100,00 %
Jan Lukáč starosta obce, věk: 69 let
pořadí na kandidátce: 1
14,36 % (154 hlasů)
Martin Heinz realitní konzultant, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 2
11,84 % (127 hlasů)
Ing. Zuzana Maňasová ekonomka společnosti, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 3
11,38 % (122 hlasů)
Ing. Ladislav Latinák jednatel společnosti, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 4
9,88 % (106 hlasů)
Ing. Romana Heinzová Ph.D. vysokoškolský pedagog, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 5
10,63 % (114 hlasů)
Zdeněk Šenovský stavební dělník, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 6
11,28 % (121 hlasů)
Bc. Radka Heinzová vedoucí kvality, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 7
9,60 % (103 hlasů)
Pavel Ždanov technik elektro, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 8
10,44 % (112 hlasů)
Ing. Marek Starý statik, projektant, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 9
10,54 % (113 hlasů)
Jan Lukáč starosta obce, věk: 69 let
Martin Heinz realitní konzultant, věk: 48 let
Ing. Zuzana Maňasová ekonomka společnosti, věk: 37 let
Ing. Ladislav Latinák jednatel společnosti, věk: 46 let
Ing. Romana Heinzová Ph.D. vysokoškolský pedagog, věk: 45 let
Zdeněk Šenovský stavební dělník, věk: 52 let
Bc. Radka Heinzová vedoucí kvality, věk: 36 let
Pavel Ždanov technik elektro, věk: 51 let
Ing. Marek Starý statik, projektant, věk: 40 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Sehradicích proběhnou nadcházející komunální volby v roce 2026, ve kterých si místní obyvatelé zvolí nové složení obecního zastupitelstva. Obec na Zlínsku se v celorepublikovém kontextu vyjímá mimořádně vysokým podílem obyvatel hlásících se k náboženské víře, který ji při sčítání lidu zařadil na 32. místo mezi všemi 6 254 obcemi v Česku.
Následující přehled shrnuje nejen místní hlasování do obecního zastupitelstva, ale nabízí také kontext předchozích voleb do zákonodárných i krajských orgánů.
Při obecních volbách v roce 2022 soupeřila o přízeň voličů dvě uskupení. Vítězství si odneslo sdružení Pro lepší Sehradice našich dět, které získalo 1 758 hlasů, což představovalo 61,64 % ze všech odevzdaných hlasů. Na druhém místě skončila KDU-ČSL, pro niž hlasovalo 1 094 voličů, tedy 38,36 %.
Pokud hledáte širší regionální souvislosti, můžete si projít také přehled za komunální volby na Zlínsku, případně souhrnné výsledky, které nabízí celý Zlínský kraj v rámci obecních voleb. Zpětný pohled na hlasování v jednotlivých letech v samotné obci ukazují níže uvedené odkazy.
V celostátním měřítku ovlivňují dění také pravidelné volby do Poslanecké sněmovny, kde se preference v obci částečně proměnily. V roce 2025 zvítězilo hnutí ANO se ziskem 39,22 % (151 hlasů), přičemž na celostátní úrovni rovněž vyhrálo hnutí ANO se ziskem 34,51 %. Druhé místo v obci obsadila koalice SPOLU, pro niž hlasovalo 27,01 % voličů (104 hlasů), což bylo více než její celorepublikový výsledek 23,36 %. Hranici pěti procent překonala ještě uskupení STAN (8,83 %), SPD (8,31 %), MOTO (6,49 %) a PIRÁTI (5,45 %), zatímco formace STAČILO! získala 2,85 %, PŘÍSAHA 1,03 % a shodně po 0,25 % obdržely subjekty ČR1 a ŠVÝC. DEM.
O čtyři roky dříve, při sněmovních volbách v roce 2021, byla situace odlišná a v Sehradicích vyhrála koalice SPOLU s 28,68 % hlasů (111 hlasů), těsně před hnutím ANO, které obdrželo 26,09 % (101 hlasů). Třetí příčku tehdy obsadilo hnutí SPD s 13,17 %, následované koalicí Piráti+STAN (11,36 %) a uskupením PŘÍSAHA (6,20 %). Podrobný přehled nabízí stránka pro parlamentní volby v Sehradicích, přičemž k dispozici jsou i souhrny za sněmovní volby na Zlínsku nebo výsledky pro poslanecký přehled Zlínského kraje.
V roce 2023 se pozornost zaměřila na prezidentské volby, v nichž v obci nastal obrat mezi oběma koly. V prvním kole zvítězil Andrej Babiš se ziskem 33,41 % hlasů (133 voličů), zatímco Petr Pavel skončil na druhém místě s 25,12 % (100 hlasů). Třetí nejvyšší podporu zaznamenala Danuše Nerudová s 21,35 %, následovaná Pavlem Fischerem (11,55 %), Jaroslavem Baštou (4,02 %), Markem Hilšerem (2,26 %), Karlem Divišem (1,50 %) a Tomášem Zimou (0,75 %).
Ve druhém kole však voliči pořadí otočili a zvítězil Petr Pavel, který získal 57,32 % hlasů (231 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 42,67 % (172 hlasů). Místní výsledky přibližuje odkaz na prezidentské volby v Sehradicích, regionální pohled doplňuje statistika pro volbu prezidenta na Zlínsku i krajské shrnutí zahrnující prezidentské hlasování ve Zlínském kraji.
Rok 2024 přinesl také krajské volby, v nichž v obci dosáhlo nejvyššího zisku hnutí ANO se 38,80 % hlasů (78 hlasů). Druhou pozici obsadila koalice KDU-ČSL+Z21, kterou podpořilo 21,89 % voličů (44 hlasů), a na třetím místě skončilo uskupení STAN PRO ZLK s 12,43 % hlasů (25 hlasů). Následovala ODS s 8,95 % a Piráti s 4,47 %.
Stejný zisk 3,48 % (shodně po 7 hlasech) zaznamenala hnutí SPD, Nez. HLAS pro ZLK a uskupení STAČILO!, zatímco SOCDEM obdržela 1,49 %. Podrobné údaje nabízí stránka mapující krajské volby v Sehradicích, přičemž zájemci mohou porovnat místní čísla také s tím, jak dopadly krajské volby na Zlínsku.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1261. V roce 2024 zde žilo 666 obyvatel na rozloze 9,1 km² v nadmořské výšce 316 metrů a obec využívá poštovní směrovací číslo 763 23. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, stálo v roce 2021 v katastru celkem 238 domů. V roce 2024 činil přirozený přírůstek -6 osob a saldo migrace dosáhlo hodnoty -12, což dohromady znamenalo celkový přírůstek -18 obyvatel.
Národní památkový ústav v katastru eviduje kamenný kříž u skupiny stromů nad hřištěm a koupalištěm, u něhož se dochovala pouze spodní část soklu s reliéfy, zatímco horní část byla nahrazena kovovým křížem. Z demografického hlediska tvořily v roce 2021 děti do 14 let 11,4 % obyvatel (v ČR 12,9 %), věková skupina 15 až 64 let představovala 68,8 % (v ČR 69,7 %) a senioři od 65 let tvořili 19,8 % (v ČR 17,4 %). Při sčítání lidu v témže roce se 67,8 % lidí přihlásilo k věřícím (celostátně 22,2 %), 15,2 % bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %) a 17 % obyvatel údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Zájemci o další informace mohou navštívit oficiální webové stránky obce.
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 62,08 %, což představovalo výrazně vyšší zájem než celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Také v ostatních typech voleb místní obyvatelé hlasovali častěji, než byl celostátní standard. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k urnám 71,40 % voličů (v ČR 68,95 %) a v roce 2021 to bylo 70,04 % (v ČR 65,43 %). V prvním kole prezidentské volby v roce 2023 činila účast 72,22 % oproti celostátním 68,24 % a ve druhém kole dosáhla 71,23 % při republikovém průměru 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 pak účast dosáhla 35,89 %, zatímco celorepublikový průměr činil 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
