59,34 %
40,66 %
Mgr. Filip Mencl učitel, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 1
9,91 % (179 hlasů)
František Nedvěd vedoucí střediska, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 2
11,68 % (211 hlasů)
Ing. Jan Kubata jednatel stavební firmy, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 3
7,25 % (131 hlasů)
Tomáš Vacek instalatér, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 4
9,91 % (179 hlasů)
Bc. Veronika Jirsová geodetka, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 5
8,80 % (159 hlasů)
Stanislav Šmíd profesionální hasič, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 6
11,02 % (199 hlasů)
Ing. Monika Oušková vysokoškolská učitelka, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 7
7,70 % (139 hlasů)
Miroslava Havlová OSVČ, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 1
9,94 % (123 hlasů)
Ing. Antonín Nalezený OSVČ, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 2
12,44 % (154 hlasů)
Miroslav Peřan truhlář, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 4
10,34 % (128 hlasů)
Miroslav Čuta příslušník bezpečnostních sborů, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 6
12,85 % (159 hlasů)
Mgr. Filip Mencl učitel, věk: 63 let
František Nedvěd vedoucí střediska, věk: 46 let
Ing. Jan Kubata jednatel stavební firmy, věk: 53 let
Tomáš Vacek instalatér, věk: 36 let
Bc. Veronika Jirsová geodetka, věk: 45 let
Stanislav Šmíd profesionální hasič, věk: 40 let
Ing. Monika Oušková vysokoškolská učitelka, věk: 40 let
Zbyněk Malý lesní dělník, věk: 38 let
Petra Marsová provozní vedoucí, věk: 49 let
Jan Bašta klempíř - pokrývač, věk: 57 let
Vladimír Lískovec traktorista, věk: 61 let
Miroslava Havlová OSVČ, věk: 54 let
Ing. Antonín Nalezený OSVČ, věk: 47 let
Tomáš Lenc OSVČ, věk: 49 let
Miroslav Peřan truhlář, věk: 49 let
Marcela Průchová školnice, věk: 56 let
Miroslav Čuta příslušník bezpečnostních sborů, věk: 36 let
Milan Kotek regionální manažer, věk: 63 let
Pavel Fryš řidič, věk: 51 let
Ing. Vlasta Průchová ekonomka, věk: 49 let
Mgr. Jaroslava Paštiková sociální pracovnice, věk: 43 let
Jarmila Tobolková důchodkyně, věk: 72 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Nejstarší zvolenou zastupitelkou je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět 92letá pedagožka Sylva Knedlová, která zasedne v zastupitelstvu Fryštáku na Zlínsku. Tento primát jí patřil i při minulých komunálních volbách před čtyřmi roky.
Jak si vedli v komunálních volbách ti předsedové politických stran, kteří kandidovali? Předseda ODS Martin Kupka ovládl volby v Líbeznicích a získal mandát zastupitele, naopak předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka propadl spolu s ostatními Motoristy v pražských komunálních volbách hned dvakrát, kromě magistrátu neuspěl ani v Praze 5. Mandát pražského zastupitele naopak získal předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V Hradci Králové kandidoval z posledních míst kandidátky šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel a mandát nezískal, uskupení Hradecký demokratický klub a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků ale volby ve městě vyhrálo.
I během napínavého sčítání hlasů si politici udělali čas na nevšední a záludné otázky pro CNN Prima NEWS. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš například odpovídal, kdo by podle něj mohl vyhrát hru Zrádci. Bez váhání odpověděl, že by to byl jednoznačně jejich bývalý člen a současný zástupce ODS Jan Lipavský. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher poodhalil, jaký má rituál. Lídr pražské kandidátky Milan Urban z SPD pak řekl, jaký je jeho talisman pro štěstí a co dělá Tomio Okamura po příchodu z práce domů.
Volební komise pomalu finišují sčítání hlasů v komunálních volbách v Praze. Možností, jak může nové vedení hlavního města vypadat, je hned několik. Lídr Starostů a nezávislých Petr Hlaváček, jehož uskupení nejspíš v Praze zvítězí, si může partnery vybírat. Druhým nejsilnějším subjektem je koalice Spolu pro Prahu, která by společně se STAN teoreticky mohla poskládat většinu, byla by ovšem křehká. Do hry tak vstupují také Piráti, Praha sobě či hnutí ANO. Jak se rýsují jednání a kdo se koho štítí?
O místa v obecních zastupitelstvech se i letos ucházela řada zajímavých osobností. Podle průběžných výsledků může na radnici Prahy 7 zasednout za Prahu sobě syn poslance Hayata Okamury (KDU-ČSL). Hokejoví trenéři Vladimír Růžička a Martin Pešout v Chomutově neuspěli. V ústeckém městě se nepodařilo získat mandát ani herci Zdeňku Godlovi. Součástí pražského magistrátu nebude ani trenér a bývalý pornoherec Robert Rosenberg. Někteří umělci ovšem slaví úspěch.
V komunálních volbách většinou nebývá jasný vítěz a jasný poražený. Z těch letošních ale lze interpretovat několik věcí. Hnutí STAN upevňuje pozici lídra opozice. Z šéfa lidovců a jihomoravského hejtmana Jana Grolicha se stal politik celostátního střihu, ještě o něm uslyšíme. Největší neúspěch zaznamenali Motoristé, kteří se mohou radovat snad pouze z mandátu v „prezidentově“ Černoučku a vstupu do zastupitelstva v Ostravě.
V jihočeské obci Novosedly nad Nežárkou rozhodnou nadcházející komunální volby o budoucím složení obecního zastupitelstva a dalším směřování samosprávy. Obec s první písemnou zmínkou z roku 1359 se může pochlubit také pomníkem Emy Destinové, který připomíná pobyt přední pěvkyně své doby. Obec má necelých sedm set obyvatel.
Při pohledu na dřívější hlasování je patrné, že se zájem občanů o věci veřejné promítá do převážně nadprůměrné účasti. Následující text přináší přehled výsledků jednotlivých volebních klání, zasazuje lokální čísla do širšího celorepublikového kontextu a představuje i demografické a historické zázemí této jihočeské obce.
Během volebního klání v roce 2022 se o hlasy voličů ucházela dvě kandidující uskupení. Přesvědčivé vítězství slavilo sdružení OBEC PLUS, které obdrželo 64,85 % všech odevzdaných hlasů. Druhá kandidátka s názvem STRANA NEZÁVISLÝCH získala zbývajících 35,15 % hlasů. Voliči tak dali jasnou přednost prvnímu jmenovanému uskupení, které získalo většinovou podporu pro správu obecních záležitostí.
Místní výsledky lze vnímat i v širším měřítku sousedních sídel v regionu. Zájemci mohou porovnat obecní hlasování s celkovým přehledem za komunální volby na Jindřichohradecku, přičemž k dispozici jsou rovněž souhrnné výsledky v Jihočeském kraji mapující situaci napříč všemi městy a obcemi v regionu.
Když se v roce 2025 konaly celostátní volby do Poslanecké sněmovny, v obci jednoznačně dominovalo hnutí ANO se ziskem 37,58 % hlasů, čímž kopírovalo celorepublikový trend, kde stejný politický subjekt rovněž zvítězil s 34,51 %. Na druhé příčce skončila koalice SPOLU s 21,04 % hlasů, což bylo o něco méně než její celostátní zisk 23,36 %. Třetí pozici obsadila formace MOTO s 8,74 %, následovaná hnutím STAN s 8,27 % a uskupením SPD, které obdrželo 8,03 % hlasů. Přes pět procent se dostali ještě PIRÁTI se 7,32 % a uskupení STAČILO!, jež si připsalo 5,91 %. Pod hranicí jednoho procenta zůstala uskupení ČR1 s 0,94 %, PŘÍSAHA s 0,70 % a GENERACE s 0,70 % hlasů.
V předchozím sněmovním klání v roce 2021 v obci rovněž vyhrálo hnutí ANO s 27,11 % hlasů, zatímco koalice SPOLU získala 22,88 %. Tehdejší lokální pořadí se lišilo od celkového vítězství koalice SPOLU, která v celostátním průměru těsně zvítězila se ziskem 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 %. Třetí místo v obci tehdy patřilo hnutí SPD s 11,94 %, následovala koalice Piráti+STAN s 9,95 %, shodně po 6,46 % obdržely formace TSS a KSČM, hnutí PŘÍSAHA mělo 4,72 %, ČSSD 4,22 % a Volný blok 2,48 %. Pokud vás zajímají kompletní parlamentní výsledky v obci, lze nahlédnout do podrobného přehledu. Širší souvislosti pak nabízejí sněmovní volby na Jindřichohradecku i celokrajská data za volby do sněmovny v Jihočeském kraji.
Při volbě hlavy státu v roce 2023 přinesly prezidentské volby v prvním kole prvenství Andreji Babišovi, který obdržel 37,06 % hlasů. Druhý skončil Petr Pavel s podporou 28,35 % a třetí Danuše Nerudová se 16,66 %. Mezi dalšími kandidáty se umístili Pavel Fischer se ziskem 7,21 %, Jaroslav Bašta s 6,71 %, Marek Hilšer s 2,23 % a Karel Diviš s 1,74 % hlasů.
Ve druhém kole však nastal výrazný obrat, kdy Petr Pavel zvítězil se ziskem 54,16 % hlasů, zatímco Andrej Babiš získal 45,83 %. Zájemci mohou prozkoumat prezidentské výsledky v Novosedlech nad Nežárkou přímo na dedikované stránce. Pro porovnání s okolím poslouží prezidentské hlasování v okrese Jindřichův Hradec a také celkový přehled za prezidentské volby v Jihočeském kraji.
Krajské volby v roce 2024 přinesly v obci dominantní vítězství Občanské demokratické straně. Formace ODS přesvědčivě triumfovala s podílem 49,57 % odevzdaných hlasů. S odstupem druhé skončilo hnutí ANO, pro které hlasovalo 20,16 % voličů, a třetí místo připadlo uskupení STAČILO! s 10,08 %.
Z dalších politických uskupení zaznamenalo hnutí JIH 12 zisk 4,20 % hlasů, koalice SPD+Trikol+PRO dosáhla na 3,78 %, SOCDEM obdržela 3,36 % a Piráti 2,94 %. Uskupení Společně pro JČ podpořilo 2,10 % voličů a shodný výsledek 1,26 % zaznamenaly Jihočeská veřejnost a kandidátka STAN PRO JČK. Jak přesně hlasovali místní občané, ukazuje stránka krajských voleb pro obec, přičemž regionální srovnání nabízí přehled pro krajské volby v jindřichohradeckém okrese.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, měly Novosedly nad Nežárkou v roce 2024 celkem 691 obyvatel a rozkládaly se na ploše 44,7 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 460 metrů. V roce 2021 zde stálo 383 domů. Zdejší poštovní adresy využívají směrovací čísla 378 02, 378 17 a 379 01. Mezi významné architektonické památky evidované Národním památkovým ústavem patří barokní poutní kostel Zasnoubení Panny Marie postavený v letech 1744 až 1769 podle návrhu Vavřince Habela nebo kostel sv. Václava se hřbitovem, jehož raně gotická sakristie pochází z konce 13. století. Chráněna je také zděná kovárna z poloviny 19. století s klenutou podsíní či pomník Emy Destinové z roku 1930.
Demografická bilance za rok 2024 ukazuje celkový úbytek, kdy celkový přírůstek činil -16 obyvatel. Tento pokles byl dán kombinací přirozeného úbytku, kde přirozený přírůstek dosáhl hodnoty -3, a stěhování, jelikož saldo migrace skončilo na hodnotě -13 osob. Podle sčítání lidu z roku 2021 tvořily děti do 14 let 12,5 % obyvatel (celostátní průměr byl 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 67,7 % populace (v ČR 69,7 %) a senioři ve věku 65 a více let tvořili 19,8 % obyvatelstva, což bylo více než republikový podíl 17,4 %.
V otázce náboženského vyznání se v témže roce 46,1 % občanů deklarovalo bez vyznání (v celé zemi 47,8 %), věřících bylo 16,3 % (oproti 22,2 % v republice) a 37,6 % obyvatel své vyznání neuvedlo, což přesahovalo celostátní podíl 30,1 %. Bližší informace o chodu samosprávy a aktuálním dění poskytují oficiální stránky obce.
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 54,97 %. Místní občané tak projevili o správu své radnice podstatně vyšší zájem než voliči v celorepublikovém průměru, který tehdy činil 46,07 %.
Nadprůměrná účast provázela i další volební klání. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 70,93 % oprávněných voličů, což převyšovalo celostátní průměr 68,95 %, a podobně tomu bylo v roce 2021 s účastí 69,10 % oproti 65,43 % v celé republice. Při volbě prezidenta v roce 2023 hlasovalo v prvním kole 71,15 % voličů při celorepublikové účasti 68,24 %, zatímco ve druhém kole dosáhla místní účast 67,84 %, což bylo mírně pod celostátním průměrem 70,25 %. V krajských volbách 2024 dosáhla volební účast 42,36 %, což představovalo výrazný nadprůměr ve srovnání s celostátní hodnotou 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
