Komunální volby 2026 v Bystřeci: přehled a souvislosti
V Bystřeci rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva. Místní historie sahá hluboko do středověku, neboť první dochovaná písemná zmínka pochází již z roku 1227.
Politické preference místních obyvatel se projevují jak při výběru obecních zástupců, tak při volbách do parlamentních a krajských orgánů či při volbě hlavy státu. Následující přehled přináší ohlédnutí za minulým obsazením radnice i za tím, jak dopadla celostátní a regionální klání.
Minulé komunální volby a obsazení zastupitelstva
Při obecních volbách v roce 2022 se o hlasy ucházela jediná kandidátní listina. Uskupení s názvem Nezávislí pro Bystřec získalo všech 2 172 odevzdaných hlasů, což představovalo plných 100,00 %.
Pro zájemce o širší souvislosti v okolí je k dispozici přehled pro okres Ústí nad Orlicí. Zároveň lze sledovat souhrnné obecní dění také za celý Pardubický kraj.
Volby do Poslanecké sněmovny
Když se v roce 2025 konaly celostátní volby do Poslanecké sněmovny, v obci se prosadila koalice SPOLU se ziskem 28,55 % (199 hlasů). Druhé skončilo hnutí ANO, které obdrželo 25,68 % (179 hlasů). Na celostátní úrovni přitom bylo pořadí na prvních dvou místech opačné, neboť v celé zemi zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %. Další místa mezi místními voliči obsadilo hnutí STAN s 11,04 % (77 hlasů), uskupení MOTO s 9,61 % (67 hlasů), hnutí SPD s 8,60 % (60 hlasů), koalice STAČILO! s 5,73 % (40 hlasů) a strana PIRÁTI s 5,59 % (39 hlasů). Hnutí PŘÍSAHA získalo 2,86 % (20 hlasů), zatímco uskupení ČR1 a GENERACE zaznamenala shodně po 0,43 % (po 3 hlasech).
Také při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 se v obci na prvním místě umístila koalice SPOLU s 29,43 % (204 hlasů), následovaná hnutím ANO s 23,52 % (163 hlasů) a koalicí Piráti+STAN s 13,13 % (91 hlasů). Podrobnější data nabízí přehled pro sněmovní volby v obci. Širší kontext lze sledovat skrze data v okrese Ústí nad Orlicí a rovněž jsou k dispozici údaje za Pardubický kraj.
Volba prezidenta republiky
Při hlasování o hlavě státu, jaké přinesly prezidentské volby v roce 2023, obdržel v prvním kole nejvíce hlasů Petr Pavel, konkrétně 35,27 % (254 hlasů). Na druhém místě skončil Andrej Babiš se ziskem 26,94 % (194 hlasů) a třetí Danuše Nerudová oslovila 20,27 % voličů (146 hlasů). Z dalších kandidátů získal Pavel Fischer 8,47 % (61 hlasů), Jaroslav Bašta 4,58 % (33 hlasů), Marek Hilšer 2,50 % (18 hlasů), Karel Diviš 1,11 % (8 hlasů) a Tomáš Zima 0,83 % (6 hlasů).
Ve druhém kole potvrdil prvenství v obci Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 67,17 % voličů (487 hlasů), zatímco Andrej Babiš získal 32,82 % (238 hlasů). Podrobné rozdělení hlasů zachycují prezidentské volby v Bystřeci. Širší kontext pak nabízejí souhrny za okres Ústí nad Orlicí i za celý Pardubický kraj.
Výsledky krajských voleb
Při hlasování do krajských zastupitelstev v roce 2024, která obecně pokrývají celostátní krajské volby, zvítězilo v obci uskupení 3PK-Pro pros. PaK se ziskem 31,63 % (112 hlasů). Druhou příčku obsadilo hnutí ANO, jež získalo 23,72 % (84 hlasů). Třetí pozici si zajistila Koalice pro PaK s výsledkem 13,27 % (47 hlasů) a koalice STAČILO! dosáhla na 10,45 % (37 hlasů).
Pětiprocentní hranici překonala ještě koalice ODS+TOP 09 s podílem 7,90 % (28 hlasů) a hnutí STAN, které si připsalo 6,21 % (22 hlasů). Uskupení SPD+Trikol+PRO volilo 4,23 % voličů (15 hlasů), zatímco subjekty NAŠE PARDUB. i Piráti obdržely shodně po 1,12 % (po 4 hlasech). Kompletní přehled hlasování zaznamenávají krajské volby v obci, přičemž regionální srovnání poskytuje pohled na okres Ústí nad Orlicí.
Portrét a historie obce
Zdejší katastr zaujímá plochu 18,1 km² v nadmořské výšce 490 metrů a doručování pošty zajišťují poštovní směrovací čísla 561 54 a 561 64. V obci Bystřec žilo v roce 2024 podle Českého statistického úřadu celkem 1 130 obyvatel. V témže roce dosáhl celkový přírůstek hodnoty -4, k čemuž přispěl přirozený přírůstek -3 a saldo migrace ve výši -1. Domovní fond při sčítání lidu v roce 2021 čítal 411 domů a nejstarší písemná zmínka o osídlení pochází z roku 1227.
Sčítání lidu z roku 2021 v datech ČSÚ přibližuje také věkovou skladbu: podíl dětí od 0 do 14 let činil 14,6 % (v celé republice 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let tvořili 69,6 % (celostátně 69,7 %) a skupina ve věku 65 a více let dosáhla 15,7 % (v České republice 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se v témže roce 39,9 % obyvatel přihlásilo k věřícím (oproti 22,2 % v celé zemi), 34 % lidí bylo bez vyznání (celorepublikově 47,8 %) a 26,1 % otázku nezodpovědělo (v ČR 30,1 %).
Historické památky v lokalitě sleduje Národní památkový ústav, který eviduje mimo jiné pozdně barokní sochu Krucifixu z roku 1778 či světeckou sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1812. Aktuální informace o obecní samosprávě a dění zveřejňují oficiální stránky obce.
Volební účast v jednotlivých hlasováních
Při obecních volbách v roce 2022 přišlo odevzdat svůj hlas 35,86 % oprávněných voličů. Tento zájem zaostal za celostátním průměrem komunálních voleb, který v celé České republice dosáhl 46,07 %.
U dalších typů hlasování se však volební účast pohybovala nad celorepublikovými hodnotami. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 dosáhla účast v Bystřeci 79,08 %, zatímco v celé zemi činila 68,95 %, a podobně tomu bylo v roce 2021, kdy k urnám přišlo 78,65 % voličů oproti 65,43 % v celém státě. Během prezidentských voleb v roce 2023 dorazilo v prvním kole 81,31 % občanů (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole 82,77 % (v České republice 70,25 %). V krajských volbách v roce 2024 pak účast činila 39,73 %, což rovněž převýšilo celorepublikový průměr 32,91 %.
