Komunální volby 2026 ve Stonařově: přehled a souvislosti
Ve Stonařově se v komunálních volbách 2026 rozhodne o složení zastupitelstva tohoto jihlavského městyse. Stonařov má za sebou dlouhou historii — první písemná zmínka pochází z roku 1349 — a dnes je to živá obec s více než tisícem obyvatel, která svou volební aktivitu projevuje nadprůměrně výrazně. Stránka shromažďuje výsledky všech typů voleb za Stonařov a nabízí i přehledné srovnání s výsledky za okres Jihlava a Kraj Vysočina.
Stonařovské zastupitelstvo: jak rozhodly volby v roce 2022
V komunálních volbách 2022 dominovalo Sdružení nezávislých, které získalo bezmála 59 % odevzdaných hlasů — jasný mandát, který sdružení odlišil od zbývajících tří kandidujících uskupení dohromady. Na druhém místě skončila KDU-ČSL s 18,84 %, za ní Právo Respekt Odbornost s 11,80 % a nejmenší podíl si odnesli Svobodní a NS občanů Stonařova se 10,55 %.
Kdo chce srovnat, jak volily ostatní obce v regionu, najde souhrnný přehled pro celý okres Jihlava a výsledky za jednotlivé obce napříč Krajem Vysočina jsou dostupné na stránce kraje. Historii komunálních voleb ve Stonařově mapují přímé výsledkové odkazy níže.
Sněmovní souboj: jak Stonařov volil do Poslanecké sněmovny
Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zvítězilo ANO se 37,30 %, s větším náskokem před koalicí SPOLU, která skončila na 21,36 %. Za ní se vešly SPD s 11,14 %, MOTO s 9,75 % a STAN s 9,13 %. Rozložení odpovídalo celostátnímu trendu — ANO bylo nejsilnější stranou i na úrovni celé republiky (34,51 %), přičemž ve Stonařově si připsalo ještě o téměř tři procentní body víc než ve zbytku Česka. Rozdíl mezi místním výsledkem SPOLU (21,36 %) a celostátním (23,36 %) byl naopak mírný a pořadí dvou nejsilnějších uskupení odpovídalo celorepublikovému rozložení sil.
V předchozích parlamentních volbách roku 2021 to dopadlo trochu jinak: tehdy vyhrálo SPOLU s 29,04 %, zatímco ANO bylo druhé s 24,47 %. Celostátně byl výsledek v tomto ohledu srovnatelný — SPOLU si vzalo 27,79 % a ANO 27,12 %, tedy ještě těsnější souboj než ve Stonařově. Aktuální výsledky za tento městys shrnuje stránka parlamentních voleb ve Stonařově. Výsledky v širším regionálním záběru nabízí jak přehled za okres Jihlava, tak souhrn za celý Kraj Vysočina.
Babiš, nebo Pavel? Prezidentské volby 2023 ve Stonařově
V prvním kole prezidentských voleb roku 2023 vedl ve Stonařově Andrej Babiš s 39,25 %, před Petrem Pavlem s 27,07 %. Třetí skončila Danuše Nerudová s 13,87 %, Pavel Fischer pak s 8,46 %. Toto pořadí bylo v prvním kole jiné než výsledek samotné volby — ve druhém kole se situace otočila: Petr Pavel přesvědčil 54,42 % stonařovských voličů, zatímco Andrej Babiš skončil na 45,57 %.
Celkový přehled výsledků obou kol za tento městys nabízí stránka prezidentských voleb ve Stonařově. Jak volil širší region, ukazuje přehled výsledků za okres Jihlava a rovněž souhrn za celý Kraj Vysočina.
Krajské volby 2024: ANO s třetinou hlasů vede
V krajských volbách roku 2024 si ve Stonařově ANO odneslo 32,72 % hlasů a vedlo zřetelně před ostatními kandidujícími uskupeními. Druhé skončilo Společně se Starosty s 23,27 %, třetí SPD+Trikol+PRO s 14,54 %. Za nimi se vešly STAN PRO VYS (8,36 %), KDU-ČSL (8,00 %) a STAČILO! (6,54 %), přičemž zbývající tři uskupení se pohybovala pod třemi procenty.
Výsledky krajských voleb za samotný městys shrnuje stránka krajských voleb ve Stonařově. Pro srovnání, jak volily ostatní obce v bezprostředním okolí, poslouží výsledky za okres Jihlava. Starší volební historii mapují přímé výsledkové stránky níže.
Portrét Stonařova: městys s barokním kostelem a starými kořeny
Stonařov je městys v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, rozkládající se na rozloze 13,6 km² ve výšce 580 metrů nad mořem. K roku 2024 zde žije 1 085 obyvatel a stojí tu 364 domů (údaj z roku 2021). Poštovní směrovací číslo je 588 33. Historické kořeny Stonařova sahají do středověku — první doložená písemná zmínka pochází z roku 1349.
Vysoce hodnotným památkovým areálem v obci je kostel sv. Václava se hřbitovem v centrální části městyse. Sakrální areál zahrnuje barokní jednolodní kostel s gotickým jádrem, unikátní pozdně románský karner a barokní sousoší Kalvárie — jde o soubor pozoruhodný rozmanitostí stavebních vrstev. Informace o stonařovských památkách eviduje Národní památkový ústav; statická data o počtu obyvatel a dalších charakteristikách obce pocházejí ze zdrojů Českého statistického úřadu.
Z hlediska věkové struktury (data z roku 2021) patřil Stonařov k obcím s vyšším podílem dětí a mládeže: děti do 14 let tvořily 15,9 % obyvatel, což je citelně více než celorepublikový průměr 12,9 %. Naopak podíl seniorů ve věku 65 a více let dosahoval 15,0 %, tedy méně než republikových 17,4 %. Pracovně produktivní skupina (15–64 let) odpovídala průměru celé republiky: 69,1 % oproti 69,7 %. Náboženské vyznání obyvatel (rovněž rok 2021) se příliš neodchyluje od celostátního obrazu — bez vyznání se hlásilo 45,0 % stonařovských obyvatel (ČR: 47,8 %), věřící tvořili 26,7 % (ČR: 22,2 %) a vyznání neuvedlo 28,2 % (ČR: 30,1 %). Demograficky Stonařov v roce 2024 zaznamenal celkový úbytek 19 obyvatel: přirozený přírůstek byl záporný (−6, tedy více úmrtí než narození), přičemž tento pokles ještě prohloubilo záporné saldo migrace −13, kdy se více lidí z městyse odstěhovalo, než přistěhovalo. Oficiální web obce je dostupný na stránkách Stonařova.
Stonařovské urny: zájem o volby výrazně nad průměrem
Stonařov se v komunálních volbách 2022 zapsal jako obec s mimořádnou volební aktivitou: k urnám tehdy dorazilo 60,58 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr účasti u komunálních voleb téhož roku byl 46,07 %. Stonařov tedy přesáhl tento průměr o více než čtrnáct procentních bodů — zájem obyvatel o volbu svého zastupitelstva je zde zjevně nadprůměrný.
Podobný obrázek platí i pro ostatní typy voleb. Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 přišlo hlasovat 76,77 % stonařovských voličů, zatímco celorepublikový průměr byl 68,95 % — rozdíl přes sedm procentních bodů ve prospěch městyse. V roce 2021 to bylo 68,17 % ve Stonařově oproti 65,43 % za celou ČR. Prezidentské volby 2023 pokračovaly ve stejném duchu: v prvním kole hlasovalo 70,05 % voličů (ČR: 68,24 %) a v kole druhém dokonce 72,34 % (ČR: 70,25 %). Jedinou výjimkou jsou krajské volby 2024 — účast 32,39 % byla těsně pod republikovým průměrem 32,91 %, šlo tedy o prakticky shodný výsledek.
