutí ANO se ziskem 85 hlasů (35,86 %), na druhém místě skončila koalice SPOLU s 57 hlasy (24,05 %) a třetí pozici obsadilo uskupení MOTO s 27 hlasy (11,39 %). Pořadí na prvních dvou příčkách odpovídalo celostátnímu výsledku, kde hnutí ANO dosáhlo 34,51 % a koalice SPOLU 23,36 %.
Při předchozím sněmovním klání v roce 2021 bylo pořadí v Předhradí obrácené. Tehdy zvítězila koalice SPOLU se 74 hlasy (33,03 %) před hnutím ANO, které obdrželo 46 hlasů (20,53 %), a koalicí Piráti+STAN se ziskem 31 hlasů (13,83 %). Celostátně v roce 2021 vyhrála koalice SPOLU s 27,79 % těsně před hnutím ANO s 27,12 %.
Kompletní data mapují sněmovní volby v Předhradí v detailním přehledu. Regionální výsledky zachycují parlamentní volby v chrudimském okrese i souhrnná stránka pro parlamentní volby v Pardubickém kraji jako celku.
V roce 2023 se pozornost obrátila k volbě hlavy státu, kde obec zaznamenala rozdílné pořadí mezi oběma koly. Úvodní část souboje, kterým byly celostátní prezidentské volby, v obci ovládl Andrej Babiš se ziskem 79 hlasů (32,51 %), druhý Petr Pavel měl 68 hlasů (27,98 %) a Danuše Nerudová obdržela 39 hlasů (16,04 %).
Ve druhém kole nastal v Předhradí obrat a nejvíce voličů podpořilo Petra Pavla, který získal 137 hlasů (58,05 %), zatímco Andrej Babiš obdržel 99 hlasů (41,94 %). Prozkoumat lze jak místní prezidentské volby v Předhradí, tak širší údaje pro prezidentské volby na Chrudimsku i krajská čísla pro prezidentské volby v Pardubickém kraji.
V roce 2024 proběhly krajské volby, v nichž místní voliči nejčastěji podpořili uskupení Koalice pro PaK se ziskem 37 hlasů (36,63 %). Hnutí ANO obdrželo 28 hlasů (27,72 %) a třetí kandidátka 3PK-Pro pros. PaK si připsala 14 hlasů (13,86 %).
Místní výsledky přibližuje stránka pro krajské volby v Předhradí. Srovnání se sousedními sídly zprostředkovávají krajské volby na Chrudimsku v rámci celého okresu.
Předhradí je obcí ležící v nadmořské výšce 420 metrů na rozloze 8,3 kilometru čtverečního, jejíž poštovní směrovací čísla jsou 539 73 a 539 74. První písemná zmínka pochází z roku 1325. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 400 obyvatel. V roce 2021 se v obci nacházelo 152 domů. Demografická dynamika za rok 2024 ukazuje celkový přírůstek 3 osob, kde úbytek v podobě přirozeného přírůstku -1 obyvatele převážilo kladné saldo migrace ve výši 4 osob.
Významnou památkou chráněnou podle Národního památkového ústavu je gotický hrad Rychmburk dokládající osídlení na přelomu 13. a 14. století při zemské stezce, který doplňuje barokní kostel Panny Marie Sedmibolestné z let 1752 až 1753. Věková struktura obyvatel k roku 2021 zahrnovala 11,9 % dětí do 14 let (v celé ČR 12,9 %), 73,2 % lidí ve věku 15 až 64 let (v ČR 69,7 %) a 14,9 % seniorů nad 65 let (v ČR 17,4 %). V otázce náboženského vyznání v roce 2021 tvořili věřící 32,7 % (celostátně 22,2 %), podíl bez vyznání činil 27,4 % (v ČR 47,8 %) a zbývajících 39,9 % obyvatel údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Aktuální informace z obecního dění zveřejňují oficiální stránky Předhradí.
V obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Předhradí 57,40 %, což převyšovalo celorepublikový průměr stojící na hodnotě 46,07 %.
Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 73,46 % oprávněných voličů, zatímco celostátní účast činila 68,95 %. V roce 2021 byla v obci zaznamenána účast 67,27 % oproti republikovým 65,43 %. Prezidentské hlasování v roce 2023 přilákalo v prvním kole 74,39 % voličů při celostátním průměru 68,24 % a ve druhém kole 73,17 % oproti 70,25 % v celé zemi. Pouze v krajských volbách v roce 2024 byla účast 31,37 % mírně pod celorepublikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
