100,00 %
Jiří Urban starosta, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 1
16,13 % (143 hlasů)
Martin Kotek projektant, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 2
15,23 % (135 hlasů)
Libor Pýcha OSVČ, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 3
13,88 % (123 hlasů)
Václav Záruba OSVČ, věk: 69 let
pořadí na kandidátce: 4
14,33 % (127 hlasů)
Jana Šalová dopravní policista, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 5
13,09 % (116 hlasů)
Jan Jindřich operátor PTSH, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 6
13,88 % (123 hlasů)
Jana Chupíková administrativní pracovník, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 7
13,43 % (119 hlasů)
Jiří Urban starosta, věk: 55 let
Martin Kotek projektant, věk: 58 let
Libor Pýcha OSVČ, věk: 55 let
Václav Záruba OSVČ, věk: 69 let
Jana Šalová dopravní policista, věk: 46 let
Jan Jindřich operátor PTSH, věk: 39 let
Jana Chupíková administrativní pracovník, věk: 51 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Představme si scénu jako vystřiženou ze samotného závěru filmu Marečku, podejte mi pero! Na konci teleskopického transportéru stojí s uctivým výrazem Martin Kupka, zatímco z vyvýšené velitelské kukaně na něj blahosklonně shlíží Vít Rakušan. Kupka udělá gesto rukou nahoru, transportér se rozjede a předseda ODS praví: „Tady jsem si pane Rakušane dovolil, poslat vám ze zahrádky pár našich zbývajících voličů
Starostové ukázali, že patří do první ligy a jsou lídři opozice, zhodnotil výsledky komunálních a senátních voleb bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj se STAN dařilo i v regionech, kde se dříve hnutí netěšilo větší podpoře. Předseda ODS Martin Kupka ovšem jeho nadšení mírnil. „O lídrovi opozice rozhodne až klání ve Sněmovně a další volby,“ podotkl v Partii Terezie Tománkové.
Nejstarší zvolenou zastupitelkou je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět 92letá pedagožka Sylva Knedlová, která zasedne v zastupitelstvu Fryštáku na Zlínsku. Tento primát jí patřil i při minulých komunálních volbách před čtyřmi roky.
Jak si vedli v komunálních volbách ti předsedové politických stran, kteří kandidovali? Předseda ODS Martin Kupka ovládl volby v Líbeznicích a získal mandát zastupitele, naopak předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka propadl spolu s ostatními Motoristy v pražských komunálních volbách hned dvakrát, kromě magistrátu neuspěl ani v Praze 5. Mandát pražského zastupitele naopak získal předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V Hradci Králové kandidoval z posledních míst kandidátky šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel a mandát nezískal, uskupení Hradecký demokratický klub a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků ale volby ve městě vyhrálo.
I během napínavého sčítání hlasů si politici udělali čas na nevšední a záludné otázky pro CNN Prima NEWS. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš například odpovídal, kdo by podle něj mohl vyhrát hru Zrádci. Bez váhání odpověděl, že by to byl jednoznačně jejich bývalý člen a současný zástupce ODS Jan Lipavský. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher poodhalil, jaký má rituál. Lídr pražské kandidátky Milan Urban z SPD pak řekl, jaký je jeho talisman pro štěstí a co dělá Tomio Okamura po příchodu z práce domů.
Volební komise pomalu finišují sčítání hlasů v komunálních volbách v Praze. Možností, jak může nové vedení hlavního města vypadat, je hned několik. Lídr Starostů a nezávislých Petr Hlaváček, jehož uskupení nejspíš v Praze zvítězí, si může partnery vybírat. Druhým nejsilnějším subjektem je koalice Spolu pro Prahu, která by společně se STAN teoreticky mohla poskládat většinu, byla by ovšem křehká. Do hry tak vstupují také Piráti, Praha sobě či hnutí ANO. Jak se rýsují jednání a kdo se koho štítí?
V obci Polerady se lidé v blížících se komunálních volbách rozhodnou o novém složení místního zastupitelstva. Tato vesnice ve Středočeském kraji se v uplynulých letech zapsala do statistik pozoruhodným demografickým trendem. Podle údajů ze sčítání lidu se řadí k místům s naprosto nejnižším podílem seniorů nad 65 let v celé České republice, což jí dodává výrazně mladistvý ráz.
Podrobný pohled na historii hlasování ukazuje, jak se zdejší obyvatelé staví k politickému dění. Odrazem lokálních zájmů bývají zejména střety místních uskupení, které mají přímý dopad na každodenní život v obci.
Poslední volby do samosprávy v roce 2022 přinesly v obci jasný výsledek. Drtivé vítězství tehdy slavilo sdružení ZA NAŠE POLERADY, které obdrželo výraznou podporu ve výši 87,46 % hlasů. Jediný další kandidující subjekt si připsal 12,54 % hlasů. Toto konkurenční uskupení neslo název Nové Polerady.
Pro širší regionální kontext slouží také přehled za okres, který mapuje úspěšnost jednotlivých kandidátek v sousedních sídlech. Stejně tak lze prozkoumat data pro celý Středočeský kraj, k čemuž slouží výsledky krajské úrovně.
Při celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 se voličské preference v obci mírně lišily od zbytku republiky. Vítězství zde vybojovala koalice SPOLU se ziskem 30,65 % hlasů. Na druhé pozici skončilo hnutí ANO, které obdrželo 25,89 % hlasů. Třetí příčku obsadilo hnutí STAN, pro něž se rozhodlo 13,39 % hlasujících. Další hlasy si rozdělily subjekty MOTO (8,63 %), PIRÁTI (8,03 %) a SPD (6,84 %). Ostatní subjekty, jako jsou STAČILO! (2,08 %), REBELOVÉ (0,89 %), PŘÍSAHA (0,89 %) a GENERACE (0,89 %), získaly jen minimální podporu.
Porovnáme-li tyto výsledky s celorepublikovým průměrem, zjistíme zajímavý kontrast. V celém Česku totiž s jasným náskokem zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,51 % hlasů, zatímco koalice SPOLU skončila druhá s 23,36 % hlasů. Místní voliči tak dali přednost jiné politické síle, než jaká zvítězila celostátně. Při předchozím hlasování v roce 2021 byla situace v obci podobná, neboť zde rovněž vyhrála koalice SPOLU se ziskem 28,64 % hlasů před hnutím ANO, které tehdy obdrželo 23,78 % hlasů. Třetí pozici tehdy obsadila koalice Piráti+STAN se ziskem 20,54 % a SPD obdržela 10,27 % hlasů. Zbývající podporu si rozdělily ČSSD (5,40 %), PŘÍSAHA (4,86 %), TSS (2,16 %), Zelení (1,08 %) a PRAMENY (1,08 %).
Pro detailní rozbor toho, jak se preference vyvíjely v čase, můžete navštívit výsledky parlamentních voleb přímo pro Polerady. K dispozici jsou také souhrnná data za celý okres, která přináší přehled sněmovních voleb, a informace o situaci ve Středočeském kraji, jež nabízí krajský souhrnný přehled.
V roce 2023 se pozornost zaměřila na prezidentské volby, které přilákaly k urnám vysoký počet místních obyvatel. V prvním kole zde zvítězil Petr Pavel, který získal 43,07 % hlasů. Druhou příčku obsadil Andrej Babiš se ziskem 28,07 % hlasů, následovaný Danuší Nerudovou s 16,53 %. Další hlasy obdrželi Pavel Fischer (4,61 %), Marek Hilšer (3,46 %), Jaroslav Bašta (1,92 %), Karel Diviš (1,53 %) a Tomáš Zima (0,76 %). Druhé kolo přineslo ještě výraznější polarizaci preferencí, když Petr Pavel u místních voličů potvrdil své vítězství se ziskem 66,41 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel zbývajících 33,58 %.
Pokud vás zajímá, jak hlasovali lidé v širším okolí, můžete prozkoumat data za okres. K dispozici je také krajský souhrnný přehled pro zjištění širších výsledků v celém regionu. Kompletní historické srovnání a přehled o dřívějších prezidentských volbách v obci přináší stránka s výsledky pro Polerady.
Rok 2024 přinesl regionální střet v podobě krajských voleb, které rozhodovaly o novém vedení kraje. V obci Polerady zvítězilo hnutí ANO, které obdrželo 34,04 % hlasů. Jen s těsným odstupem za ním skončilo hnutí STAN se ziskem 31,91 %. Třetí nejúspěšnější byla koalice SPOLU, pro kterou hlasovalo 19,14 % voličů. Ostatní kandidující subjekty získaly výrazně menší podporu, konkrétně Piráti obdrželi 6,38 %, STAČILO! si připsalo 5,31 % a po jednom hlasu (což odpovídá 1,06 %) získaly strany DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT, JAB a koalice SPD+Trikol+PRO.
Detailní rozbor toho, jak dopadlo regionální hlasování přímo v této vesnici, naleznete na krajských stránkách výsledků. Pro porovnání s výsledky v okolních obcích v rámci regionu je k dispozici přehled za celý okres.
Tato středočeská obec leží v nadmořské výšce 182 metrů a rozkládá se na území o rozloze 3,9 km². První písemná zmínka o ní pochází z roku 1290, přičemž v roce 2024 zde žilo celkem 803 obyvatel. V roce 2021 byl v obci evidován počet domů na hodnotě 133 a pro doručování pošty slouží poštovní směrovací číslo 250 63. Mezi místní pamětihodnosti evidované v registrech patří barokní pískovcová boží muka, která jsou tvořena hranolovým soklem čtvercového půdorysu, sloupovým dříkem a hranolovou hlavicí s obdélnými vpadlinami.
Demografický vývoj vykazuje silný růst. V roce 2024 činil přirozený přírůstek 15 obyvatel (více narozených než zemřelých) a saldo migrace dosáhlo kladné hodnoty 43 osob, což v součtu vedlo k celkovému přírůstku 58 osob. Věková struktura obyvatelstva v roce 2021 vykazovala výrazné odchylky od celorepublikového průměru: skupina dětí ve věku 0–14 let tvořila 19,3 % (v ČR 12,9 %), produktivní věková skupina 15–64 let představovala 76,1 % (v ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let tvořili pouze 4,6 % (v ČR 17,4 %). Otázka víry byla při sčítání v témže roce rozložena tak, že obyvatelé bez vyznání tvořili 56,6 % (v celé ČR 47,8 %), věřící lidé představovali 15,3 % (v celé ČR 22,2 %) a zbylých 28,2 % respondentů tuto otázku nezodpovědělo (v celé ČR 30,1 %).
Pro další informace o dění a historii samosprávy můžete navštívit oficiální webové stránky. Statistická data prezentovaná v tomto profilu byla čerpána z materiálů, které zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Informace o historických památkách vycházejí z databáze, již spravuje Národní památkový ústav (NPÚ).
Zájem místních občanů o věci veřejné se projevuje vysokou účastí u voleb. Při posledních komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 59,52 %, což výrazně převyšuje celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Podobně vysokou aktivitu prokazují voliči i při jiných typech hlasování. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo odevzdat svůj hlas 74,84 % oprávněných občanů (celorepublikově 68,95 %), zatímco v roce 2021 to bylo 69,26 % (celorepublikově 65,43 %). Během prezidentské volby v roce 2023 se v prvním kole účast vyšplhala na 73,46 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole dosáhla dokonce 74,65 % (v ČR 70,25 %). Výjimkou byly pouze krajské volby v roce 2024, kdy k urnám dorazilo jen 27,98 % voličů, což naopak zaostalo za celostátním průměrem ve výši 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
