57,04 %
15,49 %
11,27 %
9,15 %
7,04 %
Jaroslav Miller soukromý zemědělec, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 1
20,98 % (17 hlasů)
Petr Dinuš elektrikář VaK, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 2
27,16 % (22 hlasů)
Jitka Dinušová pracovnice VaK, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 3
14,81 % (12 hlasů)
Aleš Vašíček řidič-strojník, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 4
17,28 % (14 hlasů)
Eva Vašíčková DiS. zdravotní laborantka, věk: 27 let
pořadí na kandidátce: 5
19,75 % (16 hlasů)
Lukáš Běhounek strojník, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (22 hlasů)
Dominik Vraný strojník, věk: 31 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (16 hlasů)
KDU-ČSL Lukáš Běhounek Dominik Vraný Pavla Pavlíčková Petr Hušek
Jaroslav Miller soukromý zemědělec, věk: 54 let
Petr Dinuš elektrikář VaK, věk: 51 let
Jitka Dinušová pracovnice VaK, věk: 49 let
Aleš Vašíček řidič-strojník, věk: 50 let
Eva Vašíčková DiS. zdravotní laborantka, věk: 27 let
Lukáš Běhounek strojník, věk: 34 let
Dominik Vraný strojník, věk: 31 let
Pavla Pavlíčková žena v domácnosti, věk: 41 let
Petr Hušek servisní technik, věk: 44 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
Česko má za sebou komunální volby i první kolo senátních. Co jejich výsledky budou znamenat pro budoucnost země? Kdo je vítěz a kdo poražený? O tom budou v nedělní Partii Terezie Tománkové debatovat poslanec Radek Vondráček (ANO), ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), místopředseda ODS Tomáš Portlík a poslanec Karel Dvořák (STAN). Partii můžete sledovat živě na CNN Prima NEWS nebo přímo v tomto článku.
Během pátku a soboty proběhne druhé kolo senátních voleb, v nichž nás čeká celkově 22 soubojů. Podle společnosti Tipsport jsou největšími favority starosta Kolína Michael Kašpar (STAN) a historik Jiří Padevět (za STAN). Naopak velmi vyrovnaný souboj bookmakeři očekávají mezi exministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem (STAN) a podnikatelkou Zuzanou Ceralovou Petrofovou (za ODS). Z kandidátů, kteří v prvním kole získali nejvíce hlasů, Tipsport nejméně věří poslankyni Jitce Volfové (ANO), někdejšímu šéfovi SOCDEM Michalu Šmardovi (za Volt) a senátorce Adéle Sucharda Šípové (za Piráty).
Kandidáti do Senátu, kteří postoupili z prvního kola, měli týden na přesvědčení občanů, že jsou správnou volbou. V pátek a sobotu se rozhodne v druhém kole. Ať už dopadne jakkoli, je jisté, že opozice udrží v horní komoře parlamentu většinu. Rozhodovat se bude například o tom, zda ODS a TOP 09 udrží pozici nejsilnějšího klubu, nebo jestli naplní své ambice nové hnutí Naše Česko, které by rádo vlastní klub. Mezi zajímavé souboje druhého kola patří tři pražské obvody, ale i ostré střety kandidátů za ANO se soupeři z opozice v Plzni nebo Ostravě. Volební místnosti se otevírají v pátek ve 14 hodin.
Už tento víkend rozhodnou voliči o tom, kdo zasedne ve třetině Senátu. Ve druhém kole dojde často na „bratrovražedný“ souboj mezi kandidáty ODS a Starostů a v řadě obvodů se utkají představitelé vládního ANO s opozičními favority. CNN Prima NEWS pro vás jednotlivé obvody monitoruje a nabízí vám i sérii debat mnoha protikandidátů. Jaká témata rezonují a co rozhodne o budoucích senátorech?
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
V malé obci Biskupice se v nadcházejících komunálních volbách v roce 2026 rozhodne o novém uspořádání místní samosprávy a budoucím směřování radnice. Tato obec se může pochlubit zajímavým demografickým rysem, neboť při sčítání lidu v roce 2021 zde celých 44,3 % obyvatel neuvedlo odpověď na otázku ohledně své víry, což obec řadí na přední místa v celorepublikovém srovnání.
Kromě správy místních záležitostí se lidé v této lokalitě zapojují i do celostátního politického dění, což ukazují historické přehledy z předchozích hlasování.
Při posledním rozhodování o složení zastupitelstva v roce 2022 jasně dominovala kandidátka KDU-ČSL, která v Biskupicích získala 78,00 % hlasů, což odpovídalo celkem 78 hlasům. Druhým subjektem ve výsledcích byl PETR HUŠEK, který si připsal zbývajících 22,00 % hlasů, tedy 22 hlasů.
Pokud vás zajímá, jak volili lidé v širším okolí, můžete se podívat na souhrnné výsledky pro celý okres Chrudim, případně na data za komunální volby v Pardubickém kraji. Starší historické etapy obecního rozhodování nabízí pohled zpět do minulosti.
Volební preference obyvatel se zřetelně projevily při posledním hlasování, kdy se konaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025. V Biskupicích tehdy jednoznačně zvítězilo hnutí ANO, které obdrželo 67,74 % hlasů, což představovalo výrazně silnější podporu než na celostátní úrovni, kde toto hnutí získalo 34,51 % hlasů. Jako druhé v pořadí skončilo hnutí STAN se 16,12 % hlasů (v celé republice 11,23 %), následované koalicí SPOLU a uskupením MOTO, která získala shodně po 6,45 % hlasů.
Pro srovnání, v předchozím volebním klání v roce 2021 zde hnutí ANO také vyhrálo, i když s nižším ziskem 39,47 % hlasů, zatímco druhá ČSSD tehdy oslovila 15,78 % voličů. Kompletní statistiky a přehledy jsou dostupné na stránce pro sněmovní volby v obci, a pokud chcete vidět regionální kontext, navštivte výsledky za celý chrudimský okres nebo se podívejte na čísla pro celý Pardubický kraj.
Výsledky v obci jsou k dispozici také pro prezidentské volby, které naposledy proběhly v roce 2023. V prvním kole tehdy zdejší obyvatelé nejvíce podpořili kandidáta Andreje Babiše, který získal 61,53 % (24 hlasů), na druhém místě skončila Danuše Nerudová s 15,38 % (6 hlasů) a třetí byl Marek Hilšer, jenž obdržel 12,82 % (5 hlasů).
Rozhodující druhé kolo přineslo v Biskupicích ještě výraznější vítězství pro Andreje Babiše, který získal 69,44 % (25 hlasů), zatímco Petr Pavel oslovil 30,55 % (11 hlasů) voličů. Chcete-li prozkoumat podrobná čísla, můžete navštívit stránku pro volbu prezidenta v obci, popřípadě se podívat na data za celý chrudimský okres či sledovat výsledky pro celý Pardubický kraj.
Dalším významným milníkem byly krajské volby v roce 2024, v nichž místní voliči jasně vyjádřili své preference. V Biskupicích tehdy jednoznačně zvítězilo hnutí ANO s podílem 71,42 % (10 hlasů), zatímco hnutí STAN si připsalo 21,42 % (3 hlasy) a koalice SPD+Trikol+PRO obdržela 7,14 % (1 hlas).
Podrobnosti o tomto hlasování naleznete na webu pro krajské volby v obci a k dispozici jsou i souhrnná data za celý okres Chrudim.
Obec Biskupice byla poprvé písemně zmíněna v roce 1352 a dnes se rozkládá na ploše 2,7 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 284 metrů, přičemž pro doručování pošty slouží směrovací číslo 538 43. Podle údajů Českého statistického úřadu k roku 2024 zde žije celkem 76 obyvatel, přičemž v roce 2021 se v této lokalitě nacházelo 38 domů. Z hlediska demografické dynamiky byl v obci k roku 2024 přirozený přírůstek nulový, avšak díky kladnému saldu migrace ve výši jednoho obyvatele dosáhl celkový přírůstek hodnoty 1.
Věková struktura k roku 2021 vykazovala 17 % dětí do 14 let (v celé ČR 12,9 %), obyvatelé v produktivním věku od 15 do 64 let tvořili 64,9 % (v ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let představovali 18,1 % (v ČR 17,4 %). Pokud jde o náboženské vyznání, věřících bylo v témže roce 13,9 % (v ČR 22,2 %), lidé bez vyznání tvořili 41,8 % (v ČR 47,8 %) a 44,3 % obyvatel na tuto otázku neodpovědělo (v ČR 30,1 %). Další informace a aktuality naleznete na oficiálním webu obce, přičemž veškerá statistická data a demografické údaje o obyvatelstvu čerpají ze zdrojů ČSÚ.
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Biskupicích rovných 50,00 %, což představovalo nadprůměrný zájem ve srovnání s celostátním průměrem, který činil 46,07 %. Lidé v této obci projevovali proměnlivý zájem také u dalších typů hlasování.
Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 52,54 % oprávněných voličů (v ČR 68,95 %), zatímco v roce 2021 to bylo 64,41 % (v ČR 65,43 %). V prezidentské volbě roku 2023 se v prvním kole účastnilo 66,10 % oprávněných voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole odevzdalo hlas 60,00 % voličů (v ČR 70,25 %). Nejnižší zájem byl zaznamenán při krajském hlasování v roce 2024, kdy k urnám dorazilo pouhých 25,45 % voličů, zatímco průměrná účast v celé zemi byla 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
