24,05 %
20,68 %
16,46 %
13,50 %
10,13 %
8,44 %
6,75 %
Lukáš Boček Ing. Petr Chvalkovský Jiří Jirák Eva Radilová Ing. Andrea Hrochová Tomáš Effa Jan Hroch
Lukáš Boček sociální pracovník, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (57 hlasů)
Ing. Petr Chvalkovský lesní inženýr, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (49 hlasů)
Jiří Jirák OSVČ, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (39 hlasů)
Eva Radilová kuchařka, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (32 hlasů)
Ing. Andrea Hrochová účetní, personalistka, věk: 32 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (24 hlasů)
Tomáš Effa OSVČ, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (20 hlasů)
Jan Hroch silničář, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (16 hlasů)
Lukáš Boček Ing. Petr Chvalkovský Jiří Jirák Eva Radilová Ing. Andrea Hrochová Tomáš Effa Jan Hroch
Lukáš Boček sociální pracovník, věk: 40 let
Ing. Petr Chvalkovský lesní inženýr, věk: 53 let
Jiří Jirák OSVČ, věk: 61 let
Eva Radilová kuchařka, věk: 55 let
Ing. Andrea Hrochová účetní, personalistka, věk: 32 let
Tomáš Effa OSVČ, věk: 47 let
Jan Hroch silničář, věk: 42 let
Nejnovější příspěvky k tématu
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
Po výlovu lidovců v TOP 09 dostala spolupráce v opozici velkou trhlinu, aspoň si to myslí vedení liberálně konzervativní politické strany. Řada věcí se ale může také vyjasnit. Do úterka se totiž slovy jednoho z opozičních poslanců „čekalo, jak to s nimi bude.“ Topka nyní může po událostech na jižní Moravě směřovat ke spolupráci s ODS, což si vlivná pražská část topky přeje dlouho. V ODS se také rozjíždí debata o rebrandingu strany po vzoru lidovců. Tedy jakéhosi vytvoření nové identity, jména nebo loga. Podle informací CNN Prima NEWS se o tom poprvé hovořilo i na úterním zasedání klubu poslanců ODS.
Spojené státy čekají volby, a i když si v nich nebudou vybírat nového prezidenta, na zbytek mandátu úřadujícího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa budou mít zásadní vliv. Američané totiž na začátku listopadu u volebních uren rozhodnou o novém složení Kongresu, který může Trumpovi v případě neúspěchu republikánů začít házet klacky pod nohy. Kdo je favoritem a kdo může překvapit? A proč je pro prezidenta Donalda Trumpa v sázce celá jeho agenda na příští dva roky?
V Karlových Varech podepsali v úterý koaliční smlouvu na volební období 2026 až 2030 zástupci vítězného hnutí ANO, hnutí Karlovaráci a ODS. ODS ale nebude mít v radě zastoupení. Primátorkou zůstane stejně jako v posledních osmi letech Andrea Pfeffer Ferklová, prvním náměstkem bude dál Martin Dušek (oba za ANO). Dalším náměstkem za ANO zůstane Lubomír Kovář, náměstkem za Karlovaráky bude opět Miroslav Vaněk, druhým náměstkem za Karlovaráky nově Václav Skuhravý, bývalý profesionální hokejista. Koaliční partneři o tom informovali na webu města.
V Horních Rápoticích se v komunálních volbách 2026 rozhoduje o složení obecního zastupitelstva — stejně jako v celé zemi. Tato malá obec v okresu Pelhřimov přitom disponuje pozoruhodnou volební kulturou: v posledních komunálních volbách 2022 přišlo k urnám 73,19 % oprávněných voličů, což je o více než 27 procentních bodů víc, než byl tehdejší celorepublikový průměr. Zájem místních o to, kdo bude obci velet, je tedy nadmíru živý — a tento text nabízí širší pohled na to, jak Horní Rápotice volily napříč různými typy voleb.
Komunální volby 2022 v Horních Rápoticích přinesly mimořádně těsný výsledek. Nejvíc hlasů si odnesl Lukáš Boček se ziskem 87 hlasů, což odpovídalo 17,72 % — přesto ho od druhého v pořadí, Ing. Petra Chvalkovského (86 hlasů, 17,52 %), dělil jediný hlas. Těsně za nimi skončila Eva Radilová s 82 hlasy (16,70 %) a Jiří Jirák se 79 hlasy (16,09 %), takže čtyři nejúspěšnější kandidáti byli dohromady odděleni pouhými osmi hlasy — těžko si představit rovnomocnější rozdělení voličské přízně.
Výsledky komunálních voleb za celý okres Pelhřimov, tedy přehled toho, jak volily ostatní obce v okolí, najdete v souhrnu za okres Pelhřimov. Komunální volby probíhají čistě po jednotlivých obcích, takže každá z nich má svůj vlastní výsledek — a přehled za celý kraj nabízí stránka komunálních voleb v Kraji Vysočina, kde lze srovnat výsledky napříč celým regionem.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 vedlo v obci ANO s 44 hlasy a ziskem 38,93 %, s výrazným odstupem před SPOLU, které obdrželo 27 hlasů (23,89 %). Třetí skončilo uskupení MOTO s 9,73 %, a za ním se tísnili PIRÁTI (7,96 %) a STAN (7,07 %). Celostátně ANO rovněž zvítězilo, avšak s nižším podílem 34,51 % — v Horních Rápoticích tedy vyhrálo stejné uskupení jako v celé zemi, ale s citelně vyšším náskokem nad ostatními.
Ve volbách 2021 byl obraz místní politické scény pestřejší a těsnější: SPOLU tehdy získalo 22,91 %, ale těsně v závěsu bylo SPD s 21,87 % a ANO s 20,83 %. Celorepublikově přitom SPOLU v roce 2021 vyhrálo s vyšším podílem 27,79 %, zatímco SPD skončilo na čtvrtém místě s 9,56 % — v Horních Rápoticích se tedy tehdy SPD prosadilo výrazně nad svůj celostátní průměr. Podrobné výsledky za obec za všechna dostupná volební období nabízí stránka parlamentních voleb v Horních Rápoticích. Širší regionální pohled pak přináší přehled za okres Pelhřimov, a ještě rozsáhlejší srovnání nabízí souhrnná stránka voleb do Sněmovny za Kraj Vysočina.
V prvním kole prezidentských voleb 2023 vedl v Horních Rápoticích Andrej Babiš s 34,18 % hlasů, přičemž Petr Pavel skončil na druhém místě s 26,49 %. Za nimi se relativně těsně umístili Danuše Nerudová a Pavel Fischer, oba shodně se ziskem 14 hlasů (11,96 %), a Marek Hilšer obdržel 5,98 %.
Druhé kolo přineslo výrazný obrat: Petr Pavel nakonec zvítězil poměrem 57,65 % ku 42,34 % pro Andreje Babiše — kandidát, který po prvním kole mohl pomýšlet na příznivý výsledek, nakonec prohrál s odstupem více než 15 procentních bodů. Výsledky obou kol za obec jsou přístupné na stránce prezidentských voleb v Horních Rápoticích. Jak volil širší region, ukazuje stránka výsledků za okres Pelhřimov, a krajské srovnání nabídne přehled prezidentských voleb v Kraji Vysočina.
V krajských volbách 2024 jednoznačně vyhrálo ANO se 32,00 % hlasů, na druhém místě se umístila SOCDEM s 20,00 % a třetí skončilo uskupení Společně se Starosty s 18,00 %. KDU-ČSL obdržela 14,00 %, a za ní se s odstupem ocitly PŘÍSAHA (6,00 %), Piráti (4,00 %), STAN PRO VYS (4,00 %) a SPD+Trikol+PRO (2,00 %). Celkový výsledek za obec najdete na stránce krajských voleb v Horních Rápoticích.
Zajímavé srovnání s okolními obcemi Pelhřimovska přináší souhrnná stránka krajských voleb za okres Pelhřimov, kde lze sledovat, nakolik se místní výsledek liší od sousedních obcí. Z historických výsledků pro obec samotnou pak lze sledovat, jak se preference v čase proměňovaly.
Horní Rápotice jsou malá obec v okrese Pelhřimov, v Kraji Vysočina, rozkládající se na ploše 4 km² v nadmořské výšce 551 metrů. K roku 2024 tu žilo 174 obyvatel ve 64 domech (stav k roku 2021). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, takže osídlení má v těchto místech více než šest a půl století doloženou historii. Adresování zajišťuje jedno poštovní směrovací číslo: 39601.
Demografická dynamika obce v roce 2024 naznačuje mírně optimistický obrázek: celkový přírůstek dosáhl 4 osob, přičemž přirozený přírůstek — tedy rozdíl mezi narozenými a zemřelými — byl rovněž +4, zatímco saldo migrace bylo nulové. Obec tak roste výhradně přirozenou cestou, bez příspěvku přistěhovalých. Věková struktura podle dat Českého statistického úřadu z roku 2021 ukazuje, že podíl obyvatel ve věku 15–64 let (73,7 %) výrazně převyšuje celorepublikový průměr (69,7 %) — z tohoto hlediska se obec řadí na 404. místo z 6 254 srovnávaných jednotek, tedy do první desetiny v Česku. Seniorů (65 a více let) je naopak méně než v průměru: 13,9 % oproti 17,4 % za celou republiku. Co se náboženského vyznání týče — ze sčítání roku 2021 — 34,8 % obyvatel se hlásilo k víře, tedy výrazně více než celorepublikových 22,2 %; obec tak patří k místům s nadprůměrně věřícím obyvatelstvem (1209. místo z 6 254 obcí). Bez vyznání se naopak přihlásilo jen 33,5 % obyvatel, zatímco celostátní průměr je 47,8 %. Zbylých 31,6 % obyvatel vyznání neuvedlo.
Na území obce se nachází pamětní kámen z 18. století — nepravidelný žulový deskový kámen s reliéfem řeckého kříže, tkalcovského člunku a kola, vztyčený dle legendy na památku tkalce, kterého přejel vůz. Na jižním okraji při silnici směrem na Humpolec stojí zděná boží muka na čtvercovém soklu z lomového kamene, zakončená hmotnou kaplicí se sedlovou střechou a půlkruhově zaklenutou nikou. Oficiální stránky obce jsou dostupné na webu Horních Rápotic.
Horní Rápotice patří k obcím s mimořádně vysokou volební účastí, a to napříč všemi typy voleb. V komunálních volbách 2022 dosáhla účast 73,19 %, zatímco celorepublikový průměr byl 46,07 % — místní tedy chodili k urnám rozhodovat o zastupitelstvu o více než 27 procentních bodů víc než zbytek země.
Obdobný obraz přináší i ostatní typy voleb. V parlamentních volbách 2025 hlasovalo 79,02 % oprávněných voličů, oproti průměru 68,95 % za celou republiku; v roce 2021 to bylo 71,22 % v obci versus 65,43 % celostátně. U prezidentských voleb 2023 byl zájem ještě vyšší: v prvním kole přišlo 85,51 % voličů (republika: 68,24 %), ve druhém kole pak 81,62 % (republika: 70,25 %). Krajské volby 2024 skončily v obci s účastí 35,97 %, mírně nad celorepublikovým průměrem 32,91 %. Ve všech sledovaných volbách tedy Horní Rápotice překonaly celostátní průměr — zájem obyvatel o politické rozhodování je tu dlouhodobě nadprůměrný.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
