18,67 %
18,00 %
14,67 %
14,00 %
14,00 %
12,00 %
8,67 %
Mgr. Ivana Knosová Zdeněk Knos František Janoušek Jana Divišová František Krejčí Václav Železný Ing. Petr Dvořák
Mgr. Ivana Knosová učitelka, rodičovská dovolená, věk: 30 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (28 hlasů)
Zdeněk Knos elektromontér, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (27 hlasů)
František Janoušek školník, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (22 hlasů)
Jana Divišová OSVČ, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (21 hlasů)
František Krejčí elektromontér, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (21 hlasů)
Václav Železný dělník, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (18 hlasů)
Ing. Petr Dvořák elektroinženýr, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (13 hlasů)
Mgr. Ivana Knosová Zdeněk Knos František Janoušek Jana Divišová František Krejčí Václav Železný Ing. Petr Dvořák
Mgr. Ivana Knosová učitelka, rodičovská dovolená, věk: 30 let
Zdeněk Knos elektromontér, věk: 34 let
František Janoušek školník, věk: 63 let
Jana Divišová OSVČ, věk: 52 let
František Krejčí elektromontér, věk: 62 let
Václav Železný dělník, věk: 59 let
Ing. Petr Dvořák elektroinženýr, věk: 37 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Politika je o marketingu a opozice nemůže nabízet blahobyt a ekonomickou kompetenci, protože za čtyři roky dodrbala, co šlo. Těmito slovy hodnotil ve vysílání CNN Prima NEWS šance opozičních stran v dalších volbách komentátor Thomas Kulidakis. Minulá vláda nebyla ekonomicky neúspěšná, ale neuměla své úspěchy prodat, oponoval jeho kolega Martin Schmarcz. Podle něj se lidem po Fialově kabinetu už stýská.
Vyjednávací tým pražských Pirátů si v pondělí vyslechl nabídku vítězného STAN na možnou magistrátní koalici, odpoví do středečního večera. Novinářům to po pondělní schůzce řekli lídr STAN Petr Hlaváček a lídryně Pirátů Tereza Nislerová. Ta dále uvedla, že Piráti nevyžadují gesci dopravy, kterou měli v dosluhující radě. Piráti by tak mohli být třetím koaličním partnerem Starostů a Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) – jak Hlaváček, tak lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) již dříve dávali najevo, že by spolu v koalici rádi zasedli. Praha sobě, která ve volbách skončila třetí, by naopak zamířila do opozice. S Prahou sobě se STAN sejde ve středu, ve čtvrtek má na programu další jednání se Spolu. Podle Hlaváčka by o koaličním formátu mohlo být jasno v pátek.
Neúspěšný kandidát do Senátu na Žďársku Radek Černý (ODS) podá k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na neplatnost hlasování. Do druhého kola voleb, které se konalo 16. a 17. října, neprošel o jediný hlas. Volby v obvodu Žďár vyhrál Josef Klement (KDU-ČSL), který mandát obhajoval. Do druhého kola voleb ho dostalo 11 373 hlasů, třetí Černý měl 11 372 hlasů.
Hnutí STAN v pondělí podepsalo v Olomouci koaliční smlouvu s ProOlomouc, KDU-ČSL, spOLečně a Milujeme Olomouc. Primátorem se stane lídr STAN Marek Zelenka. Dohodnutá pětikoalice bude mít v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu Olomouce 25 mandátů. Nové zastupitelstvo by mělo zvolit vedení města v první polovině listopadu. Vítězné ANO jde spolu s ODS a SPD do opozice. V uplynulých čtyřech letech v Olomouci vládlo ANO spolu s ProOlomouc, spOLečně a Piráty.
Všech 34 zastupitelů za ANO, STAN a Pro Plzeň s podporou lidovců podepsalo v Plzni koaliční smlouvu. V zastupitelstvu se 47 členy má koalice pohodlnou většinu. Koalice se dohodla, že sníží počet radních z dosavadních jedenácti na devět, ze 13 na 11 klesne také počet poradních komisí. Koalice zatím zveřejnila pouze jméno primátora, kterým bude opět Roman Zarzycký z ANO, jeho prvního náměstka Aleše Tolara ze STAN a náměstka Tomáše Morávka z Pro Plzeň. Jména ostatních radních budou známá v tomto týdnu, řekl v pondělí Zarzycký.
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
V Ořechově na Jihlavsku rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení místní samosprávy. Tato malá obec se v celostátním měřítku vymyká mimořádně vysokým podílem obyvatel hlásících se k víře, který při sčítání lidu dosáhl padesáti tří procent a zařadil ji na 262. místo z více než šesti tisíc obcí v České republice.
Sídlo se 76 obyvateli leží v Kraji Vysočina a při hlasováních zde rozhoduje doslova každý odevzdaný hlas. Následující text přibližuje dosavadní volební historii obce i širší demografické souvislosti.
Při hlasování do zastupitelstva v roce 2022 vybírali voliči z jednotlivých kandidátů. Největší podporu získal František Janoušek s 32 hlasy (12,36 %), těsně za ním se umístili Ing. Pavel Volavka a Jana Divišová, kteří shodně obdrželi 31 hlasů (11,97 %). Hranici deseti procent překonali ještě František Krejčí se ziskem 30 hlasů (11,58 %), Mgr. Ivana Knosová s 29 hlasy (11,20 %) a Václav Železný, jemuž dalo hlas 26 voličů (10,04 %).
Širší pohled na hlasování v okolních sídlech nabízí celkový přehled pro okres Jihlava a zájemci mohou prozkoumat také situaci, kterou zaznamenal celý Kraj Vysočina.
V celostátním klání do zákonodárného sboru, jímž byly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, získalo v obci prvenství hnutí ANO se ziskem 12 hlasů (30,00 %). Na druhém místě skončila koalice SPOLU, pro niž hlasovalo 9 voličů (22,50 %), a třetí příčku obsadila kandidátka MOTO s 8 hlasy (20,00 %). Pořadí na prvních dvou místech se shodovalo s celorepublikovým výsledkem, kde hnutí ANO zvítězilo s 34,51 % a koalice SPOLU dosáhla na 23,36 %.
Oproti tomu při sněmovních volbách v roce 2021 stála v čele preferencí místních voličů koalice SPOLU s 12 hlasy (35,29 %), zatímco hnutí ANO skončilo druhé se ziskem 6 hlasů (17,64 %) a třetí hnutí SPD podpořili 4 voliči (11,76 %). Podrobnosti o tom, jak dopadly sněmovní volby v Ořechově, doplňují také souhrnné výsledky, jež zaznamenal okres Jihlava, i data za Kraj Vysočina.
V roce 2023 se konaly prezidentské volby, v jejichž prvním kole si v obci připsal nejvíce hlasů Petr Pavel, kterého podpořilo 18 voličů (40,90 %). Druhý Andrej Babiš získal 10 hlasů (22,72 %) a třetí Danuše Nerudová oslovila 6 hlasujících (13,63 %).
Ve finálním druhém kole potvrdil Petr Pavel své vedení a obdržel 27 hlasů, což představovalo 61,36 %, zatímco Andrej Babiš si připsal 17 hlasů (38,63 %). Samotné prezidentské volby v Ořechově lze porovnat s čísly za celý okres Jihlava nebo s přehledem, který vykázal Kraj Vysočina.
V roce 2024 proběhly krajské volby, v nichž odevzdalo hlas pouze 21 voličů. Nejvíce hlasů získalo hnutí ANO, které podpořilo 8 hlasujících (38,09 %), následované uskupením Společně se Starosty se 7 hlasy (33,33 %) a stranou SOCDEM, jež obdržela 2 hlasy (9,52 %).
Zájemci o detailní statistiky mohou prozkoumat krajské volby v Ořechově i širší kontext, jaký přineslo hlasování pro celý okres Jihlava.
První písemná zmínka o obci Ořechov pochází z roku 1355. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 76 obyvatel na rozloze 2,9 km² a k roku 2021 se v sídle nacházelo 28 domů. Vesnice se rozkládá v nadmořské výšce 635 metrů a pro doručování pošty slouží poštovní směrovací číslo 588 62. V roce 2024 byl přirozený přírůstek 4 obyvatelé a saldo migrace činilo 0, což vedlo k celkovému přírůstku 4 osob.
Národní památkový ústav v katastru obce eviduje kamenná sloupková boží muka z 18. století se čtyřbokou kaplicí a jehlanovou stříškou završenou koulí. Věkové složení podle sčítání lidu v roce 2021 tvořilo 13,1 % dětí do 14 let (v ČR 12,9 %), 74,4 % lidí ve věku 15 až 64 let (v ČR 69,7 %) a 12,5 % seniorů od 65 let výše (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se v témže roce 53 % obyvatel označilo za věřící (v celé ČR 22,2 %), 4,5 % bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %) a zbývajících 42,4 % odpověď neuvedlo (v ČR 30,1 %). Aktuality a úřední informace zveřejňují oficiální stránky obce Ořechov.
V komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volební urně 76,79 % zapsaných voličů, což výrazně převýšilo celostátní průměr dosahující 46,07 %.
U voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 byla účast 66,67 % o něco nižší než celorepublikových 68,95 %, přičemž v roce 2021 dosáhla 61,82 % oproti 65,43 % v celém státě. Během prezidentské volby v roce 2023 hlasovalo v prvním kole 78,95 % voličů při celorepublikové účasti 68,24 % a ve druhém kole účast vystoupala na 80,70 %, zatímco celostátní průměr činil 70,25 %. V krajských volbách roku 2024 pak účast dosáhla 35,59 %, což mírně překonalo celorepublikový výsledek 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
