100,00 %
Michal Sedlák administrativní pracovník, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 1
15,17 % (132 hlasů)
Marie Janíková dělnice, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 2
14,94 % (130 hlasů)
Radek Stejskal živnostník, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 3
13,79 % (120 hlasů)
Lucie Jordánková ekonom, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 4
14,13 % (123 hlasů)
Martin Janoušek živnostník, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 5
13,90 % (121 hlasů)
Lukáš Vlach IT technik, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 6
13,90 % (121 hlasů)
Radek Dostál řidič, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 7
14,13 % (123 hlasů)
Michal Sedlák administrativní pracovník, věk: 58 let
Marie Janíková dělnice, věk: 61 let
Radek Stejskal živnostník, věk: 35 let
Lucie Jordánková ekonom, věk: 44 let
Martin Janoušek živnostník, věk: 37 let
Lukáš Vlach IT technik, věk: 35 let
Radek Dostál řidič, věk: 52 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V obci Lhota Rapotina určí nadcházející komunální volby v roce 2026 budoucí složení místního zastupitelstva. Zdejší populace vyniká vysokým podílem lidí v produktivním věku od 15 do 64 let, který podle údajů ze sčítání lidu dosahuje 72,4 %, což obec řadí na 815. místo z 6 254 sídel v republice. Vesnice se čtyřmi stovkami obyvatel má za sebou bohatou volební historii, kterou doplňují i hlasování do dalších zastupitelských sborů.
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 se o přízeň voličů ucházela jediná kandidátní listina. Všechny mandáty tehdy získalo sdružení SNK pro Lhotu Rapotinu, které obdrželo 100,00 % a celkem 869 hlasů. Místní správa se tak opírala o jednoznačnou shodu obyvatel na jediném kandidujícím subjektu.
Jak vypadá situace v širším okolí, ukazují souhrnné výsledky pro okres Blansko. Pro srovnání v rámci celého regionu jsou k nahlédnutí rovněž data za celý Jihomoravský kraj.
Při celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 vyhrálo v obci hnutí ANO se ziskem 39,74 % hlasů. Na druhém místě skončila koalice SPOLU, pro kterou hlasovalo 23,01 % voličů, následovaná hnutím SPD s 9,20 % a uskupením MOTO se 7,53 %. Pořadí na prvních dvou příčkách se shodovalo s celostátním výsledkem, kde hnutí ANO získalo 34,51 % a koalice SPOLU 23,36 %. Hranici pěti procent překročily ještě koalice STAČILO! se 7,11 % a hnutí STAN s 5,02 %, zatímco strana PIRÁTI získala 4,18 %, hnutí PŘÍSAHA 1,67 %, formace VOLUNTIA 1,25 % a strana ČSSD 0,83 %.
V předchozím volebním klání v roce 2021 se na první pozici ve vsi rovněž umístilo hnutí ANO se ziskem 31,39 %, zatímco koalice SPOLU obdržela 26,45 %. Na celorepublikové úrovni přitom tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % těsně před hnutím ANO, jež mělo 27,12 %. Místní voliči dále odevzdali 9,41 % hlasů hnutí SPD, 7,62 % koalici Piráti+STAN, 5,82 % straně ČSSD a shodně po 5,38 % hnutí PŘÍSAHA a straně KSČM; formace TSS získala 4,03 %, Volný blok 3,13 % a strana Zelení 1,34 %.
Podrobné informace nabízí přehled pro sněmovní volby ve Lhotě Rapotině. Širší regionální souvislosti pak přibližují data pro blanenský okres a stejně tak souhrnné výsledky za celý Jihomoravský kraj.
V roce 2023 přinesly prezidentské volby v obci dramatický vývoj mezi oběma koly. V prvním kole zvítězil Andrej Babiš se ziskem 37,55 % hlasů, zatímco Petr Pavel skončil na druhém místě s 26,16 %. Mezi dalšími kandidáty obdržela Danuše Nerudová 11,39 %, Jaroslav Bašta 10,97 %, Pavel Fischer 8,01 %, Marek Hilšer 5,06 % a shodně po 0,42 % získali Karel Diviš a Tomáš Zima.
Ve druhém kole však nastal obrat a nejvíce hlasů si připsal Petr Pavel, jenž zvítězil s 52,91 % proti 47,08 % Andreje Babiše. Celkový přehled zachycují prezidentské volby ve Lhotě Rapotině. Jak hlasoval okolní region, dokumentují výsledky za okres Blansko, přičemž jsou k dispozici také souhrnná čísla za Jihomoravský kraj.
Poslední krajské volby proběhly v roce 2024 a v obci v nich bylo nejúspěšnější hnutí ANO se ziskem 39,55 % hlasů. Druhou příčku obsadila koalice SPOLU, které dalo důvěru 26,11 % hlasujících, a třetí skončila koalice STAČILO! s 12,68 %. Přes hranici tří procent se dostalo ještě hnutí PŘÍSAHA se ziskem 6,71 % a uskupení SPD+Tri+PRO+Svo s 3,73 %, zatímco formace NESTR. PRO JM, STAN PRO JM a Piráti získaly shodně po 2,98 % a koalice ZA MORAVU! obdržela 1,49 %.
Zájemci mohou podrobněji prozkoumat krajské volby ve Lhotě Rapotině. Širší pohled na hlasování v rámci celého okresu nabízejí výsledky za okres Blansko.
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1382. Katastr se rozkládá na ploše 6,2 km² v nadmořské výšce 308 metrů a k doručování pošty slouží směrovací číslo 679 01. V roce 2024 zde podle zjištění Českého statistického úřadu žilo 420 obyvatel, přičemž při sčítání v roce 2021 bylo evidováno 142 domů. Podle údajů Národního památkového ústavu patří k hlavním pamětihodnostem barokní kostel sv. Vavřince z roku 1717 postavený na centrálním půdorysu s cibulovitou střechou a také ditrichštejnský empírový lovecký zámeček z roku 1833 situovaný v bývalé oboře blízko Boskovic.
Demografický vývoj v roce 2024 vykázal celkový přírůstek 7 osob. Tento růst zajistilo kladné saldo migrace ve výši 8 přistěhovalých, které převážilo nad mírným přirozeným úbytkem, kdy zemřel o 1 člověka více, než se narodilo. Z hlediska věkové skladby tvořily v roce 2021 děti do 14 let 12,9 % obyvatel (celostátně rovněž 12,9 %), osoby ve věku 15 až 64 let představovaly 72,4 % (v celé ČR 69,7 %) a senioři od 65 let zabírali 14,7 % (proti 17,4 % v Česku). V témže roce se k věřícím přihlásilo 33,7 % dotázaných (v ČR 22,2 %), podíl osob bez vyznání činil 32,8 % (celostátně 47,8 %) a zbývajících 33,5 % obyvatel kolonku nevyplnilo (v ČR 30,1 %). Zájemci o dění mohou navštívit oficiální webové stránky obce.
Při volbách do obecního zastupitelstva v roce 2022 dosáhla volební účast 48,46 %, což znamenalo výsledek mírně převyšující celorepublikový průměr 46,07 %. Obyvatelé tak projevili o rozhodování o místní samosprávě vyšší zájem, než byl běžný průměr v zemi.
Vyšší zájem o odevzdání hlasu provázel i ostatní typy voleb. Při sněmovním hlasování v roce 2025 přišlo k volebním urnám 69,65 % voličů při celostátním průměru 68,95 %, přičemž v roce 2021 účast činila 69,54 % oproti 65,43 % v celé republice. Prezidentské volby v roce 2023 zaznamenaly v prvním kole účast 73,68 % (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole 74,46 % (v Česku 70,25 %). V krajských volbách roku 2024 pak v obci hlasovalo 39,76 % oprávněných občanů, což opět citelně předčilo celorepublikových 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
