Komunální volby 2026 ve Žďáru nad Sázavou: přehled a souvislosti
Ve Žďáru nad Sázavou rozhodnou nadcházející komunální volby na podzim 2026 o novém složení městského zastupitelstva i budoucím vedení radnice. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1253.
V politice dnešního okresního města se potkávají místní uskupení i celostátní strany. Vedle výsledků hlasování o místní správě lze v dlouhodobějším kontextu sledovat také to, jak se ve městě vyvíjely preference voličů ve sněmovních, krajských a prezidentských volbách.
Předchozí hlasování o složení žďárského zastupitelstva
Při obecních volbách na podzim 2022 dosáhlo nejvyššího zisku uskupení ŽĎÁR - ŽIVÉ MĚSTO, pro které hlasovalo 28,28 % voličů. Na druhé příčce skončila kandidátka ANO 2011 A NEZÁVISLÍ s podporou 20,55 % hlasů. Dvouciferný výsledek zaznamenaly ještě další tři subjekty: Změna 2018 a SOUKROMNÍCI obdržela 12,54 % hlasů, KDU-ČSL si připsala 11,39 % a uskupení SPOLEČNĚ - ODS, TOP 09 oslovilo 11,20 % hlasujících.
Méně hlasů pak získala formace SOS Žďár -sp.o.sil ČSSD a nez. se ziskem 6,34 %, zatímco uskupení PŘÍSAHA Roberta Šlachty obdrželo 4,95 % a Koalice KSČM a SPOZ dosáhla na 4,76 %. Širší pohled na hlasování v okolních obcích nabízí přehled za okres Žďár nad Sázavou, přičemž regionální souvislosti doplňují také souhrnné výsledky v Kraji Vysočina.
Souboj o křesla v Poslanecké sněmovně
Při celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zvítězilo ve městě hnutí ANO se ziskem 32,68 % hlasů, následované koalicí SPOLU, jež obdržela 26,36 %. Třetí pozici obsadilo hnutí STAN s 12,83 %, následovali PIRÁTI s 8,30 %, hnutí SPD s 6,94 % a uskupení MOTO s 5,74 % hlasů. Stejně jako v celé republice, kde hnutí ANO dominovalo se ziskem 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %, tak i v lokálním měřítku tato dvě uskupení ovládla čelo pelotonu, byť koalice SPOLU si zde udržela mírně vyšší podíl než v celostátním průměru.
V předcházejících sněmovních volbách roku 2021 bylo pořadí na prvních dvou místech obrácené, neboť koalice SPOLU získala 29,47 % hlasů a předstihla hnutí ANO, které tehdy zaznamenalo 25,74 %. Podrobnosti o hlasování shrnují výsledky sněmovních voleb v Žďáru nad Sázavou, přičemž regionální kontext vykreslují také parlamentní výsledky v okrese Žďár nad Sázavou i souhrnná data za poslanecké volby v Kraji Vysočina.
Volba hlavy státu v obou kolech
V prvním kole prezidentských voleb na začátku roku 2023 zvítězil Petr Pavel se ziskem 36,20 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obsadil druhé místo s podporou 32,14 %. Třetí příčku vybojovala Danuše Nerudová, pro niž hlasovalo 14,80 % zúčastněných, a Pavel Fischer oslovil 8,64 % voličů. Zbývající uchazeči zaznamenali nižší zisky: Jaroslav Bašta dosáhl na 3,47 %, Marek Hilšer získal 2,72 %, Karel Diviš 1,40 % a Tomáš Zima obdržel 0,58 % hlasů.
Ve finálním druhém kole potvrdil vedoucí postavení Petr Pavel, kterému odevzdalo hlas 62,25 % voličů, zatímco Andrej Babiš obdržel 37,74 %. Jak hlasovali zdejší obyvatelé, ukazují přehledně prezidentské volby v Žďáru nad Sázavou, přičemž širší pohled přinášejí výsledky prezidentské volby na Žďársku spolu s celkovým přehledem, jak dopadly prezidentské volby v Kraji Vysočina.
Rozložení sil v krajském zastupitelstvu
V roce 2024 přinesly krajské volby vítězství hnutí ANO, které ve městě získalo 31,94 % hlasů. Druhé skončilo uskupení Společně se Starosty s podílem 22,34 % a třetí pozici obsadila kandidátka STAN PRO VYS, pro niž se vyslovilo 9,48 % hlasujících. Z dalších kandidujících stran se KDU-ČSL přiblížila osmi procentům se ziskem 7,94 % a strana SOCDEM zaznamenala 7,44 %.
Pětiprocentní hranici ve městě překročila také koalice STAČILO! s 5,63 %, formace SPD+Trikol+PRO s 5,55 % a Piráti s 5,20 %, zatímco uskupení PŘÍSAHA získalo 2,87 % hlasů. Konkrétní čísla dokumentují krajské volby v Žďáru nad Sázavou, zatímco celkový obrázek o sousedních městech a obcích nabízí krajské hlasování na Žďársku.
Demografický profil a historické dědictví města
Město Žďár nad Sázavou se rozkládá na ploše 37,1 kilometru čtverečních v nadmořské výšce 580 metrů a doručovací adresy obsluhují poštovní směrovací čísla 591 01 a 591 02. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 20 404 obyvatel a při sčítání lidu v roce 2021 se ve městě nacházelo 2 547 domů. Z demografických statistik za rok 2024 vyplývá, že celkový úbytek činil 121 osob, přičemž k němu přispěl jak přirozený přírůstek na úrovni -92 obyvatel, tak záporné saldo migrace ve výši -29 osob.
Věkové složení obyvatelstva v roce 2021 tvořily ze 68,9 % osoby ve věku 15 až 64 let, zatímco podíl seniorů od 65 let představoval 19,6 % a děti do 14 let tvořily 11,5 %, což se v porovnání s republikovými hodnotami (69,7 %, 17,4 % a 12,9 %) projevuje o něco vyšším podílem starších ročníků. Otázku náboženského vyznání zodpověděli místní obyvatelé tak, že 42,2 % se označilo jako bez vyznání, 29,7 % tvořili věřící a 28,1 % respondentů údaj neuvedlo, přičemž celostátně byl podíl věřících nižší (22,2 %) a osob bez vyznání vyšší (47,8 %, přičemž neuvedeno zůstalo 30,1 %).
Bohaté kulturní dědictví města zachycuje Národní památkový ústav, jenž eviduje například monumentální areál někdejšího cisterciáckého kláštera, dnes zámku rodiny Kinských, který sjednotila Santiniho barokní přestavba. Historické jádro reprezentuje také renesanční radnice vystavěná před rokem 1580 s fasádou ozdobenou městským znakem z roku 1707. Aktuální informace o dění a službách samosprávy zveřejňuje oficiální web Žďáru nad Sázavou.
Účast voličů při hlasování
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Žďáru nad Sázavou 41,78 %. Místní zájem o výběr zastupitelů byl tedy nižší než v rámci celé České republiky, kde k volebním urnám dorazilo v průměru 46,07 % oprávněných voličů.
Při ostatních typech hlasování se však volební aktivita pohybovala nad celostátním průměrem. Do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2025 volit 70,16 % zapsaných občanů oproti 68,95 % v celé zemi, přičemž v roce 2021 to bylo 67,61 % při celostátní účasti 65,43 %. V prezidentských volbách 2023 hlasovalo v prvním kole 69,77 % voličů oproti 68,24 % celorepublikově a ve druhém kole 71,67 % oproti 70,25 % v České republice. U krajských voleb 2024 pak účast dosáhla 33,37 %, což rovněž mírně převýšilo celostátní hodnotu 32,91 %.