13,26 %
12,50 %
12,50 %
12,12 %
11,36 %
10,98 %
7,58 %
7,58 %
4,55 %
Andrea Bauerová Petr Volena Roman Šimka Jarmila Veselá Václav Malý Jan Mandík Božena Lišková
Andrea Bauerová administrativní pracovník, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (35 hlasů)
Petr Volena OSVČ, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (33 hlasů)
Roman Šimka technik, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (33 hlasů)
Jarmila Veselá fyzioterapeut, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (32 hlasů)
Václav Malý senior, věk: 65 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (30 hlasů)
Jan Mandík senior, věk: 71 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (29 hlasů)
Božena Lišková senior, věk: 70 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (20 hlasů)
Andrea Bauerová administrativní pracovník, věk: 44 let
Petr Volena OSVČ, věk: 47 let
Roman Šimka technik, věk: 41 let
Jarmila Veselá fyzioterapeut, věk: 61 let
Václav Malý senior, věk: 65 let
Jan Mandík senior, věk: 71 let
Bc. Helena Weisová Šnajdaufová všeobecná sestra, věk: 44 let
Božena Lišková senior, věk: 70 let
Milan Šauer přechodný pěstoun, věk: 48 let
Ing. Romana Lišková administrativní pracovník, věk: 44 let
Štěpánka Volenová prodavačka, věk: 42 let
Zuzana Andelová ochránkyně zvířat a zakladatelka organizace Život zvířete z.s., věk: 40 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky amerických kongresových voleb už člověk dávno nemusí odhadovat jen z tradičních předvolebních průzkumů, silná vodítka poskytují i takzvané predikční trhy. Na nich uživatelé sázejí na nejrůznější události a ve velkém právě i na blízké volby do Kongresu. Jen u sázky spojené s ovládnutím Senátu leží na platformě Kalshi v přepočtu přes 1,5 miliardy korun.
Politika je o marketingu a opozice nemůže nabízet blahobyt a ekonomickou kompetenci, protože za čtyři roky dodrbala, co šlo. Těmito slovy hodnotil ve vysílání CNN Prima NEWS šance opozičních stran v dalších volbách komentátor Thomas Kulidakis. Minulá vláda nebyla ekonomicky neúspěšná, ale neuměla své úspěchy prodat, oponoval jeho kolega Martin Schmarcz. Podle něj se lidem po Fialově kabinetu už stýská.
Vyjednávací tým pražských Pirátů si v pondělí vyslechl nabídku vítězného STAN na možnou magistrátní koalici, odpoví do středečního večera. Novinářům to po pondělní schůzce řekli lídr STAN Petr Hlaváček a lídryně Pirátů Tereza Nislerová. Ta dále uvedla, že Piráti nevyžadují gesci dopravy, kterou měli v dosluhující radě. Piráti by tak mohli být třetím koaličním partnerem Starostů a Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) – jak Hlaváček, tak lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) již dříve dávali najevo, že by spolu v koalici rádi zasedli. Praha sobě, která ve volbách skončila třetí, by naopak zamířila do opozice. S Prahou sobě se STAN sejde ve středu, ve čtvrtek má na programu další jednání se Spolu. Podle Hlaváčka by o koaličním formátu mohlo být jasno v pátek.
Neúspěšný kandidát do Senátu na Žďársku Radek Černý (ODS) podá k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na neplatnost hlasování. Do druhého kola voleb, které se konalo 16. a 17. října, neprošel o jediný hlas. Volby v obvodu Žďár vyhrál Josef Klement (KDU-ČSL), který mandát obhajoval. Do druhého kola voleb ho dostalo 11 373 hlasů, třetí Černý měl 11 372 hlasů.
Hnutí STAN v pondělí podepsalo v Olomouci koaliční smlouvu s ProOlomouc, KDU-ČSL, spOLečně a Milujeme Olomouc. Primátorem se stane lídr STAN Marek Zelenka. Dohodnutá pětikoalice bude mít v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu Olomouce 25 mandátů. Nové zastupitelstvo by mělo zvolit vedení města v první polovině listopadu. Vítězné ANO jde spolu s ODS a SPD do opozice. V uplynulých čtyřech letech v Olomouci vládlo ANO spolu s ProOlomouc, spOLečně a Piráty.
Všech 34 zastupitelů za ANO, STAN a Pro Plzeň s podporou lidovců podepsalo v Plzni koaliční smlouvu. V zastupitelstvu se 47 členy má koalice pohodlnou většinu. Koalice se dohodla, že sníží počet radních z dosavadních jedenácti na devět, ze 13 na 11 klesne také počet poradních komisí. Koalice zatím zveřejnila pouze jméno primátora, kterým bude opět Roman Zarzycký z ANO, jeho prvního náměstka Aleše Tolara ze STAN a náměstka Tomáše Morávka z Pro Plzeň. Jména ostatních radních budou známá v tomto týdnu, řekl v pondělí Zarzycký.
Obyvatele Štichova čeká v roce 2026 rozhodování o tom, kdo usedne v místním zastupitelstvu, přičemž tyto komunální volby určí další směřování správy obce na další volební období. Zdejší demografie se vyznačuje mimo jiné tím, že podíl seniorů ve věku 65 a více let dosahoval při sčítání lidu v roce 2021 hodnoty 13,4 %, což řadilo tuto vesnici na 5438. místo z 6254 hodnocených sídel v republice.
Malá obec v západních Čechách vykazuje vysoký zájem občanů o hlasování v komunálních, sněmovních, prezidentských i krajských volbách. Následující text přináší souhrnné ohlédnutí za minulými volebními výsledky i základní statistický profil sídla.
Během hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 odevzdávali voliči hlasy jednotlivým osobnostem. Nejvíce hlasů tehdy obdržela ANDREA BAUEROVÁ, pro kterou hlasovalo 51 voličů, což představovalo 16,50 % ze všech odevzdaných hlasů. Druhý nejvyšší počet zaznamenal JAN MANDÍK se ziskem 49 hlasů (15,86 %) a třetí skončila JARMILA VESELÁ, které vyjádřilo podporu 44 hlasujících (14,24 %). Další v pořadí byli VÁCLAV MALÝ se 40 hlasy (12,94 %) a PETR VOLENA s 39 hlasy (12,62 %).
Kromě dění přímo na vesnici nabízí širší regionální souvislosti přehled pro komunální volby v okrese Plzeň-jih, přičemž krajské souvislosti shrnují komunální volby v Plzeňském kraji.
Celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly ve vsi vítězství hnutí ANO, které získalo 22 hlasů, tedy 46,80 %. Shodně po 5 hlasech (10,63 %) pak obdržela koalice SPOLU, hnutí SPD a uskupení STAČILO!, zatímco hnutí STAN podpořili 4 voliči (8,51 %). V celé České republice přitom hnutí ANO zvítězilo s podílem 34,51 % před koalicí SPOLU, jež dosáhla na 23,36 %.
V předchozích sněmovních volbách roku 2021 bylo pořadí na prvních místech v obci odlišné, i když hnutí ANO zde vyhrálo také se ziskem 16 hlasů (30,76 %). Druhou příčku si tehdy rozdělila koalice SPOLU a KSČM, které obdržely shodně 8 hlasů (15,38 %), zatímco na celostátní úrovni zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % těsně před hnutím ANO (27,12 %). Místní výsledky zachycují sněmovní volby ve Štichově, přičemž regionální data pokrývají parlamentní volby na okrese Plzeň-jih a podrobně také parlamentní volby v Plzeňském kraji.
V roce 2023 se konaly prezidentské volby, v jejichž prvním kole hlasovalo v obci nejvíce občanů pro Andreje Babiše, jenž si připsal 32 hlasů (54,23 %). Druhý Petr Pavel dostal 10 hlasů (16,94 %) a třetí Danuše Nerudová zaznamenala 7 hlasů (11,86 %). Ve druhém kole Andrej Babiš svůj zisk navýšil na 39 hlasů (66,10 %), zatímco Petr Pavel obdržel 20 hlasů (33,89 %).
Celkový průběh hlasování v místě zaznamenávají prezidentské volby ve Štichově, přičemž okresní čísla nabízejí prezidentské volby na okrese Plzeň-jih a krajská data přinášejí prezidentské volby v Plzeňském kraji.
Krajské volby v roce 2024 ovládlo ve vsi hnutí ANO, které obdrželo 11 hlasů (30,55 %). Na druhé pozici skončilo hnutí STAN s 8 hlasy (22,22 %) a třetí bylo uskupení STAČILO!, jež získalo 7 hlasů (19,44 %). Koalice ODS+TOP 09 a Piráti shodně dosáhly na 3 hlasy (8,33 %).
Zájemci o detailní statistiky mohou prozkoumat krajské volby ve Štichově a pro srovnání se sousedními obcemi poslouží krajské volby na okrese Plzeň-jih.
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1379. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 85 obyvatel a rozloha katastru činí 3,9 km² při nadmořské výšce 392 metrů. V roce 2021 stálo na území vsi celkem 39 domů a poštovní zásilky sem doručuje pošta s PSČ 345 62. Informace o samosprávě zveřejňují oficiální webové stránky obce Štichov.
Pohyb obyvatelstva v roce 2024 ukázal vyrovnanou bilanci narozených a zemřelých, přirozený přírůstek byl totiž 0. K mírnému růstu přispělo kladné saldo migrace ve výši 1 osoby, díky čemuž dosáhl celkový přírůstek hodnoty 1. Věková skladba v roce 2021 zahrnovala 13,9 % dětí do 14 let (celorepublikový průměr byl 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let tvořil 72,7 % lidí (ČR 69,7 %) a skupina od 65 let představovala 13,4 % (ČR 17,4 %). Otázku náboženského vyznání zodpověděli místní v roce 2021 tak, že věřících bylo 15,2 % (v ČR 22,2 %), bez vyznání 45,7 % (v ČR 47,8 %) a zbývajících 39,1 % obyvatel tuto kolonku neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla účast místních voličů 80,30 %, což znamenalo podstatně vyšší zájem než celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Nadprůměrná účast provázela ve Štichově i další sledované volby. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 75,00 % voličů oproti celostátním 68,95 %, přičemž v roce 2021 to bylo 82,54 % při republikovém průměru 65,43 %. Prezidentské volby roku 2023 přilákaly v prvním kole 86,76 % oprávněných občanů (v celé zemi 68,24 %) a ve druhém kole 88,06 % (ČR 70,25 %). V krajských volbách 2024 hlasovalo v obci 52,17 % voličů, zatímco celorepublikově dosáhla účast 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
