Komunální volby 2026 v Pteníně: jak se rozhodne o budoucnosti zastupitelstva
V obci Ptenín se lidé připravují na rozhodování o dalším směřování své samosprávy v nadcházejících komunálních volbách, které určí nové složení místního zastupitelstva. Historie tohoto osídlení se přitom začala psát již velmi dávno, první písemná zmínka o něm totiž pochází z roku 1227.
Článek vám nabídne nejen pohled do historie zdejšího hlasování, ale také detailní srovnání s celorepublikovými trendy v dřívějších letech.
Boj o radnici v zrcadle předchozího hlasování
Při posledním výběru místních zastupitelů v roce 2022 si nejvíce hlasů odnesl Martin Kastner, který získal 16,46 % hlasů. V těsném závěsu za ním skončila Dagmar Štenglová se ziskem 14,20 %. Vyrovnanou voličskou podporu vykázali také Václav Nechutný a Radim Szewczyk, z nichž každý obdržel přesně 13,79 % hlasů.
Další kandidátky získaly rovněž významný podíl, například Jana Velkoborská i Jana Brožová shodně získaly 12,55 % hlasů. Pro sledování širšího regionálního kontextu se můžete podívat na přehled za celý okres Plzeň-jih, případně prozkoumat kompletní situaci v rámci Plzeňského kraje.
Rozhodování o složení Poslanecké sněmovny
Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v Pteníně jednoznačně dominovalo hnutí ANO, které obdrželo 57 hlasů, což znamenalo rovných 50,00 % hlasů. Tento výsledek výrazně převyšuje celostátní průměr tohoto hnutí, jenž činil 34,51 % hlasů. Naopak koalice SPOLU zde s podílem 14,91 % (17 hlasů) citelně zaostala za svým republikovým výsledkem 23,36 %.
Když se ohlédneme za předchozím hlasováním z roku 2021, tehdy v obci rovněž zvítězilo hnutí ANO se ziskem 35,18 % hlasů, následované koalicí SPOLU s 17,59 %. Podrobná data pro tuto úroveň přinášejí výsledky sněmovních voleb přímo na místě. Širší přehled o náladách v regionu nabízí statistika za celý okres, stejně jako kompletní data za Plzeňský kraj.
Volba hlavy státu na Plzeňsku
Během prvního kola prezidentských voleb v roce 2023 se v Pteníně těšil největší podpoře Andrej Babiš, který obdržel 46,03 % odevzdaných hlasů. Jako druhý v pořadí skončil Petr Pavel s 24,60 % a třetí pozici obsadila Danuše Nerudová se ziskem 15,07 %.
Ve druhém rozhodujícím kole se pak souboj o prezidentský úřad zúžil, přičemž Andrej Babiš své prvenství ve vesnici obhájil se ziskem 53,27 % hlasů, zatímco Petr Pavel zde obdržel zbylých 46,72 %. Kompletní přehled naleznete na stránce věnované prezidentským výsledkům v obci. Porovnat je můžete s tím, jak hlasoval okres Plzeň-jih nebo jak dopadly hlasy v celém Plzeňském kraji.
Krajské zastupitelstvo a hlasování v obci
Když v roce 2024 proběhly krajské volby, voliči v Pteníně vyjádřili nejsilnější podporu hnutí ANO, které obdrželo nadpoloviční většinu 51,56 % hlasů. Druhou nejúspěšnější formací se stalo uskupení STAČILO! se ziskem 12,50 %. Na třetím místě se pak umístila společná kandidátka ODS+TOP 09, která získala 7,81 % hlasů.
Pro zobrazení detailního vývoje v čase jsou k dispozici výsledky krajských voleb na lokální úrovni. Jakým způsobem volili lidé v okolních sídlech, ukazuje statistický přehled za celý okres Plzeň-jih.
Portrét a historické pamětihodnosti obce
Obec Ptenín, ležící v nadmořské výšce 428 metrů nad mořem, se rozkládá na ploše 8,1 kilometru čtverečního. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zde v roce 2024 žilo 207 obyvatel, přičemž k roku 2021 v obci stálo 125 domů s poštovním směrovacím číslem 334 52. Mezi nejvýznamnější místní památky, které jsou evidovány v registrech Národního památkového ústavu (NPÚ), patří zdejší barokní zámek, jenž organicky vyrostl ze středověké tvrze. Za pozornost stojí také pozdně barokní socha sv. Judy Tadeáše osazená na masivním podstavci. Podrobnosti o životě v místě a aktuálním dění lze nalézt na oficiálních stránkách obce.
Z hlediska demografického vývoje v roce 2024 zaznamenala samospráva celkový úbytek o 7 obyvatel, což bylo způsobeno jak přirozeným úbytkem o 2 osoby (více úmrtí než narození), tak i záporným saldem migrace, kdy se odstěhovalo o 5 lidí více, než se přistěhovalo. Podle dat ČSÚ z roku 2021 tvořily děti do 14 let 13,7 % zdejší populace, což mírně převyšuje celostátní průměr 12,9 %. Produktivní věková skupina od 15 do 64 let tvořila 66,7 % obyvatel (v celé ČR to bylo 69,7 %) a lidé starší 65 let představovali 19,5 % místních občanů (oproti 17,4 % v České republice). Otázka náboženského vyznání ukázala, že 56,6 % obyvatel se označilo jako bez vyznání, věřící tvořili 10,7 % populace a zbývajících 32,7 % respondentů tuto otázku při sčítání v roce 2021 nezodpovědělo. Pro srovnání, v celé České republice bylo tehdy bez vyznání 47,8 %, věřících 22,2 % a podíl lidí, kteří vyznání neuvedli, činil 30,1 %.
Zájem obyvatel o účast ve volebních kláních
Při volbách do místního zastupitelstva v roce 2022 projevili obyvatelé Ptenína vysokou míru občanské aktivity. K volebním urnám jich dorazilo 58,64 %, což je zájem výrazně nadprůměrný v porovnání s celorepublikovou účastí, která v těchto komunálních volbách dosáhla pouze 46,07 %.
Nadprůměrný zájem o hlasování provází v obci i další typy volebních klání. Během sněmovních voleb v roce 2025 přišlo odevzdat svůj hlas 74,68 % voličů, zatímco v roce 2021 to bylo 68,79 % (v celém Česku byla účast v těchto letech 68,95 % a 65,43 %). Při prezidentské volbě v roce 2023 byla účast v prvním kole 76,36 % a ve druhém kole 73,94 %, což opět předčilo celostátní průměry činící 68,24 %, respektive 70,25 % zapsaných voličů. Podobný trend vyššího zapojení se potvrdil i při krajském hlasování v roce 2024, kdy k urnám dorazilo rovných 40,00 % místních oprávněných voličů, zatímco průměr za celou zemi byl 32,91 %.